Metroušek komentáře u knih

Docela slušné seznámení s pro mne dosud neznámou oblastí spirituality. Není to zrovna moje sklenice piva, ale divil bych se, kdyby aspoň něco z toho nefungovalo. Jsou tu dobré popisy výroby čarodějnických nástrojů včetně amuletů, a také domácího wicca oltáře. Osobně bych zrovna tento typ oltáříčku mít nemusel, ale jinak se za domácí oltáříčky pro věřící všeho druhu přimlouvám, je to velice zajímavá, tvůrčí a spirituální zkušenost, a také krásná výzdoba domova. Třeba se vám tam za čas vygeneruje spirituální energie, a budete mít ve svém domově svého druhu kostelíček nebo spíše presbytář, kdo ví. Naši předkové i mnozí naši současníci, zejména v materiálně méně, avšak spirituálně více rozvinutých zemích, věděli a vědí něco, co my jsme někde na cestě ztratili nebo odhodili, a vůbec si neuvědomujeme, že nám to chybí. A smysl pro posvátno, smysl pro vertikalitu tady chybí bolestně moc.

1 28.07.2019

No tě bůh, 92% hodnocení za tuhle slátaninu?! Ale vlastně proč ne, je to stejně demokratické jako naše další volby, co budeme jíst, pít, jaké filmy a pořady budeme sledovat, koho si zvolíme za naše představitele, na co se soustředíme, co do sebe pouštíme, čemu věnujeme svůj život. Podle toho pak vypadá náš svět, a tak to má být. A v tom světě má tato nepovedená kniha báječných 92%. Respektuji to, a trochu závidím. Mohl jsem si ty tisíce přečtených knížek užít mnohem víc, já fůl.

9 22.07.2019

Asi znáte ten pocit, když jste se nedopatřením ocitli na nějakém večírku nebo filmu, a cítili jste se tam úplně vedle, ačkoli všechno vypadalo v pořádku a lidé se docela bavili. Tenhle pocit mám u posledních dvou Swallowových thrillerů. Autor vcelku umí psát, snaží se o současný technothiller, má tam současný slovník, akci, souboj dobra se zlem... A mě to nudí, nebaví, a nechci to číst. Možná je chyba ve mně, nevím. Ale třeba ne. Třeba je to jen "jakoby" vrcholný thriller, a uvnitř prázdno. Líbivé, avšak plytké a bez duše.

5 22.07.2019

Výborná knížka, kterou bych mohl podepsat, natolik se s ní ztotožňuji. Rocková hudba pro mnohé z nás, dospívajících v 70. a 80. letech 20. st. nebyla pouhou konzumní zábavou nebo drogou, ale živoucí ohnivou vodou, která nás v těch šedivých, odporných letech normalizační a posléze stagnující ČSSR udržovala nad hladinou v jakž takž svobodném stavu ducha. Po těch několika tisících albech, které jsem od své puberty vyslechl, a mnohá i naposlouchal, musím jenom smeknout před těmi umělci, kteří dokázali vytvořit tak úžasná díla, že se - bez přehánění, jsem soudný a znám i klasickou hudbu a jiná umění - vyrovnají tomu největšímu, co lidský duch vytvořil. Tolik miniaturních symfonií! Tato kniha může být, stejně jako jiné podobné encyklopedie, 100 nebo 1000 nejlepších... atd. důležitým kompasem, který vás v dnešní požehnané, chaotické době nadbytku všeho, včetně hudby, dovede k dílům, která vás snad dokáží oslovit, nadchnout a strhnout. (Datumy příště nechte internetu, pane autore!)

2 13.07.2019

Pokračování, které na mě sjelo z pásové linky Pattersonovy továrny na thrillery, se bohužel nevyvedlo. Thriller ztratil na důvěryhodnosti, záporáci začali zmatkovat, a nechutně dokonalá hlavní dvojice robotických workoholiků, které bych fakt za rodiče mít nechtěl, pochopitelně musí přežít, aby séériiiijééé mohla pokračóóóváááát. Tuto automatizovanou továrnu už zase dlouho nenavštívím! Hurááááá!

