Maki229
komentáře u knih
Hraběnky
Ivo Pelant
Seriál jsem neviděla, tak to pro mě byla knižní novinka, ve které je trefně popsáno období přelomu tisíciletí v rodině soukromého zemědělce a osudy jeho čtyř dcer. Úplně bych nesouzněla se žádnou z nich, ale přes všechno mi byla nejbližší Jarka, ani ne vdavekchtivostí, spíš láskou ke zvířatům. Přes všechny kotrmelce a nezdary bych hodnotila konec dobře.
Msta písecké panny
Vlastimil Vondruška
Krásná letní pohodová detektivka z doby Přemysla II. Otakara, napsaná čtivě, jak to pan Vondruška umí. Kromě vražd a konečného odhalení je pěkně popsáno bezprostřední okolí píseckého hradu i se zátočinou ke koupání. Na hradě jsem v minulých letech byla, a tak se mi děj dobře zasazoval do popsaných kulis.
Romance u moře
Jane Austen
Jane Austen mám ráda, je milé, že knihy psané tak dávno od dnešní zrychlené doby, se čtou dobře i dnes, alespoň mně. Hlavní hrdinka Charlotta je mi sympatická. Jen je úsměvné, jak se bojí zamilovat, ale to přičítám konvencím té doby. Marie Dobbs román pěkně dopsala. Kromě lásky je tu i trocha dobrodružství a to mě baví.
Magor dětem
Ivan Martin Jirous
Z básní i pohádek je poznat, jak citlivě a s láskou promlouval autor ke svým dcerkám. Nedovedu si ani představit, jaké je to nevidět vyrůstat své děti den za dnem. Mně se líbily všechny básně a pohádky.
Slova žen
Annie Girardot
Čtivá, povídková knížka o radostech i starostech žen. I když je psaná před 40 lety a příběhy v ní z doby před 50 lety i starší, je vidět, jak je to pořád podobné. Řešíme stále rodinu, lásku, práci a chceme jen v pohodě žít a být milovány. Příběhy se mi líbily všechny, přesto bych vyzdvihla Trochu klidu - byť já už dávno v té situaci nejsem - honička, práce, malé děti, ale plně chápu a námět je originální. Celkově doporučuji jako odpočinkovou četbu pro pracující ženy.
Všechny malé zázraky
Jennifer Niven
Většinou nečtu knihy amerických autorů, taky se nezabývám problémy středoškoláků a už vůbec nesahám po tématech zabývajících se sebevraždou. Názvem a obálkou si mě kniha přitáhla a nějak se to vše čtivě potkalo a moc se líbilo. Napsané s citem a porozuměním, jak hluboce mladí lidé prožívají život okolo sebe a podle mě je to kniha i pro nás odrostlé střední škole, protože i moje děti jsou o víc než deset let starší než hlavní hrdinové a přesto jsem se do čtení ponořila a něco mi to dalo. Musíme se naučit naslouchat svým nejbližším, ať už jsou mladí nebo staří a bude nám lépe na světě.
Plzeňské mordy / Nepohřbený rytíř / Případ s alchymistou
Vlastimil Vondruška
Od pana Vondrušky nadšeně už léta čtu příběhy s Oldřichem z Chlumu, tak jsem se rozhodla pustit i do doby renesanční s Jiřím Adamem z Dobronína. Pro jistotu jsem si vyhledala první příběh. A líbí se mi taky, psaní je čtivé, pan Vondruška nezklamal.
Hrad mám, hledám prince
Susanna Kubelka
Mile mě překvapilo, že to není jen ženský román, ale je tam hodně humoru a taky chvílemi dobrodružství. Postavy na hradě mi byly sympatické. Jak už tu někdo psal, byla místa, která by se dala více rozvést, ale třeba by se zase rozmělnila linka románu. Za mě čtivé, oddechové a humorné.
Myší díra
Simona Votyová
Anotace se mi zdála zajímavá, tak jsem si knihu vypůjčila v knihovně. A dobře jsem udělala. V jednom domě je tolik "ztroskotanců"..., jak se ukáže, když si lidé pomáhají a nejsou lhostejní ke druhým, dá se zvládnout hodně a život se dá zlepšit kdykoli a v jakémkoli věku. Neotřelý je pohled myši, která v domě rovněž přebývá a střídavě navštěvuje všechny nájemníky.
Záhada zlaté štoly
Vlastimil Vondruška
Přečtení této "Záhady" jsem si zopakovala, protože jsem nedávno Jílové u Prahy navštívila a prošla si blízké okolí, vylezla na rozhlednu, podívala se do muzea a taky si dala kávu a zákusek v místní cukrárně na náměstí u věže. Ta se nachází v domě, kde bývala ve středověku rychta a vězení, tak nemusím oblíbencům Vondruškových knih vysvětlovat, jak jsem se tam dobře cítila a nasávala atmosféru dob minulých. Čtení i návštěvu Jílového doporučuji 5 hvězdami.
