MichelleS komentáře u knih

Vejce a já je asi známější, ale tahle knížka (vlastně 3) mě zasáhly víc. Betty umí tak krásně s nadsázkou popisovat nejvšednější problémy. A její boj o život s TBC, se vším strachem, nadějí, smutkem i novými přítelkyněmi, tak opravdový, až se člověku svírá hrdlo. A nakonec nezapomenutelné příhody rodinného života na ostrově, s nepřízní počasí, zákony schválnosti, dospívajícími dcerami, armádami přátel, dětí, zvířat ...
Svou sílu si Betty přinesla z milující velké rodiny, od maminky ( " Milovat život a radovat se z něho, ať je jaký chce - to byla maminčina koncepce a od útlého dětství nám vštěpovala pohrdání k sebe se litujícím "nemrcouchům" a učila nás hledat ve všem něco dobrého, zajímavého a veselého." ) a od babičky (" Nevařte to tak děsně dobrý - mužský sou čuňata, zbaštěj všechno.")...

14 29.09.2016

V aktuálně (i tradičně) stresovém období mi tahle oddechová historická detektivka skvěle sedla. Celou dobu jsem se bavila vtipnými hláškami a svéráznými postavičkami. Jsou to takové středověké četnické humoresky, případy velké a vážné jsou promíchané těmi každodeními drobnostmi jako hádavé trhovkyně, uhranutá koza, posměšné veršovánky, zaběhnuté prase... Odborník na tehdejší právo a život ve městě nejsem, ale tady mi nic nepřekáželo, všechno hladce plynulo. Sice se vše vyřeší tak nějak příliš snadno, ale všechno to působí promyšleně logicky a nikoliv překombinovaně. Až budu mít chuť na něco jednoduchého a zábavného, ráda si přečtu další příběh s podrychtářem Václavem.

13 03.04.2020

Stejně jako u první knihy Celeste Ng - výborně napsané, tolikrát se člověk najde, žádné průhledné volby mezi dobro-zlo... Až v doslovu jsem si uvědomila tu rasovou otázku, kterou jsem v příběhu pokládala spíš za podružnou. Fascinující je motiv ohně, jiskry...

13 12.03.2019

Zase jedna dlouho odkládaná knížka, která dle četných ohlasů měla být jistotou dobrého čtenářského zážitku. Tak to ani náhodou. Začátek, slepá paní vnímající prostor, který býval jejím domovem, byl tak slibný. A dál už jen klišé na klišé, vztahy ala Ordinace v růžové zahradě, moderní architektura si říká o moderní literární postupy, takže sex na sto chutí a způsobů a hlavně každý s každým. Postavy mi připomínaly spíš marionety, ani ta šokující Hana (efekt nade vše) mě nepřesvědčila. Navíc ty neuvěřitelné náhody, kde sám autor cítí, že to přehnal, tak to přizná a jedním odstavečkem okecá. Duch doby nikde, první republika, nacistické nebezpečí, válka, socialismus, nic z toho nefungovalo. Když si jen vzpomenu na to, jak zachytil stejnou dobu Lustig v nedávno čtené Marii Navarové nebo jak popsal Paříž Benni v Časoskokanovi. Někdo asi bude oponovat, že to autor nezažil na vlastní kůži, to je polehčující okolnost. Bohužel celkově mám pocit, že zdrojem informací mu byla převážně Wikipedie. Jedině dojem z úžasné stavby je zachycen barvitě a láká k návštěvě.

13 27.09.2018

Krátká novela vyprávěná převážně v dialozích. Krátká, ale tolik se do ní vešlo - přátelství, lidské sny a touha po lepším životě (pro každého jiná), soucit, láska, důstojnost... Závěr určitě nenechá ničí tepovou frekvenci v klidu.

13 27.09.2017

Kdyby mi bylo třináct let, kniha by mne nadchla. Jenže velké téma nestačí. Přečetla jsem ji za jeden den a zůstal ve mně dojem, jako bych četla jen výtah, upoutávku, viděla jsem jen špičku ledovce. Já vím, že dnes se žádá rychlý děj, žádné zdržování nudnými popisy. A ty pořádné popisy strašně chyběly, detaily, prostředí, počasí, pocity, jak ti lidé vypadali.... Z velké části se děj odvíjí v dialozích, ale ty jsou občas tak kostrbaté, že postavám nevěřím. Některé scény jsou velmi působivé, uvěřitelné a jiné zas trapně vyumělkované.

13 31.08.2017

Tohle musí děsit nás všechny, kteří milujeme knihy. Všechno se ve mně svíralo a musela jsem knihu odkládat, abych to rozdýchala, a to hlavně když jsem právě četla o něčem, co vidím kolem sebe. Díky za tu kapku naděje v závěru.

13 12.11.2015

"... tajemství velkých příběhů spočívá v tom, že nemají žádná tajemství. Velké příběhy jsou ty , které už jste slyšeli a chcete je slyšet ještě jednou. Ty, do nichž můžete vstoupit kdekoliv a pohodlně se v nich zabydlet. Které vás neklamou napětím a na efekt ušitým koncem. Nepřekvapí vás ničím nepředvídatelným. Jsou tak důvěrně známé jako dům, v němž žijete. Nebo vůně pokožky milovaného člověka. Víte, jak skončí, a přece je posloucháte, jako byste nevěděli. Jsou jako život - ačkoliv víte, že jednoho dne zemřete, přesto žijete, jako byste nevěděli. Ve velkých příbězích víte, kdo bude žít, kdo zemře, kdo najde lásku, kdo nenajde. A přece se to chcete dovědět znovu.
V tom tkví jejich tajemství a kouzlo."
A ještě v těch tisících detailů a maličkostí, které ten velký příběh oživují.

