Noctua8 komentáře u knih

Pěkný strašidelný příběh s uvěřitelným vývojem i závěrem (uvěřitelný z literárního pohledu). Příjemně jsem se bála i bez toho, abych musela číst popisy nechutných scén, a to se mi moc líbilo. Dalo by se říct - inteligentní horor, který správným způsobem jitří obrazotvornost čtenáře.
Dvě, resp. tři dějové linie jsou opravdu pěkně poskládané a navazující. Našlo by se sice několik děr v událostech, příčinách a následcích, ale s tím se čtenáři jistě vyrovnají.
Třeba bude nějaké pokračování....

3 15.11.2021

Lidská samota, nenaplněné touhy, smutek a marný boj s realitou obyčejných dní v různých podobách, na jednom místě, v jedné krátké chvíli. Všichni po něčem touží, ale realita je neúprosná a odpovědnost těžká.

10 03.11.2021

Čtivé, svižné i celkem uvěřitelné (no, pár momentů bylo trochu přitažených za vlasy). Vytkla bych autorovi jen ten zkratkovitý konec. Oproti pěkně vystavěnému příběhu na předchozích stránkách se konec jeví příliš rychlý a odfláknutý. Ale jinak jsem se od knihy nemohla odtrhnout a za dva večery jsem ji přelouskla.

2 13.10.2021

Přidávám se k nadšeným komentářům níže. Kniha je opravdu krásně napsaná a děj je natolik upřímný a lidský, že vás osloví, okouzlí, rozveselí a rozpláče přesně v tom okamžiku, kdy to spisovatelka zamýšlela. Naděje a přátelství získaná ke knihám, v knihách a díky knihám prostě stojí za to.

4 07.10.2021

Pro mě byla kniha trochu zklamáním. Sáhla jsem po ni, protože jsem si chtěla přečíst román, který se zabývá travičskou aférou u francouzského dvora v 17. století. Ale v konečném důsledku je toto téma v knize pouze okrajovou záležitostí. Sice ovlivňuje životy a jednání některých postav, nicméně není nijak rozvinuté a informace jsou pouze redakčního charakteru. Víc než okolnostem této děsivé aféry se autorka věnuje popisu zahrad okolo královských paláců a stavbě zámku ve Versailles. Děj románu se točí hlavně okolo fungování dvora Ludvíka XIV. a jeho bratra, vévody orleánského a štěbetání dívek v komnatách jejich manželek. Hlavní hrdinka je chvílemi sympatická, chvílemi "na facku", ale její chování odpovídá naivitě dívek v 16-ti letech.

13.09.2021

Naprosto skvělá kniha pro nejmenší. Já jsem s ní a s dcerou nalétala stovky hodin mezi Prahou a Bruselem a nikdy nás neomrzela :-)

04.08.2021

Moje srdcovka z dětství :-) Nejraději jsem měla samozřejmě stránku s cukrárnou.

1 04.08.2021

Kniha vyšla v roce 1971 a čert ví, co tím chtěli v nakladatelství dětem říct. Asi, aby nebyly zvídavé, aby si někde za humny potichoučku hrály, protože hrozí, že na co sáhnou to pokazí, a to rozhodně nikoho nepotěší. Moc výchovné to teda není. Ilustrace nejsou nejhorší, ale poselství nulové. Kdybych chtěla být škodolibá (jakože nechci), tak bych řekla, že je to taková malá pomsta mužskému pokolení .... kohoutek jako symbol neumětela :-) Ale to v roce 1971 asi nehrozilo. Takže zůstává jen to "BU BU BU" na děti, které chtějí objevovat.

04.08.2021

Prvoplánová, jednoduchá romantická oddechovka. Nic náročného, nic intelektuálního. Jen tak na ukrácení času. Děj je velmi předvídatelný a hodně "růžový". Dost otravné je, když jedna postava vypráví určitou událost několika lidem po sobě.

14.07.2021

Krátká, svižná duchařina. Ze začátku nic neslibuje a tváří se nenápadně, ale nakonec přece dojde i na nějaké to napětí a mrazení v zádech. Na chvilku. Řekla bych, že ze série Strašidelných domů je tak nějak uprostřed.

1 02.07.2021

Po přečtení asi třetiny knihy jsem se musela pousmát, protože (aniž bych to nějak zjišťovala předem) mi bylo jasné, že autor je Američan. Protože jen Američan může na prvních 100 stránkách narvat do příběhu - gulag, revoluci, Romanovce, Stalina, Lenina, Fabergého, Jantarovou komnatu, carský poklad, Potěmkinovu věznici, ruskou kadetskou školu, rudoarmějce, bělogvardějce a české legionáře. Nechybělo nic. A i když je autor částečně Brit, americký vliv je nepřehlédnutelný. I přes všechny myslitelné ruské "artefakty" jsem ale měla pocit, že se děj v Rusku tak úplně neodehrává. Celková scenérie a chování postav tomu prostě moc neodpovídají... Komisař Pekkala se zdá být sympatický, ale v ruských reáliích je moc kladný hrdina. Kladnější a přitom stejně schopný jako James Bond, a to i přes prožité roky samoty v Sibiřských lesích - těžko uvěřitelné. No, uvidíme jak se vyvine v dalších dílech.
Když tedy zapomeneme na značnou nerealističnost příběhu (a tím nemyslím jen fikci hlavní zápletky), která může dobře oklamat Američany, ale Čecha těžko, zůstane nám nenáročný, svižně ubíhající příběh. Řekněme čtení do vlaku, nebo do letadla.