4 08.07.2019

Projednou jsem nakoukl do Pattersonovy továrny na thrillery, a z pásové linky na mě vyjela docela slušná prefabrikovaná knížka. Především dvojice záporáků - na rozdíl od hlavní workoholické dvojice - byla docela sympatická a zajímavá, a až na "wtf" úlet s "únoskyní miminek" to bylo relativně uvěřitelné. Tak jsem nakoukl i do pokračování.

3 08.07.2019

Tuctová dobrodružná kniha o skrytých tajemstvích katolické církve ve stylu Dana Browna, jakých je na trhu přehršel. Kuzneskiho psaní nemá "syrovou sílu", jak tvrdí jeden z jeho kolegů, ale je zoufale nudné. Líbil se mi snad jenom výčet bohatství "chudé" Církve Kristovy.

08.07.2019

Grafomanům se většinou vyhýbám uctivým obloukem, takže až tohle sociologicko-historické fušování bylo mým prvním zářezem u pana Vondrušky. A nedopadlo to úplně špatně. Je docela osvěžující přečíst si takový manifest vyššího plebejského, politicky nekorektního a správně tendenčního myšlení, které se v současnosti docela často objevuje, např. u pánů Zemana, Kurase (zde stále doufám, že jen dočasně) nebo Vlka. Ne že bych s panem Vondruškou občas nesouhlasil, naopak, mnoho jeho názorů je realistických. Přesto však mám na elity i na lid trochu vyšší nároky, a plebejské myšlení "elit" mě irituje, a plebejský "mindset" lidu sice respektuji, ale netěší mě. Podle mě by skutečné elity měly působit na tah ve směru, který se v angličtině příhodně nazývá "upwards", a lid zase jako těžiště, které se sice opožděně a instinktivně, ale přece jenom pohybuje správným směrem. Pokud se však idealistická část "elit" vznáší někde mimo chápání lidu, plebejské "elity" si libují v podbízení se lidu a v jeho zlomyslném a manipulačním využívání ke svým často nízkým až ubohým mocenským cílům, a lid se točí dokolečka jako na kolotoči a ne a ne vzlétnout, tak je tu něco na demokracii špatně. Nicméně karmu tu tvoříme všichni, a za čas uvidíme, jaké budou její důsledky. (Tak mě napadá, nezačíná mít pan Vondruška politické sklony? Tendenční, populární, a volitelné názory na to má...)

3 20.06.2019

Crichtonova díla mají kolísající kvalitu. Ne, že by neuměl psát, vymýšlet skvělá témata nebo pracovat s dějem, to vše uměl skvěle. Slabší věci ale prostě nemají tu správnou uvěřitelnost, a obávám se také, že autor při psaní až příliš přemýšlel o dalších filmových úspěších, které mu po dvou filmech s dinosaury byly upřeny, a to plným právem. Podle mne se Preston zhostil svého velkého úkolu velmi slušně, a lidé, kteří mají rádi biologii, by si určitě mohli pošmáknout. Pro nás ostatní je to prostě jenom trochu inteligentnější dobrodružná literatura. Na labutí písně mám trochu vyšší nároky.