Morový testament
Vlastimil Vondruška
Protože jsem tuto knížku nečetla poprvé, dovolila jsem si luxus číst ji po Záhadě zlaté štoly, na kterou navazuje. Obě knihy jsou samozřejmě uzavřené detektivní příběhy, ale tato začíná v momentě, kdy Oldřich z Chlumu, panoš Ota a velitel Diviš odjíždějí z Prahy po vyřešení případu ztráty královského zlata a postupně se do ní zase navrací z úplně jiných důvodů. To nebývá u pana Vondrušky obvyklé - každý případ má z jiného časového úseku a ani přibližně nejdou chronologicky po sobě. To však nám, jeho oblíbeným čtenářům nevadí a proto je to tady příjemná změna.
Dáma a tučňáci
Hazel Prior
Čtivý román o tom, jak se 86letá dáma vydala do Antarktidy a popudem jí k tomu byl přírodopisný seriál v televizi. V knížce také najdete hluboké lidské příběhy popsaných hrdinů, které návštěvě Antarktidy předcházely. A jako v každém životě je i tady láska.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Mám ráda ženské romány. Ty se dají napsat dobře nebo nezajímavě. A tento je pěkně napsaný, rychle se čte a odsýpá. Chtěla jsem si ho přečíst stylově o vánocích, ale v knihovně byl žádaný a tak na mě vyšel až teď. No alespoň jsem si ho přečetla v době velkého ochlazení na 5°C po předchozích teplých dnech 20 - 25°C. Vyšlo mi čtení u popíjení horkého čaje, zasněžená skotská krajina, romantika, co chtít víc?
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Příjemný, nevtíravý, nenásilný rozhovor o víře, o lidech, o lásce, o práci faráře okořeněný humorem ukazuje na život jako takový a že hodně záleží na přístupu každého z nás, jak se postavíme k různým situacím, které nás potkají -
s úsměvem a poučením nebo s pláčem a vztekem.
Jak vidím svět
Albert Einstein
Albert Einstein se nám tu představuje svými úvahami o světě a o lidech jako člověk s hlubokým sociálním cítěním. Kniha je rozdělena do několika velkých kapitol a v té poslední jsou vědecké teorie včetně proslulé teorie relativity. Tato část byla pro mě už na čtení náročnější, přesto jsem i zde leccos pochopila :-)
Celkově je to zajímavý a lidský pohled na člověka, o němž si nepoučeni můžeme myslet, že měl v hlavě pouze fyzikální vzorečky.
Noční vlak do Lisabonu
Pascal Mercier (p)
Velice zajímavý popis života. Pokud bych napsala, že je o tom, jak jednoho dne profesor změní život a obrátí si ho celý naruby, bylo by to velké zjednodušení. Témat o životě je tu více a rozhodně stojí za přečtení. Dozvěděla jsem se i něco z historie Portugalska, tato země je pro mě dost neznámá. Chvílemi se mi kniha četla rychle a místy zase pomalu. Příběh je hodně našlapaný informacemi i postavami.
Na kuchyňské frontě
Jennifer Ryan
Za mě letos nejlepší kniha, kterou jsem četla. Dovídáme se, jak si běžné ženy musely poradit za II. světové války a navzdory všemu žít "obyčejný" život, starat se o děti a sehnat potraviny na lístky i bez nich, jak se dalo. Kromě toho všeho je to bezva ženský román, mimo jiné i o kuchařské soutěži. A já mám ráda dobré konce. Doporučuji všem, jsou tu lásky, přátelství a to vše čtivě naservírováno.
Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
Pěkně se to četlo. Shrnutí od úsvitu našich dějin po 18.století - stručné formou krátkých kapitol. Líbí se mi, jak pan Šmíd boří historické mýty nastřádané za posledních 150 let. Už v úvodu upozorní, že on taky nemá patent na pravdu. Souhlasím s ním, že je dobré podívat se na ledacos z druhé strany a v dnešní době se dá v historických pramenech hodně faktických údajů dohledat. Je známá pravda, že dějiny psali vítězové a tak nic není stoprocentní, snad alespoň doložené počty - lidí živých, zemřelých a letopočty - co se zapsalo do místních kronik.
Rozhodně jsem se u knihy pobavila, někdy i nahlas zasmála a snad se i něco dověděla.
Knihu doporučuji všem, kteří se o naši historii zajímají a alespoň něco málo už vědí, aby neměli z těchto střípků informací chaos v hlavě.
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Martinu Viktorii Kopeckou mám ráda. Vyzařuje z ní radost a pohoda. Dle mého mínění může oslovit nejen věřící, ale i toho, kdo je ochoten zamyslet se nad životem vůbec - témata k zamyšlení, ale i běžný každodenní cvrkot. Každý si zde může najít myšlenku, poznámku i víru k povzbuzení.
Líbí se mi i formát knihy se zaoblenými rohy.
Hanýžka a Martínek
Jindřich Šimon Baar
Milé povídání o životě a lidových tradicích v šumavské vesničce Klenčí na začátku 19.století. Jsou to především příběhy očima dětí Hanýžky, Martínka a dalších. I zde jsem si našla poutavé osudy dospělých, a proto si myslím, že je to vhodná četba i pro ně. Naopak možná ne všechny děti osloví, ale můžou k ní později dospět.
Chci se také pouštět do našich klasiků, určitě si přečtu další knihy J.Š. Baara, ale usoudila jsem, že na to půjdu zvolna, tak proto jako první Hanýžka a Martínek.