Mánička178 komentáře u knih

Naprosto nepopsatelně děsivé... S neskrývaným obdivem smekám před genialitou autora, smekám před jeho talentem popsat esenci zla ve své nejkrystaličtější podobě a zároveň mi v hlavě visí otazník, jak asi psychicky náročné muselo být toto dílo stvořit. Mně samotné působilo pouhé čtení doslova vnitřní křeče, knihu jsem musela nesčetněkrát odložit, jak hutné to je.
C.S.Lewis zná velmi dobře slabosti a temné stránky lidské duše a myslím si, že forma dopisů, kterou autor zvolil, vliv na čtenáře ještě zintenzivňuje...
Opravdu nezapomenutelné, opravdu hrůzné!

7 27.02.2016

Pro spoustu lidí to je/bude určitě odpad... Ale myslím, že pro člověka, který má nějaké duchovní potřeby a neomezuje se jenom na tenhle svět a na to, na co si může sáhnout, může být tato knížka přinejmenším inspirativní...
Nikdy jsem podobnou knihu nečetla, ale jsem ráda, že jsem se k ní dostala, protože mě osobně zbavila několika předsudků, nenásilně mě donutila přemýšlet a připomněla mi, že Láska je nejvíc na světě...
Hodně se mi na ní líbilo, že se nebojí odpovídat na otázky, které chtě nechtě vyvstávají každému (ne)věřícímu člověku na mysli: Proč Bůh dopouští lidské utrpení? ale i další... Několikrát jsem se u čtení také zasmála, někdy se mi u ní chtělo až brečet... Není se prostě čemu divit, že to bylo nr. 1 v Timesech, originalita se tomu upřít rozhodně nedá :)

7 29.03.2015

Top knížka: plná zážitků z cestování po kolejích, plná jídla, plná tipů, co si přečíst/poslechnout/na co se podívat, plná různých lidí ze všech koutů Evropy. Autor je velice znalý železničního prostředí, cestoval po evropských zemích, které miluju. Už proto se ke knížce chci určitě vracet, nadchlo mě to do železničního cestování ještě víc, než kdy dřív :D Moc bych si přála někdy ho potkat při cestování a moct si s ním dát pivo v jídelním voze :) Moc díky, úžasná knížka :)

6 19.01.2024

Toto drama mě vyloženě nadchlo. Potěšilo mě, že jsem poměrně dobře rozuměla nářečí, objevovala jsem zde totiž slova, která znám díky své babičce :D Ale i ta drsná surovost je pro mě fascinující... Obsahem se počítá drama na desítky stran, a přece toho stihne říci tolik... Opravdu úžasné dílo!

6 24.11.2023

Milovník knih Miloslava Nevrlého by si tento rozhovor určitě neměl nechat ujít. Pokud však chcete nahlédnout do nitra Náčelníka a skutečně se dotknout toho, proč je tak jedinečným člověkem, pak bych spíše doporučila: přečtěte si přímo jeho knihy - ty vám dají mnohem víc a o panu Nevrlém vám i více řeknou. Přišlo mi, že až ke konci tohoto rozhovoru se Miloslavu Nevrlému nějak asi rozvázal jazyk a začala jsem ho v tom rozhovoru víc "cítit", tak jako v jeho knihách... teprve tehdy začala tu a tam prosakovat jeho citlivost, láska ke všemu, jeho jedinečnost, schopnost souznět se všehomírem, prostě až tehdy jsem ucítila tu sílu ducha. Předtím se mi ten rozhovor zdál tak nějak opravdu hodně faktografický, popisný, jako by nevyužil potenciálu Náčelníkovy osobnosti a nevymámil z něj víc mouder :) Asi je těžké takový rozhovor vést, chápu... Stejně jako naplnit očekávání každého čtenáře :) Každopádně mě to docela mrzí, nutno dodat, že u Aleše Palána již podruhé - u knihy Člověk musí hořeti o opatu Tajovském jsem měla ten samý problém... zajeďte víc na hlubinu u lidí, kteří za to stojí!

