LenkaStr
komentáře u knih
Srdce v plamenech
Casey Jones
Nesuď knihu podle obalu! Nesuď knihu podle… Furt dokolečka! Ale já né, já stejně skočím na špek. Nepoučitelná, fakt!
Ale abych byla upřímná, úplně špatný to nebylo, nenudila jsem se, jen mi to nějak drhlo. Myšlenka skvělá, ale zpracovaní bylo takový… místy jalový, místy překombinovaný, stíhat Damonovy myšlenkové pochody byla docela výzva, neustálé odskakování ke Corymu a jeho pomatené sestře mě iritovalo a naprosto jsem nepobrala smysl členění na tolik částí. Proboha, proč?! A jak už tu zmínili jiní, závěr byl dost uspěchaný. Jedna hvězda za obálku a druhá za to, že jsem dočetla do konce.
Pravidla randění
Vi Keeland
Tahle kniha mi sedla neskutečně: chemie mezi postavami fungovala bezvadně, vtipných momentů bylo tak akorát a když došlo na ty vážnější, dostávaly mě přesně tím způsobem, jak to mám ráda. Rozhodně jde do mých top.
Můj nejmilejší suvenýr
Vi Keeland
(SPOILER) Musím říct, že na dilemata, zda dát ex druhou šanci či nikoli, jsem docela alergická, takže v momentě, kdy na scéně začal prudit Brady, jsem začala být těžce iritovaná Hazelinou nerozhodností, a „Blbko!“ jsem na ni ječela tolikrát, že to ani nespočítám. Ale jinak musím říct, že se to četlo dobře a že za mě tahle kniha patří od autorek i tak k lepšímu průměru. Tři a půl pračky Whirlpool.
Anglická lekce
Natasha Boyd
Jedním slovem: Wow!
Autorka rozhodně umí vtáhnout do děje, píše tak sugestivně, že je snadné vcítit se do hrdinů, rozumět jim a prožívat jejich emoce. A že tohle byla jízda! No vážně, po dočtení Francouzské lekce jsem si nemyslela, že by ji jen tak něco předčilo, ale za mě jí Anglická směle nakopala zadek. Možná to bylo tím přesahem, možná mi hrdinové byli bližší, ačkoli nedokážu říct čím, ale rozhodně jsem příběh Andrey a Evana prožívala intenzivněji, než ten předchozí. Jedinou výhradu mám vlastně jen ke stylu vyprávění z Evanova pohledu, použitý slovesný čas mi hlavně zpočátku brnkal na nerv, protože mi obecně ve vyprávění nesedí. Souhlasím, že závěr je trochu do ztracena, ale nakonec o něj tak úplně nejde a za mě je lepší nechat zbytek na fantazii každého čtenáře, než celý příběh shodit něčím přeslazeným.
Francouzská lekce
Natasha Boyd
Tak je to „jen“ pohádka, co si budem, ale propracovaná a nabitá emocemi. Většinou knihy prostě čtu a užívám si, málokdy je opravdu prožívám, ale tady? Jo! Do posledního písmenka. Souhlasím, že mohlo být víc kapitol z Xavierova pohledu a trochu mi chyběl alespoň krátký epilog, ne že by ten závěr nebyl i tak dost přeslazený. Co mi lehce zabrnkalo na nerv, byla ta Xavierova „pošli Tatea do p*dele“ akce, to mi přišlo přestřelený i na nechutně bohatého milionáře.
Nahá pravda
Vi Keeland
(SPOILER) Trošku mi vadila prvoplánovost těch nakousnutých motivů, které šly do ztracena, ať už to byl vztah s Oliverem (ne že bych čekala drama, ale aspoň nějaké smutné štěněcí oči nám autorka mohla dopřát), nebo ta druhá zpronevěra. Ale jinak se to četlo jako obvykle dobře, autorka je zkrátka sázka na jistotu a i když vypotí jen průměr, stejně nezklame. Překlad bych si rozhodně netroufla hodnotit, ánžto slovenčina není můj jazyk, ale místy mi to drhlo a nemám pocit, že by to bylo jen tím jazykem.
Muž mých snů
Penelope Ward
(SPOILER) Tohle bylo... No, úplně velký špatný ne, když jsem vydržela až do konce. Ale! Kde jen začít? Osoby a obsazení: Farrah - děvčica, která je od dětství posedlá kamarádem svého bratra, ale je jí zapovězený právě z toho důvodu. Ta osoba navíc trpí bludem, že musí stavět city (nebo spíš komfort) svého bratra nad svoje, v opačném případě by údajně byla sobec. Cože?! Jace – objekt dívčiny posedlosti, který se utápí v pocitu viny (naprosto nelogicky vzhledem k tomu, co o té události nakonec prozradil svému otci), nezvládá s tím pracovat a na problémy obecně reaguje tak, že je pohřbí a uteče. Nathan - zpovykaný bratr lomeno kamarád, který pro svoje bebíčka děvčicu s jejím vyvoleným rozeštve. Jo, tyhle tři bylo fakt těžké si oblíbit. Trochu se to zlepšilo v druhé části, která navazuje po letech, ale na facky jsou střídavě všici nadále.
