Metroušek komentáře u knih

Skvělý nápad zachycený povídkovou formou citlivým, vnímavým spisovatelem. Ne všechny povídky jsou vynikající, ale vrcholy jsou zcela fantastické. Přečtení Zmrtvýchvstání G. F. Handla je povinností pro všechny fanoušky barokní hudby i jednoho z největších jejích mistrů. Génius jedné noci (Marseillaisa) příkladně ukazuje vznik a účinek jedné ze tří nejsilnějších bojových písní, které znám (za dvě další pokládám Svatou válku a sovětskou hymnu). Za přečtení rozhodně stojí i Pád Cařihradu a Objevení Eldoráda.

7 14.10.2017

Moc jsem se těšil, nápad je skvělý, ale bohužel to autor nezvládl tak, jak by měl. Škoda, přeškoda.

3 13.10.2017

Podle mne jeden z případů, kdy je zfilmování daleko lepší než kniha.

4 13.10.2017

Vynikající kniha poctivého hledače a vědce (v širším slova smyslu, samozřejmě). Domnívám se, že pan Kafka by byl ve světě i u nás mnohem známější a uznávanější, kdyby se nesnažil o vlastní terminologii, a držel se vágnějšího standardního názvosloví. Tak si jeho dílo aspoň přečtěte vy, než to úplně vyšumí, bohužel. Zejména pasáže o subjektu Křečkovi jsou fascinující, a mnoho příběhů a případů také.

Je to tak a není to tak. Ti hochštapleři nahoře to vždycky dokáží nějak ošvindlovat a vysvětlit. A vyhrát na úkor spořivých občanů.

13.10.2017

Přelomová kniha. Konečně někdo pochopil, jak moc jsou enzymy důležité pro lidské zdraví! Klobouk dolů, pane Howelle!

13.10.2017

Asi naštvu spoustu lidí, ale někdy v těchto letech se z mého oblíbeného, vskutku geniálního spisovatele a vizionáře stával grafoman. Dodnes tohoto vývoje lituji. Kéž proboha napíše třetí díl volné trilogie Sníh - Diamantový věk - ?. Nutně potřebuji vědět, jak to všechno bude pokračovat.

1 13.10.2017

Tak nějak vypadá vítězství formy nad obsahem. Dosti podbízivé dílko bez hlubší inspirace.

13.10.2017

Je to tak, autor trefil hřebík na hlavičku. Čtěte, tato kniha vám může hodně pomoci.

13.10.2017

David Frej jde ve svých posledních knihách tvrdě po příčinách mnoha nemocí, a budiž mu za to dík. Vskutku se mu vyplatí naslouchat raději dříve než později!

1 13.10.2017

Přesnější titul by byl "Křesťanská mystika", ale vzhledem k roku vydání budiž, autorka nemohla mysticismus zpracovat z takového nadhledu, jaký můžeme mít díky nespočetným dílům východní mystiky a new age dnes. Dílo je jen lehce okořeněno súfismem a židovskou mystikou, a východní není zastoupena vůbec. Z mého pohledu jde tedy jenom o výřez mystiky, která je díky buddhismu, taoismu a józe daleko bohatší a alespoň pro mne přínosnější, než metoda, jíž křesťanští mystikové a mystičky dosáhli svého kýženého stavu. Osobně jsem zastáncem spíše taoistického a jógínského způsobu práce s vnitřními energiemi a jejich spojení s nebeskou energií proudící shora, než buddhistického a křesťanského přístupu, ale je to samozřejmě věc názoru. Dílo je erudované, ale pro mne, navyklého živému, přesnému, záživnému a často vtipnému pojetí taoismu, bohužel poměrně suchopárné a málo inspirativní. Nemohu jinak, než zájemcům o tuto problematiku doporučit mnohá taoistická díla, leccos z buddhismu, jógy, a zejména neocenitelná díla: Energie transformace (plus dvě novější knihy, které vyšly jenom anglicky) od Bonnie Greenwellové, a Věčná filosofie od Aldouse Huxleyho. Společně s Bhagavadgítou mohou tvořit solidní základ k pochopení problematiky a možná i k pobídnutí na cestu, která určitě stojí za to. V mém vlastním seznamu můžete najít další zajímavé věci. Mysticismus rozhodně není taková pitomost, jako to na první pohled vypadá. Ale to je věc názoru, a já ten váš respektuji.

1 13.10.2017

Nádherná, mocná a pravdivá slova jednoho z největších lidí, jací kdy na této planetě chodili, a která pálí jako oheň. Až se člověk bojí domyslet, jak moc se většina z nás celý život mýlí, a jaké to může mít následky.

