Nifredil Nifredil komentáře u knih

☰ menu

Temná krása Temná krása Mary E. Pearson

Měla jsem strach, jak celá série skončí a zda autorka udrží vysoko nasazenou laťku, a dopadlo to dobře. Série má stejnou úroveň, zakončení není křečovité, ani nějak urychlené. Jednotlivá království dál a dál ukazují své zvyky, vše do sebe logicky zapadá. Za mě ta série drží standard, rozhodně patří k těm lepším v žánru a můžu ji doporučit. Kéž by všechny fantasy série byly tak stejnoměrně kvalitativně napsané jako tohle. Dovolím si totiž tvrdit, že zrovna milostná linka v těchhle knížkách je svojí kvalitou a vývojem postav lepší než u masově oblíbeného Skleněného trůnu. Proti jiným fantasy sériím je tohle spíše to lepší z daného žánru. Opravdu to můžu jen doporučit.

29.12.2019 4 z 5


Zrádné srdce Zrádné srdce Mary E. Pearson

Mno, jak to napsat? V rámci žánru je to rozhodně to lepší. Je to young adult, takový dívčí románek převedený do minisérie s fantasy pozadím. Muži jsou mužní, ženy odvážné a neohrožené... mladé holky se s tím můžou ztotožnit a vybírat si zároveň, který hrdina by se jim líbil... neohrožený bojovník nebo princ na bílém koni? A to je tak asi vše, více se od toho čekat nedá. Co se mi líbilo bylo vykreslení světů. Jak rozdílné zvyky, tradice a celkově fungování civilizací dokázala autorka vymyslet pro jednotlivá království. Uvidíme, co trojka, zatím se dobře bavím, nic nečekám a užívám si tuhle sérii vlastně brakové literatury.

23.12.2019 3 z 5


Až naprší a uschne Až naprší a uschne Pelham Grenville Wodehouse

Jestli jste někdy přemýšleli nad tím, jak by asi vypadala anglická konverzační komedie uvedená na divadle převedená do knihy, tak takhle. Je to plné suchého humoru, zápletka se točí kolem vztahů, ale nejen kolem nich a ta vůně vepřů nesená skrz celou knihu tomu dodává zvláštní vtipný odér. Kéž by takhle vypadala každé oddychové čtení, protože tohle rozhodně oddychovka je, jen jaksi ne brak, ale velmi kvalitní a příjemná.

09.12.2019 4 z 5


Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu Růžena Komárková

Tohle jsou tak trochu jiné paměti. Žádné duchaplné myšlenky na prvním místě, žádné vyprávění s patosem, žádné sebestředné a vysokovznosné věty, ale úžasně zábavný a vtipný proud vyprávění a vzpomínek. V tom toku myšlenek, který tu uhne, tam uhne a pořád se valí dál a dál, to připomíná pábení Bohumila Hrabala, ale tohle je myšleno naprosto nevážně, s obrovským nadhledem a lehkostí. Vtip tam není vložen jen sem tam, ale celé je to plné nadsázky a humoru. Černého a třeskutého. Takového, kde se smějete nahlas. Pan Komárek vypráví o svých životních osudech i o osudech svých blízkých a přátek a dělá to jako rozený bavič. Při čtení ho je doslova slyšet, není nic těžkého představit si ho ve skupině přátel, které těmito svými historkami bavil u sklenky vína. Muselo to být báječné být v takové společnosti, stejně jako je báječná tahle kniha.

05.12.2019 5 z 5


Saturnin se vrací Saturnin se vrací Miroslav Macek

Jsou knížky, u kterých by se snad ani pokračování nemělo psát. Takové pokračování je zkouška pro autora původního i toho nového textu a málokdy dopadne dobře. V tomhle případě si pan Macek ukousl opravdu pořádné sousto. Možná kdyby nešlo o téměř všemi milovaného Saturnina, pohlíželi by čtenáři na jeho snahu shovívavěji, takhle je spisovatel pod drobnohledem. A bohužel v porovnání s milovanou předlohou se prostě jen tak obstát nedá. Nejsem si ale jistá, zda se o to pan Macek snažil. Ve stylu a slohu psaní ano, tam je patrná inspirace. Také k postavám a původnímu ději přistupuje s pokorou a knížkou jim vzdává vlastně krásný hold. U toho ale holt zůstane. Není to Saturnin, je to pocta té původní knize a jako taková vcelku obstojí. Myslím, že pan Macek si především splnil svůj spisovatelský sen o psaní pokračování. Pobavil se domýšlením příběhu a v rámci svých možností se snažil přiblížit původnímu originálu. Daří se mu to tu lépe, tu hůře, pro mě osobně bylo čtení vtipné, zasmála jsem se několikrát nahlas, ale nečekala jsem nového Saturnina. Četla jsem to spíš jako knihu volně inspirovanou Saturninem. Takový fanart, podobně jako vznikají fanarty k Harry Potterovi. A jako fanart to pak funguje. Ono od fanartu prostě dokonalost původní předlohy nečekáte, jen si užíváte nové setkání s původními hrdiny a jejich nové příběhy.

