Malarkey komentáře u knih

Musím se přiznat, že po přečtení jsem byl zklamaný závěrečným rozuzlení. Během čtení jsem totiž měl pořád pocit, že přijde něco, co by mě víc šokovalo...a to se vlastně nestalo. Po přečtení jsem tedy měl pocit zklamání a vnímal jsem tento díl jako zatím ten nejslabší. Po několika dnech se mi ale tento pocit rozležel a nakonec jsem zhodnotil, že jestli je některý z těch tří dílů zapamatování hodný, je to právě tenhle. Problém je totiž v postavách. Nejsou úplně příjemné, ale na druhou stranu jsou dost zajímavá. Hlavně ta, co hraje domnělé médium. Tam jsem si pořád říkal, že mi něco nesedí a ono ejhle...Joona Linna opět vysloveně nepřekvapil, ale zároveň ani nezklamal. Pořád ale čekám nějakou bombu a tu jsem ani po třetím díle nedostal.

7 08.01.2017

Joona Linna se tady na rozdíl od prvního dílu daleko více přibližuje čtenářovi, což je dobře. Příběh je ale daleko více politický, než bych čekal. Nicméně klasické severské mystično nechybí a závěrečné rozuzlení je taktéž parádní. Přiznám se, že jsem si po druhé knížce říkal, že příběhy vyšetřovatele Joony jsou fajn, ale ze severu už jsem zažil lepší postavy. Mírně jsem tedy byl v očekávání dalších dílů s tím, že tento díl nebyl špatný, ale Joona je na mě až moc velký morous.

6 08.01.2017

Knihu jsem si přečetl i přesto, že jsem předtím viděl film. Spokojenost ale byla...i přesto, že jsem si na Joonu Linnu dlouho zvykal. Chvílemi mě možná trošku vadilo to, že jsem díky filmu věděl a tušil, co přijde, nicméně napsané je to poctivě a naprosto mě to vylákalo k dalším dílům. Postava hypnotizéra byla tak super, až je škoda, že je součástí jen této knihy.

5 08.01.2017

Musím říct, že Peter May mě svými příběhy z Hebridů vysloveně dostal. A Umrlčí cesta na tom není jinak. První půlku knížky jsem četl pomalu, abych si užíval tu poctivou, severskou atmosféru plnou větrných efektů, které ke mně z knížky přifoukly až do pokoje. Druhou půlku jsem už ale nevydržel a přečetl ji na jeden zátah. Ona totiž v podstatě půlka knížky vrcholí k závěrečnému rozuzlení. V půlce knížky se totiž osvětlí myšlenka celé knihy a celý ten námět se stane daleko více globálním, než bylo u předešlých knih z ostrova Harris popř. Entry, což není vůbec na škodu. I přesto, že jsem se dočkal známé atmosféry, jsem zároveň byl překvapen něčím novým, ne tolik rodinným a už vůbec ne okoukaným. Není více co dodat. Peter May se opět překonal.

8 08.01.2017

Vysloveně divná, těžko čitelná kniha. Člověk musí nad každou větou nekonečně přemýšlet a stejně si ještě musí domýšlet. Nápad může být veskrze geniální, ale je tak strašně nepřístupný, že je otázka, jestli ona domnělá genialita knihy nepředčila její čtivost.

2 20.04.2016

Musím říct, že když jsem si půjčoval tuto knihu od bratrů Štrugackých, tak jsem čekal podobný zážitek, jako ze Stalkera. Les byla první půjčená kniha a ta na mě byla opravdu silné kafe a tak jsem si říkal, že Obydlený ostrov bude přeci jen přístupnější. A ono ejhle...vůbec tomu tak není. Poměrně jednoduchý, na první pohled chytlavý příběh, se hodně rychle přehouspne do takového divného military, které vůbec nic nevysvětluje a pouze jedná. Maxim je vhozen do takové prazvláštní reality osobité planety a i když příběh mě donutil knihu dočíst, vlastně se v něm vůbec nic nedělo. Škoda...opravdu jsem to čekal lepší.

3 20.04.2016

Jakmile jsem dočetl první díl Skála, tak druhý díl s názvem Muž z ostrova Lewis mi už svítil na poličce. Nechal jsem ale ostrovu Lewis chvíli oddech, aby mě pak nemrzelo, že jsem si ty postavy užil tak intenzivně, ale tak krátce. První díl mě totiž uvedl do světa, která je hodně těžký na život, ale zároveň je vysloveně magický, až kouzelný. Spisovatel opět předvádí dvě příběhové linky. Jedna z minulosti, druhá z přítomnosti. V tomto případě se ale opět dozvídám plno nových věcí o lidech, kteří již jsou mými starými známými a tak mám pocit, že jsem si druhý díl užil ještě více. A to i proto, že se jedná o originální námět, který zachází až za hranice ostrova Lewis na ostrov Harris. Opravdu nádherné čtení.

