Medovnice komentáře u knih
Když od toho nic nečekáte, docela příjemná jednohubka, tak k vypití jednoho šálku kávy.
Poctivě jsem přelouskala skoro tři čtvrtiny. Pořád jsem čekala, kdy to přijde. Hm, nepřišlo. Rozvláčná nuda, která pitvá každou drobnost, co postavy udělají. Nezajímavé vyšetřovatelské duo. Knížka mě tak odsála, že jsem ani nenalistovala závěr, bylo mi úplně jedno, jak to dopadne, i když pochybuju, že by konec zachránil předchozích 300 stran nudy.
Camillu mám hodně ráda. Její knížky pokaždé zhltnu. Ale tohle? Čtivé to bylo, to ano. Ale jinak? Bylo to takové slohové cvičení. Člověku bylo okamžitě jasné, o co jde a co bude dál. Ani kapka napětí. Jednoduchý a trochu hloupý děj, naivita. Jedna hvězda za čtivost, dá se to sfouknout za hoďku a to je asi tak všechno.
Lottie Parkerová je zajímavá vyšetřovatelka. Kromě řešení zápletky máme také možnost nahlédnout do jejího osobního života. V knize se splétají dvě vyšetřovací linie, které se nakonec propojí. Napínavé a zajímavé, žádná hluchá místa.
Perfektní. Od začátku do konce napínavé, posledních skoro sto stran naprosto excelentních. Rozehrává se tu víc detektivních linek, a ačkoliv na uzavření některých z nich si budeme muset počkat, kniha je skvělá i tak. Už aby vyšel další díl :)
Kniha je zajímavá, ale chybí jí odpich, který by člověk od thrilleru čekal. Hlavní teorie je trochu pritažená za vlasy, ale to se dá odpustit. Theo je prostě svůj. Příběh plyne pomalu (občas až zdlouhavě), ale je to příjemná a nenáročná jednohubka.
Nenadchne, neurazí. Začátek slibný, ale postupně kniha ztrácí tah, jako kdyby byla psaná z povinnosti, román nakonec vyzní do ztracena. Škoda promrhaného potenciálu.
Tak tohle byla naprostá a zdlouhavá nuda, zakončená absurdním koncem, kdy člověk nevědel kdo je kdo. Asi jsem četla málo pozorně.
Příliš mnohomluvné, autor se opájí vlastními slovy, nuda nabírá na obrátkách.
Hele, Richarde, já si fakt chtěla přečíst i druhej díl. Vážně. Jenže teď si nejsem jistá. Protože 80% tvý knížky je bomba. Thriller/horor jako metatext (a ty fotky!), to je lahůdka. Příjemné mrazení, popis života na americkém maloměstě, nádhera. Ale pak, v úplném záveru jsi to... víš co, že jo? Už v půlce jsem se bála, že závěr nezvládneš. Na to jsi moc dobře začal. Zeširoka, trochu jako King (ale jenom trochu, takovej malej stín velkýho Mistra). No a pak opravdu přišla studená sprcha. Uspěchaný konec. Deus ex machina. Pachatel vytažený z rukávu.
Škoda. Pocit stejný jako občas v kině - vraťte mi prachy za ztracený čas.
Mám zkusit druhej díl? Tak jo, že jsi to ty. Ale jestli to zase - tyvíšco - do třetího už nejdu. Přísahám.
Dobrý nápad. Zajímavé propojení hlavních postav. Ale proč se to tak vleče? Autorka má schopnost zabít příběh, a to navzdory tomu, že kapitoly jsou krátké. Poměrně iritující byl přístup, kdy na konci každé kapitoly bylo naznačené, že se při dalším čtení dozvíme něco fakt zásadního. Zřejmě si autorka chtěla pojistit, že knihu neodložíme. Chvíli to fungovalo, ale potom opakovaný vtip přestal být vtipem a stal se otravným.
Zklamání. Hodně chatrný příběh roztažený na mnoha stranách a závěr to pohřbil úplně.
Silná kniha psaná krásným jazykem. Jen mi trochu vadila snaha vytěžit dojetí a životní moudro z každé situace. Ale před oběma rodiči klobouk dolů a hodně sil.
Syrový a drásavý text, po jehož přečtení budu zase jinak číst i Lolitu.
Já nevím. Pořád dobrý a dobrý a dobrý a potom ten divnej konec, kterej jsem nepochopila a kterej mi ještě dlouho bude ležet v hlavě. Ale jinak palec nahoru.
Asi nejslabší v sérii. Hodně rychlý a odbytý konec, paralelní vyšetřování Penna zbytečné a bez napětí. Škoda, snad se příští díl povede víc.
Napínavé, takže jsem se těšila na strhující finále. Závěr byl pro mě zklamáním. Příliš odseknuté, příliš rychlé, jako by to už autorka chtěla mít z krku. Zkusím další díl a uvidím.
Trochu mě to zklamalo. Napínavé, ale zbytečně zdlouhavé a na konci jako by si autor nevěděl rady, tak to rychle utnul. Myslím, že se z neotřelého nápadu dalo vytěžit mnohem víc.
Velké zklamání. Zbytečně zdlouhavé a pomalé tempo. Vyznění takové nijaké.