NikaMirka

Příspěvky

Poslední dopis od tvé láskyPoslední dopis od tvé láskyJojo Moyes

Nesnáším knihy typu: potkala, zamilovala se, chabá zápletka, aby se neřeklo - vzali se a žili až do smrti! Tak tohle, není TA kniha ani TEN příběh! Mrzí mě, že tu je pár komentářů, které by tu neměly být (bez urážky). Tato kniha vypráví příběh s takovou hloubkou, že lidi s málem zkušeností a úzkým pohledem na život ho nemohou pochopit. Tuhle knihu kupuji, protože se k ní opět budu chtít vrátit a pobrečet si :). Dala bych deset hvězdiček z pěti, ale můžu jen těch pět...

15.07.2016


Na co Alice zapomnělaNa co Alice zapomnělaLiane Moriarty

Rozhodně kniha, která stojí za přečtení. Slabší kus?? Neřekla bych. Protože otázka: "Jak by se mi líbil můj život, kdybych ztratila deset let vzpomínek svého života?" ve mě vibruje ještě teď. Chodím, koukám a přemýšlím. Líbilo by se mi, co vidím? Měla bych se ráda, nebo bych žasla nad tím, co se ze mě stalo a kde jsem se na cestě životem ztratila? Neuvěřitelné, jak člověka dokáže změnit vývoj doby...jak nám změna připadá přirozená, protože jí procházíme soustavně, a pak stačí taková maličkost - ztráta paměti. A člověk najednou všechno vidí jinak. Staré já Alice jsem milovala, její změnu jsem nechápala, ale to proto, že jsem v tom našla sama sebe...

22.02.2017


Písečný mužPísečný mužLars Kepler

K Lars Keplerovi jsem neměla slov už u prvních knih a teď? Bere mi dech tím, jak dokonale jsou jeho knihy propracované. Nemám slov k tomu, jak úžasně se jeho knihy čtou a že každou další knihou nasazuje laťku o trochu víš. Je to jako skok o tyči, jenže Lars Kepler je pokaždé o hodně výš než laťka, kterou přeskakuje. Pokud se chystáte číst tuto knihu a nečetli jste předchozí díly rozhodně nezačínejte a neošiďte se o ten požitek z četby všech dílů od prvního po poslední. Pokud bych to měla říct jinak, bylo by to jako byste při milovaní přeskočili a vynechali naprosto všechno co k tomu patří a to by byla nehorázná škoda. Lars Kepler a jeho písečný muž je fantastické čtení pro náročné čtenáře ... zatím jsem nenašla lepšího spisovatele, který by mě bral dech s každým jeho novým dílem. Za mě jednoznačně pět hvězdiček i když bych nejraději dala deset.

27.07.2015


VypravěčkaVypravěčkaJodi Picoult

Nemám ráda knihy, kde se popisuje utrpení, které lidé museli prožít za druhé světové války.
Tato kniha však dokonale propojuje současnost s minulostí.
Děj krásně přibližuje jaký dopad má přežití holocaustu nejen na oběti, ale i na blízké osoby těchto lidí a říká i to, že i ti, co vykonávali rozkazy byli jen lidi a v některých případech oběti.
Válka je celkově špatná věc, ale díky této knize si lze uvědomit, že ne všichni, co se přidali na špatnou stranu na ní stáli s hrdostí a z radosti, nýbrž z povinnosti a rozhodnutí která činili je straší a pronásledují celý život.
Kniha je čtivá od začátku do konce a příběh nutí číst a číst, dokud neotočíte poslední stránku. Jsem jednoznačně pro pět hvězdiček a doporučuji každému, i těm co nemají rádi knihy o válce.

24.02.2015


Dívka, již jsi tu zanechalDívka, již jsi tu zanechalJojo Moyes

Žádná zbytečná slaďárna. Krásný příběh od začátku, až do konce. Na JoJo se mi líbí, jak krásně ve svých příbězích dokáže propojit minulost se současností, a i když píše z doby minulé nevadí mi to. A to moc na historické romány nejsem. Také se mi líbí, že její knihy nejsou naprosto bezduché - typu "přišel milionář, měl neuvěřitelně chlípné choutky a zamiloval se do té nejšedější myši, kterou kde mohl autor vyhrabat a postavit ji do role hlavní hrdinky". Její příběhy mají vždy nějakou hloubku, moment, který je pro hlavního hrdinu zásadní, kdy si uvědomí svoje chyby. Vřele doporučuji.

