michaela_books komentáře u knih

Zmije a křídla noci je po dlouhé době celkem drsná, a tak trošku zvrácená a temnější fantasy, která mě fakt dostala. Ze začátku jsem měla malinko problém se začíst a zorientovat se v novém světě, asi jsem se bála i upírů s křídly a co to vlastně bude :D, protože anotace říká upíří a magie bohů – což ve mě vyvolalo nějaké předsudky - jak to bude sakra fungovat :D Ale celkem brzy jsem je odhodila stranou a příběh mě opravdu vtáhl do děje a doslova jsem nestačila zírat.

Kniha je hodně originální upírským turnaj bohyně smrti, který je velmi nabitý a celkově tady akce opravdu nechyběly a jednotlivé úkoly byly neuvěřitelně napínavé Potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne s Orayou, velmi bojovnou a ambiciózní hlavní hrdinkou. Myslím si, že její postava měla velký vývoj a navíc když na scénu přišel zabiják Rhain, tak už stránky jen mizely. Zkrátka upíři že jo :D a hodně slown burn romantická linka - takže asi není třeba něco dalšího dodávat.Co jsem ale netušila je, že se jedná o New Adult, hodně se tady objevuje násilí, mučení, vraždění (ano upozornění je napsané na začátku knihy :D) ale celkově mě asi malinko zmátla obálka a vlastně jsem nakonec byla mile překvapená, že je to spíše fantasy pro dospělé. A co se týče konce, tak mě šokoval měla jsem nějakou svoji představu, ale tohle!!

Za poskytnutní e-knihy k recenzi bych chtěla ještě jednou moc poděkovat #humbook_blogeri

3 24.02.2024

Kdo četl už nějakou autorčinu knížku, tak je jasné, že ví přesně do čeho jde a co by měl vlastně očekávat.. Co se týče tady úplného začátku, tak podoba dopisování v rámci e-mailů mi přišla taková nevšední a celkem mě chytlaale potom začala být nuda a bylo to docela zdlouhavé a vlastně jsem si začala přát, aby se tady ten příběh už konečně nějakým způsobem rozsekl měla jsem i takovou chvilku, kdy jsem si říkala, to jako vážně? Ale nakonec druhá polovina už byla mnohem lepší a teď k té hlavní pointě, proč je vlastně kniha fajn a stojí za přečtení. Hlavní důvod, proč jsem knihu nezahodila a zkusila ji dát ještě šanci je ten, že mě vlastně během čtení došla docela zásadní informace Ruby totiž byla v knize s Láskou Lukov a je to sestra hlavní hrdinky Jasmine a od této autorky je to navíc moje nejoblíbenější kniha, takže co to znamená? No zkrátka i když jde tady vidět, že Drahý Aarone je Zapatina prvotina, tak jsem knihu chtěla dočíst a bylo to pro mě nakonec velmi milé zjištění a zároveň i celkem překvapení, které jsem asi nečekala. A do toho mi to navodilo náladu, že bych si příběh o krasobruslení dala znovu.

10.07.2023

Když jsem viděla obálku Korunních princezen, tak se musím přiznat, že mi to hodně připomnělo Kouzelníky z Waverly a taky film Program na ochranu princezen se Selenou a Demi z doby, kdy jsem pořádně ujížděla na Disney Channelu. Ale tady máme princeznu a čarodějku. Kniha Korunní princezny mě zaujala už samotnou anotací, vypráví o dvou velmi silných a odvážných sester. Kapitoly jsou napsané z pohledu Wren a Rose a střídají se vlastně od dvou autorek, což mi přišlo velmi originální a hodně netradiční. Celkově vás tato čtivá, napínavá a hlavně pohádková YA vtáhne svým magickým kouzlem a při čtení si odpočinete. Nechyběla ani dávka humoru a zakázané lásky Za sebe můžu říct, že toto disneyovské zpracování pohádky a fantasy světa je neobvyklé a rozhodně se můžeme těšit, co v dalším pokračování objevíme

18.06.2023

První díl Hra o dědictví mě naprosto pohltila, a proto jsem se moc těšila na pokračování této série. Co se týče vztahů mezi hlavními hrdiny, tak jsme se nikam neposunuli, ale děj opět neskutečně rychle utíkal a jízda začala už od prvních stránek. Autorce se opravdu nezapře čtivost příběhu a skvělých zápletek, které se tady snažíme odhalit. Styl psaní je opravdu návykový, nabádá nás to ještě mnohem k větší zvědavosti a fantazii. Zbylo nám ale celkem dost nedořešených tajemství a pořád je všechno hodně zamotané. Proto věřím, že ve finále už vše odkryjeme a jsem i celkem zvědavá, jak to všechno bude dávat vlastně smysl Za mě jednička byla určitě lepší, ale líbí se mi řešení rébusů a hádanek, díky kterým je tato série opravdu výjimečná. Doufám, že třetí a závěrečný díl nás ještě překvapí!

