LenkaStr
komentáře u knih
S láskou, Eloise
Julia Quinn
Já půjdu s dovolením proti proudu, ale tady mě neuchvátila ani story, ani postavy. Sir Phillip - náladový buran - pro vztah vyloženě výhra. A Eloise? Tak ta mi neskutečně lezla na nervy. Za prvé, chvíli nesklapne, je vlezlá a dotěrná, úplná Kelišová. Za druhé, chová se jak umanutej spratek. Vybírala, vybírala, až přebrala, zvolila si svoje staropanenství sama a pak, když se jiná stará panna náhle provdala, tak to neunesla a začala žárlit? Na kamarádku? Jak bych si mohla takovou kozu oblíbit? Možná kdybych byla ovlivněná seriálem, vnímala bych ji jinak. Ale nejsem.
Čekanka
Julia Quinn
Penelope Featheringtonová, CEO všech přehlížených podceňovaných holek od vedle. Kdo by jí nefandil, že? Místy vtipné, místy dojemné, tak akorát v tom správném poměru. Nemůžu se rozhodnout, jestli to předčilo Nevhodný návrh. Možná o fous.
Nevhodný návrh
Julia Quinn
Jsem ráda, že jsem to po prvním díle nevzdala, protože tahle série má (zatím) vzestupnou tendenci a tenhle díl u mě i přes to popelkoidní klišé s přehledem vede. Hlásím se k týmu Benedict. A taky k týmu Violet, protože to jak vyjebala s hraběnkou? Jasná včelí královna.
Vikomt, který mě miloval
Julia Quinn
Tohle bylo za mě o dost lepší než první díl. Sice to pořád nemá tu šťávu, co jsem čekala, ovšem ta groteska se včelou a třemi sudičkami? Tak ta povznesla ono obligátní „museli se vzít“ na úplně novej level.
Vévoda a já
Julia Quinn
Tak dlouho mi urputná kchichtokniha podsouvala příspěvky vykřikující do světa, jak je ten netflixovský hit úžasný, dechberoucí a já nevim, milion dalších přívlastků, až jsem podlehla zvědavosti. Hm. Po jedné knize těžko soudit, ale zatím nechápu to haló. Trvalo mi půl knížky, než mě to konečně zaujalo. Do té doby byly postavy bez charismatu, chemie mezi nimi nulová a děj prakticky žádný. Nějak jsem se tím prokousala, protože jsem si říkala, že sakra na tom ti lidi něco přece musej vidět, ne? Když po půlce konečně došlo k nějakému zvratu, docela se to zlepšilo, ale pořád sotva na level „harlekýnka“. Ne že by na nich bylo něco špatného, ale zkrátka jsem čekala víc. Ale říkám si, je to teprve úvod do série, třeba… No uvidíme, šanci tomu ještě dám.
Hodně mi ale vadily překlepy, chybějící uvozovky, výpustky, interpunkce… To fakt nemá Ikar pořádné korektory? Kdyžtak se hlásím.
Jen mezi námi
T. L. Swan
Celá tahle série je naprosto boží. Hned první díl nasadil laťku vysoko a udržel si ji po celou dobu. Tahle série je taky jak horská dráha: chvíli srandičky, srandičky, a vzápětí emoce, že by jeden vylít z kůže. A přitom je oboje tak akorát v rovnováze a hlavně jsem se ani na moment nenudila.
Jednou za život
T. L. Swan
Byly chvíle, kdy mě Emily iritovala a byly chvíle, kdy jsem Jamesonovi chtěla dát pěstí, ale to je nejspíš důkaz, jak dobře to je napsané. A přesto, že zde je po milion první obehrané téma šéf versus podřízená, tak to ani trochu nevadí, protože o něj vlastně primárně nejde. Jo, užila jsem si to a slovy jistého R.S., áchla jsem si. Výhradu mám vlastně jedinou: proč zase ta kreativita v českém názvu? Co je špatného na původním Mezipřistání, které aspoň dává smysl? No nic, jede se dál, Tristan čeká.
Lord se špatnou pověstí
Bethany Bennett
Za mě taková lepší Harlekýnka. Bez překvapení, ale nenudila jsem se.
Nevděčný
Penelope Ward
Četlo se to dobře, celkem nemám, co bych na tom analyzovala, prostě další oddechovka. Akorát ten epilog mi nesedl, to co měla být vtipná žádost o ruku mi přišlo spíš trapné, ale na druhou stranu asi lepší než ty pokaždé přeslazené proslovy v pokleku. Jo, a za tu kreativitu při vymýšlení českého názvu by měl někdo dostat nakopáno do zadele, marně se snažím přijít na to, co tím chtěl ten zneuznanej básník říct.
Aristokrat
Penelope Ward
Nenáročná, romantická, místy vtipná, místy emotivní pohádka. A přesně to jsem od toho čekala, takže cajk.