6 04.11.2023

Krásná kniha, moc pěkně graficky zpracovaná, a navíc o všech ústředních členech Reynkovy rodiny, rodičích i synech. Fotografie, básně, příspěvky a komentáře. Je to magické místo, tenhle Petrkov, a stačí si o něm i jenom číst... Slovy se snad ani nedá popsat ten duch místa, který zde vládne. Škoda jen, že člověk může nasávat už "jen" z odkazu, i když i za ten jsme povinni být vděčni... Děkuji.

6 24.10.2022

Musím říct, že historické romány nepředstavují můj úplně nejoblíbenější žánr, ale vzít jej jednou za čas do ruky není zcela od věci. Právě tento stál v rodinné knihovničce a svojí tloušťkou mě lákal docela dlouho, ale až výzva a téma zakázané knihy mě přinutilo jej skutečně přečíst :D
Přesně jako někteří uživatelé přede mnou jsem při čtení nabývala dojmu, že společnost čpěla zkažeností zřejmě opravdu vždy, ta u dvora obzvlášť. Hlavní postava rovněž svým chováním nevzbuzovala téměř žádné sympatie, ale přes to všecko musím říct, že mě román upoutal - oslovil mě spád, vývoj, jazyk, dialogy. Jednoduše skvěle napsané a skvěle přeložené :)

6 29.12.2021

Po přečtení musím říct, že titul se mi zdá velmi výstižný, protože se dozvíte o "Dýdý" takové, jakou ji z televize určitě neznáte, dvě polohy ji naprosto vystihují. Překvapila mě jednak její humorná stránka, ale zejména ta duchovní. Že je křesťankou mi bylo známo, ale o její mystické stránce jsem nikdy neslyšela - opravdu neskutečná cesta, působí na mě vážně mysteriózně - setkání s Libuší Šafránkovou rovněž, babička ze Spáleniště a další situace.

Některé rozhovory druhé části na mě bohužel působily nějak málo učesané, což mě mrzelo. Popsala bych je jako hodně autentické, ale vlastně spíš někdy až příliš zkratkovité, stálo by za to rozpovídat se víc. Současně jsem tedy moc nepochopila určitou část rozhovoru s Jiřím Horáčkem - ve všech ostatních se Milan Ohnisko ptá v podstatě jen na Danielu, ale zde z nějakého mně nepochopitelného důvodu "uhne" na vedlejší cestu a ptá se obecně na existenci Boha, ale také osobní vztah a názory Jiřího Horáčka týkající se Boha - proč? Sám Ohnisko v jedné z otázek přiznává, že ho rozhovor "inspiruje k nepřipraveným otázkám" a jde to opravdu vidět a dost mi to pak i vadilo - měl napsat separátní knihu týkající se tohoto tématu, sem mi to vážně nesedělo.
Jinak ale mám opravdu o čem přemýšlet, "Den dělostřelectva" a její život mě opravdu moc zaujaly :)

6 31.01.2021

První díl byl průlomový, protože vyprávěl o ne zcela detailně popsaném fenoménu, a co si budeme - na "rarity" se podívá zblízka rád kdekdo... ale jak už to tak bývá, "dvojka" většinou jedničku nepřeválcuje.
Tito samotáři jsou trošku jiní, a kdybych si měla vypůjčit část názvu - jiní, "jenže jinak" než ti v jedničce. Už mi někteří z nich nepřišli tak moc samotářšští... spíš takoví víc podivínští :D Je to celkem doba, co jsem četla Samotáře ze Šumavy, ale měla jsem z nich pocit, že jsou takoví víc odříznutí od civilizace, víc sami pro sebe. Tady mělo několik z nich internet nebo chatu nedaleko jiné chaty, a tak... i když, možná to tak bylo i u těch v prvním díle? Nevím už zcela přesně, soudím podle toho, co ve mně zůstalo. Na druhou stranu "z normálu" vybočoval příběh každého z nich a za každým z nich stál jiný, od ostatních originální životní příběh.
Super nápaditý koncept, jehož kouzlo tkví v tom, že leckterý čtenář se ztotožní s pár názory toho "svého" samotáře :) I když, leckdo je stejně bude považovat za soubor podivínských figur. Ale já jim přeju, aby jejich životy považovali oni sami za naplněné a žili tak, jak v srdci touží :)