05.11.2016


PlaygroundPlaygroundLars Kepler

*UPOZORNĚNÍ - ZAPOMEŇTE NA LARS KEPLERA, KTERÉHO JSTE ZNALI!!*
A pokud se dokážete odprostit od předchozí tvorby těchto autorů, pak teprve vezměte do ruky knihu a čtěte. Souhlasím s *bajinecka* - nechápu komentáře, kde si čtenáři stěžují na to, že čekali něco jiného :), anotace opravdu vysvětluje o čem příběh v knize bude! Zároveň souhlasím i s vyjádřením *Sim_Va* - kdyby knihu napsal někdo jiný, chvála by sahala do nebes. Jestli někdo čeká Jona Linu, tak ať si raději počká na další knihu v sérii (jestli vůbec ještě nějaká bude). Já to rozhodně dělat nebudu, i když Jona Linu miluji od prvního dílu :). Jsem jedním slovem NADŠENÁ! Miluji autory, kteří se dokáží s takovou lehkostí přepnout a napsat úplně nový příběh. Žádný dialog není zbytečný, žádné hluché místo. Od začátku až do konce nové zvraty. Nehledě na to, že to není zas až tak sci-fi. Co když opravdu posmrtný život je? A co když "blázni" vlastně nejsou blázni, jak si myslíme, ale mají dar, schopnost využít mozek na víc než jen 20%, jako my! Jsem fascinována a uchvácena. Lars Kepler otevřel Pandořinu skříňku a já čekám na další díl stejně, jako jsem čekala na kterýkoli s Jonem Linou.

05.11.2016


Spálená oblohaSpálená oblohaGilly Macmillan

Krásně napsaná kniha o chybách, bolesti, ztrátě, zodpovědnosti i výčitkách. Krásně napsané, proložené maily a přepisy z terapeutických sezení. Líbí se mi vyobrazení hlavního hrdiny, který neunese tíhu svého povolání i závěr, který je zvláštní právě tím, jak je reálný. Ne každý konec je dobrý, i když je dobrý. Být poznamenaný je možná stejně hrozné, jako žít v nevědomosti. Za mě jednoznačně pět hvězd pro hloubku příběhu a událostí.

18.01.2017


BábovkyBábovkyRadka Třeštíková

Tedááá...co na téhle knize je? Ze začátku zajímavé, to souhlasí. Snaha o propojení příběhů, taky dobrý, taky souhlasí. Ale souhlasí i to, že postupem jde o monotónní příběhy, které ničím nenadchnou. Jsou naprosto obyčejné a ze života, nic co bychom běžně neviděli, nezažili a ještě vyprávěné neustále stejným způsobem - s jakousi ironickou nadsázkou a ironickými postřehy hlavních postav. V polovině knihy mě to začalo nudit a u konce už mě to doslova ubíjelo. Kdyby tak byl napsán jeden příběh, dobře, ale všechny?? Pak to vypadalo, že každá postava smýšlí stejně, má stejný smysl vyprávění, styl humoru, ironie i opovržení. Dávám za dvě, jsem ráda, že jsem to přelouskala, a na konec jsem se dostala jen ze zvědavosti, zda se to ještě neukáže jako nějaká šílená tragédie, cože neukázalo.