Její keřík
Penelope Bloom
Knihy v téhle sérii vlastně opakují stále stejné schéma: Popelka, co má sotva na nájem potká vlivného bohatého týpka na pěst, vytáhne ho z jeho ulity a on jí zase ze s*aček. Ale i tak to bylo pokaždé jiné a pokaždé více či méně zábavné. V tomhle případě méně, ale i tak pořád dobrý.
Její tajemství
Penelope Bloom
Svým způsobem jsou všechny knihy v téhle sérii nereálné pohádky (nebo ptákoviny, chcete-li) a tohle není výjimka. Ale je to jako obvykle dobře a vtipně napsané a to koneckonců u podobných oddechovek stačí. Co mě dost rušilo, byla ta z angličtiny otrocky převzatá větná skladba překladu.
Jeho balík
Penelope Bloom
(SPOILER) Za mě z téhle série zatím nejslabší. Dokud to byla ta pochmurná sarkastická Addamsovic Wednesday, tak byla Lilith můj člověk, ale jak se začala vedle Liama polidšťovat, nějak mě přestávala bavit. A taky jsem čekala nějakou údernější pointu pokud šlo o tu vyšinutou osobu. Dát jí vlastní happyend byla pro mě docela podpásovka.
Jeho zákusek
Penelope Bloom
Jo, souhlasím, je to hovadina, ale vlastně docela roztomilá a tak nějak ulítlá tím správným způsobem, aby mi sedla. Nasmála jsem se a někdy to zkrátka stačí.
Její třešničky
Penelope Bloom
Roztomilá oddechovka. A vtipná. Za mě vtipnější než Banán.
Srdce v plamenech
Casey Jones
Nesuď knihu podle obalu! Nesuď knihu podle… Furt dokolečka! Ale já né, já stejně skočím na špek. Nepoučitelná, fakt!
Ale abych byla upřímná, úplně špatný to nebylo, nenudila jsem se, jen mi to nějak drhlo. Myšlenka skvělá, ale zpracovaní bylo takový… místy jalový, místy překombinovaný, stíhat Damonovy myšlenkové pochody byla docela výzva, neustálé odskakování ke Corymu a jeho pomatené sestře mě iritovalo a naprosto jsem nepobrala smysl členění na tolik částí. Proboha, proč?! A jak už tu zmínili jiní, závěr byl dost uspěchaný. Jedna hvězda za obálku a druhá za to, že jsem dočetla do konce.
Pravidla randění
Vi Keeland
Tahle kniha mi sedla neskutečně: chemie mezi postavami fungovala bezvadně, vtipných momentů bylo tak akorát a když došlo na ty vážnější, dostávaly mě přesně tím způsobem, jak to mám ráda. Rozhodně jde do mých top.
Můj nejmilejší suvenýr
Vi Keeland
(SPOILER) Musím říct, že na dilemata, zda dát ex druhou šanci či nikoli, jsem docela alergická, takže v momentě, kdy na scéně začal prudit Brady, jsem začala být těžce iritovaná Hazelinou nerozhodností, a „Blbko!“ jsem na ni ječela tolikrát, že to ani nespočítám. Ale jinak musím říct, že se to četlo dobře a že za mě tahle kniha patří od autorek i tak k lepšímu průměru. Tři a půl pračky Whirlpool.
Anglická lekce
Natasha Boyd
Jedním slovem: Wow!
Autorka rozhodně umí vtáhnout do děje, píše tak sugestivně, že je snadné vcítit se do hrdinů, rozumět jim a prožívat jejich emoce. A že tohle byla jízda! No vážně, po dočtení Francouzské lekce jsem si nemyslela, že by ji jen tak něco předčilo, ale za mě jí Anglická směle nakopala zadek. Možná to bylo tím přesahem, možná mi hrdinové byli bližší, ačkoli nedokážu říct čím, ale rozhodně jsem příběh Andrey a Evana prožívala intenzivněji, než ten předchozí. Jedinou výhradu mám vlastně jen ke stylu vyprávění z Evanova pohledu, použitý slovesný čas mi hlavně zpočátku brnkal na nerv, protože mi obecně ve vyprávění nesedí. Souhlasím, že závěr je trochu do ztracena, ale nakonec o něj tak úplně nejde a za mě je lepší nechat zbytek na fantazii každého čtenáře, než celý příběh shodit něčím přeslazeným.
Francouzská lekce
Natasha Boyd
Tak je to „jen“ pohádka, co si budem, ale propracovaná a nabitá emocemi. Většinou knihy prostě čtu a užívám si, málokdy je opravdu prožívám, ale tady? Jo! Do posledního písmenka. Souhlasím, že mohlo být víc kapitol z Xavierova pohledu a trochu mi chyběl alespoň krátký epilog, ne že by ten závěr nebyl i tak dost přeslazený. Co mi lehce zabrnkalo na nerv, byla ta Xavierova „pošli Tatea do p*dele“ akce, to mi přišlo přestřelený i na nechutně bohatého milionáře.