Mamosvain
komentáře u knih
Ostrozub, vládce Východního Pomezí
Jeff Smith
Za mě jeden z těch slabších dílů. Ale to nic nekazí na mém celkovém dojmu ze série Kůstek. Ostrozub, který je v téhle knize docela velkou rolí, je krásně nakreslen a mé malé já ještě několik týdnů po dočtení téhle části po svých sešitech ve škole čmáralo cosi, co se zdánlivě přibližovalo právě tomuto zvířeti. Jsem spokojen s tím, jak se děj této knihy nádherně přelévá do děje následujících dílů.
Přízračné kruhy
Jeff Smith
Tenhle díl mě zaujal společně s tím posledním nejvíce. O to víc mě mrzí, že tady má o něco nižší procentuální průměr. Ale to samozřejmě nic neubírá na tom, že je tenhle komiks stejně jako zbytek série napsán i nakreslen velmi zábavně a malé děti nadchne svou rozsáhlostí.
Hledači pokladů
Jeff Smith
Předposlední díl. Ano, ty občas nebývají těmi nejlepšími, ostatně ani já jsem se u tohohle dílu nebavil tolik jako u těch předchozích (a u toho následujícího), ale i tak jsem byl potěšen a bez výčitek svědomí dávám pět hvězdiček.
Koruna z rohů
Jeff Smith
Zábavný poslední díl této komiksové série. Mé jedenáctileté já bylo přímo nadšené, když se mi tato knížka dostala do rukou. A o to smutnější jsem byl, když se děj mně známých bratranců uzavřel a já věděl, že to je konec. Díky tomu je Koruna z rohů jedním z nejemotivnějších dílů téhle série a zaslouženě získává všech pět hvězdiček malého kluka :)
Vražedná léčba
James Dashner
Jako třetí díl ještě mnohem lepší než předchozí. A to i ty první dva měly pořádně dobrou dějovou linku a vývoj postav. Ale tady už se setkáváme s faktorem strachu, že o nějakou z opravdu nejhlavnějších postav bychom mohli na dobro přijít. Ano, to se sice stalo už i v minulých dílech, ale, ruku na srdce, třetí díly trilogií tímhle bývají nejproslulejší.
Jako zakončení této příjemné trilogie velmi efektivně se vyvíjející. Doporučuji!
Labyrint: Útěk
James Dashner
Příjemný úvod do světa, který nám James Dashner předkládá.
Jedna z nejoriginálnějších a nejpoutavěji napsaných dystopických YA knih. Mně osobně trvalo jen tři dny přečíst všechny tři knihy této série a i přes to, že tato první část není zrovna ta nejakčnější, uvádí nás do děje naprosto fenomenálně. Doporučil bych ji každému, kdo rád čte tento typ knih.
Babička
Božena Němcová
Jako povinná četba mě to nenadchlo a myslím si, že ani v dospělosti nebudu mít prostě to psychické rozpoložení, že bych tuto knihu docenil tak, jak si zaslouží.
Nebýt faktu, že tady má tohle umělecké dílo tak nízké hodnocení, dal bych jen tři hvězdičky, ale přijde mi, že styl psaní musel být v době vzniku tohoto díla velmi přitažlivý a každý tehdejší čtenář musel žasnout nad krásou tohoto díla.
Božena Němcová nám představuje čilou a veselou babičku, kterou musím i já obdivovat, protože s ohledem na její věk je velmi aktivní. Nejzajímavější části příběhu jsou sice ty, kde babička vzpomíná na svou minulost, ale i tak jsou i ostatní části zajímavé. Mně osobně ještě donutilo dát čtvrtou hvězdičku také to, že jsem tuto knížku četl ve velmi starém vydání, které vlastnila už od mlada moje babička. Od mojí mámy vím, že babička měla tuhle knihu jako svou nejoblíbenější a pročetla jí za svůj dlouhý život velmi mnohokrát. A proto jsem se rozhodl dát sem ještě tu jednu hvězdičku, abych aspoň o trochu zvedl hodnocení, které tato kniha má průměrně.
Rozkaz zabít
James Dashner
Jako prequel velmi zajímavě napsáno a krásně to navazuje na děj druhého prequelu a hlavní trilogie. Jsem spokojený s tím, jak se tady děj vyvíjel a myslím si, že každého fanouška knih Jamese Dashnera tato kniha uspokojí. S ohledem na to, že hlavními postavami jsou lidé, kteří se v pozdějších knihách už neobjevují, člověk si nemůže být jistý tím, jak se to s nimi bude dál vyvíjet, což celému ději dodává velmi zvláštní nádech.