6 29.03.2020

Jedna ze zásadních knížek mého dětství, díky čemuž z ní zbyla kniha v totálně rozsalátovaném stavu, slepovaná izolepou, dotrhaná, pomalovaná - ach joj :D Když jsem si ji prohlížela s několikaletým odstupem, úplně se mi v hlavě začaly objevovat obrazy, kdy jsme knížku horlivě četli jako děti, začalo to ve mně vyvolávat úplně ty stejné pocity - tolik jsem si tehdy přála dvoupatrovou postel jako měli Katka s Honzíkem, krabičku kříd a tabuli na psaní v pokoji, líbilo se mi, že se dají sbírat obaly od čokolád... Pochmurné obrázky bouřky, majáku, moře, co mě nějak skličovaly.
Nejraději jsem se utápěla v obrázcích odehrávajících se u prarodičů na vsi v jednotlivých ročních obdobích, a pak taky ty z přírody a lesa - působily na mě tak nějak idylicky a klidně. Pusa umazaná od borůvek, konvička na maliny za maminčiným pasem...a taky si díky téhle knize navždy pamatuju, že Kulíšek nejmenší je naše nejmenší sova :D
Charakter obrázků se člověku opravdu vryje do paměti, takže jsem až jako dospělejší zjistila, že vedlejší příběhy Čtyřlístku - Na hradě Kulíkově - kreslila také Eva Šedivá :)
Jak už bylo řečeno, spoustu věcí se do dnešní doby radikálně změnilo, genderová pseudověda a feministky by jistě znechuceně knížku odsoudily, tramvaje už nejezdí na čele s rudou hvězdou, ve škole neučí soudružky a Německo je sjednocené :) Ale i přes to všechno budu tu izolepou slepovanou knížku uchovávat pro svoje děti a budu doufat, že je osloví stejně jako mě. I kdyby si měly zapamatovat snad jen toho kulíška jako nejmenší sovu :D

6 06.05.2019

Milá kniha o milých časech, které se už nikdy nevrátí. Když člověk otevře knihu po letech, stejně si vzpomene na leckterý obrázek, že ho jako dítě vídával, dokonce i kdejaký veršík je zasunut hluboko v hlavě, stačí jenom chytnout první větu. :) Kombinace s verši Seiferta a Hrubína je až dojemná. Doufám, že jednou se tytéž verše budou líbit i mým dětem :)

6 12.03.2019

Do rukou jsem dostala první vydání této knihy, s potrhaným obalem a s napětím jsem očekávala, "o co vlastně jde". Ale ta hloubka mě opravdu velmi zasáhla - neskutečně hluboká kniha, jsem plna obdivu vůči míře oddanosti, lásky a víry sv. Damiána. Na tento lidský příběh opravdu nikdy nezapomenu a budu doufat, že z něj budu v budoucnu schopna čerpat.

6 10.09.2018

Úžasná vzpomínková knížka o starých časech, o dětství, o starostech všedních dní před několika desetiletími. Je krásné, jak měly rodiny k sobě kdysi blízko, přestože je až neuvěřitelné, jak tehdy některé věci fungovaly a jaké těžkosti musely rodiny prožívat. Mnohačetné rodiny přebývaly v jedné místnosti, prožívaly tvrdý život naplněný prací a skromnými výdělky, děti umíraly, trpěly pod přísnými učiteli ve škole a co mě velmi zaskočilo - jak se promítala rozdílnost náboženského vyznání do běžného života (v negativním slova smyslu). I děti mezi sebou rozlišovaly "helvíty" a "katolíky" a podle toho se k sobě leckdy i chovaly... Ač je tedy knížka vyprávěna s láskou a člověk by se do té doby někdy i zamiloval, tak díkybohu, že už jsou některé věci dnes jinak...

