miska98 komentáře u knih

Moc hezká klasika, která předčila všechna má očekávání. Jedná se o neuvěřitelně nadčasové dílo, ve kterém nechybí nic z toho, co by měl dobrý příběh podle mého gusta obsahovat - totiž dobrý stěžejní motiv, vyvíjející se postavy, vtip a ironii, dostatek kontextu a trošku té všepřekonávající lásky jako třešničku na dortu. Jen nevím, jestli víc miluju pana Darcyho, nebo pana Benneta...

Ještě poznámka ke stylu psaní - kniha mi připadala lehce náročnější kvůli zmatečnosti v určitých momentech, některé situace a dialogy na sebe byly zvláštně navázané, což ovšem knize na jejím půvabu neubírá. Celkově maximální spokojenost.

7 23.08.2017

Netvrdím, že se jedná o přelomové dílo, které se zapíše do dějin. Jak už tu bylo řečeno, toto téma už bylo zpracované tisíckrát. Je těžké slovně vyjádřit, co přesně se mi na tom líbilo - nejpřesnější slova, která mě napadají jsou ta, že ačkoliv je hlavní osa příběhu naprosto jednoduchá, vtip je v jeho rozvětvení, které velice chytře a nenásilně mapuje vše, co mělo na válku vliv. Kdyby Cormac vyprávěl příběh jen ze svého pohledu, jednalo by se o typický dystopický román. Takto jde o víc, jde o sugestivní záznam doby, kterou autor vytvořil.

Napadá mě srovnání s Čapkovou Válkou s mloky, kterou jsem taktéž hodnotila velmi vysoko. Robokalypsa je více o příběhu, Válka s mloky o skrytých významech a podtextu, který musíte hledat. Obojí má něco do sebe, obojí doporučuji.

3 10.08.2017

Omlouvám se, tentokrát obsahuje SPOILERy.

Je mi to líto, ale zvrhlo se to do typické teen-romance, kdy se na pozadí budoucího světa odehrává osobní drama malé holky, která se nemůže rozhodnout, koho teda vlastně miluje.... A když už to náhodou ví, tak bác... vše je jinak, protože...

Jak už jsem psala u prvního dílu, potenciál tu byl. Pro mě však zoufale nevyužitý. Autorčina koncepce vedlejších postav je zřejmě taková, že každá má jasně daný účel, protože zmiňuje jménem jen ty, kteří a) zemřou, b) zamilují se do Davy, c) někam posunou příběh. Navíc jsou všechny postavy zoufale odhadnutelné od prvního okamžiku, kdy se objeví na scéně. Prostě jsem vypozorovala vzorec, a pak už mne nemohlo nic překvapit. Škoda.

Co se týká Hostitele, se kterým jsou tu Nespoutaní často srovnáváni.... nepřišlo mi to stejné. Jistě, podobnosti tu jsou a dost možná se autorka nechala v detailech inspirovat, ale ta podobnost mě do očí nijak zásadně nebila. Možná proto, že si na Hostitele nenechám sáhnout. Nebo proto, že o tajných bunkrech a životu v nich už jsem četla vícekrát. Podle mě jsou tyto dvě knihy nesrovnatelné.

17.07.2017

Nebylo to špatné, svět byl přestavený dobře, hlavní hrdinka také. Nápad byl za mne neotřelý a v rámci možností poměrně originální. Problém jsem měla pouze s celkovou... jednoduchostí příběhu - šlo zde pouze o Davy, vedlejší postavy dostaly zoufale málo prostoru. Plusové body si u mě kniha ovšem získala vsunutými články / rozhovory / nařízeními atd. - i když ani ty nedokázaly Davyin svět rozšířit. Škoda, potenciál v tom byl.

17.07.2017

Divadelní hry obyčejně nemusím, protože mi v nich chybí širší kontext. Shawův Pygmalión mi ale spíše evokuje scénář k filmu, než klasickou divadelní hru - autorovy rozsáhlé poznámky mi v tomto případě naprosto vyhovují. Nejspíše nejlepší hra, kterou jsem kdy četla, mohu jen vřele doporučit.

2 19.02.2017

Opět geniální dílo z Čapkovy tvorby. Čtyři hvězdy dávám jen proto, že Bílá nemoc je divadelní hra, která podle mě už z principu nedokáže naplno využít svůj potenciál. Chyběla mi tam ona věrohodnost, které mistr dosáhl ve Válce s Mloky. Jako román by se mi Bílá nemoc nepochybně líbila daleko víc.

5 08.02.2017

Parádní kniha. Skvěle popsané charaktery postav, poutavé vyprávění a bezvadně zvládnuté zakončení knihy. Přečteno takřka na jeden zátah. Jednoduše vše, co od dobré knihy očekávám.