Rodina
Marcela Remeňová
Třetí díl, který (jak se zdá) nebude mít pokračování, je velmi příjemným pokračováním příběhu Osmisvěťanů. Kniha se vyvíjí docela plynule a bez nějakých větších dějových zádrhelů. Pravda, v polovině děje se v tom všem můžete trochu ztratit, ale i přes to je to velmi zajímavě promyšlené. Je škoda, že už asi nevyjde poslední díl této série, myslím, že by to mohla být velmi dobrá česká, young adult série.
Destrukční deník
Keri Smith
Zajímavý výtvor, který dokáže znuděné lidi s trochou představivosti zabavit na řadu hodin. Samozřejmě je to spíše kniha pro zábavu menších dětí, ale to nezabrání tomu, aby si u ní i starší člověk mohl vybít nějaký ten svůj stres, frustraci nebo nudu.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Velmi oddechová povinná četba. Člověk se nemusí obtěžovat nadbytečným přemýšlením o ději a postavách, protože, řekněme si to narovinu, žádná převratná zápletka tam prostě není. Ale děj plyne hladce, zábavně a člověk se i udiví nad všemi těmi výtvory, které se Adamsovi v hlavě mohly utvořit během psaní.
Vřele doporučuji všem, kteří hledají povinnou četbu, u které nebudou muset trávit hodiny hledáním autorovy skryté myšlenky, která i ve vážnějších knihách mnohdy ani není.
Jeden z nás lže
Karen M. McManus
Tohle byla velmi zajímavá kniha. Zprvu jsem se do této knihy nechtěl úplně pustit, ale všichni moji přátelé mi ji doporučovali, takže jsem se do ní pustil. No a nelitoval jsem. Tohle byla velmi příjemná, odpočinková a zároveň napínavá kniha a měl jsem jí přečtenou jen v pár sezeních. Postavy, děj i styl psaní si zamilujete. Průstup životy čtyř hrdinů, odhalování jejich tajemství a tajemný příběh podivného studenta, který ví o každém všechno - to všechno si hned na začátku oblíbíte.
Velmi dobrá kniha, doporučuji!
Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Tak toto je další mistrovská povinná literatura, kterou si odškrtávám ze svého seznamu. Detektivní příběh známého detektiva prý v této knize upadá narozdíl od jeho kratších povídek, ovšem pro člověka jako já, pro nějž byla tato kniha první přímá četba se Sherlockem Holmesem, se jedná o velmi kvalitní četbu.
Těším se, až si přečtu ostatní Doylovi knihy! Doporučuji!
Fenomén
Marie Lu
Druhý díl mě upřímně trochu zklamal, protože mi to prostě až moc připomíná vlastně všechny prostřední díly YA dystopických trilogií (Univerzita výjimečných, Labyrint, Divergence). Je to dobrá série, ale i tak se musím přiznat, že si před přečtením třetího dílu dám aspoň jednu jinou knihu - musím se naladit na jinou notu.
Nicméně jsou postavy velmi dobře promyšlené a dynamika a chemie všude funguje tak, jak má. Děj má spád trochu pomalejší než v prvním díle, ale stále jste napnuti, co se komu stane a kdo co jak vyřeší.
Rozhodně doporučuji číst i přes pár těchto chyb. Doufám, že se Šampion polepší!
Květy zla
Charles Baudelaire
Tahle povinná četba byla... zajímavá. Nějaké části zábavnější než ty další, ale protiklady v snad úplně všech básních jsou tak krásně vystupující, že všechno hned nabývá na barvě. Pravděpodobně bych knihu nikdy nedočetl, kdybych jí neměl v seznamu četby, ale v žádném případě nelituji, že jsem tohle literární dílo přečetl. Vřele doporučuji všem, kteří uvažují o přečtení.
Legenda
Marie Lu
Legendu jsem si vzal na tábor za očekávání další YA post-apokalyptické dystopie. Byl jsem ale velmi překvapený a během pár dní byla celá kniha přečtená a já byl překvapen, že i přes žánr, který si autorka usmyslila napsat, nedostával jsem skoro vůbec pocit, že se znovu ocitám v ději Hunger Games, Labyrintu nebo například Divergence. Ano. Základy a struktura děje a doby předcházející mu jsou sice podobné jako u těchto sérií, ale samotné detaily, postavy a zápletky jsou odlišné - a to docela překvapivě. A musím říct, že jednoduchost a přesto skvělá vymyšlenost obálky jenom zdvihá moje nadšení z této knihy. Nemůžu se dočkat na další díl a první nechávám za sebou se všemi hvězdičkami a doporučením všem, kteří si ho chtějí přečíst.