24.06.2021

Je těžké hodnotit zrovna tuto knihu. Běžné označení líbí/nelíbí se v jejím případě nedá moc použít. Snad lépe.... jsem ráda, že se mi dostala do ruky, a že jsem si ji mohla přečíst a bylo by fajn, kdyby si ji přečetlo co možná nejvíc lidí na světě. Protože je potřeba vědět o místech a činech z končin, které jsou nám vzdálené a těžko dostupné. Je potřeba si vzít ponaučení a každý den se snažit o změnu - u sebe, ve svém okolí, ve světě, jak to jen jde. Abychom za pár let nekoukali na svět zpoza plotu pod proudem a nehledali k jídlu nestrávená semena v prasečích hovnech. Protože fakt, že žijeme ve 21. století a ne ve středověku, nebo hůř v pravěku, jak se zdá není tak úplně všude pravda.

1 02.05.2021

Předpokládám, že každý kdo četl ságu Stmívání si nenechá ujít ani tuto nadstavbu. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že tento prostý fakt, byl jediným důvodem, proč paní Meyerová Půlnoční slunce dopsala a vydala. Ta záruka prodejnosti... (bez ohledu na to, jaké je její oficiální vyjádření).
700 stránek !! Tolik prostoru pro nové nápady, příběhy, drobnosti a popis nočního života. Wouu. Mohla to být úplně jiná-nová kniha a přitom mohla dobře převyprávět známý příběh. Jenže téma je už očividně vyčerpané. Takže se v podstatě nic nového nedovíme a to považuji za hlavní mínus. To málo nového co nám autorka poskytne, je na tolik stránek vážně málo. Další nelichotivý pocit, který jsem při čtení měla byl fakt, že kniha sama o sobě nedává vlastně moc smysl. Bez informací z přechozích knih byste byli ztraceni. To je svým způsobem pochopitelné, pokud je zahrnutá do "ságy", ale z literárního hlediska je to "paskvil".
Hlavní změna příběhu není v tom jiném úhlu pohledu, ale v tom, že místo otravné Belly a jejího věčného rozporu "E. vs. J." se celou dobu zabýváme stejně otravným rozporem Edwarda "zůstanu nebo uteču". Jeho obdivuhodná oddanost Belle z původních knih se zde úplně vytratila a nahradila ji osobní schíza, která ale nebyla milá.
No, najde se i něco legračního a zajímavého :-) Třeba jízda ve vytuněném Subaru nebo myšlenky Mika Newtona. Rozhodně zajímavá byla sonda do soužití rodiny Cullenových. Jejich sounáležitost a vzájemná oddanost byla velmi inspirativní. A jako vždy tu byl naprosto okouzlující Jasper (mimochodem, jeho chování v Novém měsíci je v kontextu nových informací dost nepochopitelné a těžko uvěřitelné).
V konečném součtu je to tak 50/50. Neumím si představit, že bych si tuto knihu nepřečetla, ale na druhou stranu se k ní nemám důvod vracet.

2 12.04.2021

Rozhodně slabší kousek ze série Strašidelných domů. Zápletka ani postavy nejsou nijak zvlášť propracované, i když téma bylo nastartované dobře. Je to škoda.

1 19.02.2021

Tuto knihu jsem objevila na databázi úplně náhodou, samozřejmě ve spojitosti se starým dobrým "Drákulou". A protože gotický román je moje láska všeobecně, tak jsem byla zvědavá, co provedou soudobí autoři s tímto tématem ve 21. století. Musím s radostí konstatovat, že se s ním popasovali nadmíru dobře. U Dacre Stokera se geny jednoduše nezapřou (no, uvidíme jestli ještě něco dobrého napíše).
Kniha vypráví příběh samotného Brama Stokera a jeho sourozenců, kterým podivně zamotanou cestou zkříží cestu sám hrabě Dracul(a) a tím do jisté míry ovlivní jejich budoucí životy. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, které se později spojí v jednu, ale každá má svůj význam a velkou dávku napětí. Zápletka se postupně pěkně rozvíjí a odkrývání tajemství, kladení otázek a získávání odpovědí na ně udržuje čtenáře v napětí a posouvá děj svižně dopředu. Za zvláštní považuji fakt, že jsem si oblíbila úplně všechny postavy a všem jsem fandila, i když bylo jasné, že ne pro všechny to dopadne nakonec dobře. Tudíž - mohu vřele doporučit.

