Nico komentáře u knih

Pridavam se k tem, kdo knihu precetli za jeden den.
Autor je beze sporu dobry spisovatel. Kniha je urcena mladezi, ale stejne kvalitni zazitek zpusobi i dospelemu ctenari.

Svet Phoebe me nadmiru bavil. Je to tak vtipne a pritom ne prvoplanove, ze me to nutilo cist dal a dal… na zaver pribehu jsem upustila par slz a to behem dvou kratkych vet.
Naprosto perfektni.

Tak tato kniha asi vice sedne mladsim ctenarum. Rozhodne nesplnuje kategorii magickeho realismu, jak se nekdo pokousel v komentarich naznacit… magicky realismus ve vas totiz vyvola zazitek chaosu, zmatku a carovnosti v naprosto zvucnem, chutnem a barevnem svete.. tady bych rekla, ze autorka vymyslela pribeh, u ktereho notne tlacila na pilu, az vykouzlila fantaskni magorii… prestoze obdivuji predchozi knihy, zejmena Do Tmy a jeji pokracovani, tady jsem si uzivala zacatek a stred a konec vylozene protrpela.. cekala jsem nejake obrovske velke wau, ale to se odehralo jen v autorcine hlave.. mne to dal nepredala a trochu jsem v tom videla amaterske pokusy nactilete divky o prvni opravdovy pribeh.. mozna se autorka prepalila? Mela na sebe vysoke naroky? Protoze starsi knihy jsou vyborne.. tady byl kamen urazu samotny pribeh, jeho konstrukce, jeho snaha o napeti a vypeti, ale vyslo to do ztracena.. kdyby mi bylo 20, asi bych si z toho sedla na zadek, jako naivni Mia ze sveho Vitka… ale dospely clovek se ctenarskou zkusenosti asi zada uz neco vic… nebyl to ani horor, ani pohadka, ani roman.. spis pokus. Podle me moc nevysel, byt zacatek a hodne momentu z knihy se mi libilo. Anne Bolave slusi obycejne pribehy. Ty dokaze vypravet neskutecne neobycejne… toto mi nesedlo, konec me nudil.. uvidime, co nabidne priste..

Další román autorky se jemně dotýká témat, o kterých podrobněji psala již v minulosti (např. podvazování nohou a lámání kostí) a přibližuje další zajímavé téma a to tradiční čínskou medicínu, která v pojetí Lisy See naprosto odhazuje oděv esoteriky a ukazuje nám, že byla a je pevně zakořeněná v čínské kultuře.

Co mám na Lise See ráda, je její hluboké studium tématu, do kterého se pustí. Na jejích stránkách najdete seznam napsaných knih a k nim nasbíraný materiál od článků až po dobová videa. To mě hodně baví.

V tomto románu je skvělý výběr postav, dobrá zápletka i krásné myšlenky. Jako vždy zde nacházíme pevné přátelství dvou žen, ženskou pospolitost se všemi jejími barvami a skvělý popis prostředí.

Krásná ženská kniha. Nelze než doporučit.

Celou dobu jsem si rikala, proc je tahle kniha bestseller. Psana takovym tim popularnim americkym zpusobem, ac autorka nebo minimalne hlavni postava jsou Anglicanky… trochu divoka prastena Grace, prehnane reakce a na facku pubertalni dcera. Soucasna dejova linka dost absurdni… jenze pak to na poslednich strankach zacne davat smysl a priznam se, ze konec jsem obrecela. Vazim si toho, ze se autorka dotkla tak citliveho tematu. Kdo si jako rodic neprozil neco podobneho nebo neco, co by se tomu alespon podobalo, nedokaze si predtavit, jak moc velky pocit zhrouceni Grace prozivala. Od te chvile jsem ji verila uplne vsechno, protoze prezit TOHLE znamena nezit uz nikdy jako drive.. Takze takova jednoducha trivialni a ne prilis tezka knizka a na konci me uplne znicila. Proto davam plny pocet hvezdicek..

Jestli je toto současná česká literatura, tak to potěš….

Jazyk jednoduchý, plytký, přitom je čeština tak krásná. Čte se to velmi rychle, hlava se vůbec nemusí zastavit ani nad krásou slov ani nad krásou myšlenek.

Hájíček si vždy vybere zajímávé téma, ale nejde do něj. Jen nám vlastně řekne, že to téma existuje, ale zabřednout do něj a nechat čtenáře tím projít, to ne… a ještě ty povrchní kompilace, které mají tak daleko do reality.. Tereza během pár týdnů vpadne do manželské krize, Zbyněk se, jako všechny autorovy postavy, toulá někde po polích a sedí s hlavou v dlaních u lesa..

Nemám ve zvyku knihy nedočítat, tady mě závěr vyloženě zaskočil. Autor to prostě utnul.. z postav mi nebyl sympatický nikdo, kromě strejdy Tondy, který zemřel ještě před dějem knihy..

Je to čtení pro nenáročného čtenáře.