Nebezpečné lži
Becca Fitzpatrick
Jsem ohromen. Tato kniha mi toho dala mnohem více, než jsem očekával. Děj skvěle plyne a je velmi napínavý. Člověk se ztotožňuje vlastně s většinou postav a za chvíli se zase diví, jak se to mohla zachovat. Autorčin styl psaní byl rozhodně skvělým přídavkem k už beztak dost dobře promyšlenému příběhu. Je sice pravda, že kdybychom se vyvarovali jistých YA klišé, byla by to větší zábava, ale to nestojí za stržení nějaké té hvězdičky.
Nebezpečné lži mi toho daly mnohem více, než jsem po přečtení anotace a recenzí čekal. Celý děj se odebíral úplně jiným směrem, než jsem si zpočátku myslel, a tak dávám knize všech pět krásných a zasloužených hvězdiček a rozhodně doporučuji k přečtení!
Odveta
Joelle Charbonneau
Na Univerzitu Výjimečných jsem se už od začátku koukal jako na sérii, která asi nebude mít nic nového, co mi bude moct nabídnout. Asi i proto, že jsem od série neměl nijak zvlášť vysoké očekávání, jsem nebyl zklamán tolik, jako někteří další lidé tady.
Námět je slibný. Děj zajímavě promyšlený. Pár neočekávaných zvratů se také ukázalo. Ale zpracování? Styl psaní mne opravdu nezaujal. Napínavé scény byly průměrné, romantické velmi vágní, zápletku rozvíjející zdlouhavé.
Nechci se tu moc rozepisovat, takže to zkrátím už jenom závěrem. Univerzita výjimečných je zajímavá série s potenciálem, který byl sice využit, ale ne tak moc, jak by si čtenář přál a dle shrnutí i očekával.
Zrada
Joelle Charbonneau
Druhý díl této postapokalyptické série je jednoznačně lepší než první. V tom musím souhlasit s ostatními čtenáři. Ovšem jsou dvě věci, které mě donutily ubrat hvězdičku.
Zaprvé si myslím, že i přes mnohem lepší styl psaní je děj zdržován až do poslední chvíle a skutečné napětí se objevuje až na pár posledních stránkách, které přes to neskrývají silnou zápletku. Jediná věc, které se dočkáte je skutečně děsivě napínavý zvrat děje, ale po zápletce ani vidu ani slechu. V celém druhém díle se zkrátka dočkáte jen mnoha zajímavých kapitol, které rozvíjejí už tak dost zajímavý děj, ale vyvrcholení žádné.
Druhá věc, kterou musím vytknout je, že i přes skutečně zlepšené psací schopnosti autorky patří budování romantické atmosféry mezi velmi slabé části. Autorka vás neuvěřitelným způsobem napíná, uvádí do děje nové, překvapivé postavy, učí vás i něco z historie Svazu národů, ale atmosféra mezi Tomasem a Ciou zůstává na bodu mrazu. Chápu, že v této knize to není podstatná část děje. Jsem rád, že se nejedná o takovou slaďárnu jako třeba Divergence, ale když už se do toho autorka pustila, mohla to aspoň dotáhnout na nějakou lepší úroveň.
Ještě bych dodal, že název knihy je v překladu velmi zavádějící. Čtenář celou dobu čeká, co se stane a v závěru vás ona "zrada" překvapí, i když jste se na ní prakticky celých tři sta stránek připravovali. Ovšem upřímně bych byl mnohem nadšenější z překladu skutečného anglického názvu. To je ovšem drobnost, kterou sem píšu spíše proto, že mě v posledních kapitolách tolik hryzala na mysli, že jsem jí sem prostě musel dát.
Závěrem uvedu, že se velmi těším na poslední díl a jsem zvědavý, jak to s každou postavou skončí. Doufám, že některé věci budou v tomto díle více povedené a rozvedené. Každopádně rozhodně musím doporučit přečíst.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Jedna další povinná četba za mnou a opět jsem se bavil. I přes fakt, že se jedná o pouhou novelu, jejíž délka nedosahuje čísel tak vysokých, jak by si někteří pro povinnou literaturu představovali, mne velmi fascinovalo, co vše nám Hrabal stihne sdělit. Ukazuje nám velmi zajímavý pohled na život člověka ve střední vrstvě své doby, jehož život rozhodně není snadný. Nejzvláštnější věc vlastně byla jednoduchost hlavního děje, protože zhruba třetinu knihy nám Hrma popisuje minulost svojí a lidí a míst okolo. Základní "zápletka" se pořádně rozvíjí až posledních pár stránek, i přes to nám ji však autor ukazuje velmi zajímavým způsobem. Doporučuji přečíst i jako povinnou literaturu!