28.03.2017


Malý pražský erotikonMalý pražský erotikonPatrik Hartl

Nechápu, jak někdo může srovnávat Hartla a Třeštíkovou. Nechápu, jak někdo může napsat, že Hartl píše oddechové čtení a už vůbec nechápu, jak někdo může říct, že je to kniha jen o tom, kdo s kým. Já v ní našla hloubku a spoustu životních pravd. Našla jsem v ní přesný obraz společnosti, která dnes opravdu takhle funguje. Pro lidi nemají hodnotu vztahy, ale prachy, nebo kde si s kým zašuk*t. Příběh dobře zobrazuje, že to nejsou jen chlapi, kteří o šuk*ní uvažují. Muži jsou v tomhle primitivnější, a ženský konstruktivní a vypočítavé. Mám v hlavě spoustu otázek a chtěla bych vědět, jestli některá z těch postav opravdu existovala. Je tam některá postava vyobrazena na základě skutečné, a nebo je to jen smyšlené. Další otázky jsou vážnější. Má život smysl? A když, tak jaký? Protože, ať jsme bohatí nebo chudí, ať milujeme celý život, nebo podvádíme, ať lžeme nebo jsme upřímní, co na tom záleží? Je jedno jestli jsme chirurgem, filmovou hvězdou, modelkou nebo obyčejnou účetní. Všichni máme životy, které se skládají z lásky, zklamání, bolesti, ztrát, vášně a potěšení…a v závěru se dobereme stejného konce. Kniha ve mně svým příběhem rozpoutala bouři emocí, jako málokterá a nemohu jinak, než dát za pět hvězd z deseti, DOPORUČIT a ještě si knihu koupit, protože věřím, že až ji budu číst podruhé, najdu v ní ještě mnohem víc, než při prvním čtení.

16.04.2017


Já, PoutníkJá, PoutníkTerry Hayes

Je vůbec možné, aby někdo takový příběh napsal a ještě možnější, aby ho někdo vydal!
Nevím, zda je to obdiv a nebo nevolnost, co ve mě kniha vyvolává. Obdiv nad tím, jak lidé, co jsou posedlí pomstou zasvětí svému plánu celý život. Čekají třeba i desítky let na to, aby uskutečnili svůj záměr a plán. Vystudují školu, jen aby svému slovu mohli dostát. Obětují tomu i čas, který mohou strávit se svými nejbližšími, milenkami, partnery a dětmi. Kniha ukazuje, že posedlost a nenávist, jsou dva hlavní hnací motory terorismu.
Nevolnost ve mě vyvolává přesně to co kniha popisuje...nemůže se jednou stát předlohou někomu pro to, aby se o něco takového pokusil? Když to vymyslí "nějaký" spisovatel, proč by to nemohlo napadnout někoho, jako "anonymního teroristu"? Na světě je sedm miliard lidí. Kolik z nich nosí v hlavě něco podobného a kolik lidí už na něčem takovém pracuje??
Kniha je velice dobře napsaná, je obsáhlejší, ale rozdělena na krátké kapitoly, díky čemuž se čte sama. Nehledě na to, že - aspoň já jsem to tak měla - člověka pohání zvědavost a obava, co si přečte , ne v další kapitole, ale v následujících větách. Rozhodně souhlasím se sloganem, díky kterému jsem si já knihu koupila : "Jediný thriller, který si letos musíte přečíst." A romantiku rozhodně nečekejte!

31.01.2015


Losing itLosing itCora Carmack

Tak takhle jednoduchou knihu jsem už dlouho nečetla. Jsem na padesáté stránce a dokola se opakují stejné věty, pocity, pořád se rozmazává sex a myšlenka na to, jak si má holka zašu*at a tím se zbavit problému, který nazývá "panenství". Bliss mi je krajně nesympatická tím, že zná Shakespeara zpaměti a je tak vypatlaná a zoufalá, že skočí do postele prvnímu koho potká! A ještě vypatlanější na tom je, že to není nikdo jiný, než nádherný, skvělý, okouzlující Brit, který bydlí hned v paneláku vedle -"to jako vážně?"- a po pár hodinách říká hlavní hrdince "lásko" a "princezno". To může napsat puberťačka. Knihu odkládám. Je pro lidi bez fantazie. Nazývat autorku "spisovatelkou" je asi stejné, jako nazvat Leoše Mareše "zpěvákem".

12.05.2017


Černobílý světČernobílý světKathryn Stockett

Člověk si asi ani neumí představit, jaké to je, být černý! My to asi vnímáme jinak, než Američani, protože nechápu jejich postoj k lidem jiné barvy pleti. Je to hrozné, myslet si, že člověk je něco víc, jen proto, že je bílý. Konec mě zklamal tím, že byl špatný. Chtěla jsem aspoň v knížce dobrý závěr s nadějí, bohužel to se nekonalo. Co jsem ale čekala? Že se najednou smažou všechny křivdy světa a černo-bílý svět, jako lusknutím prstu zmizí?
Určitě bych knihu doporučila všem, kteří nemají ani tuchu o tom, co si lidé s tmavou barvou pleti v 60. letech v Americe prožívali. Je to nenásilnou formou příběh o minulosti, která není tak minulá a ještě stále zasahuje do dnešní doby a světa.