11.10.2017

Nesmrtelná kniha statečného spisovatele, který ve zkratce shrnul osobní tragédii a proměnu bojovníka proti fašismu a bojovníka za lepší zítřky v odpornou chodící mrtvolu komunistického papaláše, a kterou můžeme považovat za podobenství vývoje celého komunistického režimu u nás. Varovné poselství pro každého politika či jiného mocného muže či ženu, které by si měli přečíst, podtrhat a mít permanentně na nočním stolku jako připomínku nutnosti sebereflexe a včasného vycouvání ze situace, když moc začne chutnat moc. Když jsem tuto knihu kdysi za normalizace potají četl a vlastnil, nedokázal jsem si představit, že by mohla být nadčasová a stále aktuální. Já fůl, jak jsem byl naivní! Že, Zemane, Klausi, Paroubku, Topolánku, Babiši, a vy ostatní, a vy další, kteří ještě přijdete a poznáte lahodně omamnou chuť moci?! Musí to být něco jako lidské maso pro lidožrouty. Naprosto opojný pocit, baštit moc a vystavovat svoje pozlátkové, pošahané ego jako vypasený pivní pupek!

19 11.10.2017

Naprosto zásadní obžaloba komunistických režimů, psaná bývalým prominentním komunistou, který metody svých soudruhů poznal na vlastní kůži, či přesněji řečeno, na vlastní mozek. Podle mne se jedná společně s Mňačkovou knihou Jak chutná moc o jednu z nejlepších knih vydaných za socialismu popisujících realitu komunistické vrcholné politiky a deziluzi těch osvícenějších soudruhů i bezpartijních. Doporučuji také novější knihu Brainwashing: Manipulace s myšlením, která ukazuje, kam až může vymývání mozků sahat, proč je úspěšné, a jak obtížné je vyhnout se mu nejen v totalitním, ale i v demokratickém systému, jak vidno. Doporučená hudba: Karel Kryl - Rakovina.

8 11.10.2017

Vymývání mozků mne, jehož mozek byl vymýván po tři desetiletí za komunismu, a některé politické strany a hnutí se v tom snaží stále pokračovat, vždy zajímalo od té doby, kdy jsem si toto vymývání uvědomil a snažil se ho zastavit. A to je právě to důležité, uvědomit si, že s námi někdo manipuluje, a "vystoupit ze situace", jak moudře říká David Wagner. Neboť, jak řekl nějaký další moudrý člověk, "Kdo na sobě nepracuje, na tom pracuje někdo jiný". Vynikající, mrazivá, přesná kniha.

1 11.10.2017

Tato epizoda evropských dějin mi zatím unikala, a o to poctivějšího a barvitějšího vylíčení těchto krvavých bojů se mi dostalo. Až na občasné záblesky poučeného, moderního nadhledu nad náboženstvími, který tehdejší lidé těžko měli, se jedná o velice zdařilý, erudovaný (dovedu si představit ty stovky hodin přípravného studia) a fascinující popis bitvy křesťanů s expandujícími muslimy o Maltu, který rozhodně překonal mé očekávání. Ani obligátní úlitba "love story", aby si román plný detailních popisů bitev a vraždění přečetly i ženy a dívky, nepůsobí uměle, ale je příjemným oddechnutím před dalším krvavým nářezem. Primárně se však zaradují zejména příznivci středověkého či raně novověkého válčení, a také ti, kdo vidí islám jako hrozbu našemu kontinentu. Doufám, že se dočkáme i dalšího dílu v češtině, a také mne začala Malta lákat jako možné místo některé z příštích dovolených. Vydavatelství věnovalo knize příkladnou péči (obálka, překlad), a budiž mu za to dík. Tak se to má dělat!

5 04.10.2017

Velmi vzácné spojení staré indické filosofie a moderního myšlení a současných problémů. Je to prostě svěží pohled na dnešek z hlediska tisíce let starého, avšak věčně zeleného, poněvadž stále pravdivého a moderního, myšlení. Pokud rádi hloubáte a bádáte, a chcete to zkusit z nějakého jiného úhlu, tak to může být kniha pro vás. Domnívám se, že kromě spolehlivého taoismu se starověkým učením málokdy podaří obstát s novodobou konkurencí v nelehkém boji o roztěkanou mysl dnešního člověka. Gupta to podle mého názoru dokázal, a u mě je to tedy borec.

