Mayaku komentáře u knih

Naprosto geniální a nadčasové dílo. Tak skvělý a brilantně napsaný příběh, že mě to odpálilo až někam k Jupiteru a absolutně pohltilo. I kdyby Clarke za celý život napsal jen tuto jednu knihu, i tak by si zasloužil místo v síni slávy SF. A musím říci, že po přečtení se mnohem smířlivěji a uznaleji dívám i na filmové zpracování od Kubricka - toto jsem viděla již před lety a úplně nechápala, proč je všichni tak adorují. Nicméně poté, co mi knižní předloha doplnila bílá místa a nejasnosti v ději filmu, musím uznat, že Kubrick to také zvládl obdivuhodně.

14 23.07.2021

Jestli má tahle kniha nějakou cílovku, tak do ní jednoznačně patřím. Konečně hrdinka, se kterou se dokážu pořádně ztotožnit. Asi to bude mít co dočinění s tím, že má cesta se s její v hodně místech protínala, akorát, že mně ty přijímačky na japanologii o pár bodů utekly, a protože mě vzali na jiný obor, který pro mě byl stejně primární, hodila jsem sny o slovutné japanoložce za hlavu. I tak jsem ale s katedrou a některými osobami zde působícími trochu obeznámena, takže bylo milé si u některých postav představovat jejich skutečné předobrazy. No a u pasáží na gymnáziu jsem se vyloženě královsky bavila, když jsem si vybavila svá vlastní teenagerovská telecí léta a svoje kydy typu "Ty jako neznáš Kurosawu? Fakt?! To nemyslíš vážně!" doprovázené významným obrácením očí v sloup...been there, done that, gurl :D Poslouchala jsem jako audioknihu ve famózním podání Anny Kameníkové, která svou interpretací příběh posunula o další ždibíček výš. Autorka mě fakt přesvědčila, až bude k mání dotisk, poběžím si pro něj.

8 15.07.2021

Nějak nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Je to tak někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami (standardních 70%, if you wish). Líbilo se mi, jak byl příběh koncipován jako svého druhu chození v kruzích a jak se jednotlivé postavy ve všech vrstvách příběhu opakovaly a naplňovaly stejný archetyp (pokud se to tak dá nazvat), ale zároveň jsem si takřka jistá, že za nějakou dobu už nebudu mít tucha, o co tam vlastně šlo. I po přečtení si však kladu jednu otázku - co tam sakra dělal Jan Sokol?!?

1 16.06.2021

Úplně chápu, co většinu lidí na téhle knize vytáčí, protože mě to postupem času začalo prudit také. Zkrátka člověk po prvním dílu přichází s určitým očekáváním, ale Metro 2034 je diametrálně jinde. Já bych se přes to přehnané filozofování a ultrapomalé tempo i přenesla (nakonec Hunter i Homér mě vcelku bavili) a dějová linka s nákazou byla hodně zajímavá, ale úplně to pro mě potápěla Sašenka a její "romantický" vedlejší děj - zoufale zdlouhavý, místy naivní a hlavně značně nudný - který jen nafukoval rozsah, ale hodnotu pro mě měl nevalnou a často mě neskutečně iritoval. No nic, Metro 2035 je prý zase lepší, tak nezbývá, než doufat.

7 13.06.2021

Neměla jsem žádná velká očekávání, ale nakonec se z toho vyklubala poměrně zajímavá publikace zabývající se tématem kognitivní disonance a konfirmačního zkreslení a jejich promítnutí v rozličných oblastech života a společnosti. Dovedu si představit, že pro člověka, který se s těmito termíny setkává poprvé, může být kniha opravdu přínosná a možná i obzory otevírající. Jako největší slabinu této publikace vidím typicky americkou repetitivnost, která se opravdu rychle zajídá, a v jejím důsledku máte bohužel častokrát pocit, že čtete pořád dokola to samé. Nicméně i tak pro mě tato kniha byla zajímavá (zejména část o kognitivní disonanci v rámci amerického trestního řízení) a určitě nelituji, že jsem jí věnovala svůj čas.

1 01.06.2021

Kafkovská humoreska? Ano, prosím! Příjemná krátká novelka, krutě humorná, leč nemohu říci, že úplně snadno čtivá. Bavila jsem se ovšem velmi.

"Trpělivost, člověče! Když něco nemá řešení, je nejlepší se obrnit trpělivostí. Ve státní správě nemá řešení nic, a proto je zde trpělivost nejdůležitější ctností." (s.26)

01.06.2021

Tahle kniha mě nejprve zaujala svou obálkou a následně potěšila i svým obsahem. Mozaikovité příběhy, ty já můžu. Brilantní vykreslení mikroskopických charakterů jednotlivých nájemníků, jejichž prostřednictvím je krásně znázorněn život v poválečném New Yorku. Norman Moonbloom mě bavil celou dobu a jeho přerod z antihrdiny v "hrdinu" všedního dne mi byl velice sympatický, a ač proběhl poměrně zběsile rychle, po celou dobu působil dokonale uvěřitelně a smysluplně. Vše psáno a podáno příjemným a čtivým jazykem s nádechem lehké potměšilosti. Normálně bych asi u této knihy plný počet nedala, ale trochu mě mrzí podle mě nezasloužené docela nízké hodnocení, a tak mám potřebu pokusit se to alespoň trochu kompenzovat. Ať žije Svatá Trojice vlastností, která umožňuje přežít - totiž Odvaha, Snění a Láska.