02.12.2019 3 z 5


Bůh ví Bůh ví Joseph Heller

Heller je ďábel. Tohle je neuvěřitelně vtipně napsaný apokrif k Bibli. Čtenář dostane příběh krále Davida, který na smrtelné posteli bilancuje svůj život. Sem tam sám sebe omlouvá, je sebeironický, vtipný, ale i melancholický a vzpomíná na svou zašlou slávu a lásky. Můžu doporučit každému, kdo nemá přeedsudky a nepobouří ho hra s původně náboženskými texty. Já osobně jsme se smála několikrát nahlas, hlavně tehdy, když se David snažil získat první ženu a plnil Saulův úkol. Ten popkulturní odkaz na Sněhurku je výborný a znovu a znovu mi vyloudí úsměv na tváři, když si na něj vzpomenu. Ale chápu také po přečtení, proč je tahle kniha kontroverzní a byla i zakazována. Ona vlastně uráží tím svým břitkým, humorem všechny a nikoho nešetří. Ženy, muže, židy, křesťany. A dělá to moc chytře. Četla jsem ji navíc ve vynikajícím překladu pana Přidala, takže i všechny nepřímé citáty z Bible a jiné skryté vtipy v textu byly skvěle zachyceny. Můžu jen doporučit a jsme ráda, že jsem se s Hellerem konečně potkala.

29.11.2019 5 z 5


Ještě není konec Ještě není konec Michal Sýkora

Pan Sýkora ví moc dobře jak vypadá dobrá detektivka a umí zdařilou sám napsat. Tohle je totiž velmi zdařilá česká detektivka. Zápletka je velmi dobře vystavěná a čtenář je autorem voděn od jedné teorie k druhé, je mu nabízena tu jedna, tu druhá postava jako vrah, až se nakonec dostane k tomu, kdo opravdu zločin spáchal. Ten, kdo neviděl film, jako já, si tuhle autorovu hru užije. A ti ostatní si mohou užít pěknou práci s jazykem, propracovanou psychologii postav nebo třeba autorovo pomrkávání na čtenáře skrz postavu spisovatele Kolihy, který nám zároveň také připomíná, že autor téhle detektivky je literární věděc, který si je velmi dobře vědom hranic žánru a tak si do něj může dovolit zakomponovat vtipné narážky na Dostojevského, Faulknera a Capoteho. Ke čtení můžu jen doporučit, tohle je totiž prima dílko, které směle v detektivním žánru obstojí.

11.11.2019 4 z 5


Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Byl to můj osud. Na přeskáčku I. Vlasta Chramostová

Vynikající kniha. Že je subjektivní a autorka možná něco přiklášluje nebo vypráví jinak, než by jiní stejnou věc popsali, to bude tím, že jsou to paměti, které jsou vždy subjektivní. Paní Chramostová se tomu snaží v nejvyšší míře vyhnout, v knize to několikrát zmiňuje a nakolik to jen je možné, daří se jí to. Ono je to spíš takové vyrovnávání se s vlastním osudem a chybami. A nakolik je taková reflexe možná, je vidět veliká snaha o objektivitu, než že by se autorka snažila záměrně zkreslovat a přikrášlovat. Na rozdíl od řady hereckých pamětí je tohle také opravdu mimořádné svědectví o době a osobnostech, s kterými se autorka setkala, navíc napsáno krásným jazykem a samotnou účastnicí těch dějů. Žádný najmutý redaktor, který přepíše a přikrášlí vzpomínky. Ne, to samotná Vlasta Chramostová vypráví, vzpomíná, srovnává si myšlenky tehdejší i ty nové. Vypráví sugestivně, nádherným jazykem a hlavně vypráví o zajímavé době, lidech i o osobních selháních, výhrách a prohrách nějen svých i těch kolem sebe. Je to zcela ojedinělé a úžasně sepsané svědectví o jedné době, o skupině lidí, která ji formovala a také o českém divadle té doby zase z jiného úhlu pohledu, než nabízí oficiální prameny v podobě programů, plakátů a kusých materiálu bez přídavku osobních pocitů. Mohu jen doporučit, osobně jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla a docela dost mi toho dala. Díky za ni.