Pokud jde o děj, asi nejvíc mi neseděl ten zvrat v druhé části, kdy Farrah v podstatě najednou otočila od odtažitosti a obezřetnosti rovnou k tomu, že pozvala Jace do ložnice. Místo nějakého vývoje prakticky otočila o 180 stupňů. Epilog, kdy Jace vylezl na pódium v tom baru, radši ani nekomentuju, to je tak v duchu všech amerických slaďáků, až to bolí. Takže sice jo, dočetla jsem, protože když už něco začnu, většinou jsem zvědavá, co z toho nakonec vyleze, ale můj šálek čaje (kafe nepiju) to rozhodně nebyl.
Jo a mimochodem, psát tenhle druh spoileroidních prologů by mělo bejt trestný.
A pokud jde o překlad, přeložit v daném kontextu pathetic jako patetický docela bolelo. Připouštím, že vedle legend jako je strojní puška, oheň v díře, černé světlo nebo slavný generál Attorney, to sotva stojí za zmínku, ale někdy si zkrátka nemůžete pomoct a zmíníte se.
Láska online
Penelope Ward
Musím konstatovat, že jsem dlouhodobě úplně mimo, pokud jde u knih o očekávání. Od tohohle jsem nečekala nic moc, takže jsem nakonec docela příjemně překvapená. Příběh sám o sobě by mě asi tolik neuchvátil, jak už to někteří zmínili dříve, je to tak americký, až to bolí. Potěšilo mě, že za Edeninou motivací, proč se živila, čím se živila, nebylo nějaké ultradrama, ale prostá potřeba nějak se protlouct, díky čemuž to bylo mnohem uvěřitelnější než cokoli, co si moje paranoidní mysl dokázala vykonstruovat. Plus celou tu story za mě posouvá na další level Ollieho linka. Což bude trochu i mnou, mám pro tyhle nějakým způsobem znevýhodněné hrdiny zkrátka slabost. A Ollie je miláček a to jak školil Rydera mě dostávalo.
Jen jeden rok
Penelope Ward
Tohle bylo docela nevyrovnaný. Tak do půlky spíš nemastný neslaný, až na mírný zvrat s Archieho příchodem, se děj skoro nijak neposouval. Teprve zhruba v polovině se příběh konečně rozjel, ale na pořádné emoce došlo vlastně až po Calebově návratu do Anglie. A ta telenovela kolem Emmy druhé byla sice emotivní, ale taky dost přitažená za vlasy. Za mě celkově byla tahle kniha od autorky z těch slabších, ale na druhou stranu nejsem cílovka young adult, takže...
A jen tak mimochodně: jako young adult je to oštítkované, takže rozčilovat se, že to není čtení pro ženy ale pro teens mi přijde docela mimo mísu.
Milá Bridget, chci tě
Vi Keeland
Tahle kniha mě zpočátku nelákala ze dvou důvodů. Za prvé: nesympatickej blonďatej slaďouš na obálce (jo, já vím, nesuď knihu a tak dále, jenže to se lehce řekne). Za bé: název mi asocioval Bridget Jonesovou, kterou mám zaškatulkovanou jako pěknou blbku. Ale pak jsem zrekapitulovala svá dřívější očekávání k jiným titulům a vyšlo mi z toho, že můžu být jedině příjemně překvapená. A taky jo. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat! No nic, jen jsem tím chtěla říct, že jsem vážně byla příjemně překvapená, jak se mi kniha nakonec líbila. Potěšilo mě nemocniční prostředí, ne že by to bylo nosné téma, ale byla to fajn změna.
Gentleman devět
Penelope Ward
Tak nějak jsem doufala, že až praskne, jak to je s G9, Amber se nas*re o dost víc a dá mu to pořádně sežrat. Že to bude hlavní zvrat. Ale ne, hlavní drámo začalo, když začal dolejzat ex. Ach jo, to byl tak prvoplánový zvrat, až to bolí. Upřímně, ohledně toho následného dilematu se mi chtělo Amber proplesknout, jak mě s tím iritovala. Ale napsané je to jako obvykle dobře. Takže za tři.
Jenom ne Cade
Penelope Bloom
Cade a jeho zabijácký hlášky! Dvojdomek bych s ním mít nechtěla, ale za kámoše bych ho brala. Ale teď vážně: Pokud jde o romantickou linku, asi mi víc sednul Rich, ale jde o to, že u Penelope Bloom je to hlavně o humoru, kterému ta romantická story tvoří spíš rámec, než že by šlo primárně o ni. Aspoň takový pocit jsem z těch pár knih, co jsem od autorky četla, získala. Každopádně, tady jsem se bavila nesmírně, takže mi ani nevadilo, že příběh sám je trochu uspěchaný a spíš jen klouže po povrchu. Pokud u nás vyjde i Nick, asi do něj půjdu taky, už jen proto, ať to mám kompletní.
