Mystig
komentáře u knih
Proroctví
Rick Riordan
Příjemný návrat do světa tábora polokrevných a (nejen) řecké mytologie. Za 512 stran se objeví několik plonkových situací, ale já jsem zkrátka věrný fanoušek. Rozhodně si to budu muset někdy přečíst znovu. (Tuto recenzi píši s velkým časovým odstupem a už teď zjišťuji, že se mi to vše plete :D ale vybavuji si několik silných scén a pocitů a to je prostě odraz dobré autorovi práce)
Ztracený svět
Michael Crichton
Padla mi brada v totální odlišnosti od filmu, který znám nazpaměť. Hlavně v brutální bezpáteřnosti záporáků, kteří se neštítí ani házet lidi přes palubu. Jejich osudy jsem si škodolibě vychutnala a Sára je tu miliardkrát větší badass žena. Zamilovala jsme si jí. A lezavá scéna s Carnotaury? Vás nenechá jít po tmě na WC.
Jurský park
Michael Crichton
Na filmech ujíždím od dětství. Jsou to moje cozy movies, když je mi smutno, jsem nemocná, uklízím...někdy si je pustím i několikrát týdně xD A odlišnost této knihy mě nadchla. Získala jsem ještě větší sympatie k oblíbeným postavám, a naopak mi spadly růžové brýle v případu jiných. Neskutečně jsem si to užila.
Hvězdný prach: romance v říši kouzel
Neil Gaiman
Gaiman tak jak ho mám ráda. Dokáže být krutý i v tom nejpohádkovějším světě. Nyní vidím rozdíly oproti filmu, který zbožňuji a bylo super zažít si příběh znovu v jiném a hrubějším kabátě. (POZOR MINI SPOILER):
Chudák jednorožec :'(
Ready Player Two: Nová hra začíná
Ernest Cline
Bylo milé shledat se se starou dobrou Horní (skoro) pětkou, ale o poznání slabší dílo, než jednička. Mělo to své nápady. Umělo to pohltit, ale po přečtení mám spoustu otázek, na které nenacházím odpovědi a něco je za mě až utopicky nereálné, ale já nejsem odborník na VR a AI.
Souhlasím s ostatními recenzemi, že mi ta všekorektnost lezla krkem a absolutně mě nebavila ta Fialová část. Pro někoho, kdo o něm neví nic a na jeho hudbě neujíždí to bylo nicneříkající a nekonečné. Musela jsme hodně googlit, abych se v ději aspoň trochu orientovala.
Poštovní úřad
Charles Bukowski
Ke knize jsem se dlouho odhodlávala, protože Bukowski. Jeho styl žití není nic pro mě, ale jsem velmi mile překvapena. Průměrný (možná i podprůměrný) běžný život. Příběh, co si na nic nehraje. Zasmála jsem se, i když s trochou hořkosti a ve vší té bídě to bylo vlastně velmi surově krásné a k zamyšlení. Jeden si hned více váží toho co má a hlavně - že nemusí pracovat na poště.
Dějiny lidských průserů aneb Co všechno jsme podělali
Tom Phillips
Geniální dílo. Takové krutě upřímné. Je známo, že lidská blbost nezná mezí a trochu lehčeji se mi venku kráčí, když vím, že chování lidí není jen následkem dnešní doby. Lidé byli, jsou a budou takový. Pravděpodobně navždy. Díky, Tome.