12 28.06.2019

Mimořádný zážitek, knížka tenounká, vyprávění krásné svou jednoduchostí a upřímností a přitom se dotýká tolika zásadních otázek, snadno se tak zabydlí v koutku vašeho srdce.

12 19.05.2019

Něco tak drsného a syrového bych od ženské autorky nečekala. Všudypřítomný zmar a rozpad umocněný velmi strohým vyprávěním. No být ten hnus kolem i v lidech podrobněji popsán, deprese u čtenáře by asi byla nevyhnutelná. Nami je obyčejný i neobyčejný kluk, jeho příběh uvěřitelný, jeho cesta, život, už to tady bylo tolikrát, ale každý si tím projde. Že nenajde odpověď na všechny otázky? Že se je nedozví ani čtenář? A v opravdovém životě se přece taky nedozvíme vše. Stejná událost se jeví jinak, podle toho, kdo ji vypráví. V Namim je dobré jádro, není to hrdina jako Mirek Dušín, ale ví, co je správné, snaží se o ten další krok.

12 08.01.2018

Líbí se mi jak, méně už o čem. Popisy atmosféry londýnského letního dne dvacátých let - úžasné. Výborně zprostředkované city a postoje z pohledu několika postav. Děj vlastně žádný, jen zastavení v čase, a přitom odbíjející Big Ben je nepřehlédnutelným motivem. Co si určitě zapamatuji - nějaký mladík spáchal sebevraždu a oni si o tom dovolují mluvit na mém večírku...

11 03.07.2020

Jednoduchý příběh, ve kterém poklidné vody malého městečka rozbouří příjezd kouzelníka s krásnou asistentkou. Jazyk plný přechodníků ho však pozvedá na úroveň bájí ze starodávných kronik.

11 13.10.2019

Autor je dobrý vypravěč, mistrovsky zachytil japonské zvyky. Zaujala mě poetická přirovnání a popis oblečení gejši, které v sobě skrývá malý příběh a pro zasvěcené i další informace.
Bohužel přes všechny řeči o umění nedokážu gejši vnímat jinak než jako luxusní prostitutky. Krása, vzdělání, sláva, a přece jsou to pořád jen panenky na hraní. Celý příběh je plný ženských intrik, podlosti, závisti a vypočítavosti. POZOR SPOILER: Navíc cukrový závěr ala "Pretty woman"...

11 04.06.2019

Přehršle informací o životě v Afghánistánu zabalené do velmi čtivého příběhu. Žádné moralizující kázání a černobíle ukázaná podřadná role žen ve společnosti ovládané mužskými despoty. Mám dojem, že jedinou možností je tolerance na obou stranách. Nevnucovat nikomu svůj způsob života jako jediný správný.
Překvapivě jsem se dost často zasmála.
Dokonalý byl rozhovor poté, co rodina sledovala na kazetě reportáž z útoku v září 2001.

11 16.02.2019

Útlá knížečka, přečtená na posezení, ale zanechala nezapomenutelný dojem. Na několika stranách se odehraje velké drama, přerod několika lidí i celých národů, poznáme sílu slova (mluveného i psaného). Geniálně zachycen zrod Hitlerova úspěchu.

11 09.05.2018

Ze začátku je kniha jako slunečný podzimní den, nostalgie, blížící se konec, klid, vyrovnanost, hezké vzpomínky. Ale den postupně temní, stává se sychravým a nevlídným, vzrůstá napětí. Jenže nepřijde žádná očistná bouře, přibývá nezodpovězených otázek, přestože generál chce jen dvě odpovědi. A těch otázek, co se vyrojí v hlavě čtenáře. Knížka pro opakované čtení, na které se už teď těším.

11 26.12.2017

Dokud jsem nepřečetla 1984, nevěřila jsem, že čtení knihy může člověku způsobit tak mizernou náladu, skoro až duševní bolest. Geniálně vizionářský popis totality, naprostá beznaděj. Kam se poděl obyčejný soucit s lidskou bytostí? Láska? Radost ze života?

11 28.02.2016

Tak tahle kniha se mi ani nechce vracet do knihovny. Vždycky mne ukolébala klidnými a poetickými obrazy a pak zaryla drápy. Několikrát jsem musela přerušit čtení a prostě to vydýchat a vzpamatovat se. Naprosto mne dostal způsob vyprávění, krátké věty, které jen naznačí a o to víc má prostoru Vaše fantazie. A můžete si být jisti, že autorka půjde ještě dál, než Vy. Zapůsobil na mne kontrast Gitina utrpení a na druhé straně to lidské pinožení a hrabání na vlastním dvorečku, nic raději nevědět a kdo není se mnou, je proti mně. Ne zlá doba, ale zlí lidé, kteří ji využili. Je to příběh o pomstě a to se dozvíme doslova na posledních stránkách.

11 06.05.2014

Zklamání. Od této autorky očekávám originalitu, překvapení, ale dostala jsem tisíckrát ohrané téma, podbízející se čtenáři. Nic mě neprovokuje, vše plyne klidně, jedno klišé střídá druhé.

10 19.06.2021

Pohádkově laděná kniha od názvu, přes černobílé postavy, nadpřirozené prvky, opakující se motivy k vševysvětlujícímu dobrému konci. Zlo je zlé z podstaty a neexistují pro ně polehčující okolnosti.

10 26.09.2020