magnolia komentáře u knih

Detektivky čtu tak málo..., to už mě musí někdo přesvědčit a musím mít na nějakou chuť. Na tuto mě nalákal předešlý komentář uživatelky ArwenAragorn i jiné, které potvrzují absenci krve a brutality a zdůrazňují psychologické ladění detektivky. I přes tu poklidnost jsem byla, hlavně ke konci, docela dost napnutá - takové vyšetřování případu si můžu dovolit číst i před spaním (a taky se mi líbila knižní obálka s červenou norskou chatkou, proč to nepřiznat:)

31 01.06.2020

Těžko se nyní začítám, i tady jsem se nemohla hned ponořit do příběhu. První novela byla taková poznávací (od autora jsem ještě nic nečetla), něco jsem čekala a bylo to jinak. A nebyla jsem nijak nadšená (ale přičítám to i mojí menší soustředěnosti). Druhou psychologickou sondu do nitra hrdinky a izolovaného hudebního souboru, tu jsem si už užívala víc. Bavila jsem se a bavily mě zejména ženské postavy. Jen by mě opravdu zajímalo, co se stalo Catherine té noci v lese... Ať to bylo cokoliv, její proměna mě potěšila.

31 30.03.2020

Těžké hodnocení, jako vždy, když se kniha výborně čte a odkrývá mi něco nového, o čem jsem zatím moc nevěděla, ale příběh se vyvíjí jinak, než jsem čekala. Nejvíce mě bavilo, jak autor vypráví střídavě ten samý děj pohledem obou hrdinů, také ty zajímavosti kolem graffiti a to přítomné napětí. Jen jsem pořád doufala... a taky trpěla, protože oběma hrdinům jsem fandila. Strhující čtení, přečteno za dva večery. A super obálka. (Raději bych měla veřejné plochy a domy pěkně pokreslené, než ty všudypřítomné příšerné reklamní plachty a poutače, kterými jsou u nás zaneřáděná města, vesnice a krajina).

31 07.03.2020

Bylo to lepší než Proklínám řeku času, to určitě. Předlohou pro hlavní postavu byla autorova maminka, nejspíš chytrá a odvážná žena. Moc hezky je zachycený vztah sestry a o něco staršího bratra, ke kterému ona vzhlíží a oba navzájem si pomáhají. Ostatní vztahy v rodině byly horší, nejvíce pak chování tvrdé, nábožensky zaměřené matky. Vyprávění z pohledu dívky a potom mladé ženy, se četlo dobře, občas bylo popisnější, občas se skákalo v čase, ale bylo v něm napětí i pocity. Vždycky obdivuji, když autor-muž vypráví příběh ústy ženy a působi to přirozeně, věrohodně.

31 16.02.2020

Souhlasím s každým slovem předchozího komentáře a přidávám obdiv D.H. za to, o čem umí tak moc dobře psát. Takové knihy mě naplňují, nejen tématem, ale i zvolenými prostředky, poetikou i srozumitelností celého vyprávění. Ráda jsem se seznámila se Severním Frískem, je vidět, že autorka má k němu silné vazby. Místo děje - vesnice, jako mnoho podobných u nás, včetně jejich obyvatel, osudů, rodinných historií, tragédií, tajemství... A hlavní hrdina Ingwer, ten nemohl být lepší (se svými písničkami v hlavě, kameny, vzpourami a soucitem) ... ten si mě, jako literární postava, naprosto získal.

31 21.10.2019

Taková konina :) Jelikož jsem četla i předchozí díly, stačilo pár stránek na naladění se na tohle lehké počtení před usnutím - přišlo mi vhod. Jsou tu i nové postavy a situace, několikrát jsem vyprskla smíchy (to je důležitý faktor při hodnocení humoristické literatury :) a do dalšího dílu půjdu zas.

31 22.11.2018

Vlídné, lidské, upřímné psaní/čtení, které bude asi jinak vnímat člověk mající zkušenosti s autistickými dětmi a jinak ten, kdo takové zkušenosti nemá. Jsem ten druhý případ a mám velký obdiv k autorovi - za jeho práci i pohled a mnoho zajímavých myšlenek. M.S. píše krásně. Takových knížek, přibližujících "jiné světy" postižených lidí, by mělo být více. K této se ráda ještě někdy vrátím, zdaleka není jenom o autismu.

31 28.08.2018

Jedna z knih, na kterou jsem se chystala dlouho a přitáhlo mě k ní až nové vydání. Vědecko-fantastický žánr moc načtený nemám a kdo ví, jak by na mne kniha zapůsobila v době dospívání, před touto dnešní realitou. Děsivé, znepokojující, smutné, ale s kapkou naděje, pokud lidé nerezignují na základní hodnoty. Dost věcí předpovězených, se už děje (televizní oblbování, pokleslá úroveň zábavy). Kniha se mi četla trochu hůře, musela jsem se každý večer vracet k předešlému, ale to mi zas tak nevadilo. Místy je to hodně napínavé a místy zase poetické čtení (možná až moc, člověk přece jen chce vědět, jak to s hrdinou dopadne). Je to taková kvalitní povinná četba, nejen knihovnická. Zajímavé jsou doslovy i úvodní slovo autora. A spousta myšlenek k zapsání. (A také moc hezká vnější úprava knihy - váhám, jestli nechat přebal nebo ho sundat).