Pojízdný krámek snů
Jenny Colgan
Pomalu dočítám, ale už to nevydržím...Po knize jsem sáhla, jelikož jsem potřebovala trochu vánočního odpočinku od své obvyklé četby. Slibovala příjemnou jednohubku, kterou tak do 250. strany byla. Od třicáté kapitoly mám chuť Ninu proplesknout. Naivní, romantická, introvertní knihomolka - beru, super, ale na ženu, které šlape na patu třicítka, se chová jako pipka. Názory mění doslova za vteřinu. Neustále nad něčím brečí a rozpitvává, opakovaně fňuká nad něčím, co vlastně nemůže ovlivnit ale hlavně se ani nesnaží, nebo to sama podělá. Nejraději by jen dostávala a sama nic moc nenabízí. Její chování ke konci knihy bych pochopila u adolecentní trubky. Stránky na mě působí výplňově, kdy se autorka opakuje a blekotá (část jsem vážně pročítala s cynickým "blablabla") a nejhorší pro mě asi je, že mi přijde, jakoby autorka ohýbala fungující charaktery okolních postav, aby vyšly vstříc hlavní hrdince. Málokdy mám výhrady ke knihám, ale bude to spíše tím, že se s tímhle žánrem seznamuji a po Gaimanovi mám asi nároky trochu jinde, ale troufám si říct, že tak dětinsky nevyzrálí nebyli ani dětští polobozi z Riordanových sérií. Díky bohům za nádherné prostředí Skotska a vcelku vzrušující start knihy, kdy hrdinka (v tu dobu ještě nepůsobící jako blbka ale pouze jako nejistá stydlivka, kterých je mezi námi spoustu) zahazuje vše co zná a prchá - ač relativně nedobrovolně - do náruče luk, lesů a malebných maloměsteček s až překvapivým štěstím na všechno, co jí potká. Další díl dostane šanci, ale Nino...vzchop se sakra!
Američtí bohové
Neil Gaiman
Ufff...co říct. Gaimana zbožňuju. Byl to Gaiman takový, jakým být chtěl. Je to chaotické, s množstvím postav, odkazů a příběhů. Je to zdlouhavé, filozofické, melancholické i brutální, úsměvné i hořké. Je to vším. Před napsáním komentáře to chtělo spoustu času na promyšlení. Musela jsem se poprat s negativními pocity, jejichž vyvolání ovšem bylo autorovým záměrem. I v nenávisti a výtkách to musíte milovat. Vskutku originální pojetí ve všech směrech a i když mi občas bylo čtení z různých důvodů nepříjemné, nedalo se přestat už jen kvůli hlavnímu protagonistovi, který přijímá věci prostě tak jak jsou a jdou a bez zbytečných emocí. Užívala jsem si v té šílené jízdě poklidné scény z Lakeside a (POZOR SPOILER!) mrzí mě, že si tam nemohl Stín dožít v klidu po všech těch sr**kách, ale ani Lakeside už nebude poklidným místem, protože vše má svou cenu.
Půjčovna masa
Richard K. Morgan
Námět knihy je super. Futuristický svět velmi dobře propracovaný a všechny ty neuvěřitelnosti mě neskutečně bavily. Děj mě ze začátku vtáhl, ale souhlasím s komentářem uživatele Siria - začátek to do vás nasype a pak se vlastně dlouho nic moc neděje až do finále. Navíc styl noirovky se mi četl o něco hůře. Autor po vás hází nic neříkající pojmy a názvy, kdy nevíte, zda se jedná o osobu, technickou vymoženost, město či planetu a mnohdy se mi stalo, že jsem měla pocit, jako bych přeskočila stránku a něco mi chybělo, protože text najednou skočil kamsi a teprve zpětně se dostáváte k jádru brouka a jak se vlastně do celé situace hrdina dostal. Je mi jasné, že přesně o tom a o barvitých pocitových popisem noirovky jsou a svým způsobem mě baví, ale spíše v mluveném slovu či filmu, kde jsem si jistá plynulostí děje a ne, že se mi lepí k sobě stránky. Rozhodně jsem si ale knihu svým způsobem užila a hlavně všechny její cyberpunkovo-futuristické inovace i pokroky a změny mentality společnosti.
Hrútvang
Adam Andres (p)
Nevím, jak mohu být objektivní. Je to jedna z mála knih, kterou jsem četla vícekrát a mám na to nostalgicky příjemné vzpomínky. Určitě jí zase někdy zkusím. :D Pro mě jednohubkový pohádkový příběh, jelikož jsem zatím nesáhla po ničem dalším z tohoto světa...zatím.
Tábor mladých vědců
Jody Houser
Pěkný námět na vsuvkový díl seriálu, ale jinak jsem od toho čekala trochu víc. Bylo to takové...uspěchané.
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Aneb jak se zábavně vypořádat (pokusit se o to) s Apokalypsou s roztomile dětsky vykreslenou představou zlepšení světa. Celou knihu jsem nebyla schopna představit si její konec, ale Gaiman a Pratchett neumějí zklamat separátně natož společně. Velmi příjemné a veselé čtení plné super charakterů.