09.11.2019 5 z 5


Běguni Běguni Olga Tokarczuk

Všichni cestujeme. Někteří jen na krátkou vzdálenost, někdo cestuje jen do snových krajů, jinému odcestuje zdravý rozum, někdo je digitální nomád, někdo reálný, u někoho se přesouvají dokonce jen části těla nebo neurony v neexistujících končetinách, ale všichni se pořád přesouváme, vše je v pohybu. A každý z nás cestuje směrem k setkání s andělem, co může vypadat jako ty letušky v posledním obraze téhle výborné a neuvěřitelně obtížné knihy. Obtížné ne obsahem, ale formou. A myslím, že čas téhle knihy ještě přijde. Také musí k současnému čtenáři vlastně doputovat.

04.11.2019 4 z 5


Krvavé ostří Krvavé ostří Sarah J. Maas

Je to fajn doplnění celé série, některé momenty z Caelenina života to krásně vysvětlí, celkem to ale kulhalo. Možná právě proto, že už z románu čtenář zná vše, co se popisuje v povídkách. Takže vlastně zklamání, chvílemi jsem se i nudila a už se prostě moc opakovalo to, co je v románu dostatečně vysvětleno a popsáno. Pokud existuej béčkové sci-fi, tak tahle kniha povídek je pak béčkové fantasy.

03.11.2019 3 z 5


Království popela Království popela Sarah J. Maas

Po prvních 200 stránkách jsem moc doufala, že nakonec napíšu, že stačí vydržet začátek a ta kniha je pak hned lepší a že je to perfektní konec jedné ságy, bohužel to tak není. Škrtla bych totiž i posledních 200 stran. Ta počáteční drsňárna a konečná červená knihovna tomu dost ubližují. Je to ale čtivé, má to spád, objeví se i nečekané zvraty v ději a v porodnání s jinými ságami je tohle opravdu zakončení hodné předchozích prima dílů. Všechny linky se uzavřou, je jasné kdo kde a jak si stojí, připomenou se i postavy vlastně zapomenuté v minulých dílech a i u nich je jasné co a jak. Přesto to prostě mohlo skončit o 200 stran dříve a na začátku to mohlo být o něco méně drsně popsané. Vyloženě zklamání to není, jen prostě tohle je taková piha na kráse posledního dílu.

19.10.2019 3 z 5


Věž úsvitu Věž úsvitu Sarah J. Maas

Parádní fantasy jízda. Noví hrdinové krásně zasazení do děje celé ságy, vlastně samostatný díl, ale důležitý. Moc jsem si to užila a můžu jen doporučit.

09.10.2019 5 z 5


Zahrada bohů Zahrada bohů Gerald Durrell

Roky jsme netušila, že knížky pana Durella o Korfu mají i třetí díl. Před chvílí dočteno a jsem zase nadšená. Úžasné historky, vkusný humor, skvělá atmosféra, zvířátka, rodina...prostě paráda. Můžu jen doporučit všem milovníkům zvířat, ale vlastně všem, kdo hledají inteligentní a milý homor, který zaženě splín. Tohle je to pravé čtení na prázdniny, pro volný čas, vlastně kdykoli.

06.10.2019 5 z 5


Posekej si ten trávník, nejsou vidět hadi Posekej si ten trávník, nejsou vidět hadi Matěj Ptaszek