17.05.2014


Ostrov lhářůOstrov lhářůEmily Jenkins

Příběh je psaný čtivou formou. Neřekla bych, že se nelze vyznat ve jménech nebo ději, ani že by prvních 100 stran bylo o ničem. Ba naopak, v knize je krásně vyobrazeno, jak je naše psychika křehká a nevypočitatelná. Jak naše hlava a mysl dokáží utvořit naprosto jinou realitu, jen proto, aby jsme byli chráněni před hroznou skutečností. Dalším velkým plusem, je právě konec. Taková je skutečnost. Tak krutá může být realita, a tak tíživé může být procitnutí. Hlavní postava vůbec není nesympatická, je taková jako by byl asi každý v její situaci. Chvíli zlá, chvíli se lituje, chvíli si hraje na dospělou, která věci zvládne, ale pořád je to jen dítě, které svou roli v životě teprve poznává.

17.01.2017


Uvnitř mé hlavyUvnitř mé hlavyFrancesca Zappia

Krásně popsaný příběh a vyobrazený život schizofreničky. Občas hořká pravda a rozčarování, občas úsměvné a zábavné zážitky. Přesto celá situace je strašně smutná, protože nemocí netrpí jen pacienti, ale i okolí. Zamilovala jsem si Alex i Milese. A její rodiče jsem zase tak neodsuzovala. Ono těžko říct, jak by se s takovou situací vypořádal každý z nás. Psychické nemoci jsou o to horší, že se jich nelze jednoduše zbavit jako chřipky, nebo angíny, a že si se sebou neví rady pacient, natož aby věděli druzí, co dělat, kdy, jak a hlavně správně. "Správně" je totiž relativní pojem.

14.02.2017


Bludná sděleníBludná sděleníSophie Hannah

Je pravda, ze kniha je ze zacatku trochu "komplikovana". Vubec jsem nevedela co si myslet, hlavne o tech literarnich vsuvkach zabiteho. Presto ma pribeh neco, co me drzelo a nepustilo od cteni. Nevim zda to je styl jakym autorka odkryva tajemstvi hlavnich hrdinu, nebo jakym odkryva a serviruje informace k rozuzleni cele zapletky, ale vzdy me nejaky slovem, vetou nebo odstavcem donutila otocit dalsi list, precist dalsi stranu i kapitolu. Neni to strhujici dej, kterym by kniha oplyvala, nybrz uzasne propracovana psychologie postav. Myslim, ze slovo psychothriller k teto knize patri pravem.

18.05.2016


Chraň nás od zléhoChraň nás od zléhoLisa Collier Cool

Naprosto nesouhlasím s komentáři uvedenými níže.
Kniha v žádném případě není o Bohu, Ježíši Kristu apod. Takhle knihu vidí lidé bez víry, kteří v tom případě ani nemůžou pochopit, co je podstatou celé knihy.
Kniha opravdu nemá děj, není to příběh od první kapitoly do poslední, ale soubor případů posednutí ďáblem s kterými se Raph Sarchie za svůj život setkal. Kdyby lidi co knihu četli - a hodnotili ji negativně - četli pozorně a znali podstatu Bible, příběhy by jim dávaly úplně jiné rozměry. V příbězích je totiž vykreslen souboj mezi nebem, jehož představitelem je Bůh, který nás stvořil a chce pro nás to nejlepší a peklem - jehož představitelem je Satan, který se staví proti Bohu, protože se domnívá, že dokáže vést lidi lépe než on, nebo taky jinak řečeno souboj mezi pozitivní a negativní energií, která nás obklopuje.Někdo má ale to štěstí, že ho nikdy negativní energie nezasáhne a tudíž nevěří, že zde je - tudíž nikdy nepřijdou na to, že Bůh a "keci o Bohu" jsou jediné obranné prostředky proti těmto zlým silám.
Ze své vlastní zkušenosti (v té době jsem byla také nevěřící), kdy mě zlo díky mé neznalosti a zálibě v čarodějnictví provázelo téměř rok v období, kdy jsem žila v Anglii vím, že kniha popisuje vše co je možné!
Knize dávám pět hvězdiček, protože vysvětluje co dělat v případě, kdy opravdu dojde k posednutí, jak se bránit, rozpoznat příznaky, ale hlavně poukazuje na to, že neznalost může způsobit, že do našeho života pustíme "sílu" nadlidskou, nebezpečnou, zákeřnou a zlou, která zničí nejen nás, ale i lidi okolo nás.
Film nedosahuje ani z třetiny kvalit knižního zpracování celého problému exorcismu a démonologie, ani zdaleka nedokáže zachytit jaký strach, paniku a zmatek v člověku osobní kontakt se zlem vyvolá. Knihu opravdu nedoporučuji číst před spaním a souhlasím i s názorem
od uživatele YARUSCHKA, nedoporučuji pro lidi, kteří nevěří v Boha, Satana, Ďábla nebo jen obyčejným zvědavcům, tato kniha OPRAVDU není určená pro VÁS a raději sáhněte po jiné literatuře!!!