Zlatá od Marissy Meyer je retellingem na příběh
O Rampelníkovi, a jelikož ho bohužel neznám, tak i přes to jsem chtěla tomuto příběhu dát šanci, jenom se mi kniha teda upřímně špatně hodnotí a na to jsem před tím vůbec nepomyslela. Od autorky mám ráda samozřejmě sérii Měsíční kroniky, tento příběh je naprosto bez debat a co si teda počít se Zlatou? Asi jsem měla od této knihy trošku větší očekávání a celkově ji hodnotím jako takový lehký průměr. 

Začátek příběhu byl velmi pomalý a opakovalo se tady spoustu věcí stále dokola, jedna věc kterou jsem si myslela, že budu moct na sto procent potom chtít vyzdvihnout je temná atmosféra knihy, která pro mě byla zpočátku opravdu skvělá a jak jsem četla i u jiných recenzí, kniha byla údajně hodně v souladu celkově s původním příběhem, ale potom už se jedná spíše o YA horror.. a na mě to třeba začalo být už trošku právě moc. Celkově bych to asi shrnula, že je to o určitě jenom o vkusu, ale autorku mám ráda jenom asi radši zůstanu u těch Měsíčních kronik.

1 05.06.2023

Šťastně až navěky? je kniha, do které jsem nevěděla jestli se budu pouštět, upřímně jsem netušila, jak by mohla taková queer feel good romantika s fantasy v tomto podání, navíc dohromady ve stylu artušovské legendy, vlastně vůbec fungovat. Ale rozhodla jsem se, že za zkoušku určitě nic nedám, jenom jsem si malinko ze začátku musela zvyknout na autorřin humor. Nakonec se ale musím přiznat, že ve finále, i když jsem od knížky čekala trošku něco jiného, tak jsem se místy samozřejmě i zaculila a hodnotím to jako takovou oddechovku a jsem ráda, že jsem tento další HumbookTip mohla zkusit a rozhodně i chápu ten "cute vibe" okolo tohoto titulu.

19.03.2023

Prázdné sliby jsem četla tehdy jako e-knihu, hned jak kniha vyšla a nejvíce jsem se bála toho, že se do druhého dílu už nezačtu po takové době a nebudu si už hlavně pamatovat určité souvislosti a jména vedlejších postav. Naštěstí pokračování hezky navazuje, příběh byl stejně čtivý a autorka se tady od samého začátku věnuje hned nabité akce, která vás vtáhne zase do děje. Máme možnost se tu seznámit s úplně novou postavou - Misha, u které se přiznám jsem měla i jisté obavy a předtuchy. Naopak Sebastiana jsem tady už nemohla vystát a tým Finn je pořád jasný. Zvrácená pouta skrývají nespočet odhalení a myslím si, že stojí za to dát této sérii určitě šanci.

2 19.03.2023

Ohnivcova dcera byla naopak pro mě velmi milým překvapením, ani jsem nečekala, že kniha bude mít lehké prvky YA thrilleru. Daunis byla velmi zajímavá osobnost, bavilo mě sledovat, jak se její charakter vyvíjí a mění díky životní cestě, u které jí doprovází těžké zkoušky. Je to opravdu silný příběh zaměřující se na původní obyvatele Ameriky a jejich indiánskou komunitu a bavilo mě sledovat jejich zvyky a všechno co tato kultura nabízí. Objevují se tady i velmi důležité a vážná témata. Určitě doporučuji, za mě velmi originální příběh, který ve vás ještě dlouho po dočtení bude rezonovat.

09.03.2023

Kniha noci mě ze začátku hodně oslovila především díky temnému stínovému prostředí a těšila jsem se, že nás tady autorka překvapí. Bohužel od druhé poloviny mě přišlo, že příběh už malinko pokulhává. Akce na konci knihy byla zbytečně urychlená a hodně mi to připomínalo některé prvky ze starších YA sérií, kde byly na konci vždycky tyto magické boje. Myslím si, že tady mohl určitě dostat více prostoru celkově tento velmi zajímavý fantasy svět stínů a rozuzlit tak více třeba jeho pravidla. Co mě bavilo, byla hlavní hrdinka Charlie, její humor a nevšední povaha. Určitě jsem čekala od příběhu, že bude více pro starší čtenáře, hodně zahraničních recenzí tuto knihu právě přirovnává právě k Devátému spolku nebo k Půlměsíčnímu městu a asi proto jsem byla více natěšená na tzv. dospělejší čtení. Po dočtení se musím přiznat, že jsem byla hodně zmatená, i když to mělo své pro i proti tak ještě sama uvidím, zda se pustím do dalšího pokračování

