Kulibrnda komentáře u knih

Kouzelné? Ano. Pochopitelné? Někdy s obtížemi Mám Burtona ráda a ty básně jsou přesným odrazem jeho vidění zvláštního světa. Chce to rozhodně najít správné rozpoložení a pak sednou. Jen vidím recenze a viditelně v různých vydáních budou básně přeložené s mírnými odchylkami. Mohlo by být zajímavé jejich srovnání, případně přečíst v originále. Ilustrace jsou trefné a přesně v duchu celého díla. Každopádně, nejsem zrovna poetický typ, takže asi nedocením plně existenci této knihy, ale úsměv na tváři vyvolala a to je podstatné

4 16.12.2023

Kruci, jak to, že mi tento skvost tak dlouho unikal? Tak alespoň jsem ho dostala do své knihovničky v naprosto vymazleném vydání od Argo, s krásnou obálkou, takže se tam bude vážně vyjímat. Samotný příběh je akční, propracovaný, postavy si mě vážně získaly, jejich vývoj a vzájemné interakce mě bavily. Svět, zabalený do chromu, je prošpikovaný vším, co ke cyberpunku patří. K vlastní smůle tento žánr hltám od dětských let a setkávám se s ním i ve formě her, seriálů, či filmů, takže mě už nemůže překvapit. Zde mi přišlo velmi líto, že jsem tento román neobjevila mnohem dříve, abych si to mohla užít pěkně za syrova, neovlivněná jeho následovníky. Rozhodně tedy nelze popřít, že právě tento román se logicky stal jedním ze stavebních kamenů cyberpunkového žánru. Doporučuji všemi deseti a pokud by se nakladatel rozhodl přeložit volné pokračování, sáhnu po něm s nadšením. :-)

3 27.10.2022

Já jsem s komiksy taková hodně opatrná, málokdy totiž dostanu, co očekávám. Asi jsem na ně příliš náročná, či co :) Ale přiznám se, že ve chvíli, kdy na mě vypadla reklama na Nanits Chronicles, věděla jsem od samotného počátku, že tohle bude naprostá bomba a to i přes to, že jsem vlastně do té doby vůbec netušila, že se něco takového chystá na knižní trh (nebudu zastírat, že komiksy sleduji velmi okrajově, takže pořízení bylo především výsledkem mé chvilkové slabosti a podlehnutí reklamě. A pak že to nefunguje :D ) Každopádně jsem opravdu ráda, že jsem se nesekla. Však poskládat tři příběhy, jeden sci-fi, druhý postapo a třetí cyberpunk a v jedné knize? Vážně? Sem s tím! :D K tomu se mi velmi líbí kresba, celkové výrazy, vizuál odpovídá příběhu, jeho náladě i emocím. Tady bych snad podotkla, že kdyby to šlo, shodím půl hvězdy dolů za pár nepřehledných situací, které jsem nerozklíčovala ani po několika přečtení a jen jejich výsledek mi naznačil, co asi jednotlivé skeče chtějí říci (nevylučuji, že jsem prostě jen natvrdlá :D ). Jinak zpracování knihy odpovídá ceně. Je opravdu vymazlená, od přebalu, gramáže papíru až k poctivé vazbě. K tomu přiložený artbook je pro mě, jako pro vizuálního kochače opravdovou lahůdkou. Jediné zklamání, které nastalo, přišlo ve chvíli, kdy jsem obrátila na poslední list a potvrdila si, co jsem tušila. Tedy že na další pokračování bude nutné čekat. Tak prosím, ať to čekání není moc dlouhé. Prosím!