9 16.02.2021

Draculův příběh je tak známý a tolikrát umělecky zpracovaný, že by se těžko našel člověk, který by ho neznal. Možná i proto mě několikrát při čtení přepadl smutek, že už nikdy nezažiji ten ohromující pocit někoho, kdo čte příběh poprvé. Některé věci se dají bohužel zažít jen jednou... I tak jsem si při čtení opětovně užila atmosféru příběhu a alespoň jsem si připomněla, jak je kniha odlišná od audioknihy i filmů. Jasně, zápletka, postavy i rozuzlení jsou stejné, ale v knize je něco navíc.... Pokud pomineme určitý díl naivity, který je pochopitelný s ohledem na rok prvního vydání, předvede nám kniha báječnou ukázku statečnosti, věrnosti, oddanosti, přátelství a neochvějné víry v pravdu a spravedlivý skutek zároveň s ochotou obětovat pro tuto víru vlastní život. Ctnosti, které v dnešní době jakoby pozbyly významu a prostou přítomnost mezi námi. Je ale dobré si je připomínat a Dracula a jeho pronásledovatelé jsou pro to dobrá cesta. - Díky, Mr. Stoker !!

Těšila jsem se jak se budu krásné bát, ale po přečtení první půlky knihy jsem byla téměř zklamaná. Popis místa, osob, rozmisťování techniky, sem tam nějaké to málo uvěřitelné setkání x-tého druhu. Prostě jen taková příprava scény pro nadcházející drama a já se bála, že už se žádné "drama" odehrávat nebude. Mýlila jsem se.... Nakonec jsem se bála krásně a tak akorát dlouho. A i když se jedná o fikci, přesto to člověka donutí zamyslet se nad některými věcmi mezi nebem a zemí.... protože zákon o zachování energie jednoznačně funguje :-)

5 20.12.2020

"Přečteno" ve formě audioknihy, kterou načetl Jan Šťastný. Rozhodně velmi dobře. Má příjemně hluboký hlas, který se k detektivce hodí a rozhodně dokáže do přednesu vnést dostatek emocí a hereckého umu, tak abyste si užili rozdílné charaktery postav, vyhrocené nebo naopak něžné situace. A to je při poslechu velmi důležité, aby člověk neztratil nit a neusnul. V podání pana Šťastného tu každopádně o dramatično není nouze :-) Veliké plus !!
Příběh je svižný, dostatečně komplikovaný i když zase ne moc a postupem doby sami víte, jak se to bude vyvíjet dál. Zvláštním způsobem to nevadí, protože v okamžiku, kdy si uvědomíte, že už "víte", vyšetřovatelé v knize už taky "ví". Navíc si k postavám dokážete během čtení vytvořit jisté pouto a to je dobře. Buď jsou Vám sympatické nebo jsou na pár facek. A pár takových tam je :-) No a hlavní zloun, tak to je ultra "magor". Možná je trochu škoda, že jeho psychologický rozbor nebyl moc propracovaný a k pochopení jeho motivací musí čtenář trochu popustit uzdu svojí vlastní fantazie.
Já myslím, že je to povedená detektivka, která je prosta severských extrémů. Určitě půjdu i do dalších dílů.

7 01.12.2020

Z velkého očekávání je trochu zklamání. Podle mě je to nejslabší díl Prašiny. Pár nových informací, ale jinak stejná režie zápletek, tudíž se nekoná žádné překvapení, kvůli kterému byste dychtivě otáčeli na další stránky. Je to taková cesta k uzavření kruhu.

4 30.11.2020

Upřímně obdivuji všechny ty, kteří napsali pozitivní komentáře níže. I já jsem se jimi nechala zlákat ke čtení této knihy. Přečetla jsem úvod a první kapitolu s názvem "Podvazování", ale dál jsem se nedostala. Jsem vyděšená, znechucená a po tvářích mi tečou slzy. Asi jsem příliš citlivá a moje představivost se rozběhla s takovou silou, že jsem nemohla pokračovat a následně jsem požádala manžela, aby knihu vzal a odnesl ji z domu pryč a dal ji příležitostně do nějaké městské knihobudky. Třeba ji tam někdo rád najde. Já se k ní určitě už nikdy nevrátím. Zvláštním způsobem jsem objevila svoje osobní mantinely, o kterých jsem ani nevěděla, a které mi ukázaly, co jsem schopná vstřebat a co ne. No, i to je přece úkolem literatury...
Reálie života malých děvčátek a dospělých žen v Číně v době ne zase tak vzdálené a vědomí toho, že dnes na tom nejsou pravděpodobně nějak významně lépe (i přes zákaz praktiky "lotosového květu") jsou pro mě jako Evropanku naprosto nestravitelné. Nedokážu to pochopit, nemohu to akceptovat a jak jsem si právě ověřila, nedokážu o tom ani číst. Ani v rámci beletrie.
Knihu nebudu hodnotit, to by nebylo fér, když jsem ji nedočetla. Ani určitě nechci kohokoliv odradit, aby ji četl. Jen jsem chtěla, aby mezi těmi všemi nadšenými komentáři, byl i nějaký protipól. Třeba bude někdo rád za to, že není v tom znechucení sám.