4 17.12.2016

Kdo čeká nějaké převratné informace nebo konkrétní závěr, bude zklamán... Konkrétní příběhy lidí jsou jistě zajímavé, bohužel některé další kapitoly už méně...

17.12.2016

Pro mě strojené, přecitlivělé dílko, do kterého jsem se pořádně nedokázala začíst. Nepochopila jsem, co na sobě ti dva viděli, stejně jako v Romeovi a Julii. Zřejmě pro mě tento typ knih o teenagerovských láskách na první pohled není. Ještě jsem nečetla žádnou, která by mne dokázala přesvědčit, že se něco takového může stát. Obě hlavní postavy mi připadaly ploché a nezajímavé, asi jako Daisy v knize Velký Gatsby. Jediný a podstatný rozdíl je v tom, že Velký Gatsby o Daisy není...

Dvě hvězdičky dávám za kouzelný jazyk, kterým je to psáno. Pro mě nezvyklá poetičnost byla prakticky tím jediným, co se mi na knize líbilo.

2 17.12.2016

Vskutku kombinace Hunger Games, Hry o trůny a dalších profláknutých knih. Příběh ovšem funguje mimořádně dobře. V knize nenajdete jediné hluché místo, vše je ze zpětného pohledu naprosto logické, avšak děj není předvídatelný. Za mě moc pěkná kniha, těším se na další díl!

28.09.2016

Předně je třeba říct, že Krásku a zvíře jsem milovala už jako malá holka. Ano, je to naprosto nechutná, přecukrovaná romantická blbost. A já jsem patetická a sentimentální, to se prostě občas stává. Za mě tedy, s přihlédnutím k výše uvedenému, 4*.

02.08.2016

Na téhle knize miluju její hloubku - když čtete pozorně, dá se v ní najít mnoho témat k zamyšlení. Stále se nemůžu rozhodnout, co si o panu Gatsbym myslet - v tomto ohledu mi trošičku připomíná Švejka nebo Stoletého staříka, i když uznávám, že jde o úplně jiné žánry a srovnávat by se tyto knihy asi neměly, ale o to teď nejde. Pokaždé, když Gatsbyho čtu, váhám nad tím, jak ho chápat. A to je to, co mě na tom baví.

Svým způsobem se jedná o geniální dílo - autor vás nutí vidět příběh očima jiného člověka, ne Gatsbyho samotného, ale i přesto, že Gatsbymu zcela nerozumíte, vás jeho příběh zasáhne. Není na něm nic veselého, nekončí oním pověstným a-žili-šťastně-až-do-smrti... vlastně je dost pesimistický, možná proto ho mám tak ráda.

Mimochodem - filmové zpracování s L. DiCapriem je možná knize nejvěrnější film, který jsem kdy viděla.Většinou mě film ve srovnání s knihou zklame, ale v tomto případě jsem byla mile překvapená.

Výtečná kniha, která se dá popsat hláškou z třetího Iron Mana - Své démony si vytváříme sami.

Na této knize je úžasné to, že není jako ostatní. Nejde tu o hlavního hrdinu, který se takřka omylem ocitne uprostřed války. Nejde ani o někoho, kdo stojí na vítězící straně a má s tím morální problém. Jde zkrátka a jednoduše o povahu lidstva, povahu každého jednotlivce, která je faktograficky vylíčená pohledem někoho, kdo do děje nezasahuje a nemá k němu žádný citový vztah. Celá "válka", která se vlastně neodehrála, je popsána jako naprosto logický důsledek lidské přirozenosti. Lidé mohli zpozorovat hrozbu, mohli něco udělat, ale finančně výhodnější bylo pomalu prohrávat. Postup Mloků je popsán naprosto racionálně ve stylu: "Peníze jsou vaší nejvyšší hodnotou? Tak tedy dobrá, odkoupíme od vás vaši pevninu. A pokud neprodáte, vezmeme si ji sami. Věříme, že se na ceně domluvíme."

Podle mě je tato kniha skvělým varováním. Ne před fašismem nebo nacismem, kteréžto byly aktuální v době vzniku knihy. Dnes je naprosto fascinujícím dílem, které upozorňuje na nešvary dnešní doby - např. že ti, co mohou něco udělat, nezasáhnou, pokud z toho nebudou mít prospěch. Až neuvěřitelně nadčasové dílo!

