Mudry komentáře u knih
Mráz má všechno, co má správný thriller mít. Dost dobře si ho dovedu představit jako námět na film. Proč jen čtyři hvězdičky ? Pan Minier je mistrem popisu co se přírody, počasí, situace i osob týká, ale čeho je moc, toho je příliš. Kniha mohla mít o sto stránek méně a vůbec by jí to na kvalitě neubralo. Co ústav , Lisa, Xavier .... ? Konec mohl být trochu propracovanější třeba právě na úkor některého z obšírných popisů čehokoli.
Musím se přiznat, že celkově velmi vysoké hodnocení této knihy mě překvapuje. Dlouho jsem přemýšlela co napsat, ale po přečtení komentářů mi došlo, že bych jen opakovala již vyřčené. Komentáře uživatelů " Ondrula a Kačudovič " jakoby mi myšlenky četly. Možná trochu jako obhajobu mé kritiky doporučuji knihu pana Kariky Na smrt , která je v komentářích už také zmíněna. Neubránila jsem se srovnání a vyšly mi z toho jen tři hvězdičky. Nicméně bezpochyby skvělý námět a rozhodně hodně čtivé.
Vše už bylo řečeno v komentářích níže. Není co dodat. Velmi silný a ohromně čtivý příběh, na který pravděpodobně nezapomenete.
Pro mě malinko pomalejší rozjezd, ale pak už jsem to hltala. Hlavní hrdina si mé sympatie musel docela dlouho získávat, ale nakonec se zadařilo, i když na Dextera nedosáhl. Ve výsledku jsem spokojená.
Jednoduše ,ale skvěle propracovaná kniha ve formě rozhovorů . Pochválit musím i ilustrace. Nicméně se nemohu ubránit srovnání s velice podobnou knihou na stejné téma od Barbary Demickové, která zvolila trochu výpravnější styl psaní a čtenáři tím poskytla (podle mého) o něco ucelenější obrázek o životě v KLDR.
Perfektně zpracovaná čtivá kniha o zemi, jejíž existence uprostřed civilizovaného ( i když v poslední době trochu na hlavu postaveného ) světa je pro mě naprosto nepochopitelná. Až směšně trapná mi najednou přišla vzpomínka na rozhořčení mých rodičů nad zamítnutou cestovní doložkou do západního Německa .
Nemůžu říct, že bych se nudila, ale dost jsem se potýkala se spoustou náhod a neuvěřitelností. Na druhou stranu nebýt doby, ve které právě žijeme, málo uvěřitelného by bylo v příběhu ještě mnohem více .
Ačkoliv je kniha již staršího vydání, styl psaní mi vyhovoval. Nevadily mi ani obsáhlejší popisy a charakteristiky , vlastně právě to se mi překvapivě líbilo nejvíc. Téma samotné je na pět hvězdiček, jeho zpracování už mě ale tolik nenadchlo. Na můj vkus spousta málo uvěřitelných skutečností v rámci mezilidských vztahů i co se každodenního života po katastrofě týká ( tu lehce vyvrtaná dírka , jinde hnedle uříznutá deska , zázračně rychle uzdravená flora , o pohostinnosti ženských klínů a mužské schopnosti o zmíněné se spravedlivě podělit ani nemluvě ). Hlavní hrdina neurazil ani nenadchl. Ve výsledku mohu říct, že mě to bavilo , ale víc jak na tři hvězdičky to prostě nevidím a to ve vší úctě k autorovi , který psát opravdu umí, o čemž jsem se již podruhé přesvědčila.
Z literárního hlediska asi nejde tuto knihu hodnotit. Chcete-li získat věrohodný ničím nepřikrášlený pohled na tuto smutnou historickou událost, pak je deník očitého svědka tou nejlepší volbou, i když pro slabší nátury možná místy velmi syrovou. Součástí tohoto vydání z roku 1978 jsou i předmluva a doslov, na jejichž tvorbě se pan M. Hačija velmi pravděpodobně nepodílel. Při četbě prvně zmíněné jsem se i trochu pobavila.
Kus číslo 32 od Dominika Dána přečten . Zklamání se opět nekonalo, jsem jen smutná, že už nemohu sáhnout po další lahůdce. Břemeno minulosti si ale neseme dál a tak se budu těšit na další díl a doufat, že to nebude trvat dlouho.
Sérii čtu podle data vydání, tudíž tohle je můj ,bohužel, již předposlední díl. Ponožkového vraha mám tedy dávno za sebou a po prvních pár stránkách jsem si říkala, jestli jsem nakonec opravdu neměla číst raději chronologicky. Vše je ale jak má být, Dominik nezklamal ani po třicáté prvé .
Za mě zase bez ztráty hvězdičky. Čtu sérii podle vydání, jsem v podstatě téměř u konce a - politika - podsvětí - Richard - to je prostě Dominik Dán tak, jak jsem se s ním seznámila. Na konci mi i slzička ukápla.
Jeden z méně napínavých dílů, ale jako vždy jsem přečetla jedním dechem. Opravdu začínám upřímně smutnit, už jen tři díly a mám celou sérii přečtenou .
Jedním slovem chaos. Psané stylem TV komentáře pro nevidomé. Jedna část pak v ich-formě, což by podle mého autorům svědčilo víc. Původní dějová linka záhy zmizela kdesi na pozadí příběhu a já měla pocit, že už čtu jinou knihu. Zřejmě i díky zbytečným popisům , zmateným dialogům a odbíhání k detailům, které měly pro děj pramalý význam. Neseděly mi ani jakoby uměle vložené milostné scény a velice nepravděpodobné postupy policie. O detektivovi, jenž má být ústřední postavou série, jsme se toho také mnoho nedověděli. Dvě hvězdičky dávám za původní myšlenku , která by mohla být námětem na klidně i dva slušné detektivní příběhy.
Když mi bylo patnáct, zdobily jeho plakáty zdi mého pokoje. Jen kvůli němu jsem koukala na tenis a koukám dodnes. Po přečtení knihy a s odstupem třiceti let mám chut´pověsit si zase plakát do ložnice , ale manžel mi to asi nedovolí :-) . Neuvěřitelně čtivé a myslím, že i pro ty co ho zrovna "nežrali".
Bála jsem se, že to bude další z těch knih, jejichž autoři podlehli trendu posledních let napsat cokoli na téma koncentračních táborů ( z úcty k tématu nebudu uvádět, které kousky mám na mysli). Pravda je, že než jsem se začetla a celkově se zorientovala, pár stránek už bylo za mnou. Ve výsledku se ale mé obavy nenaplnily a překvapuje mě celkově nízké hodnocení. Tato kniha si rozhodně zaslouží víc.
Opět perfektní !!! Co se tématu týká ..... to je hnus, velebnosti .
Zase jeden kousek co by si zasloužil šestou hvězdičku. Nicméně byl to masakr, ještěže to trochu vyvážil Robin :-) .