8 30.04.2021

Co dodat, když už zde vše podstatné bylo stokrát řečeno. Zkrátka a dobře je to brilantní naturalistická charakterová studie zejména (nikoli však výlučně) Terezy a Lauranta. Komu se kniha líbila, mohu doporučit i zdařilé a literárnímu předobrazu hodně věrné filmové zpracování z roku 2013 (In Secret).

8 19.04.2021

Pro mě překvapivě vynikající věc o přelétavosti mladického srdce. Sanine, chlapče, dobře ti tak, dostal jsi, co sis zasloužil.

7 14.04.2021

Tak tohle byla dobře zběsilá bizarní jízda. Nějak nevím, co na to říci. Líbilo se mi to, ale současně mám dojem, že můj mozek ten děj neděj úplně nepobíral. A nevím proč, ale část odehrávající se ve škole poezie mi nějakým záhadným způsobem připomněla zamonskou Noční školu. Zvláštní, fakt zvláštní. Doslov od Igora Cimy byl skvělý a poučný.

3 14.04.2021

Zbožňuji, když čtu nějaké klasické dílo, opájím se jeho dokonalostí a říkám si, jak je možné, že jsem tento poklad neotevřela dřív. Bohužel mladý Werther se k těmto případům neřadí a kniha je krutě poplatná době, v níž byla napsána. Regulérně jsem si při čtení kladla otázku, zda jsem opravdu takový ignorant, že tuto klasiku německé literatury nedokáži náležitě ocenit. Upřímně jsem si myslela, že letos nic sladkobolnějšího, než byli Romeo a Julie na vsi, číst už nebudu, avšak - ach já malověrná - jak jsem se jen mýlila! Zejména v první části byly Wertherovy výlevy opravdu čtenářsky útrpné, ve druhé části se to už naštěstí docela dalo. Hodnotím průměrem z milosti (zejména k sobě, protože bych si z úcty ke Goethovi připadala značně blbě, kdybych dala méně), ale pocitově je to ještě níže. Turgeněve, sakra, kde jsi, když tě člověk potřebuje?!

9 13.04.2021

Němce jsem ve svém to-read listu měla hodně dlouho, ale pořád jsem se k nim nemohla odhodlat. Dokonce jsem je několikrát jen po pár stránkách odložila, protože několik prvních desítek stran odehrávajících se v současnosti mě těžce, ale fakt těžce, nezaujalo a nebavilo. Ale vytrvala jsem a za svou trpělivost jsem byla odměněna velmi dobrým příběhem Kláry Kolmannové podávaným z poměrně neotřelého pohledu běžných Němců za druhé světové války, zabývajícím se mimo jiné také dosud beletristicky ne úplně vytěženými (nejen poválečnými) událostmi v Sudetech. Přečtení rozhodně nelituji a mám pocit, že mě kniha i do určité míry obohatila. Na tom nedokázalo nic změnit ani to, že mi hlavní hrdinka vlastně ani nebyla moc sympatická...nějak to k tomu sedělo.

6 13.04.2021

Pamatuji si, že když jsem byla malá, stávala v jednom foyer FN Motol busta profesora Wichterleho (možná je tam pořád? nevím), a tak jsem se od maminky dozvěděla, že to byl chemik, který vynalezl měkké kontaktní čočky, a že si k tomu zkoumání doma postavil aparaturu ze stavebnice Merkur. Wichterleho jsem vždy vnitřně obdivovala pro jeho vynálezecké schopnosti, ale když se nad tím tak zamyslím, vlastně jsem toho o něm moc nevěděla, a mé znalosti se od dob dětského zkoumání busty v Motole moc neposunuly. Když čtenářská výzva přinesla pro mě jinak nepříjemné téma knihy o známé české osobnosti, rozhodla jsem se jej využít k napravení deficitu mých znalostí a dozvědět se něco více o profesoru Wichterlem a jeho životě. A udělala jsem zatraceně dobře. Jeho životní příběh je naprosto fascinující a obdivuhodný a abyste si vhled do jeho vzpomínek užili, rozhodně nemusíte být nějaký chemický guru. Současně kniha dokumentuje zvrácenost, neproduktivnost a neschopnost (a zároveň i všehoschopnost) komunistického režimu a jeho byrokratického aparátu. Při čtení těchto pasáží mi bylo až úzko, když jsem si uvědomila, jak jsou některé tendence z dob minulého režimu pevně zažrané v myšlení lidí až do současnosti. Nicméně Otto Wichterle byl naprostý fenomén. Tahle země by potřebovala víc tak chytrých, vzdělaných, schopných, morálních a charakterních lidí, jako byl on. Přečtěte si o něm, byl to frajer!