2 19.06.2019

Obávám se, že této nepřístupné knize není možno porozumět, aniž by člověk taoistickou vnitřní alchymii - a ještě především v rámci školy Dračí brána a pod vedením mistra - osobně praktikoval, a tím spíše to platí o schopnosti pořídit relevantní překlad. Pan Wilhelm si vzal příliš velké sousto, a také zákonitě selhal. Docela bych chtěl vidět, jak podle této knihy někdo vnitřní alchymii praktikuje... Mám nový anglický překlad této knihy od Richarda Liao, který je aspoň trochu přístupnější a určitě o mnoho zasvěcenější, a snad by podle něho praktikovat šlo, ačkoli mít v této oblasti zkušeného mistra by bylo daleko lepší. Ale stejně je dnes na trhu, zejména v angličtině, mnoho překladů jiných zásadních děl taoistické vnitřní alchymie. Některá z nich vlastním, a jsou daleko přístupnější (např. další díla z "dílny" Dračí brány jako "Zhong and Lu Deliver Tao Series" nebo "Five Ling Articles" v knize Wang Li Pinga "Ling bao Tong Zhi Neng Nei Gong Shu", kde je i výše zmíněný Liaoův překlad, nová Wangova kniha "Daoist Internal Mastery", kniha "Secrets of Dragon Gate" od Stevena Liu a Jonathana Blanka, která je daleko vhodnější pro začátečníky, nebo třeba z jiného soudku velice přístupný a proveditelný - ačkoli nikoli dotažený do takového mistrovského stupně "nesmrtelných" jako Wangovy knihy - počin "Comprehensive Guide to Daoist Nei Gong" od současného taoistického mistra Damo Mitchella). Doba naštěstí od Wilhelmova překladu a jeho časů hodně pokročila, a stala se demokratičtější a otevřenější i v této oblasti. Tak se nemůžete vymlouvat, že ke studiu taoistické vnitřní alchymie potřebujete podobné nesrozumitelné knihy jako je tato, nebo dokonce evropskou alchymii. Tudy cesta nevede. Jděte snazší cestou, věřím, že to stojí za to. Rozhodně není taoistická vnitřní alchymie žádná blbost, ale dost možná ta nejsofistikovanější věc, kterou můžete se svým tělem, energií a duchem udělat.

3 23.05.2019

Zásadní, poctivá, potřebná a velice dobře podložená kniha, přesně a politicky nekorektně zrcadlící současné rozpoložení Evropy, jejích starých i nových obyvatel, a jejího politického "výkvětu". Cožpak původní obyvatelé, ti ji ani číst nemusí, aby měli v současném myšlenkovém galimatyáši vcelku svým způsobem jasno, ale pro politiky by to měla být povinná četba, ačkoli by si z ní jistě většinou vybrali potvrzení své, ehm, "vize" (roz. větší moc a více peněz). Kdopak z nich tuší, že "kultura a společnost nejsou vymožeností jen těch, kteří se tu náhodou svého zrození právě nacházejí, nýbrž jsou nepsanou smlouvou mezi mrtvými, živými a dosud nenarozenými"? Kdopak z nich chápe a praktikuje, že politikové jsou pověřenými správci majetku vytvořeného generacemi, který nelze rozdávat, zpronevěřovat či rozkrádat, ale rozvážně a svědomitě spravovat a nechat pracovat a rozmnožovat? Pokud by si politikové zachovali zdravý rozum, smysl pro reálný život a dodržovali platné, byť nedokonalé zákony, zvládli by nejen migrační krizi s nadhledem, a nedopustili by pouštění žilou zbohatlické, vyžilé a změkčilé Evropě, tomuto přitažlivému (Leno)ráji na zemi, této neudržitelné anomálii: 7% obyvatel a 25% HDP světa, avšak polovina všech sociálních výdajů na světě, a nástup s největší pravděpodobností ještě daleko horších politiků jako následek své špatné práce. Bohužel, nepovedlo se, nezvládli jsme to, a následky s námi budou po řadu let. S autorovým logickým, přesným a nemilosrdným hodnocením stavu věcí musím souhlasit, ačkoli se domnívám, že význam křesťanského dědictví přeceňuje, neb je v Evropě téměř mrtvé, a ani mi té pauliánské verze není líto, vždyť "po jejich ovoci poznáte je". Avšak překonat vzniklé vakuum, navázat na myšlenkové výboje osvícenství a vědy, základů naší současné svobody, prosperity a řádu, a dospět až k nenáboženské víře, protože bez víry není systém člověka propojený a komplexní, ať už si to dotyčný uvědomuje nebo ne, to je nemalý úkol, a vůbec se nedivím, že většina Evropanů na vertikalitu rezignuje a spokojí se s menšími cíli materiálního blahobytu, poklidného vyžití, a konzumace popkultury. Tato nepřítomnost nebo nedostatečnost vnitřního kompasu však napomáhá všudypřítomné manipulaci a záměrnému, nepřehlednému chaosu, který mnozí demagogové dovedou zneužít ke svým zištným cílům, jak můžeme dnes a denně vidět. Co jsme si nadrobili...