Právem opěvovaná kniha s mnoha silnými životními osudy... autorka nejenže umí skvěle psát a nezabředává do sebelítosti (píše vlastně zčásti o sobě), ale postavy z knihy jsou prostě úžasné... pro mě jsou tam zajímavé pasáže hlavně ty poválečné, zejména ruský diplomat v zahraničí, což nebyl vlastně nikdo jiný než agent, který vracel uprchlé Rusi zpět do vlasti... kdo o tom takto otevřeně píše? Děje se to dodnes... ale i válečné období, které mnozí z nás knižně prožívají v Evropě, je zde popsáno z Ruska a my konečně vidíme, jak lidé trpěli nebo netrpěli zde.. Gruzie je pro nás stále nedostupná a orientální... tato kniha to zásadně mění. A je dokonalá.

Příjemný náročný zážitek... nejenže se člověk dostane někam, kam se český čtenář běžně nedostane, ale ještě je to vyprávěno tak citlivě, zároveň popisně, zároveň emočně... každý chce být součástí tohoto dívčího přátelství a sledovat, kam povedou jejich kroky.
Místy až drsné, na dřeň, zároveň ale nehraje na city... mně se kniha líbila moc

Marquézovský příběh z doby španělské chřipky. Postavy jdou konečně do hloubky, jsou uvěřitelné a čtenář chápe, co je vede k jejich konání. Perfektní bezchybný příběh s kapkou magického realismu. Velmi jsem si tuto knihu užila.

Jelikož jde o autorku narozenou v USA, byť ukrajinského původu, čekala jsem naředěnou polívku a tu jsem dostala. Tragi příběh hlavní hrdinky, která se chová jak puberťačka mě nezaujal, nicméně informace nasbírané o hladomoru na Ukrajině pro mě byly nové, smutné a rozhodně přitáhly můj budoucí zájem. Snaha psát knihy z přítomné a minulé perspektivy je už dost ohraná, radši bych si přečetla nějaký dobový román, ale budiž...

(SPOILER) Nebavilo mě to hrozně... hlavní postava neurčitý nerozhodný a ve svém životě neschopný až ztracený genealog proti plastické blondýně, která ho nakonec převeze. Pokus o červenou knihovnu z pera mužského spisovatele mě odrazoval a nebavil, téma je sice zajímavé, ale v literatuře mnohem mnohem lépe zpracované. Tady se o něm dozvídáme tak z 15% a to ještě střídmě a věcně. Zbytek jsou řeči o tom, jak se Pavel kde opil a kde v poli zrovna vydýchává opici... slabý a divím se, že se to někomu chce číst. Navíc autor tvrdí, že postavě blondýny je asi 30 let, čili rok narození zhruba 1980 (kniha psaná 2005, dejme tomu že ji psal pár měsíců) a pak ke konci zase tvrdí, že už se léta soudí a po roce 90 vyhrála první soud - tak to jí bylo 10 let tou dobou...Mám od autora další knihy, snad se polepší...

Kdyz Americani pisou o holocaustu, nikdy to nemuze dopadnout dobre… ale cekala jsem to horsi… jak bylo nize zminovano, nektere veci se v Osvetimi stat nemohli (napr radio pod posteli v dobe, kdy spojenci postupovali nebo nacpat si pri uteku z transportu bricho klobasou a chlebem..) a americane tohle proste nedavaji… Pribeh Sage a Lea.. no… americka beletrie…
Ale vesmes to nebylo uplne zle… a mne se naopak konec libil. Pasaz o odpusteni, ktere ma dat clovek predevsim sam sobe, ta se mi moc libila… takze i proto knihu uplne nezatracuji a nelituji, ze jsem cetla..

Autorka několik měsíců shromažďovala materiály ke knize.

Jde o silný poutavý příběh protkaný politickými poválečnými událostmi v Jižní Koree.

Odcházím s pocitem, že ještě jednou musím číst... což se mi stalo poprvé v životě. Opravdu mimořádně napsaná kniha.

Knihu jsem ocenila zejmena v tom, ze znam cestu vlakem z Berlina az po Zahreb. Pan Winterberg uz dale nepokracoval, ja ano, az do Splitu. Odtud pak uz jela opravdu jen nahradni autobusova doprava do Sarajeva.
Viden mam prochozenou. Cestu vlakem pres Drazdany mam take rada. Rijeka, Ljubljana, Zahreb.. vsechna ta mista kolem nadrazi znam jsem take milovnik zeleznicni dopravy.
Rada jsem si knihu precetla.. rusily me nektere chyby, jako infarkt pomerne mladeho vypravece (tezko se tomu nejak verilo), 99 lety muz bezi! ke kolejim, aby skocil pod vlak nebo jde pesky nekolik km to asi ne.. ani tu Josefu bych tam nepotrebovala mit. Kde by se tam vzala, krasna zenska na traktoru nekde v polich
Presto fajn.