18.07.2015


ProzřetelnostProzřetelnostJamie McGuire

Jedním slovem...zklamání. Některé dialogy naprosto zbytečné, zdlouhavé a řekla bych někdy až trapně umělé. Přestože je kniha velice čtivě psaná, zažila jsme zvláštní pocit, kdy jsem se do knihy nemohla vcítit. Bylo to jako koukat na film se špatnými herci, kdy děj člověka nevtáhne i když se na něj dá koukat, protože herci se nezhostí své role dobře a neustále z nich sálá slovo "hraji". Kniha se dala číst, ale nedokázala mě vtáhnout do děje, pořád jsem věděla, že čtu příběh který nemá spád, ani nic, co by nemělo už tisíc knih napsaných ve stejném duchu předtím. Přišlo mi to, jako bych četla nějakou předělanou verzi Stmívání, kde se na místo upíra dosadil anděl. Druhý díl do knihovny vracím a ani se ho neobtěžuji otevírat.

17.09.2016


SovaSovaS. Bjørk (pseudonym)

Zápletka byla dobrá, stejně jako vrah - sova - originální. Dialogy mi úplně nevadily, ale opakování některých vět pořád dokola ano. Je pravda, že požívání alkoholu, je tam taky trochu přes čáru. Poslední dobou jako by se severští spisovatelé předháněli, kdo z jejich hlavních hrdinů bude chlastat víc než Harry Hole (Nesbův hlavní hrdina, který byl jako první vyhlášeným alkoholikem mezi vyšetřovateli v rámci severské krimi). Chladný přístup k lidskému životu ze strany psychopata vraha, byl děsivý a byla jsem ráda, že konec nebyl prodlužovaný zběsilými akcemi, jako levý a pravý hák, rány na solar, kopačky, vystřílený zásobník bez zásahu cíle apod.

24.02.2017


PusinkaPusinkaSophie Hannah

Ty jo...nevím jak hodnotit, chtěla bych dát tři hvězdičky, ale za co? Jen proto, abych byla hodná a autorce to nebylo líto? Přesně knihy psané tímto stylem nesnáším. Když se konečně dostanete k něčemu napínavému a konečně z nějaké postavy vypadne nějaká produktivní věta, tak autorka odbočí a začne vyprávět, kdy ten člověk potkal někoho, kdo vás vůbec nezajímá, nebo co dělal před deseti lety nepodstatného a než se dostanete opět k podstatě příběhu přečtete zbytečných deset stran o něčem, co do příběhu snad ani nepatří. Přeskakovala jsem co jsem mohla, někdy i přímou řeč, jen proto, že mě zajímalo, co se teda vlastně stalo tak hrozného. Závěr mě zklamal, a to hlavně tím, že vyústil v pravdu nepravdu - že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Blbost, u matek to zásadně neplatí ( poznt. normálních matek).

07.03.2017


MrázMrázBernard Minier

Byly pasáže,které jsem přečetla, ale kdyby nebyly nezlobila bych se, jejich čtení mi však nevadilo. Někdy jsem měla pocit, že se autor inspiroval v Hanibalovi a Mlčení jehňátek, hodně pasáží mi vždy připomněly určité scény i protagonisty, př. inteligentní vězeň a mladá psycholožka, nebo pasáž, kdy se soudce vetře do přízně policisty, vaří mu - Hanibal byl sice psychiatr, ale mladého policistu také pěkně oblbnul i krmil (ne jen jeho). Líbila se mi ovšem propojenost vyšetřování a popis psychiatrické léčebny. Dobrá kniha i příběh, těším se na druhý díl.