20 29.01.2016

Nemůžu říct, že by mě první díl vysloveně nadchnul, ale rozhodně měl něco do sebe. Hlavně samotné postava Robin a Cormorana Strika. I proto jsem se rozhodl do druhého dílu jít, protože právě samotné postavy mi za ty hodiny a hodiny čtení rozhodně stály. Výsledek nakonec není vůbec zlý a rozhodně bych řekl, že se mi tento příběh líbil víc, jak ten z prvního dílu. Na druhou stranu tu opět je popisování situací a okolí takové, že kdyby se kniha zredukovala o půlku stránek, nikomu by se vůbec nic nestalo.

5 29.01.2016

První setkání s Peterem Mayem na mně zanechalo obrovský dojem. Spisovatel příběh zahrnul na ostrov Lewis, který je pro mě obrovská exotika, ale zároveň mě silně přitahuje stejně tak, jako například celá Skandinávie nebo Island. Tudíž v tomto ohledu to s lokací vysloveně vyhrál. A i proto mimochodem čtenář musí počítat s atmosférou, která je hodně chladná až štiplavá. Postava Finna je ale naprosto perfektní a každá další postava, která se v příběhu objeví, má své opodstatnění a smysl, což je vysloveně super. Nejsou to ploché postavy, ale vysloveně lidé z masa a kostí, které mají svoje názory, pocity a emoce. Do toho spisovatel rozložil celý ten příběh na dvě linie – současnost a minulost, kde každá stojí za čtení. Minulost totiž ukáže, život na ostrovech z pohledu dítěte a současnost pro změnu představí aktuální problémy lidí v těchto oblastech. No a do toho celého světa se mimoděk hodí vražda, kterou se hlavní postava rozhodne vyšetřovat. Opravdu perfektní čtení a jsem rád, že mě knihy stále dokáží něčím překvapit a donutí mě se na něco neustále těšit. V tomto případě na další dva díly z celkové trilogie.

21 29.01.2016

Peter May se díky Lewiské trilogii stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů. A já jsem rád, že se podobně laděných „detektivek“ drží i po jejím ukončení. Hebridy zaměnil za Magdaleniny ostrovy a v podstatě je to úplně to samé. Akorát s jinými postavami a s jinou vraždou. Vražda je poměrně obyčejná a vyšetřování se váže nejenom na samotný ostrov Entry, ale i na hlavní postavu, která má s manželkou zavražděného společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Kniha se, jak je u Maye zvykem, dělí na dvě části. První část je z minulosti, která je naprosto úžasná a četla se prakticky sama. Druhá je z přítomnosti, ve které se řeší právě ona vražda a také neměla chybu. Závěr je naprosto perfektní a vysloveně mě mrzelo, že je konec knihy. Doufám, že to není první, ani poslední případ Simeho, protože jsem si na jeho neobvyklou osobnost dokázal hodně rychle zvyknout.

10 29.01.2016

Jednohubka v podobě asi stopadesáti stránkové knihy od Murakamiho, která svojí atmosférou vůbec není zlá a splňuje přesně to, pro co byla určená. Ukazuje jednu obyčejnou noc uprostřed Tokia na pár obyčejných lidech, kteří zase tak obyčejní nejsou. Není to nic objevného, ale čtivé je to dost.

6 29.01.2016

Kolegyně z práce mi půjčila knížku s tím, že z ní je úplně nadšená. Prý magický realismus v té nejlepší podobě a tak jsem byl zvědavý. Nic podobného jsem předtím nečetl a tohle mělo hodně zajímavý námět. Zároveň se jednalo i o mé první setkání s Haruku Murakamim. A výsledek? Není to úplně nadšení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Příběh je neuvěřitelně zvláštní, což bylo patrně účelem. Každopádně věřím, že jsem na první přečtení prvních skrytých myšlenek nerozkryl. Po druhé by to možná bylo ještě zajímavější. Nicméně uznávám, že Murakami je výborný autor. Popis a atmosféra jak japonského města, tak hor, je naprosto úžasný.

Moje druhá přečtená kriminálka s Harry Holem a rovnou s výletem do Thajska, kde nic není tak, jak by mohlo být. A exotika je určitě k věci, protože konečně u těch kriminálek není tak chladně při čtení. Nehledě na to, že právě to celou tu sérii příjemně znevšední. Jo a Harry si alespoň zkusí, co je to být na detoxu a všem ukáže, že z něj žádnej alkoholik není. Teda alespoň na chvíli…

Po této knize, která byla moje třetí od Nesba jsem si uvědomil, že ať už jsem přečetl dva díly před sebou, nikdy jsem se nesetkal s tím, že v rámci případů by se něco opakovalo. Červenka pro změnu zasahuje do válek a opět má v sobě nezaměnitelné kouzlo nejenom spisovatelova jazyka, ale i Harryho, který je prostě naprosto luxusní.