5 03.04.2021

Vzhledem k rozporuplným hodnocením jsem k Anihilaci přistupovala poněkud opatrněji, ale ve výsledku se mi kniha líbila docela dost. I přes někdy prazvláštní jednání hrdinek mě příběh dokázal dostatečně zaujmout a atmosféra "HPL meets Piknik u cesty" pro mě fungovala velmi dobře, což z mého pohledu převálcovalo některé možné nelogičnosti. Paradoxně musím říci, že děj v knize na mě působil velmi smysluplně a strukturovaně ve srovnání s filmovou adaptací, která i přes svůj působivý vizuál ve vyprávění naprosto selhala. Vnitřní pochody postav se holt na plátno převádí hůře no. Takže já jsem spokojená a nejspíše se pustím i do dalších dílů, protože Oblast X rozhodně vzbudila mou zvědavost a já se od VanderMeera velmi ráda dozvím více.

7 03.04.2021

Bizarní a po čertech zábavná literární jednohubka brilantně dotažená ad absurdum. Povinné čtivo nejen pro všechny Jamse O'Donnelly.

1 21.03.2021

Asi nejlepší Vonnegut, kterého jsem zatím četla. Pro mě dokonce o třídu lepší, než Jatka č. 5. Geniálně vymyšlený a propracovaný příběh plný autorova groteskního humoru, který mám velice ráda. Vše v tomto díle pro mě bylo dokonale vybalancované a fungovalo naprosto perfektně. Jedním slovem skvělé.

9 21.03.2021

Nevěřila bych, že to o nějaké knize někdy napíšu, ale tohle byl veskrze takřka mystický zážitek. Když se nad tím člověk zamyslí, tak po obsahové stránce se tam toho zas tolik neděje, ale ta atmosféra...pane bože, ta atmosféra! Ryhopský les vás úplně vtáhne a pohltí. Tato kniha se nečte, ta se žije!

11 21.03.2021

To zas bylo dílo. Což o to, Mawer umí psát velmi čtivě, ale důvody, proč pro mě příběh nefungoval, jak by asi měl, jsou v zásadě dva. 1) povrchnost příběhu a 2) postava hlavní hrdinky. Marian Sutrová je pro mě klasická Mary Sue. Je dokonalá, skvělá, chytrá, schopná, čestná, všechno na co jen sáhne jí jde levou zadní, nikdy jí jakékoliv zadání nedělá problém, vše zvládá mrknutím oka a takřka vše se jí daří na první dobrou. A také je mimořádně krásná, což jí žádná mužská postava neopomene říci. Muži obecně nad ní samozřejmě slintají žádostivostí, případně jí (obrazně řečeno) padají k nohám, omámeni její krásou. A ve své dokonalosti je pro mě Marian Sutrová totálně nezajímavá, nerealistická, nudná a nezáživná postava, o jejíž motivaci se nedozvíme zhola nic. Příběh jen proplouvá po povrchu zajímavého námětu. Část odehrávající se v Anglii se zoufale vleče za doprovodu nulové atmosféry. Atmosféra se trochu přiostří - a stane se tak zajímavější - až ve Francii, ale dostat se tam mě stálo slušné sebezapření. Abych nebyla jen ošklivá, strany č. 291-305 byly výborné. Kdyby takovýchto pasáží bylo v knize vícero a nebyly jen v poslední sedmině knihy, nejspíše bych při hodnocení byla smířlivější. Pro úplnost musím ještě dodat, že pro veškeré sexuálně laděné pasáže z této knihy mám jen jedno hezké anglické slovíčko - cringe.

8 21.03.2021

Velmi zajímavá publikace, zejména pokud jde o objemný doprovodný text o vývoji korejského básnictví. Poesie sama je příjemná, ale osobně preferuji spíše tvorbu japonskou a čínskou. Zde uvedená korejská poesie mě tolik neoslovila, ale to je čistě subjektivní věc.

2 18.01.2021

Musím říci, že Předčítač mě nesmírně příjemně překvapil. Bude to už více než deset let, co jsem viděla filmové zpracování, které ve mně žádný větší dojem nezanechalo. O to větším překvapením pro mě byla knižní předloha. Přes strohost a jistou odtažitost vypravěče na mě z příběhu sálal a z každého okamžiku doslova prosakoval hluboký, byť úmyslně potlačovaný cit. Že mě kniha takto zasáhne, to jsem opravdu nečekala. A na okraj musím ještě podotknout, že mě až překvapilo, jak se filmové zpracování drželo knižní předlohy. Bohužel vnitřní pochody rozpolceného hlavního hrdiny, v knize tak krásně popsané, do filmu asi prostě úplně přenést nešlo.

12 11.01.2021