6 22.01.2018

Je 28. prosince 2017 a dle posledního odstavce knihy je to dnes přesně 22 let, kdy King knihu po čtyřech letech práce dokončil - díkybohu - protože kdyby to bylo 27 let, tak se začnu bát, že to něco znamená :D

6 28.12.2017

Ten týpek je naprostý démon...

6 01.05.2017

Řekla bych, že spoustu zklamaných komentářů níže by se dalo vysvětlit tím, o čem píše Petr Fischer v doslovu této knihy: "Místo populární a zábavné cesty vyprávění volí Herta Müllerová složitější cestu psaní. Zve čtenáře do prostoru, v němž dílo teprve musí vzniknout a není dodáváno v podobě hotového produktu okamžité konzumace."
Popravdě to trefnějšími slovy zřejmě ani nelze popsat. Opravdu nelze očekávat, že dostaneme naservírováno srdceryvné a útrpné vyprávění, které se na 296 stranách zhltneza jeden večer. Tato kniha se "nečte sama" - vyžaduje aktivní přístup. Prolínání reality s myšlenkovým světem hlavního hrdiny je třeba vybalancovat, občas jednoduše nevíte, na čem jste. Nenechte se tím odradit. Naopak jsem měla pocit, že člověk se takto dostane mnohem blíže duševnímu prožívání hlavního hrdiny. Prožíváte společně s ním odcizení a poznamenání životem lágru, dostanete se k němu/do něho tak nějak mnohem blíže. Překlad Radky Denemarkové precizní, hra se slovy úchvatná, jako vždy :)

6 28.10.2016

Verše plné něhy, pokory, lásky...

Vody se hnuly, praskl led,
kalný proud opřel se o kry.
Jdu sněhem, snad už naposled;
bořím se, sníh už je mokrý.

Sněženka ze tmy vyhlédla,
schoulena v ledové pěsti,
a ptala se, celá pobledlá,
smí-li v té zimě už kvésti.

Ještě se schovej nakrátko,
ještě si, sněženko, zdřímni.
Až otevřeš své poupátko,
já skončím písničku zimní.

6 14.02.2016

Nejsem znalý detektivkomilec, ale tato krimi mě bavila hodně a udržovala v napětí tak moc, že jsem ji přelouskala za půl dne intenzivní četby. Zejména oceňuji, že v ní nejsou líčeny nějaké úchylárny do nejmenšího krvavého detailu... :D Za další (vedlejší) plus považuji líčení odvrácené strany života alkoholika, dělalo se mi u toho občas fyzicky vážně zle :D

5 13.03.2023

Několik prezidentských kandidátů vydalo knihy o své osobě, aby atraktivním způsobem předali info sami o sobě svým potencionálním voličům, to je dobrý a promyšlený tah, o tom není sporu. I to byl zřejmě případ Pavla Fischera, kterého mám moc ráda, sleduji jeho práci už dlouhou dobu. Mám ráda i knihy rozhovorů, a tyto mi svým názvem připomínaly Hovory s TGM :) PF působí opravdu jako profesionál na úrovni, ale i jako člověk, který musel v životě řešit opravdu těžké situace, a proto obdivuji nejen jeho, ale i jeho ženu. Rozhovor se točil okolo různých oblastí, člověk si tedy dokáže udělat představu o jeho zkušenostech, názorech. Moc bych si přála ho znát, i díky této fajn knize :)

5 21.12.2022

Velmi podrobně zmapované počátky kmene "anistů", ale také spoustu bizarních historek, taková kolekce všech těch mediálních kauziček, které už stejně upadly v zapomnění. Babišova největší síla je v tom, že jak kafemlejnek opakuje, že za nic nemůže, že je to kampaň. Jede si to pořád a zatím z toho nikdo z jeho táboru není unaven, oponenti však podle mě už bohužel ztrácí sílu vzdorovat a skandály prostě tak nějak vyčpívají, roste deziluze... Díkybohu, že se jeho strop nachází kolem 30 procent :D

5 08.12.2022