31 24.02.2016

Vlčí štěstí je moje třetí knížka od P.C. a je to zase pěkné čtení. Líbí se mi, jak autor píše, jaké postavy si pro nás vybírá, jaké myšlenky jim přisuzuje, ať už jsou hrdiny muži, ženy nebo třeba vlk. A prostředí horské vesnice - rekreačního střediska a okolní přírody, to je mi blízké a to vysokohorské jsem si ráda dovymýšlela. Někdy jsem hned nevěděla, kdo právě "mluví", přesto dám plné hodnocení, za ten klid, za sympatického vousáče Fausta a protože se mi chce číst knížku znovu. Je to něžná kniha z drsných hor.

30 28.08.2022

Souzním s komentářem od petrarka72, kniha je opravdu plná zajímavostí ze života H.H., tedy Carmen. Oceňuji to, že si svoje tajemství uschovala, že nám dovolila do nich takto nahlédnout a že svůj životní příběh nerozmělnila, tak jako mnoho jiných, často bezvýznamných umělců, v záplavě knižních titulů, rozhovorů a TV zpovědí. V této knize je nám přiblížen její život, povaha i pohled na svět a lidi, radosti i starosti. Nebyla bezchybná ani neomylná, ale měla svůj styl a zásady a nebylo jí jedno, o čem zpívá. Byla a zůstane jedinečnou, nenapodobitelnou.
Kniha je rozdělena podle desetiletí a nejspíš vychází z deníkových záznamů H.H., která autora poctila zjevnou důvěrou, a jistě nejen ona. Zpočátku mi trochu vadily doplňující věty přímé řeči, ale zvykla jsem si na to i na celkový způsob autorova psaní. Je to překvapivě čtivá a vypovídající kniha s mnoha fotografiemi (jen její obálka se mi nelíbí).

30 15.03.2022

Také jsem trochu zklamaná, ale dočetla jsem, i když tak nějak bez nadšení. Autorka odvedla určitě kus práce a přiblížila mi historickou dobu a popis území (i s mapkou), o nichž mnoho nevím, částečně i tehdejší způsob života nebo problémy při fotografování v jeho počátcích. Útrapy dobyvatelů nových území jsou také působivě popsané, zejména věčný nedostatek jídla. Oceňuji další poznatky, včetně dobových obrázků, kterých mohlo být i více. Deníky a dopisy obou manželů, a také novodobá korespondence (a z ní vznikající přátelství) pracovníka muzea na Aljašce s osamělým starým pánem, odkazujícím cennou pozůstalost - to jsou hlavní linie vyprávění. Tématy je knížka bohatá, i na mystiku dojde, jen se to trochu moc táhlo, jak to "mužské" objevování, tak "ženské" čekání. Smysl celé cesty byl dobyvatelský, a i když jsou průzkumníci závislí na pomoci indiánů, nechybí zpráva-návod, jak příště nejlépe na "divochy" (což mi sedlo k postavě podplukovníka - sice hezky píše, ale jinak je to hlavně voják). Ale jsou tu i jiné, zajímavé postavy. Nesrovnávejte s Dcerou sněhu, přečtěte si obě.

30 30.12.2021

Ano, je to smutnější než první knížka o Olive, ale je to tak jiné čtení, tak moc dobře jiné. Osudy lidí, stárnutí ženské i mužské, upřímně podané. Ohlédnutí za životem, vyrovnávání se s vlastními chybami i nepříznivým osudem a další témata, která se týkají každého z nás. Ráda jsem tuto knížku každý večer otevírala.

30 28.11.2021

Knížka byla ve výprodeji za opravdu symbolickou částku, tak jsem jí pořídila do knihovny a nakoukla do ní (s obavami, že to strašení před spaním nedám). Zaujala mě už pěkně napsaná předmluva od autora, tu jsem si přečetla i na závěr ještě jednou. A povídky samotné - líbily se mi, jsou dobře napsané - ty tajemně-hororové i ty rybářské-vzpomínkové a navíc je tam jedna o úhořích, pro odlehčení:)

30 26.07.2021

Nejdříve jsem náhodou viděla film (bohužel, ne úplně od začátku), a ten mě, spolu se zdejšími komentáři, přinutil sehnat knihu a přečíst si ji. Takže se i já připojuji k pochvalným hodnocením, a i když jsem malinko přeskakovala některé technické popisy (až ke konci, jinak jsem se snažila fest), musím dát plný počet. Za čtivost a za to ostatní. E.S., jeho příběh a odvaha mají moje velké sympatie a film si dám ještě jednou, celý.