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Další varování, které nikdo nevyslyší. Vzrušující a hořce osvobozující dílo, které by si měl přečíst každý sci-fi fanoušek. Upřímné lidské jednání a morální dilemata. Hrdinů jsou přeci jen plné hřbitovy a nelze spasit všechny. Trifidi jsou už jen třešnička na dortu bídné situace. Osobně jsem si užila popisů, jak příroda opět dostává pod svou kontrolu velkoměsta. Zažít bych to nechtěla, ale v jejich nuceně novém způsobu života je cosi smysluplného, co nám v pohodlné moderní době možná občas chybí.
Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
Film mě dostal hned prvními minutami a to jsem neměla ani tušení, co se ukrývá v knize. Předně smekám před Spielbergem, jak vlastně brilantně vytvořil film pro aktuální diváckou skupinu a přesto se držel páteře knihy. Nesnadný to úkol a přesto dle mě nutný pro úspěch filmu (!MINI SPOILER! - co si budeme, mladí se raději podívají na akční automobilový závod, než na starého Lich kinga hrajícího Joust) a snad poprvé v životě miluji stejně knihu jako film. Dvě verze jednoho příběhu a obě strhující. Charaktery mám teď snad i raději, ač jisté části zamrzely, ale zhltla jsem jí takřka jedním dechem a už se jen modlím, aby doba pokročila a já se mohla sama ztratit v OASIS.
Poslední z bohů
Rick Riordan
Velké finále. Doslova. Je těžké, když série končí. Jste plní dojmů, které je třeba zpracovat a že jich v tomto případě není málo. Obdivuji toho už mladistvého poloboha, za jeho rozhodnutí. Já bych k němu takovou vůli neměla. Končí jedna éra, kdy se z dvanáctiletého klučíka stal nezapomenutelný hrdina. Bylo mi ctí, být u toho.
Prokletí Titánů
Rick Riordan
Pro mě nejlepší díl série! Plný úžasných nových charakterů a dějových zápletek a možná až děsivé upřímnosti, že život poloboha, je skutečně nelehký a happy endy vzácné.
Moře nestvůr
Rick Riordan
Další důkaz filmové nepřesnosti...díky bohům. :D Možná slabší, než první díl, přesto důležitý, zvratově a nápadově nabitý. Nečekala jsem nic míň. :)
Zloděj blesku
Rick Riordan
Asi jako polovina čtenářů jsem jako první viděla film, který se mi líbil. Už od mala hltám starověk a ač u mě vede Egypt, antické Řecko je jen o chlup v závěsu. S přibývajícím věkem mě tato vášeň neopustila a tak jsem se rozhodla osvětlit si pravdivost filmu knihami. Ve svých 23 letech (pěkné zpoždění, já vím :D ) jsem se vrhla na sérii, která se mi líbila, byla velmi čtivá, Percyho jízlivý humor vždy pobavil a prakticky nikdy jsem se nenudila. Vytkla bych jen některé až alarmující výstřednosti ve vzhledu některých postav a naprostou zaujatost západní civilizací, což je vzhledem k původu autora pochopitelné ale stejně jednání jako "Olymp se stěhuje s centrem moci a proto je v Americe a Evropa je naprosto low." navíc, když právě ta "low" Evropa dala vzniknout samotnému námětu... mi mnohdy pilo krev. Tak či onak jsem si jistá, že se v budoucnu do Tábora polokrevných zase vrátím. :)
Čtvrtý hrob pod nohama
Darynda Jones
Zábava jako vždy, přesto už začínám sledovat jisté vzorce a trhliny v ději, což mě neskutečně mrzí a vůbec by neuškodilo věnovat více pozornosti případům, než vše řešit téměř na posledních stránkách, zatímco většina knihy popisuje dokolaseopakující problematiku Charley/Reyes vztahu "Miluji Tě -nesnáším Tě - toužím po Tobě - jsi mi ukradený/á". Už mě to jejich kličkování a paličatost místy skutečně vytáčeli. Napříč knihami mi přijde, že jen co udělají krok vpřed, vrátí se o dva zpět a to uvědomění mi celý zážitek trochu kazilo. Přesto je to jedna z mých nejoblíbenějších sérií a s takovým koncem se prostě nemířím! Další díly být musí! Nechci mít polovinu série v čj a druhou v aj... -_-