Teorie podivnosti

24. března

Knížkou jsem se prokousávala asi 14 dní, nakonec jsem dočetla a jsem za to ráda. Svůj výtisk posílám dál.

22. března

Moc se mi tahle podivná knížka líbila!

17. března

Poměrně dlouho jsem si zvykala na styl psaní autorky. Očekávala jsem klasickou “dějovou” knihu, což tak nějak vlastně i bylo, protože se sice začátek jevil-zpětně-kostrbatým a to cca prvních 100 stran, ale současně jsou kapitoly provázané, přičemž tento dojem se na konci knihy umocňuje. Závěr nebyl špatný, možná trošku odhadnutelný, ale já to hlavní protagonistce přála, tak mě i tak nějak příjemně ukolébal, leč byl tedy šitý horkou jehlou(viz pro ty, kteří již dočetli-SPOILER).

SPOILER: Úplně mi nesedí strana 351 s ohledem na chování protagonistky( á la výtisky Naše Praha-vždyť ty chodí měsíčně, tak to si jako nevšimla, že ji leží x výtisků za x měsíců doma nadarmo?).KONEC SPOILERU.

Jinak se mi knížka moc líbila, neb mám hodně ráda, když se v knize objeví moudré myšlenky, nad nimiž se čtenářské oči i mysl na chvíli spočinou v zamyšlení.

15. března

Ze začátku složitá pak mě pohltila.
Vědecké myšlenky jsou skvěle popsány :-)
Za mě super

1 10. března

Kniha je vtipne, cynicky s nadhľadom napísaná, je to skvelý ponor do duše single modernej ženy, ide z toho cez ten humor vlastne aj taký smútok nad pominuteľňosťou...atd... Čo je tu však zásadný problém - je zbytočne dlhá, až mi chvíľami príde, že autorka zámerne naťahovala, aby to dalo na dlhšiu stopáž, akože "román"... Najhoršie a najnudnejšie sú pasáže z novín (vyzerajú ako ctrl c z nejakých šumperských a bruntálskych deníkov, takže nič inovatívne) a potom neustále popisovanie snov (to ma fakt nezaujímalo, všetci máme všelijaké sny, a preto ma ani tie najbizardnejšie neohromia)... Takže: novinové správy a sny by som radikálne vymazal, a potom by ostala parádna vtipno-smutná kniha s originálnymi úvahami o živote + záhadný príbeh Kaspara + skvelo popísaná Praha a jej genius loci... Takto je to chvíľami veľmi zdĺhavé, a tá zdĺhavosť degraduje tie super miesta...

03. března

Pro mě dobré čtení ...

6 26. února

Tato kniha je směsicí různch myšlenek, teorií, života, kde se v "ději" nic moc neděje, ale ty jednotlivé postřehy popisující společnost, okolí, Prahu poeticky ošklivou i krásnou, náhodilosti a různé typy lidí od bezdomovce k bláznivému vědci, ale i dosti osobní pochody (koho teď po dočtení nenapadne denně bristolská stupnice) nepřipouštějí nudu.
Oddechová literatura, u které jsem si odpočinula jakýmsi až výsměšně cynickým způsobem a přes všechny nedokončené teorie a fragmenty myšlenek, slabší konec i chybějící nosnou konstrukci děje jsem se prostě dobře bavila.

"Trvalý úsměv není odraz líbezného nitra, je to obranná křeč."

"Regulace činží a příliv cizinců v Praze rozvrátily trh s nájemným bydlením, takže mladým se vyplatilo byt koupit a každý měsíc bance na hypotéce splácet částku, která by jinak putovala do kapsy domácímu. Skoro celá generace se tak zadlužila dřív, než musela, a stala se zkrocenou, vydíratelnou a poslušnou."