04.05.2017


Malý princMalý princAntoine de Saint-Exupéry

Je to sladký a dojemný příběh, který ukazuje jaký je rozdíl ve vnímání světa u dětí a dospělých. Je to nádherný příběh, který vykládá o tom, co je a není důležité, jak lpíme na bohatství, jsme sobečtí a domýšlivý a přitom je spousta věcí, na kterých záleží daleko víc než na "moje" a "já". A konec? Je neuvěřitelné jak ho vnímá dítě a dospělý. Dítě Vám řekne, že je přece šťastný. Princ se dostal domů, za svou květinou. A dospělí? Co myslíte Vy? Já říkám, že konec je smutný. Malý Princ zemřel kvůli květině, já bych chtěla žít, nevzdala bych se života pro někoho kdo je sobecký, nafoukaný a zahleděný sám do sebe, ale přesto to děláme každý den. Každý den se obětujeme kvůli někomu koho milujeme, i když je egoistický a myslí sám na sebe.

08.04.2017


Moře kliduMoře kliduKatja Millay

Silný příběh o dvou mladých lidech, kteří zásahem osudu předčasně dospěli. Můj sen, abych našla knihu, která by pro mě znamenala tolik co STMÍVÁNÍ, se stal skutečností. Teď mám ještě větší touhu, najít knihu, která by se vyrovnala této.

02.04.2014


ŠtěniceŠtěniceBen H. Winters

Musím jedině souhlasit s komentáři níže. První polovina knihy je nic neříkající o druhé polovině knihy :). Ze začátku jsem měla chuť knihu odložit, ale vzhledem k tomu, že má pouze dvěstě stran jsem si řekla, že ji dočtu a nakonec se mi kniha líbila. Určitě bych ale neřekla, že je to "psychothriller, který nasadí člověku brouka do hlavy" jak je napsano v úvodu. Musel by to být úplně jinak napsaný příběh, aby člověku zamotal hlavu a nenechal ho pár nocí spát. Kniha na jeden den k vodě dobrá, pro náročné čtenáře ale nedostačující a nebude uspokojivá.

03.08.2015


Svědkyně ohněSvědkyně ohněLars Kepler

Někde jsem četla že Lars Kepler je považován za nového Stiega Larssona...toto přirovnání bych však opravila na výrok: "Přečtěte si Milénium od Stiega Larssona a teď si představte, že Lars Kepler je ještě stokrát lepší." První kniha Hypnotizér mě uchvátila natolik, že jsem sáhla i po druhé a třetí, a nemohla se odtrhnout od začátku do konce. Zjistila jsem, že každá kniha je svým námětem jedinečná a originální, do poslední chvíle nepředvídatelný konec, ani nemožnost odhadnout pachatele. Hlavní hrdina je úžasný svým jednáním, tvrdohlavostí, divokostí, ale zároveň i zdrženlivostí a rozvážností. Doporučuji číst knihy v návaznosti od prvního dílu po poslední, i když není to podmínkou, vzhledem k tomu,že kromě hlavního hrdiny na sebe knihy nenavazují a vše co je o hlavním hrdinovi vědět je popsáno právě v tom dílu, který je čten ( i když možná Písečný muž bude mít přeci jen návaznost na Svědkyni ohně, vzhledem k tomu, jak kniha končila).