Další originální případ Harryho Holea. Skoro mám pocit, že ani jiné neřeší. Zajímavé spojení s Chorvatskem a pozorování toho, jak si vyšetřovatelé z různých zemí navzájem vypomáhají. Dokonce jsem měl pocit, že tady Harry zase tak moc nepije. Asi se krotil…

Pentagram je moje čtvrtá přečtená kniha v sérii a musím říct, že i s nejnapínavějším závěrem, který nebyl vůbec jednoduchý. Rozjezd je poctivý Harry Hole. V hospodě se vykropí, jak jen to jde a sem tam něco řeší. Mezitím Jo Nesbo zkouší navodit trošku mystickou atmosféru, aby z něj nakonec vypadlo logické vyústění. Radost tyto detektivky číst.

8 15.09.2015

Zvláštní kniha. Vlastně se jedná o příběh založený na skutečné události a o to je to ještě zvláštnější. Morrie je totiž na smrtelné posteli a setká se se svým nejlepším žákem (spisovatelem), který se s ním rozhodne pravidelně scházet a povídají si o životě, bohu, radostech i starostech a všechno to má takový nadpozemský nádech. Tuto knihu nelze zhltnout naráz, má tolik myšlenek, nad kterými se dá přemýšlet, že by to byla velká škoda.

4 15.09.2015

Pocitově je tahle kniha spíš na čtyři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že celý ten příběh se odehrává v mé krajině, užíval jsem si každou popisovanou dobře známou vesničku tak, jak kdybych tam včera byl. Každopádně pan Vondruška umí tyhle příběhy psát. Jelikož pocházím ze Staré Boleslavi, byl jsem zvědavý, jak se legendy o sv. Václavovi zhostí a musím říct, že pro něj vytvořil opravdu hodně zajímavou konspirační teorii, nad kterou je radost přemýšlet. Nehledě na to, že na Oldřicha a Otu jsem si už docela rychle zvykl a stali se mými oblíbenými knižními postavami.

Už když jsem v knihkupectví viděl tuto knihu poprvé, bylo na ní napsáno, že se jedná o pseudonym Rowlingové, takže ve mně okamžitě upoutala pozornost, jakožto fanouška Harryho Pottera. Po přečtení ale můžu říct, že tak zvláštní detektivku jsem snad ještě nečetl. Cormoran Strike je bezesporu nekorektní postava, což mi udělalo víceméně radost. Vyšetřování ale probíhalo stylem, že v první kapitole si zjistil, koho má vyslechnout. Ve druhé kapitole vyslechl jednoho člověka, ve třetí druhého člověka. Ve čtvrté pak řešil něco ze soukromí, aby se nakonec někde brutálně zlil a probral se kompletně zeblitej ve své kanceláři. Následně v páté, šesté a sedmé opět neustále jen někoho pořád dokola vyslíchal. Neříkám, že je to úplně špatný nápad, jen mi chybělo jakékoliv napětí a jakýkoliv příběhový postup. Jediné štěstí, že Cormoran a jeho kolegyně Robin jsou tak zajímavé postavy. Díky ním si moc rád přečtu i další příběhy z této začínající detektivní série.

5 20.03.2015

Hra o trůny už je dnes tak prokouklý téma, že se k němu těžko bude říkat něco víc. Upřímně ale musím říct, že po přečtení této knihy jsem pochopil, že seriál mi je milejší. Není to tím, že by ta celá knižní série byla špatná. Spíš mi vadilo, jak si z nás autor dělá legraci. Ví, že u plno postav jsme neskutečně zvědaví, jak se jejich životy budou odvíjet dál a on se rozhodne v této knize o nich vůbec nevyprávět a záměrně je vynechat. Někde jsem tenkrát četl, že to dokonce udělal schválně. Že prý napsal tak velký díl, až ho musel rozdělit na dvě části a záměrně vynechal některé postavy, jejichž příběhy pak odvyprávěl v další knize. Knihy jsem četl především proto, že jsem nevydržel čekat na další sérii seriálu, ale teď už si spíš říkám, že si radši počkám. Ono přes tisíc stránek je přes tisíc stránek a když je to ještě rozepsáno Martinovou metodou, která popisuje úplně všechno a děj je tak šíleně rozvláčnej, nestojí to za ty nervy a ani za ty šprťouchlata, co si z nás autor občas dělá.

1 20.03.2015