Jenom ne Rich
Penelope Bloom
Od Banánu jsem čekala pecku, která se ale nekonala, takže jsem byla rozčarovaná. Tady jsem radši nečekala nic, výsledkem čehož bylo nakonec docela příjemné překvapení. Tím nechci říct zázrak, to v žádném případě, ale četlo se to dobře, a i když mě místy iritovalo, jak moc postavy filosofují, místo aby se děj někam posouval, bylo to celkem vtipné a rozhodně jsem se nenudila. Souhlasím, že holky byly na svůj věk spíš jak nevyzrálé puberťačky, zejména v tom, jak zběsile lpěly na tom starém dětinském slibu.
Jeho banán
Penelope Bloom
Tisíckrát omleté téma šéf versus podřízená, ale aspoň to bylo vtipný. Teda tak zhruba do půlky. Jak to zvážnělo, už mě to tolik nebavilo. A bratr mě neskutečně iritoval, s ním bych vyběhla, že by mu byly futra malý.
Už žádné předstírání
Vi Keeland
(SPOILER) Tři výhrady:
1. Název knihy docela ironickej, vezmu-li v úvahu, že od začátku do konce všichni něco předstírají nebo zamlčují, aby prostřednictvím toho někým jiným manipulovali.
2. Nepřijde mi pravděpodobné, že by někdo dokázal dlouhodobě tak mistrně skrývat, že trpí depresemi.
3. Ta žádost o ruku by byla výrazně únosnější, kdyby skončila tím odneseným prádlem. To co následovalo byl kýč jak bič.
Ale jako celek pořád lepší průměr.
Anti-přítel
Penelope Ward
Tohle byl za mě od autorky asi lepší průměr. Po „Řekni něco...“ jsem si každopádně spravila chuť.
Akorát musím říct, že už mě delší dobu štvou ty místy prkenné překlady. Otrocký anglický slovosled a podobné legrace. Ono holt k překládání nestačí umět cizí jazyk, chce to i trochu spisovatelského citu pro ten vlastní. Ale zase na druhou stranu chápu, že liga mistrů nebude překládat červenou knihovnu, no.
Láska mého života
Penelope Ward
Varování: jestli se nechcete nas*at hned v úvodu, přeskočte prolog a přečtěte si ho až po skončení první části, protože přesně tam patří.
Jo, já vím, tyhle příběhy mají vždycky stejné schéma: dva se potkají, postupně a s překážkami vzniká vztah a když to začne vypadat růžově, totálně se to podělá. Ale přesto, přečíst si hned v úvodu, jak zhruba a kdy tak asi se to stane, je podpásovka a já to fakt nesnáším. Koneckonců, proto nečtu anotace, že vždycky vyslepičí víc, než by se mi líbilo. No nic, tak jsem se vyvztekala a teď ke knize:
Ne u každé story se mi stane, že ji současně se čtením opravdu prožívám, ale u téhle to fungovalo na sto procent a emoce tomu odpovídaly. Jo, vytáhnout tohle v práci, když máte chvíli prostoj, je fakt blbej nápad. Ta jedna hvězda dole je vlastně jen za ten prolog.
Až léto skončí
Penelope Ward
Pětatřicet je starší muž? Kdo ty anotace píše, prokrista?! Chápu, jak je to myšleno, ale ta formulace je celkem zavádějící. Asi jako trailery k filmům, ty toho taky většinou nakecají... No nic, ke knize!
Ona je často střevo na pěst, on se k ní místy chová, jako by ji vychovával, což vlastně dává smysl, vzhledem k jejímu věku, akorát že to pak působí skoro až incestně. Škoda. A to jak Noah trval na tom odloučení, aby se děvče vybouřilo a ujasnilo si, co doopravdy chce, tak to je vyloženě uvěřitelné, no. Ale podané je to čtivě, to zase musím autorce přiznat.
Jo a taky musím vyzdvihnout obálku. Konečně týpek v triku.
Řekni něco legračního
Penelope Ward
Uf, tohle mi moc nesedlo. Zpočátku mě poměrně dost iritovala Rana, jednak svojí lehkomyslností ohledně toho pošahaného spolubydlícího, ale hlavně tím, jak se cukala Landonovi ukázat. Ta křeč, v jaké ohledně toho byla, mi vůbec nepřišla adekvátní. Když odhlédnu od tohohle a budu příběh hodnotit jako celek, musím říct, že mi přišel zpracovaný docela uspěchaně, chemie mezi hrdiny pro mě nefungovala a celkově to na mě působilo spíš jako takové klouzání po povrchu. Emočně se to trochu zvedlo, až když začali analyzovat ty adopce, ale celek to už moc nezachránilo.
Bez závazků
Vi Keeland
Je to čtivé, je to předvídatelné, je to od autorky takový, řekla bych, standard. Hunterova backstory mě rozhodně zaujala víc jak Nataliina, ale asi je to logické, on měl tajemství, ona ne. Jestli jsem něco něčekala, tak že se u čtení i dojmu.