Teorie podivnosti
Pavla Horáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391779/bmid_teorie-podivnosti-u12-391779.jpg
4
566
150
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.... celý text
Přidat komentář
Teorie podivnosti mi byla doporučená, a tak jsem ji zkusila - první strany mě trochu zaujaly, ale pak jsem se čím dál víc do čtení nutila jen kvůli zvědavosti ohledně vyústění. Závěrečný dojem: patlání se v pseudoproblémech, banality povýšené na něco, o čem je "nutné" podat vyčerpávající info, když v ději nevím, jak dál, přidám další bizarní sen, a nakonec módní berlička - kvantová teorie. Proč Ada popisuje fyzikální jevy, kterým díky své profesi nemůže rozumět a vskutku nerozumí? Jediná věta, které jsem se v závěru knihy zasmála, se týkala zrušení ústavu, kde Ada pracuje a kde se "vědci a vědkyně" zabývají tolika "zajímavými" projekty. Ironie života? Ne, skutečně ne... za mě 2 hvězdy, ač to tady v komentářích kolem hýří superlativy...
Tohle se mi hodně líbilo. Naprosto originální, zábavný a velmi čtivý román, který má tolik odkazů na vědu, popkulturu i historii, že jsem si dělala i ručně poznámky vedle na papír, což u beletrie dělám dost zřídka.
Nejsem si jistá, jestli mi něco úplně neuteklo, protože konec se mi moc nepozdával, ale plánuju, že si tuhle knížku přečtu určitě ještě jednou. Třeba mi to pak do sebe zapadne lépe.
Určitě to nebude bavit každého, ale pokud máte rádi humanitní vědy v kombinaci s magickým realismem a považujete se za intelektuála, tohle se vám bude s velkou pravděpodobností líbit.
Snad není Ada knižním odrazem Pavly Horákové, žít s takovýmhle chaosem v hlavě si vůbec neumím představit.
Každopádně se ocenění Magnesia Litera nedivím a v budoucnu se určitě pustím i do autorčiných dalších knih.
Zajímavá knížka se spoustou námětů k přemýšlení. U autorky vysoce oceňuji bohatou slovní zásobu, pěknou češtinu a v neposlední řadě i použití středníku. Ten jsem už mnoho let v moderní próze neviděla. :-)
Zpočátku jakoby autorka nevěděla, čím začít, styl mi přišel trochu topornější a obsah zaměřený na momentálně atraktivní, stále dokola omílaná témata. Zpětně musím uznat, že jsem jí křivdila. Kniha je takový soubor zajímavých, neotřelých úvah, kde propojuje vlastní zkušenost, esoteriku, psychologii, vědecké poznatky, a to všechno je napasované na nepříliš zřetelný, ale přece jen nějaký děj. Asi po stranu šedesát se neděje vůbec nic, pak se to trochu zlepší, dokonce mě příjemně překvapil i konec. Není tady ani silný příběh ani hluboká psychologie postav, ale i přesto jsem se skoro celou dobu výborně bavila. Obdivuji autorčin rozhled a fantazii.
Bezútěšné prostředí se spoustou patogenních zón,
zející rány,
ztracená důvěra v lidi ...
Tak si to shrňme - Ada Sabová - žena 35, v jejíž bystré mysli se zrodila teorie podivnosti, momentálně bez dětí, bez partnera, pracující v akademické sféře s vedlejším příjmem z nápadů ze svých až příliš živých snů ...
... práce jí příliš nenaplňuje, s rodiči má, jak se říká, komplikovaný vztah, s muži jakbysmet a svou zbývající energii (působí dojmem, že ji nemá příliš na rozdávání) věnuje pátrání po ztraceném Kasparovi, vlastně se tomu dá říct, že Ada nevede zrovna uspokojivý život.
Musím přiznat, že ve mně Ada nevzbudila přílišné sympatie, ale ani antipatie, spíš bych řekla, sem tam zvědavost a sem tam mi to bylo skoro fuk, až příliš o všem logicky přemýšlející, naprosto iracionální v emocích, se na venek projevovala tak, že ve mně téměř žádné pocity vzbudit nedokázala.
V práci se Ada zabývá "vzájemnou vizuální kompatibilitou" ... tedy pocity, jenže, sama si své emoce schovává pěkně uvnitř, ve své hlavě, a má v nich celkem chaos, takže navenek vysílá spíš negativní energii jejímž hlavním zdrojem jsou pocity o sobě samé typu: "nemůžu se zbavit pocitu, že všechny kvalifikace předstírám" ... je si nejistá vším, a hlavně sebou ...
... a tak její život ztrácí pravidla, podle kterých je zvyklá hrát!
Rozloučit se s Adou mi tak nedělalo příliš velké problémy, bylo sice zajímavé, jí poznat, ale tak spíš z té čisté zvědavosti, ale budu jí držet palce, při jejím hledání šťastnějšího způsobu života (určitě méně závislého na konvencích) ... možná je totiž na čase začít si hledat vlastní pravidla, neovlivněná tím, co si myslí ostatní, nestylizovat se do nějaké role, která se od tebe (Ado) očekává ...
"Kdy nadejde v životě ten konkrétní okamžik, kdy si přátelé na rozloučenou místo "měj se" začnou říkat "drž se"?"
A pamatuj, Ado ... "jevy nastávají ve shlucích" ... a taky ... "každý zanecháme nějakou stopu" ... a občas si vzpomeň, že je potřeba ... "nevzpouzet se podivnostem" ...