19.05.2015


Final cut – Vrah z internetuFinal cut – Vrah z internetuVeit Etzold

Po přečtení některých komentářů níže, jsem tápala, jestli mám knihu vůbec číst. Jsem ráda, že mě těch pár negativních názorů neodradilo. Veit Etzold píše s lehkostí, která způsobuje, že je kniha čtivá a srozumitelná. Veit se snaží nejen psát příběh, ale upozorňuje i na úskalí, které sebou používání internetu přináší a dává nám vhled do našich životů, které poslední dobou žijeme spíš virtuálně než reálně! V příběhu je dokonale popsáno, jak někdy ani netušíme, jaké stopy po sobě na internetu zanecháváme a jakých škod to v závěru v našem životě může napáchat. Dovolím si nesouhlasit s názorem "že kniha má pomalý rozjezd", mě to vůbec nepřišlo, každá kapitola v začátku má své opodstatnění, uvádí nás do kontaktu s osobami, které nás budou celým příběhem provázet a zároveň ani nesouhlasím s názorem, že "je to kniha u které po týdnu nebudete vědět, že jste ji četli" a to proto, že já si ji vybavím pokaždé, když sednu k počítači a budu chtít na Fcb nebo na jakékoli jiné sociální síti něco napsat. Pokaždé si to dobře rozmyslím! Za mě pět hvězdiček a jak bylo již řečeno, těším se na další knihy autora, doufám, že se kvalitou budou jen zlepšovat :-) třeba jako u Larse Keplera

06.07.2015


Už mě vidíš?Už mě vidíš?Sharon J. Bolton

Waw...pěkné to čtení :). Musím dát pět hvězd, možná i proto, že vím, jak pokračoval další díl i jak skončil a stejně tak se mi moc líbil. Těším se na třetí knihu v sérii a doufám, že bude taky tak dobrá. Autorka píše příběhy s lehkostí, čtou se rychle, neobsahují zbytečné pasáže a hluchá místa.

17.08.2016


Přítelkyně smrtiPřítelkyně smrtiBernhard Aichner

Nemohla jsem se odtrhnout. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka nebyla taková ranařka, která by všechno dokonale plánovala. Jednala podle toho co cítila. Občas nerozvážně, občas věci nedomyslela, občas zapomněla, prostě byla jen člověk a žena, která milovala. Ztráta dokáže zaslepit a ochromit. Nehledě na to, že hlavní hrdinka musela být poznamenaná dětstvím, bez toho by určité věci nedala. Dávám pět hvězd a těším se na další knihu.

17.01.2017


SněhulákSněhulákJo Nesbø

No nevim, proč jsou z Nesba všichni tak unešení. Čekala jsem od toho víc, možná jsem tušila, že to bude zklamání, a tak jsem s jeho knihami tak otálela. Na druhou stranu, kdybych nebyla ovlivněná kladnou kritikou, které bylo na jednoho autora až zbytečně moc, byla bych z příběhu nadšená. Nehledě na to, že jsem se zamilovala do hlavního hrdiny a pak už nemůžu jinak než za pět hvězd. Keplerův - John Linna má u mě konkurenta :). A ten, kdo tvrdí, že odhalil vraha skoro na začátku knihy, ptám se: "Vy jste to četly od konce?"

20.01.2017


Deník všímavostiDeník všímavostiCorinne Sweet

Je to kniha. Je to deník. Je to inspirace, jak ráno vstát a víc prožít život, který žijeme. Je to možnost, jak si vést prví deník, nebo tisící první, včetně bonusu v podobě úkolů, na které se máme zaměřit. Jsem nadšená. Doporučuji deník koupit, z knihovny je to o ničem, když do něho nemůže člověk psát :). Dávám pět hvězd, a to za myšlenku postavit nás do života a zároveň donutit člověka nad tím, aby život víc prožíval v okamžiku přítomnosti, nikoli minulosti nebo budoucnosti. Pro mě velice těžká záležitost.

02.02.2017


Smolná sezónaSmolná sezónaMoïra Fowley-Doyle

Knihu jsem dočetla asi před třemi dny a už nevím co vlastně byla pointa. Tak nevím no, asi to vypovídá víc, než tišíc recenzí :D. Byla čtivá, i když trochu zmatená. Chvíli jsem si říkala, že má Cara schizofrenii, a smolná sezóna není smolná, nýbrž si ji jen představuje. Stejně jako nevlastního bráchu, sestru, jejího kluka. Kdo je Elsie, mi bylo tak nějak jasné, jen mi přišlo trapné, jak ji pořád hledala a nikdo nic nevěděl, ani si neklepal na čelo, že Cara zešílela. Ke konci mě překvapila zápletka se sestrou a jejím přítelem, ale to překvapení nebylo tak velké, abych nezapomněla děj knihy :(. Jestli si knihu ještě někdy přečtu, tak snad jen proto, že zapomenu, že jsme ji kdy četla.

04.08.2017


1