22 16.05.2019

Pokud se neznáte s Netvorem, tak se seznamte... Jedna z nejlepších sci-fi povídek, které znám.

1 16.05.2019

Už několikrát jsem si slíbil, že si už nebudu kazit svůj klídek čtením knížek o komunismu, neboť půl života v něm mi úplně stačilo, ale občas mi to nedá, a někdy jsem dokonce rád. Tohle je zrovna ten příklad. Syrové, upřímné zpovědi lidí ze dna čínské společnosti jsou velmi důležité, protože odhalují mnohé z ubohosti, podlosti a krutosti systému, který, stejně jako dříve stalinistický režim, málokdy dovolil ukázat světu svou pravou podobu. A lepší to pro sedminu lidské populace jen tak nebude, vzhledem k sofistikované podobě metody cukru a biče, kterou známkováním obyvatelstva a umožňováním zbohatnutí a cestování do zahraničí poslušným vyvoleným současný čínský režim provádí. V porovnání s tímto kolosálním marasmem se snad ani nemůžeme na ty naše úspěšné, manipulativní, chamtivé, mocichtivé, zkorumpované, nekompetentní, nestátnické, ale přece jen lehko prohlédnutelné, vcelku demokratické a neagresivní politické břídily zlobit.

11 12.05.2019

Hodně
jsem
se
těšil,
ale
teď
si
myslím,
že
se
autor
trochu
přecenil.
Ale
nápad
to
byl
docela
dobrý.
(:-)

7 04.05.2019

Přes nepopiratelné literární kvality a originální styl mě kniha příliš nezaujala. Pokud se chce čtenář dozvědět více o budování komunismu v Číně a o dopadech tohoto kolektivního šílenství na životy obyčejných lidí, doporučuji spíše Divoké labutě nebo Hovory se spodinou.

6 03.05.2019

Kniha je kontroverzní, a mnohé teorie jsou asi nesprávné (pyramidy jako elektrárny, kamenné planetárium, spojení s Mayi), ale stejně patří k tomu lepšímu v oboru záhadologie. Kéž by si každý podobný autor dal tolik práce s hledáním, a nepublikoval jen třesky plesky. Existence vyspělé říše v severní Africe, která předcházela Staré říši v Egyptě, se mi zdá hodně pravděpodobná, a zřejmě nekopeme v poušti dostatečně hluboko a západněji. Pak bychom snad měli více jejích děl než jenom Sfingu, Usirion a některé z pyramid, a mohli bychom si udělat lepší obrázek o počátcích lidské civilizace.

