Maanna Maanna komentáře u knih

☰ menu

Jako zabít ptáčka Jako zabít ptáčka Harper Lee

Mnohovrstevnatý příběh o životě na americkém Jihu ve 30. letech, poznávání světa a dospívání. Dětský pohled je tu celkem uvěřitelný, což se vždy nepovede. Zaujal mě jazyk a i postavy a prostředí jsou barvité a působí reálně. Místy je to trochu moralitka, ale v kontextu všech pozitiv se to dá rozhodně knize prominout.

03.06.2019 4 z 5


Kniha lesů, vod a strání Kniha lesů, vod a strání Stanislav Kostka Neumann

Neumann se asi nikdy mým oblíbeným básníkem nestane. Přitom jeho jazyk je bohatý a některé obraty a figury velmi neotřelé, ale mě to dohromady moc neoslovuje a spíš to na mě působí klopotně... Mně se zkrátka celou dobu vybavoval Hujer a jeho nesmírná snaha... Není to žádná tragédie, v hodinách češtiny nebudou mít žáci žádný problém říci "co tím chtěl básník říci," ale možná to je ten problém - je to takové příliš doslovné a bez tajemství nebo prostoru pro fantazii.

27.05.2019 3 z 5


Děti potřebují hranice Děti potřebují hranice Jan-Uwe Rogge

Některé uváděné příklady jsou trochu přitažené za vlasy, ale na druhou stranu si myslím, že v dnešní době takové knihy nejsou vůbec od věci, protože i u nás máme rodiče, kteří jsou přesvědčeni, že nejlepší pro jejich děti je je v ničem neomezovat a dát jim vše, na co si jen ukážou. Je pak příjemné dočíst se, že tento názor úplně každý nezastává. Některé tipy mi pak přišly vtipné a užitečné, takže četby rozhodně nelituji.

27.05.2019 4 z 5


Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa Václav Šašek z Bířkova

Byl to zvláštní výlet do minulosti, který místy připomínal slohovou práci školního dítka (u města je hrad, pak řeka a přes ní most), ale kniha obsahuje i zajímavé postřehy o životě v cizích zemích a pověrách, které v nich panovaly. Navíc jsem mnoho zmiňovaných míst navštívila, tak mě bavilo i srovnávání se současnou realitou. Trochu matoucí pro mě bylo užívání různých délkových měr - autor přebíral ty, které platily v té které zemi, takže jsem se někdy ve vzdálenostech hůře orientovala. Ale jinak jsem si cestování se Lvem z Rožmitálu opravdu užila.

21.05.2019 4 z 5


Oběť bouři Oběť bouři Dolores Redondo

Na celé trilogii mě bavilo propojení s mytologií údolí Baztán a vztahy ve vyšetřovacím týmu. Také Amaina rodina a historie jsou zajímavé a dobře propracované. Na druhou stranu mi vždy přišlo, že se autorce moc nedaří podat životaschopné vztahy Amaiy s muži. Manžel James působí téměř jako snová postava (vlastně spolu nemluví a nic nedělají, jen je naprosto chápající, vaří kávu a umí Amaiu uspokojit) a i s tím soudcem je to takové těžko uvěřitelné... Ve třetím dílu mi také přišlo propojení všech tří případů až trochu násilné, ale to se ještě dalo přejít. Jako celek je trilogie originální a bavila mě.

20.05.2019 4 z 5


A proto skáču A proto skáču Naoki Higašida

Stručný, srozumitelný a uvěřitelný pohled do života lidí trpících autismem. Mnohdy jde i proti obecně doporučovaným metodám - třeba denní plány doprovázené obrázky - a přesvědčením - třeba tvrzení, že lidé s autismem nemají zájem o vztahy. Není to žádný odborný tlustospis, ale knihu pokládám za velmi obohacující.

13.05.2019 5 z 5


Poslední kontinent Poslední kontinent Terry Pratchett

Jednotlivé komponenty byly výborné - prostorově nestabilní knihovník, mágové na ostrově s bohem evoluce s úchylkou na brouky, paní Vidláková, Mrakoplaš snažící se najít místo, kde by mohl mít trochu klidu, a přesto znovu bojující o holý život a zachraňující svět. Ale dohromady to zase až tak skvěle nefunguje. Nějak jsem to tentokrát nedokázala pobrat a unikal mi mluvící klokan a oživlé obrázky, což mě lehce rozčilovalo. A rozhodně mohlo být víc Zavazadla, i když "Kufřík" v závěru byl fajn.

