Vražda za zásluhy
Petra Tomášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251658/bmid_vrazda-za-zasluhy-PRd-251658.jpg
3
19
11
Po pěti letech strávených v mezinárodní misi v Kosovu se kapitán Zdeněk Navrátil vrací na oddělení násilné trestné činnosti pražské kriminálky a hned je pověřen vyšetřováním vraždy Hany Malířové, ředitelky známé a uznávané organizace bojující za práva dětí.
Přidat komentář
Průměrná detektivka, docela dobrá zápletka. Vynechala bych ty pasáže o vaření a milostných vztazích kriminalisty Navrátila...
Docela moc rozpitvávány detaily hlavní postavy. Oblečení, speciální káva, pocity z žen. No, nevím jak dalece zná autorka muže. Dějová zápletka velice dobrá, konečně někdo zmínil ty tzv. disidenty, ale závěr mi přijde dost ukvapený, nečekaně prozrazený vrah. Jako oddech od stresu současných dnů se mi to líbilo.
1. Červená knihovna nebo detektivka?
Přebal knihy sice dost velkými červenými písmeny upozorňuje na původní českou detektivku. Nicméně autorka si tím nebyla zcela jistá. A skloubit tyto dva žánry za mě prostě nejde. Alespoň ne tímto stylem. Neříkám, že osobní linka hlavní postavy je špatný směr, ale ne každý to umí, a toto je opravdu červená knihovna. Nakonec vlastně zjistíte, že nevíte co se řeší zda to koho miluje, s kým spí a nebo kdo vraždil?
2. Popis všeho jako splnění normy?
Hrozně bijící do očí byl popis úplně všeho. Takže neustále čtete co dělá, co pije, nepije, co si obléká, co jí a kde to jí... je toho moc. Bohužel vše na úkor popisu událostí nebo úkonů.
3. (Ne)realita.
Na jednu stranu cítíte, že byste asi měli s detektivem žít, dýchat, prožívat honbu za vrahem, případně i ty milostné eskapády. Nicméně nedovedu si představit policajta, který má čas vysedávat na obědech po pizzeriích (ještě k tomu v centru města a jedné z nejvyhlášenějších). Děj se mi tak překlopil do jakési formy (televizní) CSI - kde DNA mají do 15 minut a vraha do 45. Bohužel tady to trvalo přes 240 stran. Může si začínající policista po škole dovolit takovéto obědy (ano vyjímečně, ano pokud byl na misi v Kosovu, nebo má bohatou tetu na smrtelné posteli)? A co mě ještě víc nebavilo, byla ta rozplizlost děje. Všechno se táhlo. Když se nad tím logicky zamyslím, tak začali v 8 ráno (někdy i později aniž by se musel zpovídat šéfovi, to asi ta mise za kterou se všechno schová), a skončili odpoledne (ještě byl i čas na koupačku na Lhotce na koupališti). Ale z celého dne se vlastně dozvíte pouze to že přišel pozdě do práce, řekli si co včera zjistili, a že byl odpoledne takový hic, že se šel vykoupat. Nic víc.
No, nevím zda mám chuť zkoušet další knihy autorky. Každopádně vím, že si příště budu dávat pozor na to co si půjčuji.
Závěrem: Když si přečtete začátek, skočíte do poloviny (abyste zjistili s kým aktuálně spí) a pak si nalistujete konec o nic nepřijdete a stejně se všechno dozvíte.
Taková nějaká tuctová detektivka. Za chvíli nebudu vědět o čem byla. Nevadilo by mě pomalé a důkladné vyšetřování vraždy, ale tady se opravdu vyšetřovalo nějak málo a neefektivně. Přesně jak píše Ben Nevis níže.
Jako vztahovka je to spíš nudné a jako detektivka moc nefunguje. Kriminalisté sbírají informace, které by zvládli posbírat za dva týdny, celé tři měsíce! Co jde zjistit telefonem, se zjišťuje na služební cestě osobně, jenom aby se knížka protáhla. Doufám, že reální kriminalisté pracují efektivněji, protože tři lidé, makající na jednom případu, vyslechnou pár svědků a pak se dloubají v nose, dokud nepřijde další stopa.
Většina knihy je věnována samotnému hrdinovi, který je vykreslen jako požitkář. Hodně času tedy tráví v restauracích, pořád se tam jí nebo probírá oblečení.
Ale dost se mi líbilo prostředí dějové zápletky. Neziskovky mají v posledních letech špatnou pověst a autorka si dovolila rozčeřit vody disidentských celebrit.
No, nevím...nějak nesdílím nadšení z knihy. Hlavní hrdina mi přijde více zženštilý než mužný, důraz na detail chuti a vůně jídel prozrazuje hodně autorku jako ženu, postrádám více detailů kriminálního vyšetřování, kniha mne spíš zklamala.
Kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Skvělé víkendové čtení. Nejen detektiv je výrazná postava, všechny jsou přinejmenším neotřelé. To přirovnání k Exnerovi je trefné.
Souhlasím s tím přirovnáním k Exnerovi, konečně výrazná postava detektiva a taky je fajn, že se řeší nejen detektivní zápletka, ale i osobní život.
Osobnost policisty je to hlavní na této knize. Daleko víc mě zajímal osobní život Zdeňka, než vyřešení případu. Moc dobře se mi kniha četla.
Konečně po kapitánovi Exnerovi zajímavá osobnost policajta zasazená do aktuálního společenského prostředí. Velmi dobře se čte, škoda, že není rozsáhlejší. Dávám za jedna.
Vražda za zásluhy
Napětí téměř nulové, milostné avantýry kriminalisty Navrátila tu převažovaly a řešily nejvíc. Zápletka by se dala zpracovat mnohem lépe, škoda.