Matěj Ptaszek je vynikající vypravěč s nádhernou obrazotvorností ovlivněnou studiem fotografie. Popisy zemí Jižní Ameriky doslova fotografuje, jednotlivé odstavce jsou jako snímky do úžasně barevného, láskyplného alba. Knížka je úžasná hlavně v pasážích, kde Ptaszek popisuje uměleckou komunitu muzikantů, koncerty nebo cokoli spojeného s uměleckou tvorbou. Skvělé jsou také postřehy o životě obyčejných lid spojené s historickými událostmi. Nabité fakty valí se vyprávění v jihoamerickém temperamentním rytmu. A právě ten temperament je i kámenem úrazu knihy. Je převeliká škoda, že knize nebyla věnována větší péče odborného redaktora. Rozdělení vyprávění na kratší kapitoly a důsledná práce s odstavci by umožnila plynulejší čtení a umocnial zážitek z knihy. Takto je těžké někdy udržet tempo s autorem a čtenář se záhy ztratí v až hrabalovském pábení o Jižní Americe. Jen z toho důvodu, že Ptaszeck je opravdu vnímavý pozorovatel a skvělý vypravěč není z knihy opravdu jeden velký zmatek. Škoda, že někdy je pak kniha právě z důvodu absence práce redaktora vlastně proud vzpomínek bez přestávek, bez logického dělení na smysluplnné celky, ve kterém se čtenář ztratí. Právě proto dávám nakonec tři hvězdy, přestože by si kniha zasloužila daleko lepší hodnocení. I já jsem v tom dravém proudu vyprávění málem zabloudila.

30.09.2019 3 z 5


Kočka, která měla 60 vousků Kočka, která měla 60 vousků Lilian Jackson Braun

Jen proto, že je to poslední díl a celá série byla moc milá dávám 4 hvězdy. No a platí také, že pokud bych to měla hodnotit jako detektivku, tak bude spíše slabší, jako milé vyprávění o jednom městečku to ale obstojí.

27.09.2019 4 z 5


Kočka, která shodila bombu Kočka, která shodila bombu Lilian Jackson Braun

Jako povídání o Pikaxu je to skvělé. Staré známé postavy, spousta děje kolem oslav. Jako detektivka to ale až tolik neobstojí. A trochu už je ten Pikax jako slavný Midsommer. Sice jsme autorkou pořád ujišťováni, že vraždí ti z jihu, ale už je to prostě na jedno miniměstečko moc. Snad by to obstálo jako feel good detektivka. Takový žánr ale neexistuje. Tak osobně nevím, co s tím. Já si to užila, protže jsem nic až tak nečekala. A protože jsem ani nedostala nic jiného, dávám 3 hvězdičky, což je tak 50/50

27.09.2019 3 z 5


Teorie podivnosti Teorie podivnosti Pavla Horáková

No, poslední asi tři kapitoly byly výborné, předtím a vlastně i v průběhu těch kapitol to byla taková ukázka toho, co autorka ví, zná. Trochu exhibice, ale bez obsahu, bohužel. Poselství knihy je jasné během prvních pár stran. Čekala jsem asi více, když je to tak ceněno.

27.09.2019 3 z 5


Kočka, která se zbláznila Kočka, která se zbláznila Lilian Jackson Braun

Tohle už ani vlastně nebyla detektivka. Spíš je to takové milé vyprávění o Pikaxu a ta detektivní linka v příběhu se tam objeví až na konci. Nejlépe asi napsat, že je to příběh s detektivními prvky. Přesto je to fajn, užila jsem si to, bylo to milé a příjemné čtení.

12.09.2019 4 z 5


Kočka, která rozmlouvala s krocany Kočka, která rozmlouvala s krocany Lilian Jackson Braun

Tohle byla z celé série snad ten nejméně detektivní díl. Osobně mě dost ručil text Velké bouře v rámci celého příběhu. Nějak jsem si to prostě celé přečíst nechtěla a stačilo by mi jen povídání o psaní té inscenace nebo případně úryvky. Pikax je ale zas eo kousek živější, postavičky reálnější a celé je to prostě takové milé vyprávění, když se to nebere jako detektivka.

07.09.2019 3 z 5


Kočka, která sklidila aplaus Kočka, která sklidila aplaus Lilian Jackson Braun

Moc mě bavilo, to, co se objevilo už v několika předešlých dílech a to sběr strašidelných historek pro knihu, kterou Qwill píše. Vyprávění jednotlivých pamětníků je vždy velmi milým osvěžením textu. Také noví obyvatelé Pikaxu jsou moc fajn osvěžení, zase to vysvětlilo kousek historie Moose country a rozšířil se počet svérázných postav v téhle knižní sérii. Jinak byl tenhle díl spíš povídáním o Pikaxu, té detektivní lince autorka moc nedala. Bylo to jasné víceméně hned a byla velmi přímočará a nijak extra zamotaná. Takové pohodové čtení s detektivním podtextem, dalo by se říct.

07.09.2019 4 z 5