Mosula komentáře u knih
Kniha mě naprosto nadchla a po přečtení mi ještě dlouho zůstal hřejivý pocit na duši.
Knížka mi opravdu přišla podivná a po celou dobu čtení jsem si nebyla jistá, jestli se mi líbí, nebo ne. Byla jsem nadšená z některých autorčiných úvah a měla jsem chuť se sama vrhnout do nějakého sociologického výzkumu, nicméně obsese bristolskou stupnicí mě ke konci doháněla k šílenství a samotný příběh mě nijak nezaujal.
Mé první setkání s moderní anglickou poezií dopadlo na výbornou. Kniha mi svým tématem neskutečně sedla, je dobré, že autorka měla odvahu psát o svých (holčičích) bolestech a běsech. Překladatelka odvedla skvělou práci.
"Až ti někdo nabídne, že tě zachrání, postarej se o to, aby ses zachránila sama. - já ti věřím."
Autor mě na začátku hrozně štval a myslela jsem, že knížku ani nedočtu (to hanění vědců a vědeckého jazyka; přehnaná nezastupitelnost matky ve vývoji dítěte atd.), ale nakonec jsem tam pár užitečných rad našla a mám chuť přečíst si k tématu něco víc, takže to asi nebyl promarněný čas.
Knihu jsem četla po několika letech znovu a znovu jsem v ní našla spoustu užitečných návodů, jak zatočit se svým největším neduhem.
Po většinu času jsem z knihy byla nadšená, vůbec bych neřekla, že se jedná o prvotinu. Bavil mě jazyk i téma, pro někoho japonskou kulturou naprosto nepolíbeného to bylo příjemné setkání, mám chuť se o japonské literatuře dozvědět mnohem víc. Mrzel mě jen useklý konec.
Po letech jsem se vrátila ke Gellnerovi a opět jsem byla nadšená. Ta touha po životě, láska k ženám a alkoholu, ale taky něha a ryzí cit, které z básní prýští, nelze ho nemilovat.
Kvalita básní velmi kolísá - některé jsou výborné, větší část by bylo lepší vůbec nepublikovat. Velmi mi vadily vulgarismy a ač je mi mariánský kult cizí, tak ty kundy a píči si ve spojení s bohorodičkou mohl autor odpustit.
Severskou mytologií jsem byla dosud nepolíbená. Gaimanovo vtipné převyprávění mě nadchlo a po doposlouchání audioknížky (načtené samotným autorem) mě přepadla chuť dozvědět se o severských bozích víc. Za Lokiho vychytralost a Thorův mdlý rozum nemůžu jít pod pět hvězdiček. Knihu je dobré dávkovat po jednotlivých příbězích, za mě ideální večerníček pro dospělé.
Klasický Márquez - drsný, originální, neuchopitelný. Nadchla mě hlavně první a poslední povídka, ale o samotný příběh mi vlastně vůbec nešlo, většinu času jsem si jen vychutnávala krásnou češtinu (klobouk dolů před překladatelkou) a bavila se tím, že vůbec nevím, kam příběh směřuje.
Hledala jsem nějakou oddechovou audioknížku k uklízení a řekla jsem si, že po odložených Andělech a démonech zkusím dát Brownovi ještě jednu šanci. Neměla jsem, tohle bylo fakt blbý. Zápletka je neuvěřitelně překombinovaná, všechny postavy se chovají nelogicky a ani závěrečné rádoby vysvětlení tu nevěrohodnost nezachrání. Zbytečné skákání z linie do linie a cliffhanger na konci každé kapitoly, které měli udržovat čtenáře v neustálém napětí, mě naopak neskutečně rozčilovali. Myslím, že historická "fakta" by mohla být čtenáři naservírována bez toho, aby kryptoložka musela klást historikovi a symbologovi naprosto dementní otázky; vzhledem k proklamované inteligenci hlavní hrdinky by to působilo lépe. Ale ať jen nekritizuju, první třetina je docela napínavá a asi chápu, že to někoho může bavit.
Na knihu jsem se velmi těšila a ačkoli se četla jedním dechem, nijak mě nenadchla. O nefunkčních rodinných vztazích už bylo mnohokrát vyprávěno jinde a lépe, ty překvapivé zvraty tady nefungovaly a nudil mě i jazyk - místy mi připadalo, že čtu slohovou práci nadané septimánky a ne vyzrálou českou autorku. Škoda, jinak mám Mornštajnovou docela ráda.
Pro Riddella mám velkou slabost a ani tady mě nezklamal. První díl série o Adě Hrůzové je milé vyprávění pro děti, které stojí za přečtení už jen kvůli těm úžasným ilustracím. Vtipné slovní hříčky ocení spíš dospělí. Palec nahoru pro překladatelku, český text mi přišel lepší než originál.
Hodnotit knihu po literární stránce samozřejmě nemá smysl. Projekt terapie sdílením znám z instagramu a je mi velmi sympatický. U mnoha hlášek jsem se zasmála, občas prožívala déjà vu, občas jen nevěřícně koukala. Hoď kamenem, kdos nikdy neřekl "Je to mnou."
Velmi oceňuji snahu a nápad převyprávět některé příběhy evangelia současným jazykem a umístit je do Čech. Nad některými příběhy jsem se lehce pousmála, u většiny z nich mně to převyprávění přišlo příliš násilné a pobavení se nedostavilo. Věřím, že si to čtenáře najde a mnoha z nich pomůže k lepšímu pochopení biblických příběhů, ale mně v textu chyběla původní poetika a poselství příběhů mi přišlo ještě nejasnější než v originále (teda českém ekumenickém překladu). Grafické zpracování je ale výborné.
Kniha vysvětluje, proč je spánek nedílnou součástí života všech živočichů a co všechno způsobuje jeho nedostatek. Tvrzení jsou podložena spoustou zajímavých studií, nicméně když už člověk asi po sté čte "Nebude spát - umřete" tak to varování trochu ztrácí na síle. Kniha byla psána typickým stylem amerických populárně naučných knih, což bych samo o sobě překousla, kdyby pan profesor na mnoha místech nezapomínal na vědeckou zásadu Korelace neimplikuje kauzalitu. Ale i tak se mnou kniha hnula a budu se snažit víc spát.
Kniha se velmi dobře čte. Námět pospojovat dohromady osudy dvanácti žen byl sice zajímavý, ale šlo z toho vyždímat mnohem víc. Chování postav je těžko uvěřitelné a stereotypní, navíc podle stylu psaní a myšlenek byly jednotlivé žen nerozlišitelné (jako by jedna žena dostala šanci prožívat život znovu a znovu). Zoufale tomu chybí pointa.
Mám pocit, že pokud by temný příběh Túrina Turambara ze Silmarillionu nebyl rozveden v samostatné knize, nic tak hrozného by se nestalo. Kniha Tolkienovskému světu nedává nic nového, příběh je naopak místy zbytečně rozvleklý (a to je Silmarillion moje srdeční záležitost). Navíc hlavní hrdina má tak nepříjemnou povahu, že mu člověk tu Morgothovu kletbu skoro přeje.