Naprosté zjevení na poli české literatury. Pozor, tohle vážně není kniha pro každého a zpětně chápu, že má tak rozporuplná hodnocení. Buď si ji užijete od začátku do konce nebo vám vůbec nesedne. Nic mezi tím. Ale mě učarovala, nebyla jsem schopná se odtrhnout. Hodně zvláštní čtení.
Ada, ústřední postava, je vědkyní v Ústavu mezioborových studií člověka. Není tu ale spokojená. A to ani se svým životem obecně. Není schopna udržet si trvalejší vztah a dost možná za to může její podvědomí, které dotyčné muže prostě odstrkává, vždycky totiž mají nějakou chybu. Ada je skvělý pozorovatel, všímá si nejrůznějších anomálií, ale i běžných věcí, které ostatní berou tak nějak automaticky. Ada je podrobuje zkoumání, vytváří vlastní originální teorie, proč jsou některé věci tak a jiné jinak. A pokaždé, když s nějakou teorií přijde, nutí vás to zamýšlet se nad její správností, nebo spíše pravdivostí. Ada by zároveň ráda přišla na kloub záhadě kolem zmizení Kaspara, před lety zmizelého syna své kolegyně. Zmizel beze stopy, zbyly po něm jen těžko uvěřitelné vzpomínky na něj z úst jeho známých a jeho pes Bubák.
Obsah příběhu se shrnuje jen velmi těžko. Je prosycen naprosto neotřelými a velmi zajímavými myšlenkami a jen sem tam se posune dál. Absolutně to knize neubližuje. Ale znovu opakuji, rozhodně nejde o četbu, která se bude líbit každému, než ji někomu věnujete, zkuste ji nejdřív na sobě (jako to udělala m milá švagrová a já jí tímto děkuji za skvělý dárek, který bych v knihkupectví patrně nechala bez povšimnutí).
Az na zaver, ktery byl uz prece jen moc, tak za me prijemne prekvapeni. I ceske autorky mohou psat kvalitne a tato kniha je toho dukazem.
(SPOILER) Konečně dočteno. Nějak jsem to nepobrala. Vůbec mě nezajímalo, jakou stolici má hlavní hrdinka. Nepochopila jsem spoustu věcí, např. zprávy z okolí Šumperka, Bruntálu a Jeseníku. Nebo popisky Prahy. Proč tolik popisování nesmyslných snů? Asi jsem málo chápává. Ke konci knihy, kdy byl nalezen Kaspar, to už jsem se jenom musela smát. A svobodná matka bez práce, když ani neví, kdo je otcem? Prohlášení Valerie jen tak za mrtvou? To už bylo moc.
Moc nevím, jak tohle dílo vnímat. Obsahuje filosofické myšlenky, zároveň je hlavní hrdinka ale dost nesympatická a pro mě málo uvěřitelná, děj se spíš vleče, a do toho záhadný Kaspar.
No nevím, no. Zkusila jsem, ale asi teď nemám to správné rozpoložení, abych dílo ověnčené i cenou Magnesia Litera ocenila i já.
Audiokniha
Přesně v souladu s názvem je kniha vlastně jen nekonečným výčtem podivných teorií, abnormálních názorů, pseudovědeckých hypotéz, psychedelických snů, a naštěstí se sem tam mihne i kousek příběhu, který vlastně ve všech těch podivných teoriích skoro zaniká. Je až neuvěřitelné, jaké bizarní myšlenky autorka do knihy dokázala vměstnat. Vůbec nedokážu odhadnout, zda by mě kniha bavila, pokud bych ji četla, ale poslouchat ji byl docela nevšední zážitek. Jenže místy to bylo tak neuvěřitelně rychle načtené, že jsem až nestačila pobrat význam všech těch zvláštností. Na druhou stranu to přesně odpovídalo charakteru knihy, kdy vypravěčka má hlavu plnou myšlenek a její slovní kadence prostě nestíhá je všechny reprodukovat. Jenže čeho je moc, toho je příliš. V té rychlosti čtení mnohdy zanikala ta skrytá vtipnost textu a poslouchání bylo dost jednotvárné. Občas jsem poslouchala a zjistila, že vlastně ani nevnímám význam a mnohé pasáže jsem si tak pouštěla opakovaně.
Ale celkově se mi líbila ta spousta nevšedních nápadů, které z knihy činí hodně zajímavé literární dílo.
Jedna z mých nejlepších knih. Přečetla jsem za víkend. Líbil se mi spád děje a až neuvěřitelné zachycení každé myšlenky. Magický realismus je mým nejoblíbenějším žánrem. Kniha právem získala Magnesii Litera. Pro mě po dlouhé době literární objev.
Dle mého názoru by stačil poloviční rozměr knihy, pak by se mi líbila. Takto čtení únavné až nudné, konec jaksi uspěchaný, "podivností" přespříliš, hlavní hrdinka hodně přes čáru, fantasmagorie bez většího smyslu.
Odkládám! Pořád jsem čekala, kdy mě to začne bavit. Po neustálém nucení se, abych to už měla za sebou ... odloženo.
Štítky knihy
sny teorie a hypotézy výzkum rozhlasové zpracování pragensia Šumperk frenologie Magnesia Litera tělesnost Kaspar Hauser, 1812–1833
Autorovy další knížky
| 2018 |  Teorie podivnosti |
| 2018 | Johana |
| 2021 | Srdce Evropy |
| 2016 |  Tajemství Hrobaříků |
| 2011 | Hrobaříci v podzámčí |
Kniha Teorie podivnosti je v
| Právě čtených | 30x |
| Přečtených | 718x |
| Čtenářské výzvě | 97x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 141x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 4x |
Ty nejrůznější podivnosti, která tady autorka vyšvihla, mě na knize bavily nejvíc. Skvělý nápad, skvěle napsané.