09.03.2023

Neal Shusterman zkrátka umí psát dystopie a jeho originalita světů, které vymýšlí je fakt neskutečná a místy až moc mrazivá Do této série jsem se odhodlala jít až vyšel druhý díl. A co si budeme, od autora mám zatím nejoblíbenější Smrtku a rozhodně jsem chtěla zjistit, co dalšího nám může ukázat a jestli mě překvapí.
Unwind Dystology jsem četla oba díly za sebou a od samého začátku mě příběh vtáhl naplno a je to neskutečný, jak se autor opravdu nebojí vůbec ničeho. Už na konci knihy Bez Šance jsem měla chvilku, kdy mi určitá scéna a celková komplexnost myšlenky tzv. rozpojování přišla bohužel až moc realistická celkem mě až vyděsila a měla jsem husí kůži. Obzvlášť některé detailnější popisy této zvrácenosti jsem musela malinko rozdýchávat a všechny témata mě vedly k zamyšlení. Jenomže vám to prostě nedá a musíte číst dál. To je Shusterman nepustí vás!

Druhý díl Bez citu pokračuje akcí a rozhodně není žadným výplňovým dílem, poznáváme nové postavy a taky se vracíme k těm, které již známe. Byla jsem překvapená, že jsem nepociťovala mezi prvním příběhem a jeho pokračováním žádný časový posun, a to přitom vyšel po několika letech takže autor opravdu hezky navázal tam, kde skončil a jsem zvědavá, jakým směrem se děj bude dále ubírat v dalších dvou dílech, které by měli údajně v rámci této série vyjít.

5 09.03.2023

Než jsem se pustila do druhého dílu Rod nebes a dechu, tak už jsem si vůbec nepamatovala, co se vlastně už všechno odehrálo v jedničce… ale naštěstí musím říct, že to postupně celkem rychle v hlavě naskákalo zpátky a navíc tomu hodně pomohla i sama autorka, kdy v rámci jednotlivých postav vlastně vzpomíná, co se událo a napomáhá to tak v celkové návaznosti na tento příběh. Zkrátka těchto skoro 800 stránek jsem si užila jako u každé knihy od Maasové, protože už víme co očekávat a stále mě to neuvěřitelně baví.. ale ten KONCEC!! – Doufám, že teda brzy dostaneme nějaké vysvětlení a objasnění, protože to co se tam odehrálo nebo bylo jenom tak lehce “naťuknuto”, bylo fakt neuvěřitelné a šokující … mám teda i nějakou teorii, takže jsem fakt zvědavá a nevím zda se i trošku bát.
Jinak za mě skvělé nové postavy, seznamujeme se a zároveň odhalujeme spletitosti děje z prvního dílu a docházíme tak i k celkovému dalšímu propojení u této série a návaznosti tak jak to bylo např. u Skleněného trůnu… Pokud rádi čtete od této autorky všechny knížky, tak není co řešit… Minulý rok u nás vyšly dvě její knihy a moc doufám, že brzy napíše něco dalšího, abychom se měli zase na co těšit.

2 29.01.2023

Železná vdova má neskutečné hodnocení co se týče samotných recenzí a bála jsem se, že budu od příběhu opravdu až moc očekávat… no ale tohle byla teda zběsilá jízda!
Máme tady čínskou mytologii, jejich tradice a kulturu, která se odehrává ve sci-fi prostředí s válečnými stroji tzv. kukly bojující proti mimozemšťanům. Tyto potvory ale dokážou pracovat pouze v určité rovnováze jing a jang. Ze začátku jsem měla strach, že se autorka vydá v rámci celkové zápletce úplně jiným směrem, nakonec jsem ale až takový nadupaný vývoj a plno akce opravdu nečekala. Četlo se to neuvěřitelně samo a jo… něco tak originálního tady dlouho nebylo... Yoli opět zazářilo, co se týče vydávání knížek s důležitými tématy a už se těším na pokračování!

