Marika Vanova komentáře u knih
Poslechnuto v audio verzi. Pachatele jsem neuhodla. Tyhle sousedské vztahy, to je věc.
Půjdu trochu proti proudu, ale mě se to moc líbilo. Věrohodný příběh, nakonec i slza ukápla, spokojenost.
Téma druhé světové války mám teď oblíbené, ale tady mě to příliš nebavilo. Hlavní hrdinka mě rozčilovala svým chováním sufražetky i vulgární mluvou. Pro mě lehké zklamání.
Panský dům - k trilogii přibyl další díl a není to vůbec špatné. Klidně může paní spisovatelka pokračovat dál.
Pomalejší rozjezd, ale potom paráda. Po čase se vrhnu na další díl, ještě mi nějaký zbývá.
Zprvu jsem se do knihy nemohla úplně začíst, něco mi v tom vadilo, jakýsi chaos a zmatek a skoro jsem si myslela, že ji odložím, ale pak jsem se musela začít smát a ke konci už jsem se jen usmívala a dojímala. Jako zatím všechno, co jsem od Backmana četla i tohle se moc povedlo a zůstane mi dlouho v hlavě pro přemýšlení. Doporučuji.
Před spaním jsme si se synem přečetli tuhle roztomilou knížečku na jedno krátké povídání. Má to nápad (třeba v bublině obrácený text, ale jak to číst, než obráceně, když visíte z větve hlavou dolů, že?) a humor, líbilo se nám to.
Vyprávění o koťátku je zprvu smutné, ale pak velmi milé pohlazení.
Kniha je podmalovaná krásnými ilustracemi a příběh má nápad.
Příběh o lidech, kteří vyšli ze salónu paní Hany Podolské se mi četl dobře. Neměla jsem očekávání, že to bude jen o ní a tak mě příběh nezklamal. Dobu padesátých let většinou nečtu, ale tohle bylo velmi čtivě podané.
Spisovatelka Tabea Bachová mě přesvědčila, že psát umí, moc se mi to líbilo a určitě si přečtu i další příběhy.
Přečteno se synkem před spaním. Vtipné vyprávění o malých pračlovíčcích, kteří loví a neloví mamuta.
Vražda ve Vídni je docela povedená detektivka, kde není hlavní postavou policista, ale mladá novinářka Sarah. Pachatele jsem uhodla po půlce příběhu, ale vůbec to nevadilo, dobře se to četlo.
Tak už zase utíkám, tentokrát s Lucy Smartovou z Manchesteru na Island. Příběh je , jak už mnozí psali, předvídatelný, ale to nevadí, čte se dobře a rychle, je plný romantiky a to jsem teď potřebovala. A hodí se i do ČV.
Tato kniha povídek mě úplně nezaujala. Ještě že je tam něco od Tučkové, Klevisové, Soukupové, Sýkory, jinak bych to moc neocenila.
Prokletý kraj se četl dobře, ale k dokonalosti mi tam přece jenom něco scházelo. I tak to bylo fajn. Jen ta Jelení hora se na Šumavě nevyskytuje, dle mého úsudku, ale jestli se mýlím? Jezdíme na Jelení vrchy, to jo, tam je krásně a nic prokletého.
Na tuhle knihu je pět hvězdiček málo. Miluju tyhle drsnější příběhy z historie, tady začátek 19. století z norského prostředí. Obdivuji Martu Kristine, která si šla za svým dětským snem a posláním, stát se porodní bábou. Tak těžké podmínky k životu a ke studiu si ve svém životě nedovedu představit, jak jsem zhýčkaná, až hrůza. Měl by to někdo šikovný zfilmovat. 100% DOPORUČUJI.
První dva díly jsem četla a třetí jsem si poslechla v audio podobě se supéér Veronikou Khek Kubařovou. Bylo to moc fajn se zasmát. Celý příběh o aristokratické rodině Kostků a dalšího osazenstva zámku je dost psycho.
Taková milá oddychovka, u které víte, jak to skončí, ale přesto čtete a čtete až do konce. Těším se na další díl.
Z počátku jsem se nemohla pořádně začíst, pletly se mi jména, ale od půlky se to rozjelo a bylo to napínavé.