Když zkušený scénárista napíše svůj první román, je to jízda.
Kniha zanechá zcela určitě svůj otisk.. Je psána čtivým ale ne zbytečně upovídaným jazykem. Míří na čich, na chuť, na hmat... Člověk z ní cítí zimu, vítr, vůni jezera i horkost a dusnost tamního léta. Jde o román v pravém slova smyslu, protože postavy provázíme na jejich cestě po několik let a to z něj dělá čtení, které nás zasáhne. Příběh se na začátku točí kolem dvou lidí, rodičů dvou malých chlapců.. během románu přecházíme k příběhu dvou mladých chlapců, kteří vyrostou v mladé muže. Autor neodsuzuje žádné chování, nevytváří předsudky, postavy žijí své životy tak, jak umí. Na druhou stranu je vidět, že autor románu je scénárista - režisér.. to, co potká v této knize jednu rodinu a její přátele, by někomu vystačilo na deset knih. Někdy už mi to přišlo přitažené za vlasy, ale kniha je tak čtivá a má svoji osobitou atmosféru, že člověka to nutí číst dál a nechat se unášet proudem slov.
Chystáte-li se k četbě tohoto románu, nečekejte... Má krásnou myšlenku. A navíc může inspirovat i ve vaření. To se zde totiž stává určitým typem sebevyjádření a je spojeno se všemi postavami v knize.
Na konec dodám, že kniha má v českém překladu i krásný přebal.

Urcite je to dobra kniha. Prvni pasaz je zdaleka nejlepsi. Spisovatelka ma precizni styl, slovo ovlada... pasaze z Terezina a Osvetimi me uplne nenadchly. Evidentne zna vsechna fakta a snazila se je do tech par stran natlacit, ale na me to uz bylo moc strojove a podle linky. Zapletky jsou az prilis doladene, je to veskrze spise cervena knihovna.. ale urcite jsem rada, ze jsem knihu cetla, byla prijemnym zpestrenim.

Vyborna kniha a naprosto prelomova. Doporucuji kazde zene.

Je to krasna kniha o tom, ze se nemame bat zit se vsim vsudy. Kresby jsou jednoduche, dulezity je hlavne obsah. Me ctyrlete dceri se kniha moc libi a mne take... je v ni snaha predat urcite, v dnesni spolecnosti jiz cenne, hodnoty detem tak, aby to s nimi nejak souznelo.. vyborna volba napr. pro rodice, kteri vyhledavaji montessori pedagogiku

Tato kniha je poněkud jiná než další knihy psané očima vězně koncentračního tábora. Apitz byl vězněn v Buchenwaldu jako politický vězeň, s hrůzou opravdového tábora (tzv. malý tábor) neměl co dočinění a byť jeho pobyt nebyl bůhvíjaký, nedá se srovnat s tím, co zažívali lidé ve skutenčém koncentráku jak to známe z jiných děl (např. výborná Jiskra života od Remarque nebo díla Eliho Wiesela). To nečiní jeho zkušenost o nic menší, lepší nebo méně hrůznou, to je jen na vysvětlenou - že jde o poněkud jiný druh literatury v tématice KT.
Mně román úplně nesednul a to z toho důvodu, že byl hodně upravovaný, proběhlo v něm mnoho redakčních zásahů i pod vlivem tehdejší politiky, ve které se Apitz pohyboval. Celkově mi rozhovory SSáků přišly umělé a nevěrohodné, autor z nich udělal bandu tupců a volů, kteří nejsou schopni domluvit se na ničem... Příběh dítěte jsem čekala s většími detaily, příliš tam nevystupuje... naopak výborné scény z bunkru a z gestapácké mučírny, tam je vidět, že si to opravdu prošel.
Nemám nic proti tomu, že je to kniha o komunistech, vynáší komunisty a je milována komunisty. Komunismus tehdá byl poměrně jiný než dnes a byl velmi důležitou součástí 2. sv. války i koncentračních táborů a odboje jako takového..

Celkový styl knihy mě, jak už jsem řekla, nenadchnul. Mám radši vyprávěcí spontánní příběh než slohově složitější a jakoby zatuchlejší úvahy. Ale pár míst se mi tam líbilo. Myslím, že kniha je dobrá pro velké "fandy" 2.sv.války, pro lidi, kteří se do hloubky zajímají o tehdejší odboj a politické spektrum.. Nechci chudáka Bruna úplně zatratit, protože žil v mém milovaném Lipsku, ale dávám max. tři hvězdy..

Naprosto nesouhlasím s komentářem Ausík. Všechny knihy, které vyjmenovává, jsou originálně starší než tato. Čili autorka nemá za cíl objevit Ameriku, ale jednoduše podpořit maminky, které váhají v kontaktním přístupu ke svému miminku a všechny aspekty shromažďuje ve své knize. Není to návod, ale zkušenost jedné ženy, která může dodat odvahu dalším. Jedná se o další výbornou knihu z povedené edice Naše dítě nakl. Dharmagaia. Palec hore.

Bezva super knížka, ve které je abolutně vše, co může ženu v těhotenství potkat a kompletní pojetí péče o novorozence se vším všudy, takže po přečtení je člověk teoreticky vzdělán téměř jako PA. Inspirace co se týče aroma olejů. Kniha, která nedělá z těhotenství byznys jak to vidíme dnes a vládne v ní úplně jednoduchý a přirozený přístup k mateřství... Doporučuju všem nastávajícím maminkám.