Marcik7 komentáře u knih
Páni, škoda, že už mi nohy příliš neslouží, ta kniha je úžasná a velmi inspirující a já fandím všem tvůrcům i chodcům. U nás v Česku je přece tak krásně.
Tak to bylo velké překvápko nakonec...ale nechci nic prozrazovat. Hodně zajímavostí o citovém životě slonů, o jejich nelehkém boji o existenci. Doporučuji.
Kniha je doslova napěchovaná, stránky potištěné od okraje k okraji. Je v ní hodně postav, každá má nějaké problémy, špatné zkušenosti, podivné neřesti, zážitky. Navíc se dočteme spoustu nepotřebných fakt o tai-či, druzích čaje a čokolády, soustu rad do života, prostě je toho zbytečně moc. Už jsem chtěla knihu odložit, ale dočetla jsem, i když to stálo trochu přemáhání a přeskakování řádek. Škoda, tvorbu paní Váňové mám jinak ráda.
Miluju komiksy, hlavně ty dětské - Čtyřlístek a podobné. Anča a Pepík se mi taky moc líbili, a proto jsem tuto knihu brala do ruky se zvědavostí. A ona nezklamala!
Musím autorku obdivovat v jejím rozhodnutí každý den celý rok kreslit a psát si deník, navíc vtipně, lidsky a komiksově.
Nedočetla jsem, protože stačí si jen listovat a člověk se chce okamžitě na spoustu těch míst vypravit, projít si je a ochutnat nějakou tu dobrotu. Měla jsem knížku půjčenou z knihovny, ale už ji mám objednanou a musím si ji koupit, budou se podle ní skvěle plánovat výlety po naší krásné a chutné vlasti.
Napětí téměř nulové, milostné avantýry kriminalisty Navrátila tu převažovaly a řešily nejvíc. Zápletka by se dala zpracovat mnohem lépe, škoda.
Knihy z edice PČD nemají většinou vysoká procenta hodnocení, ale já je čtu ráda. Tato se mi líbila, případy byly zajímavé, popisovaly způsoby vyšetřování a byly čtivé.
Tato útlá knížka překvapí čtenáře hloubkou myšlenek. Dala by se citovat téměř celá...a krásné ilustrace dojem jen podtrhují.
Příběh tří přítelkyň, ve kterém každá řeší nějaký psychický problém: morbidní obezitu jako následek zneužívání v dětství a šikany ve škole, předčasná smrt sestry-dvojčete a přílišná kritičnost matky, která je sama nezdravě závislá na svém vzhledu. Je to inspirativní příběh vlastně pro každého v tom smyslu, že je důležité, aby byl každý v pohodě hlavně sám se sebou, se svým vzhledem i svými názory.
Ráda jsem si zopakovala četbu téhle půvabné knihy a opět jsem obdivovala odvahu mladé ženy z města, která se se svým novomanželem pustila do farmaření v zapadlém koutě Ameriky. Její zážitky jsou svým způsobem strašlivé, ale nekonečně zábavné. Tato kniha patří k mým oblíbeným.
Napínavé, zajímavé, jen ta spousta neustále opakovaných jmen mě trochu rušila v soustředění.
Musím se přiznat, že se mi do čtení bůhvíproč moc nechtělo, snad to způsobila obálka. Nakonec jsem četla až do rána...Známý vzorec týrané ženy byl zpracován velmi přesvědčivě, popisy prostředí stejně tak - úplně jsem ji na těch plážích a útesech viděla. Bonusem byly příběhy detektivů, hlavně Rayovy rodinné problémy, i když ty jsou dost časté i v jiných detektivkách. A ten jemně nakousnutý poslední odstavec...
Stará dobrá Anglie, nyní i před sto lety - alespoň v tomto příběhu. Plynul pomalu, sem tam vyskočila vlnka napětí. Alan s Meredith pokročili ve svém vztahu, tak se snad konečně i vezmou.
Obrovské množství balastu téměř utopilo ty napínavé okamžiky, které se sporadicky objevily. Linhartová je na kriminalistku až příliš nejistá, citově rozháraná, nesoustředěná. Nevím jak to říct, asi mi prostě nesedly - autorka ani hlavní hrdinka.
Duchařina s psychologickými rozbory, jinak opravdu lehké čtení.
Knihou jsem se prokousávala velice ztěžka, ve většině případů jsem nevěděla o čem je řeč - tolik fyziky, chemie, matematiky a dalších věd jsem nestačila pobrat. Jako jiskřička probleskoval humor, který se mi líbil velmi - asi bych měla zkusit film...
Pan Moravec se umí ptát a vybral si muže velmi zajímavého. Někdo s tak pevnými a správnými názory by se měl naklonovat a klobouk dolů před jeho řešením nuceného odchodu od policie. Jako věrný divák Případů 1. oddělení jsem si na mnohé případy vzpomněla a spojila si je s vyprávěním pana Mareše, jak to vlastně všechno bylo...
Tomáš Volf řeší případ dvou vražd, které si původně nikdo nespojil, a které sahají až do doby odsunu Němců z pohraničí po skončení druhé světové války.
Asi mám nového oblíbeného českého autora!
Emma Lindová je po otci Švédka, po mamince Češka. Právě prožívá jako kriminalistka svůj první samostatný případ vraždy mladé kartářky. Kniha je přeplněna psychologickými úvahami, najde se i trocha humoru. Vadily mi chyby v textu a pasáže ve švédštině a angličtině (bez překladu).