09.01.2023

Jak k této knížce přistupovat? Od Magie havranů jsem neměla vůbec žádné očekávání a přiznám se, že jsem knihu vlastně ani neplánovala číst. Nakonec jsem se do ní pustila v listopadu a tehdy mi dlouho trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Bohužel mě od začátku celkově moc nechytla, ale s odstupem času příběh vnímám malinko jinak a vlastně si říkám, že to nebylo úplně nejhorší… a líbí se mi, jak má každý čtenář na tuto prvotinu od Margaret Rogerson trošku odlišné názory… Ano hodně mi to připomínalo Krutého prince (autorka se snažila napodobit asi i Dvory), navíc jsem tady neviděla tu kouzelnou pohádku jako jiní… Zápletka pro mě nebyla vůbec důvěryhodná a zajímavá, postavy jsem si taky žádné neoblíbila, ale víte co? I tak tady byly určité originální prvky, i když teda hodně schované, a dohromady s obvyklým humorným stylem psaní, které je u Margaret známé, to ve finále vlastně i docela fungovalo. Škoda jenom, že tady nebyly více využité možnosti magického světa a jeho kapacita. Například vyobrazení víl v opravdové hrůzostrašné podobě a ukázání jejich pravých tváří mělo podle mě zajímavou myšlenku, kterou by stálo za to více otevřít a ukázat. 

08.01.2023

Myšlenky pod polštář je po delší době básnická sbírka, kterou jsem měla v plánu číst, hned jak vyjde a moc jsem se na tuto minimalistickou poezii těšila, protože mě nadchla svou anotací.️ Byla jsem hodně zvědavá jaké texty tady vlastně objevím a zda mě autorka Courtney Peppernell osloví. Hned na začátku mě ale malinko zarazila taková maličkost… a to, že jsou některé milostné prozaické texty psány a věnovány v ženském rodě a to jsem nečekala. Samozřejmě to naprosto respektuji a nijak mi tato záležitost nevadila, ale nemohla jsem se díky tomu tak úplně s některými pasážemi vlastně ztotožnit. Ale když jsem to přestala řešit, v druhé polovině oddílů jsem si našla už své. Autorka vložila do této knihy hodně ze sebe a díky tomu tady máme možnost najít opravdu verše plné emocí, krásných myšlenek… a druhou stranu mince zde doplňují úvahy ohledně prohrách a výhrách nad sebou samým a zejména našich nejistotách.
.
Nejvíce se mi líbily pasáže Když se cítíš sám, Když potřebuješ povzbudit, Když se snažíž najít svou podstatu a Když hledáš důvod zůstat… Určitě doporučuji, ale zatím pro mě nic nepřekoná sbírka O princezně, která se zachránila sama od Amandy Lovelace, která je moje nejoblíbenější a dosud jsem zatím nenašla takovou sbírku, která by se mnou rezonovala víc.
.
,,Můžeš se snažit, jak jen chceš, a někdo stejně řekne, že to nestačí. Ale tohle není o nich; je to o tobě. 
Musíš stačit sama sobě.”

1 08.01.2023

Ani nevím kde začít, protože píšu recenzi hned po dočtení knížky a ještě teď mám v sobě spoustu rozporuplných pocitů... Moje první myšlenka byla, že se mi upřímně vůbec nechce s Křídly vážky loučit. Přečetla jsem ji za dva dny jedním dechem, a čím víc jsem se dostávala do děje, tak jsem potřebovala vědět, jak to celé dopadne. Přesně tohle jsem teď potřebovala, něco oddechového na vypnutí myšlenek. Jasně jsou tady nějaké ty klišé, a malinko nádech Afteru … možná by mi to v jiných knížkách vadilo, ale asi je to tím, že jsem z Moravy, navíc jsem se narodila kousek od Olomouce, takže o to víc mě to samotné prostředí samozřejmě oslovilo a zajímalo mě, jak ho tady autorka popíše. Bavily mě kapitoly, ve kterých se odehrávaly večírky a Seidlovic parta, na druhou stranu Jáchymovi jsem vůbec nefandila, i když jako kamarád byl skvělý, tak bohužel úplně nezískal mé sympatie, což mi tu knihu ale vůbec nekazilo. Hlavní hrdinka Elena je zajímá a celkem výrazná osobnost a líbilo se mi, že ve všech ohledech byla svá a Tadeáš prostě klasický bad boy, co víc dodat. Sice jsem od půlky příběhu už malinko tušila, jak to celé skončí, tzv. žlutý zápisník mi to malinko prozradil, ale i tak jsem si čtení moc užila a nejvíc chci vyzdvihnout obálku a taky samotný název knížky… jakmile vám totiž dojde proč Křídla vážky, tak to začalo mít ještě větší kouzlo… potřebuju další díl!
Knížka se mi dostala do rukou díky @humbook_blogeri, za což chci ještě jednou moc poděkovat. A hlavně jsem chtěla podpořit autorku @michaeladopitova, kterou jsem měla možnost poznat osobně ještě před samotným vydáním. Moc děkuji, že jsem si mohla příběh přečíst a určitě nepřestávej psát!