30 08.05.2021

Nebylo to špatné, ale mohlo to být lepší (jsou to dobré 3,5*). Ubrala bych boxování (a těch vykouřených cigaret), přidala na propracovanosti vztahů, motivů a činů. Ellen byla sympatická, Frank většinou taky a některé situace byly hezké a nové, včetně zajímavého náhledu do profese pečovatelky nebo komparzistky v divadle. Román o přátelství a rodinných vztazích, bohužel, název v kombinaci s ponurou obálkou asi dost čtenářek odradí. Je to čtení i pro muže, o mužském přátelství a nejen sportovním soupeření, i trocha toho napětí tu je.

30 01.03.2021

Do nového roku vstupuji s dodatečným komentářem poslední loňské přečtené knihy. A tak píšu, že Stařík byl první a nejlepší, tenkrát, když jsem ho četla, určitě ano. Sladká pomsta je plná nápadů, náhod a je občas i humorná, jen mi připadalo, že těch křivd bylo až moc a pomstu tomu, kdo ji nejvíc zasloužil, bych si představovala no, nějak výraznější. A navíc: Sladkou pomstu jsem dočítala během Vánoc, a to už jsem byla naprosto uchvácená filmem Králíček Jojo, takže i nyní, po 4. zhlédnutí nemám v hlavě nic... než tento dokonalý film a soundtrack k němu :)
(Omlouvám se za filmovou poznámku.)

30 01.01.2021

Smutné. Strašné.
Kniha, která je aspoň trochu "hezká" až na několika posledních stránkách. Také si myslím, že mohla být o něco kratší. Dočítala jsem ji po půlnoci, abych tu velkou dávku trápení měla za sebou a těžko jsem usínala. Manipulace, zneužívání, šikana... menší či nedozírné, vždy vážné následky pro oběti. A kolik jich asi je, těch, které nevědí, bojí se, jsou slabé, poslušné... Kniha je dobře napsaná a má, doufám, burcovat a varovat, ne jen šokovat. A o lásku tu nejde, to ani náhodou, spíš o závislost a ta se musí umět zvládnout nebo léčit. (Moc bych si přála i u nás dostupnou a kvalitní psychologickou podporu pro oběti, ale hlavně jako prevenci, třeba školního psychologa už od ZŠ - chápajícího, nezávislého a nekopajícího za dobrou pověst školy za každou cenu, což se u výchovných poradců z řad učitelů nedá zaručit).

30 25.11.2020

V roce vydání druhé knihy P.G. (a pokaždé, když jsem o ni zavadila pohledem) jsem si myslela: vojáci, to mě nezajímá, to už nečtu. Paolo však umí psát a opět mě polapil a semlel. Nejvíce mě zasáhl osud nováčka vojína Ietriho, ale to asi nebudu jediná.
Shoduji se s komentářem Jizi, doslov překladatelky A. Flemrové opět výborný a ty překlepy v textu jsou zvláště u Odeonu ostuda.
Nikdy nepochopím účast (dobrovolnou!) ve vojenských zahraničních misích, zvlášť když do nich jdou ti, kteří mají milující rodiče, ženy, děti.

30 26.08.2020

Na knížce mě celou dobu vadila měkká vazba. K tomu se během čtení přidávaly další výhrady. Mrzí mě to, jak je kniha pojatá - ze současnosti se přeneseme do starověku a v něm se potom odehrává většina románu. Haddon je výborný spisovatel, takže vyprávění všech linií je tím jeho zvláštním způsobem poutavé, poučné i napínavé (tedy většinou), někdy však také trochu moc popisné a zdržující (např. další drsnou odbočku ve středověké Anglii bych dala pryč celou). Zkrátka, představovala jsem si to celé více současné a méně tragické. Některé drsné scény mi vadily opravdu hodně, jakkoli zapadaly do děje nebo do zobrazované doby - prostě jsem je u tohoto autora nečekala. Je to kniha pro čtenáře jiného ražení než jsem já.

30 22.06.2020

Tato kniha byla zvláštní a filmová - po přečtení mi je tak, jako po dokoukání posledního dílu dobrého seriálu. Během čtení se mi navíc často vnucovaly vzpomínky na kdysi sledovanou sérii Mrtví jako já, zvláště když na scénu vstoupila policistka Aretha (ale to je jen můj soukromý vjem, obojí se srovnávat nedá). Román je z těch s nepředvídatelným dějem, je tu současnost i nadpřirozeno - a v tom jsem se až trochu ztrácela (teď jsou vidět, teď ne...), a také se vyplatilo číst pečlivě a nespěchat. Autor to umí se vztahy, jak už ukázal v Naprostých cizincích a tady je to také skvěle vygradovaná přehlídka lidských osudů, rozhodnutí i selhání. Konec byl působivý, jímavý.

30 10.01.2020