Žena ve fialové sukni

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí. Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabudeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462607/big_zena-ve-fialove-sukni-Yvv-462607.jpg 3.868
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

むらさきのスカートの女 (Murasaki no sukáto no onna), 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Žena ve fialové sukni

puml
11. listopadu

Dobrý román nebo spíš delší novela. Zajímavé prostředí a atmosféra, která je umocněna jednak střídmým jazykem se spoustou zámlk a takovými až paranoidními vztahy jednotlivých postav. Při čtení jsem si občas vzpomněl na Tanizakiho, ani ne tak stylem, ale spíš takovou tou podivnou atmosférou, rozhovory a vztahy. Občas mi přišlo, že si autorka se čtenářem tak trochu pohrává a schválně dostává své postavy do leckdy bizarních a něčím až divadelních situací, kdy si čtenář připadá sám jako voyer a stalker. Zároveň autorka nic moc nevysvětluje a nechává tak čtenáře v neustálé nejistotě, co se bude dít, což vede k tomu, že vás kniha doslova pohltí. Zakončení mi přišlo v pohodě, nečekal jsem nějaké zásadní rozuzlení, o tom ten příběh není. Doporučuji.

Olsovcova
07. října

Kniha se dobře četla, ale... také patřím mezi ty, kteří nepochopili závěr. Ani, co autorka chtěla knihou říct. Možná je to tím, že japonskou kulturu moc neznám?
Také se mi zdá dost nerealistické, že by někdo nepoznal, navíc při pravidelném dojíždění, v autobuse kolegyni z práce (a nebo ženu, kterou pravidelně vidí sedět kousek od sebe).
Přebal vydání, co jsem četla říká, že vypravěčka není je stalker, ale že realita je mnohem komplikovanější. Tenhle příslib jsem vůbec nerozklíčovala.
Celkový dojem tedy rozpačitý...


vesihiisi
30. září

Docela příjemná kniha na kratší čtení (u mě za jedno dopoledne), ohledně které mám pro budoucí čtenáře jedno důrazné doporučení: nečtěte předem žádnou recenzi, dokonce ani anotaci na přední záložce. Argo se z nějakého důvodu rozhodlo vyspoilovat pointu knihy ještě před první stranou, což je docela škoda. Dávám čtyři hvězdičky, protože autorka za ten spoiler nemůže a já si předstvuju, že kdybych nevěděla předem, o co půjde, mnohem víc bych si čtení užila.

malýčtenář
30. září

Je těžké se vyjádřit k této knize. Svým způsobem zaujme, ale hodnotit se jí neodvážím I když pár hvězdiček dám. Asi to není pro mne to pravé počtení. Ale donutí člověka k zamyšlení nad zvyky, pro nás dosti exotické země. Čtení tak na jedno odpoledne.

kirkpatrick
20. září

No, moc mě to nebavilo.

petaSk
09. září

Pro mě ničím originální. Spíše průměr. Na podobné téma jsem četla lepší věci, než je tato kratičká knížečka. Moc netuším, proč je kolem autorky v její zemi takový poprask.

Lauralex
05. srpna

Totální japonský mindfuck. Měla jsem chuť na pořádné, tradiční magické Japonsko, a nemohla jsem si vybrat lépe. Je to opravdu to nejpodivnější, co jsem dosud z japonské literatury četla, ale skvělé, syrové, nevšední, v klasickém asijském tempu, které člověku podá úplně jiný literární požitek. Děsivě úzkostlivá a klaustrofobická atmosféra, ze které mám zmatek v hlavě ještě teď. Budu se opakovat, ale tenhle styl opravdu není pro každého, takže kdo to jejich myšlení nemá a necítí, ten to nedokáže ocenit. Je to taková sice krátká, ale těžší myšlenková kniha, která asi i právě díky tomu získala svou cenu. Mám tohle pomalé, melancholické a přímé Japonsko ráda. Skrývá to mnoho ale, jak a proč, ale to je pro mě to mimořádné.
Konec mi vůbec nevadil, protože si ho každý musí vyložit, jak pochopí a jak ho příběh a autorka směřuje, takže za mě spokojenost, ačkoliv si člověk říká jen: co to sakra...

wooloong
23. července

Knížka se dobře četla, byla zajímavá, ale absolutně jsem nepochopila závěr.

1