3 11.12.2022

Joanina cesta byla už od začátku velmi chytlavá, po pár kapitolách jsem se nemohla odtrhnout a 400 stránek po pravdě zmizelo ani nevím kam. Hlavní hrdinka zde zjišťuje ryzí pravdu o své rodině a její příběh nabere sled rychlých událostí a musí učinit určitá těžká rozhodnutí, ze kterých už možná nebude cesta zpáky. Do toho všeho se začnou dostávat na povrch i velká tajemství a myslím, že spousta z nás čtenářů začneme tady vlastně pochybovat, co je správné a kdo je v příběhu vlastně ta „dobrá strana“? Opravdu jsou nestvůry až tak moc zlé? A to se mi vlastně na této knížce líbilo ze všeho nejvíc a chtěla bych to vyzdvihnout ... má totiž něco navíc, co jsem v ní mohla zavnímat a jsem nakonec i ráda, že se mi přece jenom tento Humbooktip dostal do rukou a můžu ho tak jenom doporučit. Krást lidem čas a mít možnost tak cestovat do jiných dob mi přišlo celkem top. Ale taky jsem naopak měla při čtení i spoustu otázek, na které jsem zatím nedostala odpověď a doufám, že nám je autorka v další dílu trochu objasní.

2 30.11.2022

Od tohoto příběhu jsem nečekala mnoho, byla jsem spíše zvědavá, jak tady autorka vykreslí draky a taky za anotací za knížku ručí dokonce i Margaret Rogerson, což mě nějakým způsobem oslovilo tento příběh zkusit. Ze všeho nejvíce mě bavily zkoušky a draci. Navíc tady můžeme nahlédnout do úhlů pohledů všech zmíněných kandidátů a dočkáme se i velmi zajímavých zvratů a celkem nečekaného konce. Mělo by se jednat o sérii, tak uvidíme kam další díly budou směřovat, nicméně to bylo poutavé čtení a docela i příjemné překvapení.:)

1 20.10.2022

Silný příběh, který je rozdělený na dvě dějové linky. Zároveň se tady objevuje i “nadpřirozeno” a celkově je to emoční nálož… Pokud se vám líbila kniha Pět kroků od sebe nebo Spolu až navěky, tak si určitě zamilujete i Někde mezi.
Co se týče filmového zpracování, tak zatím bohužel nemůžu srovnávat, ale slyšela jsem, že je velmi totožné s knihou, což se jen tak nevidí.

03.10.2022

Moje úplně první kniha od Ruty Sepetys a od první stránky jsem byla naprosto nadšená! Skvěle se mi četly krátké kapitoly a opravdu mě příběh chytl hned od samého začátku a nemohla jsem přestat číst… doslova vás to nutí otáček stránku za stránkou…Byla jsem velmi překvapená samotným příběhem, ve kterém poznáváme Rumunsko z roku 1918 a autorka nám tak vykresluje ponurou a velmi tíživou atmosféru komunistického režimu. Na konci jsou navíc reálné fotografie, které odkazují na skutečnost z této doby. Styl knihy je přizpůsobený spíše mladšímu čtenáři, ale právě naopak i dospělý si tady určitě najde to své…
Musím tě zradit opravdu stojí za to! Recenzní výtisk jsem dostala v rámci @humbook_blogeri.

1 23.09.2022

Paví hody byly pro mě po delší době zase malinko vystoupení z komfortní zóny. Chtěla jsem zkusit i jiný žánr a dřív jsem tyto tipy knížek naopak četla častěji… Každopádně to byl můj první příběh od tohoto autora a teda velmi milé překvapení. Někdy se zkrátka vyplatí přečíst si i něco jiného a objevit tak úplně jiné příběhy… Kniha odkrývá historii našeho národa v první polovině 20. století. Poznáváme jednotlivé osudy obyvatel vesničky Jelení a jejich příběhy… V 320 stránkách nás Paví hody zavedou do života za první republiky a za druhé světové války, ale objevujeme tady i velmi citlivé témata jako jsou lidské hodnoty. Velmi mě oslovil styl, kterým Jan Štifter píše, a i když se kniha četla pomaleji, tak i po přečtení nad ní budete ještě chvilku přemýšlet a vstřebávat všechny ty důležité myšlenky. V některých recenzích jsem dokonce viděla, že Paví hody jsou zatím nejlepší knihou od tohoto autora, což bohužel nemám jak přirovnat.. ale údajně na ní pracoval dva roky.
Opravdu silné čtení a můžu jenom doporučit.

4 20.09.2022