09.05.2019 4 z 5


Dívka, která kopla do vosího hnízda Dívka, která kopla do vosího hnízda Stieg Larsson

Pokud člověk přimhouří oči nad některými nelogickými částmi - třeba proč se Lisbeth Sekce nějak elegantně nezbavila v době jejího dospívání, pokud bylo jasné, že s ní budou problémy, tak je to chytlavé a napínavé čtení s patřičným happyendem. Dobré bylo proplétání a rozplétání jednotlivých linek, které vygradovalo během soudu, a celkem věrohodně na mě působila i Lisbethina reakce po něm. Jen tam zase nemusel být ten epilog s Niedermanem. Tahle postava mi prostě do celého příběhu nesedla. Přišlo mi, že se tam omylem dostala z nějakého komiksu o superhrdinech (proti kterým jinak nic nemám).

03.05.2019 4 z 5


Dívka, která si hrála s ohněm Dívka, která si hrála s ohněm Stieg Larsson

Pokud vypnu mozek a nechám autora, aby mě vedl, kam chce, tak je kniha fajn. Rozhodně jí nechybí napětí a zvraty. Ale člověk opravdu musí nechat mozek spát. Jinak si uvědomí, že je v knize trochu moc tupých mužů a dokonalých geniálních žen nebo že skutečnost, že Lisbeth utrácí miliony, ale přitom je naprosto nezaznamenatelné, není příliš pravděpodobná. Motorkáři a především postava blonďatého obra pak už vůbec působí jako z béčkových filmů. Takže nápad a čtivost ano, ale pak se to nějak celé na jedné straně překombinovalo a na druhé zeschématičtělo.

23.04.2019 4 z 5


Baudolino Baudolino Umberto Eco

Baudolino je taková chuťovka, kdy se člověk vypraví do středověku a středověkého myšlení a zároveň si užije i různá neuvěřitelná dobrodružství s hlavním hrdinou a jeho přáteli a ještě se může zamyslet nad tím, co je vlastně pravda. Vše je podáno s lehkým úsměvem. Baudolino patří ke knihám, ke kterým se mohu opakovaně vracet.

12.04.2019 5 z 5


Jeho království. Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara r. XXX po Kr. Jeho království. Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara r. XXX po Kr. Mika Waltari

Příběh vychází z evangelií, takže je děj trochu předvídatelný. Nicméně mě kniha potěšila svým bohatým jazykem a popisy míst. Především mě ale zaujaly postavy - snad až na Myrinu, která byla taková až barvotiskově dokonalá - které i přes setkání s Ježíšem zůstávaly lidské a znovu a znovu se plácaly v malichernostech, vracely se ke svým omylům a podobně, zvláště mě zaujaly Marie z Magdaly a Béretu.

01.04.2019 5 z 5


Holčička, která spolkla mrak velký jako Eiffelova věž Holčička, která spolkla mrak velký jako Eiffelova věž Romain Puértolas

Tváří se to jako fantasmagorie, ale nakonec to tak až tak úplně není, vypadá to jako humoristické čtivo, ale nakonec zas tak úplně není... Je to celkem příjemné čtení, které mě místy pobavilo i potěšilo. Jednu hvězdičku ubírám za trochu nevyvážené tempo a za to, že to přece jen někdy občas trochu tlačilo na pilu humoru či emocí, kde až tolik nemuselo. Ale Jinak to bylo celkem příjemné překvapení.

21.03.2019 4 z 5


Dlouhý pochod Dlouhý pochod Richard Bachman (p)

Napsat knihu o tom, jak se pořád jen jde po silnici, vyžaduje odvahu, protože z toho určitě nevznikne dějem naplněný thriller. Naopak, silou knihy je zachycení často až ubíjející atmosféry pochodu a vývoje postav a jejich vztahů. Od úvodního popichování, přes vytváření přátelství a koalic, šok z toho, že tady jde skutečně o život, první obtíže a postupný úbytek sil, až po pocit naprostého osamění a rezignace. Ono to opravdu občas poněkud nudí a pak si člověk trochu s hrůzou uvědomí, že čte o chladnokrevném vraždění... Otázkou je, jestli tento pochod má nakonec nějakého vítěze...

18.03.2019


Sundej mi měsíc Sundej mi měsíc Gregory Hughes

Kniha hlavně pro děti, ale ani dospělí se u ní nemusejí nudit. Děj je sice trochu zjednodušený, ale není pitomý a není tu snaha lakovat všechno na růžovo. Lidé umírají, peníze docházejí a ne všichni jsou milí a přátelští. Zajímavé je i občasné zapojení indiánských legend. Postavy jsou přiměřeně sympatické, jen ti pedofilové tam jsou někdy trochu na sílu...