5 09.06.2021

(SPOILER) Tak dobře, někdo nahoře vyslyšel moje prosby a opravdu, druhý díl je o špetku lepší, než první. Vypilo se v něm rozhodně méně vína, rozhodně se netopíme v popisech vůní, prostředí a hromada historických postav je super a úplně nakonec, zlepšil se i samotný překlad, což text rozhodně posunulo nahoru. Za všechny tyto vylepšení jsem byla ochotna přihodit jednu hvězdu nahoru. Tím ale prozatím s chválou končím. Nemohu totiž jinak, ale jsem nucena podotknout, že vztah mezi čarodějkou a upírem, je silně toxický. Přesně tak. Poslední dobou se tento terminus technicus (toxicita vztahů mezi mužem a ženou) skloňuje horem a dolem a vždycky jsem si ťukala na čelo, neb v literatuře, kterou normálně čtu, se romantika příliš nenosí. A že si kolikrát říkám, že je to škoda, že spisovatelé mnou oblíbených žánrů ty mezilidské vztahy a spletitosti citů, vynechávají. Asi je snazší popsat mimozemskou invazi, než milostný vztah a napsat to tak, aby si to zachovalo tu vášeň, touhu a hlad po tom druhém, a zároveň celý pokus nesklouzl v popis chorobné touhy být dominantní a ovládat svůj protějšek za každou cenu. Ale po téhle knize si vážně říkám, že rozhodně lepší žádná romantika, než to, co předvádí ti dva. Matthew je psychopat, což k jeho upírské podstatě vlastně docela sedí, ovšem je taky poměrně dost neschopný, což přináší zamyšlení, jak se vůbec dožil 21. století. Každopádně dobře, upír psychopat, na tom není nic divného, hloupé je, že čarodějka je ke všemu asi slepá a hluchá. Svým způsobem je úsměvné, že přesně tento typ vztahu je v knize v jednom rozhovoru zmiňovaný ve smyslu výsměchu upírským romancím a ti dva si z toho dělají legraci, jako by to neměla být pravda. Netuším, zda to je nějaký soukromý vtip přímo od spisovatelky, nebo možná ani ona sama nepoznala, že její upír a čarodějka jsou přesně tím, čemu se skrz ty dva vysmívá. Diana se ohledně jejich vztahu opravdu chová jako by neměla vlastní rozum, je silně nevyzrálá. Už v první knize jsem předpokládala, že je jí něco málo přes dvacet let. Sice to bylo na její tituly a postavení v zaměstnání fakt málo, ale chováním tak působila. V tomto díle jsem ale konečně zaznamenala, že už překročila tři křížky, ovšem v hlavě to bohužel poznat není. Je to škoda, ocenila bych z její strany větší odhodlání a hlavně sebeúctu. Takže bohužel, na poli samotných postav nedošlo ani v tomto díle k většímu posunu, teda možná ano, ale tím horším směrem. Normálně bych za to strhla hvězdu, ale ta Praha a Rudolfův dvůr to zachránily :D Takže suma sumárum, kdyby si Deborah Harkness trochu pofackovala ty dva protagonisty, mohla by možná ciknout i čtvrtá hvězda. Takhle ne. Tři je hezký průměr. Hodnocení další knihy je nejvyšší z celé trilogie, tak doufám. :)

3 02.04.2021

(SPOILER) Co na to říci? Nebudu zastírat, že jsem se ke knize dostala skrz seriál a ten jsem vlastně ani neviděla celý. Ve skutečnosti jsem k TV sedla až na konci druhé řady, ale ten mě zaujal natolik, že jsem si řekla, že si najdu nejdříve zdroj, než se vrátím k samotné seriálové tvorbě. Byla jsem totiž přesvědčená, že obrazová forma vždy zaostává za tou knižní. A ono ouha, asi poprvé jsem narazila na dílo, kde vlastně nechápu, že vůbec někoho napadlo vzít tenhle knižní materiál a natočit ho. Jsem ráda, že už z předchozích komentářů se mnohokrát zmiňuje, že seriál je lepší, takže se necítím jako psanec. A asi i tuším proč. V knize jsou totiž postavy na facku. A to se ještě držím při zemi. Věčné vzdychání, omdlévání, podlamování kolen, čmuchání, popisy vůní, neustálé pití vína po litrech a celková nevyzrálost postav, které si občas zvládnout protiřečit a zvládnou to v rámci ne jedné kapitoly, ale dokonce jedné strany. To všechno mě kolikrát donutilo odložit knihu a zhluboka se nadechnout (mimochodem, po nečekané větě, řešící problematiku cestování v čase, jsem se smála ještě hodně dlouho. Vážně pronesená odpověď "neřeš fyziku" totiž vyřešila celý problém s paradoxy a mě jako vášnivého čtenáře sci-fi doslova uzemnila). K tomu všemu se nedokonalost samotného obsahu snoubí s pokulháváním překladu v oblasti stylistiky. Pokud bych si měla dát za každé přebytečné "jsem" panáka, tak se ve zdraví nedoberu ani na konec první kapitoly. No nic. I přes spoustu výhrad nakonec nechám knize dvě hvězdy. Jednu proto, že i přes všechny výhrady jsem se vlastně nějak více nenudila a druhou za těch pár nechtěných a občas i zamýšlených úsměvných situací. Další díl si přečtu v naději, že se spisovatelka trochu vypsala a bude to snad lepší. Jak ráda bych chtěla příští komentář překlopit ve prospěch chvály textu :)

6 27.03.2021

Tolik otázek a tak málo odpovědí. Pevně doufám, že autor tohle nevzdá a bude se sérií pokračovat, protože v rámci ukojení hladu po nějaké hnusné, špinavé post-apo jsem porušila svou zásadu kupovat série až dokončené (vím, pro nakladatelství je to blbá zpráva, být nás víc, žádná série nevyjde.) Každopádně nejsem vůbec zklamaná. Obě příběhové linky mě držely u knihy, nenudila jsem se, naopak, zvráceně se bavila. Snad jen, že se akce v kombinaci s popisy, občas změnila v tak trochu nepřehlednou změť. Ale tak v zásadě, když dojde na masakr, řád a pořádek tam nemá místo. Takže za mě opravdu spokojenost, hlad ukojen a ani jsem kvůli tomu nemusela rozbíjet nádoby s kadávery :D Jednu hvězdu ubírám, aby byl prostor ke zlepšení a netrpělivě vyhlížím, co bude dál! Slyšíš autore? :D Piš!

