Maki229
komentáře u knih
Nebeský strom
Edith Pargeter
Pěkný historický román ze začátku 13.století, který pojednává nejen o rytířích, krásných dámách a smyslu pro čest, ale také o tom, jak se stavěly nádherné gotické stavby a chrámy. Takže něco pro mě, gotiku mám nejraději a už se těším na pokračování dalšího dílu Zelená ratolest.
Ani abbé, ani modrý
Přemysl Veverka
Před časem mě začala osobnost Josefa Dobrovského zajímat z jednoho prostého důvodu. Uvědomila jsem si, že ze školy ho známe z balíku národního obrození s ostatními známými jmény. Ale vůbec jsem nevěděla, že Dobrovský byl o generaci starší než všechny další postavy národního obrození: Jungmann z nich nejstarší, Palacký, oba narozeni na konci 18.století a pak už známá plejáda jmen 19.století: Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl a další. Já si uvědomila, že vše musí nějak začít a že ze všech těch jmenovaných byl Dobrovský první. Samozřejmě nebyl jediný, koho pozvednutí češtiny zajímalo, ale lidé kolem něho nebyli tak výrazní a někteří se báli moci úřadů, což se jim už vůbec nedá vyčítat, známe to z dob nedávno minulých a prakticky dodnes. Oproti tomu Josef Dobrovský se držel myšlenek, postojů, tehdejších věděckých poznatků, kterým věřil a které souzněli s jeho svědomím. To šel klidně hlavou proti zdi. V knize je to patrné především proto, že ho popisuje ve věku 25 let se vším co k tomu patří. Líbí se mi, že navzdory těžkostem, které provází každou dobu, je to kniha o naději. Hodnotím 4,5 hvězdami. Drobnou výtku mám pouze k místy zhuštěnému obsáhlému čtení na pár stranách nabitými informacemi, ale jen malinko, ostatní děj pěkně odsýpá. Doporučuji každému, koho zajímá historie
Tajemství abatyše z Assisi
Vlastimil Vondruška
Knihy pana Vondrušky mám ráda. Pro mě je to báječný odpočinek ve středověkém prostředí. V tomto příběhu jsem si i na mapě postupně sledovala cestu do Compostely. Zápletka byla dobrá s přesahem do minulosti.
Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
Přečetla jsem za jeden den. I když mám informace, jak to tady 40 let po II.světové válce probíhalo, jsem ráda za knihy, které to poutavou formou přiblíží těm, co nezažili socialismus. Je potřeba, ať to nevymizí z paměti lidí a ať si všichni včetně mě uvědomíme, jak se máme dobře, navzdory těžkostem, co nás obklopují... můžu pořád říci...ještě dobrý. Obdivuji všechny 4 ženy, jak se popraly s osudem a ledacos zvládly, protože musely.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Mé prvotní obavy, že bude příběh pouze zamilovaný, se rychle rozptýlily. Postavy jsou prokreslené a za mě hlavní hrdinka Elizabeth by krásně zapadla i do dnešní doby. Čtení jsem si užila, byla to má první kniha od Jane Austen a určitě ne poslední.
Zlatý kůň dcery bohů
Anna Bauerová
Knihu jsem si vybrala, protože mám ráda historické příběhy. Z dávné doby okolo přelomu letopočtu toho na trhu zase tolik není. Líbil se mi popis dané doby jak keltů a jejich spojení s přírodou, léčivé byliny, tak Římani se svým nástupem civilizace. Myslím, že obojího je třeba. Příběh Tiany mě oslovil. Byla tam láska, utrpení, zkrátka jak už to v životě chodí a pěkně dovyprávěno až do konce.
Navždy Provence
Peter Mayle
Pohodové čtení z krásného kraje jižní Francie. Autor popisuje další zážitky a nebrání se postupnému prolnutí do místního běžného života. Druhý díl se mi četl rychleji než první, bylo v něm pro mě něco, proč se nešlo odtrhnout a to nepopsatelné NĚCO jako kdyby mi v prvním chybělo.
Rok v Provenci
Peter Mayle
Příjemně se četla. Seznámení s běžných životem vesniček na jihu Francie. Osobně jsem v Provence nebyla, ale byla mi velmi blízká s naším krajem jižní Moravy - trhy, vinohrady, lidé, kteří zase tolik nespěchají a rádi si posedí u dobrého jídla a pití. Byl to pro mě tak trochu návrat domů, ke stylu života, který je mi blízký... A s nadsázkou mohu říci, že rozdíl je v tom, že u nás na jižní Moravě nemáme lanýže.
Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou
Barbara Nesvadbová
Forma rozhovorů rozdělená do několika tematických celků. Poutavá je i předmluva Zdeňka Svěráka. Je to zamyšlení o filozofii, ale především o nás lidech samotných. Jak žijeme, kam směřujeme, směřujeme-li v současnosti někam :) ? A že někdy stačí k vylepšení svého duševního stavu vyjít do přírody a dívat se kolem, což mohu osobně potvrdit. Uvědomit si, že chráněním našeho prostoru okolo nás - přírody, ale i toho společenského, vzájemného slušného chování k sobě navzájem, neděláme službu někomu...ale především sami sobě a svým dětem.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Za poslední rok je to kniha, která mě nejvíce uchvátila. Sotirii jsem si zamilovala od dětského věku až po ten babičkovský. Také já, jako spousta jiných, máme představu Řecka spojenou s plážemi u moře, sluncem zalitými. V knize se ukázala i jiná místa, spolu s obdobím a bídou občanské války, která mnohdy rozdělila rodiny. Vše je popsáno s citem, nic hororového bych nečetla. Ti nejchudší v Řecku uvěřili "zázračnému komunismu", který je zbaví bídy a mnozí uprchli do Československa. Časem prozřeli a viděli, že to skutečně není ráj na zemi. Krásně se to četlo od začátku až do konce. Doporučuji všem, kteří mají rádi, historické romány, čtení pro ženy i rodové ságy. Nenásilnou formou se dozvíme mnohé nejen o řecké komunitě, ale i historická fakta naší země od 50. let do dneška.
Špaček v porcelánu
Ladislav Špaček
Dobře, jasně, stručně a humorně popsaná pravidla společenského chování pro puberťáky. Myslím, že i nejeden dospělák by si je měl přečíst a žilo by nám ve společném prostoru snadněji. Humor, nadhled a schopnost diskutovat - opravdu diskutovat, ne se hádat a vést samolibé monology potřebujeme totiž úplně všichni
Vezmi mě domů
Julie Tottman
Je skvělé, že jsou na světě takoví lidé jako Julie Tottman, kteří nejenže vzorně pečují o svoje zvířecí miláčky, ale dovedou zachránit i ty, co na své páníčky neměly zrovna štěstí. Je to krásné čtení pro pejskaře, milovníky zvířat, ale i pro ty, kteří si váží dobrých lidských vztahů.
Včeličky v Království pod lipou
Jiřina Parmová
Byla jsem k zbláznění nadšená, když jsem tuto knížku z ranného dětství objevila. Neváhala a přes antikvariát objednala. Zvědavost, jak se mi po téměř 50 letech bude jevit, byla. A přišla spokojenost největší, líbila se mi stejně hodně jako ve 3-5 letech. Napadlo mě, že moje radost léčit bylinkami co se dá, možná prvotně pramení odtud. Naopak ranní a večerní modlitbičky včeliček jsem si vůbec nepamatovala a ani dnes mě nevyrušovaly a míním, že tam i zapadly.
Babičky
Petr Šabach
Téma doby minulé je pěkně popsáno, dobře si mi útlá knížečka četla. jen 3 hvězdy dávám z důvodu, že jsem očekávala podle názvu, že babičky zde budou mít větší prostor. Je to jen můj subjektivní pocit a knížka určitě stojí za přečtení.
Tajemné kotě aneb 95 fejetonů, které se autorovi okotily
Rudolf Křesťan
Pana Křesťana si vážím a jeho fejetony mám ráda. Doposud jsem je četla pouze nárazově nebo poslouchala v rozhlase. Toto bylo moje první ucelené setkání v knize a určitě ne poslední. Nejvíce mě pobavil Faux pas?...u úvah o vínu jsem se smála nahlas. U všech fejetonů si autor umí krásně hrát se slovy a slovíčky naší malebné řeči.
Čisté radosti mého života
Jan Šmíd
Pěkně napsané čtení, nejen humorné, ale i milé a dojemné. Řekla bych, že kdo má rád zvířata, nemůže žít špatný život.
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Pěkné. V první polovině mi připadala hlavní hrdinka až moc bázlivá, především při příjezdu na Manderley, nicméně mě to nerozčilovalo, každá jsme nějaká se všemi možnými nedokonalostmi, navíc vě věku 21 let je málokterá vyzrálá tak, aby si šmahem poradila se životem. Román postupně nabíral na rychlosti a posledních 150 stran už jsem přečetla na jeden zátah a konec se mi líbil, byl to silný zážitek.
Désirée
Annemarie Selinko
Byla mi doporučena. Sama bych po ní patrně nesáhla, mám raději historické romány z dob dřívějších. Eugénie - Désirée mi byla sympatická od první chvíle a vtáhla mě do děje. Čtivě napsané, historické milníky taky souhlasí. Kdo má rád příběhy z minulosti, bude se určitě líbit.
Slepičí polévka pro ženskou duši
Jack Canfield
Krátké příběhy se četly dobře. Musela jsem si je dávkovat, maximálně 4 na jeden zátah, abych je vstřebala. Líbily se mi osudy různých lidí a opravdu mě pohladily po duši.
Dcera sochaře
Tove Jansson
Milé čtení, kde se mísí zážitky z dětsví s fantazií. Fantazie je na mě tak akorát, kdyby jí bylo více než skutečných zážitků, bylo by to na mě už moc. Líbí se mi příběhy od moře i z městečka z domu. Pěkně je popsaný i láskyplný vztah k oběma rodičům.