11.03.2019 4 z 5


Možná v jiném životě Možná v jiném životě Taylor Jenkins Reid

Kniha má dobrý nápad s rozdělením příběhu do dvou linek v závislosti na jednom rozhodnutí hrdinky. Bohužel se rozdíl mezi příběhy poněkud stírá tím, že jsou oba dovedeny do maximálně přeslazeného happyendu, takže ono to nakonec je v obou případech dost podobné. Ale četlo se to dobře, neočekávala jsem komplikovaný sloh. Na druhou stranu mi vadily dialogy, které jsou buď výměnou vtipných hlášek (kde všechny postavy mají naprosto identický smysl pro humor a až na rozdílné povolání jsem třeba nezaznamenala žádný podstatnější rozdíl mezi Ethanem a Henrym, nebo trousí patetická moudra... A autorka snad musí mít za sponzora firmu Premio's, vzhledem k zhuštěnému výskytu skořicových rolek. Asi tak od třetiny knihy jsem měla neodolatelnou chuť jednu vzít, rituálně rozdupat a spláchnout do záchodu - co je moc, to je moc.

07.03.2019 3 z 5


U nás na klinice U nás na klinice Madeleine Riffaud

K téhle knize jsem se náhodou dostala kdysi na střední a úplně mě uhranula - dokonce tak, že si ji po mnoha letech ještě dost živě pamatuji, takže když se naskytla šance, opatřila jsem si ji. Na druhé přečtení musím říci, že téma podfinancování nemocnic (někdy na počátku 70. let) a nedostatku kvalitního personálu, který pracuje za mizerný plat, je trochu příliš repetitivní a bez poslední části, kdy Marta opouští "svou" kliniku, bych se asi obešla. Nicméně autorka je nesmírně silná ve vytváření portrétů pacientů i zaměstnanců. Ty prostě vlezou pod kůži a i po mnoha letech jsem si je dokázala jasně vybavit. To považuji za mistrovský výkon.

04.03.2019 4 z 5


Dvojčata Dvojčata Saskia Sarginson

Střídání perspektiv obou dvojčat i časových rovin mi přišlo zajímavé. Zápletka je dobře vymyšlená a hlavní dramatické momenty fungují dobře, ale bohužel to příliš neodsýpalo mezi nimi a příběh tím pádem špatně drží pohromadě. Příběh jako takový a postavy se povedly, ale to něco, co dělá spisovatele skutečně spisovatelem, tu ještě chybí a občas je to spíš na úrovni hodin tvůrčího psaní než románu.

28.02.2019 3 z 5


Lékárník z Osvětimi – Dosud nevyřčený příběh Victora Capesia Lékárník z Osvětimi – Dosud nevyřčený příběh Victora Capesia Patricia Posner

Jedná se víc o odbornou historickou studii než o beletrii. Oceňuji, že se kniha tolik nerýpe v obecně známých skutečnostech a nevyžívá se v brutálních popisech, ale soustřeďuje se na méně známá fakta a propojení událostí. Capesius možná nebyl nejkrvelačnější bestie, přesto z jeho příběhu i z příběhů dalších, kteří vnímali válku jako skvělou příležitost k výdělku, celkem mrazí. Nelze se vyhnout myšlence na to, jak málo stačí, aby se vlastně slušný a celkem milý člověk stal součástí vražedného systému a zároveň měl pocit, že vlastně nic špatného nedělá, protože doba je už taková... Možná bych uvítala ještě více informací o tom, jak to s Capesiem bylo po válce a propuštění z vězení.

25.02.2019 4 z 5


Stírací losy Stírací losy Kerstin Ekman

Završení trilogie, které doplní osudy postav o další generaci a odhalí další příběhy těch, které už známe z dřívějších dílů. Část odehrávající se v Černé Vodě je opět krásná, s barvitým jazykem a popisy přírody i života lidí. Trochu horší pro mě byly části ze Stockholmu a Indie, tam jsem zdaleka neměla pocit, že na těch místech s postavami "jsem" - možná je to i samotnou Ingou, protože tyhle charaktery, které nevědí coby, mi trochu pijí krev. Celá trilogie mě ale nadchla, i když uznávám, že masové popularity se asi nedočká.

20.02.2019 4 z 5


Poslední pramen Poslední pramen Kerstin Ekman

Je to kniha, která vyžaduje soustředění a asi i nějakou životní zkušenost, protože poměrně přesně odráží takový ten pocit "jak se to stalo, že je mi najednou padesát, a jsem nebo nejsem jiná než ve dvaceti?" Postavy doprovázíme po určité úseky života, pak je opustíme a potkáme je po letech, přičemž o spoustě událostí se dozvíme jen okrajově. Přesto mají postavy logický vývoj. Podobné to je i s místy, vracíme se stále na ta samá, ale nic není stejné... Je to nesentimentální, místy tvrdé a mně se to moc líbilo, i když to asi opravdu není kniha pro každého.

12.02.2019 5 z 5