Zlodějka mýho táty

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V novém románu Petry Hůlové Zlodějka mýho táty nesnáší desetiletý Miky střídavou péči, nové sourozence a mobilové dny macechy, co podle Mikyho jemu a jeho bráchům ukradla tátu. Naštěstí existuje virtuální platforma plná reálných vrstevníků v podobné situaci a ve společném přesvědčení, že mají právo vyklouznout ze střídavé pasti. Mikiho sebelítost v nebezpečném koktejlu s odhodláním zvrátit situaci za každou cenu vede k nezvladatelné nenávisti, jež systematicky ničí život a veškeré vztahy především jemu samému. Nejde se s knihou neptat, kde začínají a končí naše práva na cokoliv, či jak komplikované břemeno vztahů dokážeme unést. Petra Hůlová opět suverénně vládne slovem, ve svém světě na prahu katastrofy klade čím dál nepříjemnější otázky a rozhodně nenabízí jednoznačné odpovědi. ISBN 978-80-7215-585-8 je chybné...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411144/big_zlodejka-myho-taty-rVT-411144.jpg 3.5153
Nahrávám...

Komentáře (46)

Kniha Zlodějka mýho táty

los
23.06.2022

formálně a teleologicky perfektně zvládnuté vyprávění, čtenáře v něm má s*át úplně všechno, a to se taky Hůlové daří: postavy, jejich jednání, styl vyprávění, mučivé opakovaní... znovu a znovu a znovu se Miky musí podrobovat kyvadlu dvou světů, znovu a znovu se opakují ty samé konflikty a situace, fráze a nesmysly... jestli jsem si z toho měl vzít, že střídavá péče je fakt na pi*u, pak tedy účel splněn - a někdo by s tím teda měl už konečně začít něco dělat

lazenskaveverka
27.03.2022

Neodložila jsem jen proto, abych zjistila, jak to dopadne. Jestli dojde k nějaké katarzi. Nedošlo. Hrozný čtení, to dítě mě děsně štvalo a jeho rodiče ještě víc. Čirá deprese...


pani.tau
14.03.2022

Velká dramata, radosti pomálu. Těžce ze života, bohužel. Odpovídá to teorii, že co se týká rozchodů a rozvodů, pro děti je nejzranitelnější věk 9-12 let. Proto neváhejte a rozejděte se zavčas :) (blbý vtip a snaha odlehčit toto neskutečně těžké téma knihy, které pojednává o tom, kde jsou hranice práva rodičů na vlastní svobodu a spokojenost.)

hs777
14.02.2022

No, bylo to neveselé. Nejsem příznivcem střídavé péče a tohle mě v mém názoru jen utvrdilo. Oceňuji, že autorka nikoho nehodnotí, nikomu nestraní, nesoudí, jen sděluje. Jenom jsem nepochopila, proč se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti a četnost obratu “v krku mám bulení” bylo větší než malé (a pro mne únosné) množství.

slecnapeta
18.01.2022

Zajimal me pohled ditete na stridavou peci a misty byla kniha velkym aha. Musim ovsem vytknout narocnou orientaci, kdy se vlastne dej odehrava, prarodice Mikyho zazili 2.sv.valku, ale tyto deti uz jsou evolucne tak slabe, ze musi nosit korzety, vsichni maji elektricke kolobezky a funguje nejake zvlastni podsveti. V tom jsem byla ztracena a v knize se mi nedostalo zadneho vysvetleni. Jako (cerstvy) rodic jsem casto pocitovala frustraci z chovani deti a zabredavala myslenkama k moznym resenim situaci.

Pistácie
26.07.2021

Jako člověk, který vyrůstal celé dětství v úplné rodině a měl vše, je tohle téma pro mě hodně vzdálené a těžce pochopitelné. Ale autorka ho vystihla tak, že si ho dokáže najednou představit snad každý čtenář, ať už je z jakékoliv rodiny. Dost podrobně a do hloubky popisované vztahy tří kluků, kteří prožívají střídavou péči. Je na to pohlíženo z pohledu toho prostředního z nich. Každý si na něj asi udělá svůj názor. Někomu může připadat jako naprosto rozmazlený fracek, někomu zkrátka jako nešťastné dítě. Já jsem se celou dobu nemohla rozhodnout a až do konce knihy se u mě střídaly různé emoce. V tomto příběhu je jasně vidět, že i malé děti dokáží vnímat vše, co se v rodině děje, hlavně to negativní. A nejen, že na to reagují, ale oni si to i zapamatují. A věřím, že se to odráží později i v jejich vlastním dospělém životě. Nejhorší je, že za to, jak se nehezky (až agresivně) ty děti chovají, může výchova a prostředí. Je smutné, když rodiče ani po rozvodu nedokážou fungovat, nedokážou dětem nastavit hranice a vést je tím směrem, který by potřebovali...

Shari
08.04.2021

Jako rozvedená máma stejně starého kluka jsem tu knihu několikrát odložila, dělalo se mi z ní fyzicky špatně. Mikyho jsem nesnášela a zároveň mě dojímal a bylo mi ho líto, protože byl produktem svých rodičů.

Petra Hůlové brilantně vystihla mluvu dnešních dětí, knihu napsala skvěle, nicméně kdybych měla knihu doporučit, tak snad jen těm, kteří se rádi vnitřně drásají.

Marmarek
10.03.2021

Ani anotace neprozrazuje nic o tom, že kniha je částečně sci-fi. Nevadilo mi to, jen mě to překvapilo, zatím jsem se sci.fi knihám Petry Hůlové chtěl vyhnout. Kluk na odstřel, ovšem všichni ostatní taky. A vůbec celkové nastavení společnosti. Jak zmiňují jiní, doufám že spojení "v krku mám bulení" už nikdy v životě neuvidím nikde napsané. Spíš jsem tedy nechápal, proč je na obálce komiks z doby normalizace...

1