3 17.04.2019

Kniha je zajímavá a čtivá, a až na poslední část mi připadá velmi fundovaná. Je těžké ji objektivně hodnotit, protože člověk musí mít vyzkoušeno a nastudováno mnohé, ale vzhledem k tomu, že jsem značný kus té cesty prošel, se o to trochu pokusím. Alopatickou medicínu rozhodně nemohu zatracovat, protože mně i mojí manželce několikrát opravdu velice pomohla. Pravdou však je, že většinou pouze potlačuje příznaky, nedoléčí, a často svými zásahy a bohatým, nezřídka doživotním práškováním zadělává na další nemoci. Obávám se také, že její pohled na člověka je citelně ořezaný, materialistický, a vcelku primitivní, to by ale bylo na delší povídání. Sisyfácký fundamentalista tedy rozhodně nejsem! (:-) Celostní neboli alternativní medicína je mi názorově daleko bližší, avšak při většině z pokusů o její praktické využití při léčbě nemocí se bohužel neosvědčila. A to jsme se opravdu snažili, však posuďte sami! U Jonášových kapek jsme si po roce poctivého aplikování nevšimli pozitivního působení, a tak jsme léčbu ke zklamání "léčitelky" přerušili. Nota bene, u EAV přístrojů si bohužel nedovedu představit, jak dokáží se sebegeniálnějším softwarem (??) rychle a spolehlivě diagnostikovat tolik zdravotních problémů; nikde jsem nenašel jakékoli vysvětlení, které by mě přesvědčilo, že je to možné, a tak zde silná a nepříjemná pachuť zůstává. (Nedovedu si např. vysvětlit, že by privátní léčebná zařízení po těchto geniálních přístrojích nesáhla, aby měla náskok před tradiční konkurencí. Podvod nebo placebo je zde zřejmě nejlepším vysvětlením, bohužel, a to nejenom zde. Všechno se spiknutím farmaceutických a doktorských mafií vysvětlit nedá.) Vyzkoušeli jsme také kvantové léčení (tedy něco z něj, protože dneska se tímto módním, sexy názvem zaštiťuje kdekdo; podstatu chápu a doufám, že je to možné, ale zároveň tu vidím obrovský prostor pro podvody, který je zřejmě rychle zaplňován podnikavými "léčiteli"), zapper (ano, chápu, že to může fungovat, máme jej, občas jej používáme; zde by bylo jednoduché udělat testy a zjistit, zda je to na parazity atp. účinné nebo zda je to podvod), tachyonové léčení (ano, rozumím mu, a párkrát jsme je zkusili, ale pokud snad byl nějaký efekt, brzy vyprchal, dokonce i snad chápu proč, ale to je nám houby platné), psychowalkman (zajímavé, příjemné, a určitě dobré k rychlé relaxaci, o léčení pochybuji), léčení pomocí modlitby (asi se léta modlím blbě nebo k nesprávné entitě, ale stejně se budu modlit dál, protože je to moje volba, a věřím, že může pomáhat přinejmenším zlepšení karmy), vegetariánství (toho se držíme a držet budeme, protože si dost dobře nedovedeme představit pojídat - byť optimálně, jen mírně rozložené - mrtvoly, ale staré nemoci stejně nemizí, jen možná méně přibývají), a pár dalších věcí (avšak MMS, andělská léčení a podobné hóóódně ujeté věci jsme jako vcelku soudní lidé vynechali). Moc bych si přál, aby něco z toho fungovalo, a věřím, že u některých lidí to snad může fungovat, ale u nás bohužel ne. Marie Vilánková mě spíše přesvědčila jako vědkyně než jako propagátorka léčby informací. Sám doufám, že je taková léčba možná, ale bohužel jsem se o ní zatím nemohl osobně přesvědčit. Mrzí mne, že se autorka více nevěnovala své praxi (???!!!), a také tomu, jak vlastně Vollovy přístroje fungují, a jaké za sebou mají úspěchy, pokud vůbec. A to o něčem hodně svědčí, paní Vilánková! Takto bohužel (ano, to slovo se tu vyskytuje už poněkolikáté) kniha vzbudí naděje, které nakonec zdaleka nenaplní. Tak jako většina podobných knih. Bohužel...

7 12.04.2019

Vida, malíř, který umí psát snad i lépe, než malovat! Rozhodně se umí dobře dívat!

10.04.2019

Kniha je určitě poctivým popisem doby a lidí, kteří se chtějí vymanit z převládajícího výkladu světa i za cenu bloudění, ale je to na můj vkus hodně upovídané, a lehkého, povrchního duchovna je dneska všude až moc. Hezká obálka!

3 27.03.2019

Čekal jsem rozhodně víc, kniha je velice upovídaná, a dnes se už téměř nedá číst souvisle, je lepší si vybírat různé postřehy a setkání se svéráznými lidičkami. A úplně nejlepší je si prožít ten úžasný ostrov na vlastní kůži.

06.03.2019