13 29.05.2016

Netvrdím, že jsem do téhle chvíle o první světové nic nevěděla, ale mohu odpřísáhnout, že jsem to celé pochopila až po přečtení této knihy. Nečekala bych, že mě takovéto téma bude bavit, ale je to tak - syrový styl vyprávění, kdy Remarque popisuje hrůzy války, beznaděj a bezvýchodnost... teprve teď jsem zcela pochopila, proč se Remarquovi a jemu podobným říká Ztracená generace.... Za mě určitě kniha, kterou by si měl každý přečíst!

11 19.05.2016

Co na to říct a neopakovat tisíckrát opakované... Prostě jedním slovem paráda!

1 19.05.2016

Souhlasím, že Hostina pro vrány je možná nudnější, než ostatní díly ságy. Na druhou stranu - množství postav je tak obrovské, že je nejspíš dobře, že se Martin rozhodl nakouskovat příběhy jednotlivých postav do Hostiny pro vrány i do Tance s draky. Pro větší přehlednost je to lepší. Rozhodně mi zde chyběl John nebo Tyrion, ale takového Davose nebo Daenerys (nekamenujte mě) jsem zase nepostrádala.

Kromě toho bitvy a rojení se x králů bylo dost v předchozích dílech. Takže příběh prostě vyžaduje nějaké to "období zdánlivého klidu". Chápu to, což ale neznamená, že se mi to zamlouvá.

Takže, protože tato sága stojí vysoko nad ostatním fantasy, a protože NA HOSTINĚ PRO VRÁNY JE MNOHO HOSTÍ - ALE JEN PÁR JICH NAKONEC PŘEŽIJE, dávám 5*

3 11.03.2016

Dokonalé, geniální. Více slov není třeba. Jen tak dál, protože NOC JE TEMNÁ A PLNÁ HRŮZ!

4 11.03.2016

Takže... Selekce. Popravdě nevím, co napsat, protože jsem se na tyto knihy dost těšila... Výsledek mě bohužel dost zklamal.

Něco mi na tom vadilo. Nevím, jak to pojmenovat, jde zkrátka o tu, řekněme, nepropracovanost světa, který měl poměrně velký potenciál. V Selekci mi to ani tak nevadilo, brala jsem tuto první knihu spíš jako úvod do děje, seznámení se s postavami, světem, realitou odlišnou od hrdinčina dřívějšího vnímání, atd., jenže když v podobném duchu pokračovaly i další dvě knihy, přestávalo mě to pomalu ale jistě bavit. Kurňa, když někdo chce být královnou, měl by se víc zajímat o politiku, měl by chtít něco dělat, ne? Kromě nějakého uvítání delegace a groteskního soudu se nic moc nedělo. Možná je to jen můj dojem, ale měla jsem pocit, že America dostatečně nebojuje za svůj lid. Navíc je tu ta záležitost s Aspenem - vytáčelo mě, jak se neumí rozhodnout, jak stále váhá.

V rámci literatury pro děti a mládež to není tak špatné, pro starší ročníky to ale začíná být dost na nic.

1 11.03.2016

Přiznám se, že jsem jako první od S. Meyer četla Twilight ságu, která se mi v... asi dvanácti letech zdála naprosto skvělá (po znovupřečtení o pár let později už jsem tak nadšená nebyla, ale o to tady teď nejde). Krátce potom jsem dostala knihu Hostitel. Prvních sto stránek jsem myslela, že to nemůžu nikdy dočíst, ale jakmile jsem se dostala přes tento začátek, nemohla jsem se od ní odtrhnout.

Ano, jak už bylo několikrát zmíněno, je to lehce naivní knížka s jednoduchým příběhem, to nepopírám. Přesto... kdo hledá, ten ve světě, který zde Meyer stvořila, dokáže najít jisté zajímavé myšlenky a specifický pohled na lidstvo. Netvrdím, že to bylo zprvopočátku autorčiným záměrem, ale právě téma lidstva a hlavně lidskosti je pro mne v této knize stěžejním motivem, který mě donutil si ji přečíst více než pětkrát v horizontu pár let.

Netvrdím tedy, že jde o nějaké "přelomové a neotřelé" dílo, ale nemohu popřít, že kniha má něco do sebe. Navíc je to asi nejlépe napsaná sci-fi romantika, kterou jsem četla (myslím sci-fi s láskou jako hlavním / stěžejním tématem). I kvůli tomu hodnotím 5*.

6 11.03.2016

Pěkná, nepříliš náročná knížka popisující socialismus očima dítěte. Hrdý Budžes (teď když vím, kdo to je, musím se smát :D ) je rozhodně zdařilé dílo, i když se musím přiznat, že naprosto mimo mého obvyklého žánru. Jednoduché, milé, vtipné - vřele doporučuji.

3 18.12.2015