1 01.10.2017

Slušný spirituální "nářez". Šankara to do nás hrne s intenzitou hard core. Nic pro začátečníky na duchovní cestě. Pro našince velice obtížně pochopitelný popis reality a iluze, a návod k osvícení, avšak buďme rádi za každý návod na této cestě. Ale zřejmě to tak bude. Existuje jenom Duch, a ten si hraje. A kdo se stane Duchem, ten vyhraje. My ostatní opakovaně prohráváme. Ale snad si tu hru užíváme také...

2 01.10.2017

Vynikající spisovatel ve vrcholné formě. Číst toto v dospívání byla lahůdka, a rád na to vzpomínám, a občas se k tomuto dílu vracím. PS: U příležitosti několikátého přečtení této knihy jsem si přečetl zdejší komentáře, a dovolím si pár poznámek. Doufám, že povinná četba bude někdy konečně zrušena, a lidé, kteří necítí potřebu číst, budou od těchto galejí osvobozeni, a přinejhorším se budou muset naučit pár vět, shrnujících význam několika desítek nejdůležitějších děl, které lidstvo vyplodilo. Z nečtenáře nelze čtenáře udělat, pokud sám nechce, a nebudou proto horšími lidmi. A dále, mnohé knihy člověk pochopí, až něco podobného sám zažije nebo alespoň promyslí a procítí s velkou empatií. Jak se zpívá v jedné písničce, "Happy People Have No Stories", "Šťastní lidé nemají žádné příběhy". Život a literatura najednou vypadají docela jinak, když člověk nebo někdo z jeho nejbližších je dlouho sám, láska se mu vyhýbá, neudělá maturitu nebo důležitou zkoušku na univerzitě, odejde mu, těžko onemocní nebo zemře partner/ka, zažije ošklivý rozchod nebo rozvod, ztratí práci, dostane rakovinu nebo jinou osudovou nemoc, prodělá potrat, stane se samoživitelkou, vykradou mu byt, vybourá se v autě, podvede ho sourozenec nebo přítel, atd. Takové situace lidé řeší různě; někdo začne pracovat jako workoholik nebo sportovat jako šílenec, někdo tráví večery u televize, nad knihami nebo v hospodě, někdo cestuje jako divý po světě, aby našel sám sebe, a někdo to řeší alkoholem jako Ravic, další jeho hrdinové i Remarque sám. Alkohol je legální droga ve většině zemí, a pokud to s ním někdo nepřežene, pomáhá spoustě z nás, kterým tahle realita zrovna moc nevoní, jakž takž dlouhodobě přežívat nebo dokonce docela slušně žít v tom světě, do kterého byli vrženi, a který mohou ovlivnit jenom částečně. Pro mnoho lidí je těžké vypracovat se k úspěchu, štěstí, a osobnímu bohatství, a spokojenosti se svým životem, a ještě daleko těžší je obstát a přežívat v tak vypjatých situacích, o kterých píše ve svých dílech Remarque, kdy je člověk opravdu jenom stéblem slámy hnaným divokým větrem národní nebo nadnárodní karmy. Neříkám, že bych někde v jeho dílech neškrtal, ale ten pocit, který v jeho knihách je, naprosto není falešný. Ale to spousta čtenářů nepochopí, protože "Happy People Have No Stories", a já jim to štěstí, teplíčko a relativně klidný život bez vší ironie a ze srdce přeji. A těm ostatním čtenářům ještě o trochu víc, protože si dost možná něčím prošli, a ta zkušenost je změnila tak jako třeba Remarqua. Tak si na to připijte calvadosem!  

10 29.09.2017

Staří, moudří, prozíraví, fanatičtí a mocichtiví církevní otcové moc dobře věděli, co z Ježíšova učení je pro Církev svatou a věřící vhodné a co není, a tak nám je dodali ve formě Nového zákona, pěkně upravené, vykostěné a patřičně ořezané. Tomášovo evangelium však ukazuje "necenzurovaného" Božího Syna tak, jak zřejmě mluvil ke svým učedníkům, které se snažil dovést ke stavu, který dnes nazýváme osvícením nebo probuzením. Právě to je klíčem k pochopení tohoto "cizího", tajemného, neznámého, napůl zakázaného gnostického Ježíše. Čím dále po této cestě půjdeme, tím jasnější nám toto zpočátku nesrozumitelné poselství bude, a tím více také vyvstanou paralely k takovému mysticismu, jaký hlásá buddhismus, taoismus a další gnostická učení. Církve ani sekty by z toho sice radost neměly, ale Otec sám a jeho Syn určitě ano. Tak proč jim tu radost neudělat?

4 29.09.2017