6 15.01.2021

Já vám nevím, tématicky pro mě hodně zajímavé, vztah otec a syn na cestě postapokalyptickým světem je něco, co by mě mělo už ze své podstaty naprosto nadchnout. Svět je v tomto příběhu tou nejhorší možnou variantou, jakou může autor zvolit, kdy nepřežilo v podstatě nic a nikdo. A ti, co přežili, se stali tím nejhorším, co v sobě lidstvo má. Ale celkové podání, styl, atmosféra... a konec, v podstatě popírající to, co se buduje napříč příběhem, to mi prostě úplně nesedlo. Film jsem neviděla, asi si ho přidám na seznam, ale určitě ne kvůli knize. Ta pro mě zůstává tak nějak v průměru, kdy rozhodně neurazí, ale bohužel ani nenadchne.

5 06.06.2020

Mám štěstí, že poslední dobou sahám po osvědčených klasikách a Osamělá holubice je jednou z nich. Tahle kniha, to je prostě příběh sám pro sebe. Tak líný, horkem sálající, plný much a zvuků krmících se prasat. Je zvláštní, že pokud umí někdo psát, je schopen sto stran věnovat popisu něčeho, co se nakonec ukáže jako pouhá startovní pozice hlavních hrdinů, vyrážejících se stádem krav do vytoužené Montany. A přesto tomu tak je a autor píše tak, že sedím spolu s Gusem na verandě, sleduji chvějící se vzduch, chrochtající prasata, chytající ještěrky a cítím, jak je mi vedro a nic se mi nechce dělat. A je mi dobře. Vážně je. Druhá polovina knihy už rozhýbe hlavní hrdiny směrem k jejich vytouženému cíli a staví před ně překážky, které se mnohdy ukážou být pro některé nad jejich síly. Odchody postav jsou tak nečekané a rychlé, že by i Martin mohl závidět a přitom přirozené, protože tak to na světě prostě je. Nikdy nevíme, kdy nám život vystaví stopku. Postavy se hledají, doufají, že konečně najdou své místo na světě a mnohé z nich ho najdou, včetně těch, kteří do cíle nedošly. Ten příběh je velice zvláštní a rozhodně ho v tuhle chvíli stavím na jeden z top románů, které jsem četla. Odkládám sice na hromádku přečtených knih, ale hádám, že čirou náhodou se tahle knížka zase objeví někde v tom stohu označeného jako "k přečtení". Tohle se prostě neomrzí.

8 28.05.2020

Věčná klasika. Kniha, která je zbavená přehnaně romantických představ a předkládá život kovboje takový, jaký byl. Plný špíny, tvrdé práce, občas té rozverné zábavy, děravých, věčně prázdných kapes, lásce ke koním a k životu, který dovolil člověku žít tak, jak on sám chtěl. Svobodně a nespoutaně. "Do frasa," řekl Monte, "dyť je to jenom kůň, ne?"

12 14.05.2020

Prozatím moje první zkušenost s Oskarem Fuchsem a rozhodně nelituji. Pro pátou hvězdičku by tam možná musela být ještě špetka něčeho, co ještě nevím, jak pojmenovat, ale i tak mohu říci, že to bylo sakra čtivé, zábavné a super jízda na jeden dlouhý večer. Jen člověk musel přistoupit na to... no prostě na to všechno, co se tam dělo :D Rozhodně si autora dávám do sledování a jeho další knížky rozšíří můj wish list.

2 01.04.2020

Možná jsem ovlivněná tím, že je to vážně hodně, hodně dlouho, co jsem tu knihu a vlastně celou sérii Drakenů z Pernu, četla. Ovšem v době, kdy se mi tahle série dostala do rukou, byla pro mne velice, velice čtivá. Ležela jsem v ní několik měsíců, četla ji stále dokola a to nadšení mě drželo opravdu dlouho. Zpětně si vybavuji především perfektně vystavěný svět, zajímavé propojení jezdců a jejich draků. A také skutečný původ obyvatel a jejich šupinatých přátel, který se postupně odhaluje a přimíchává do čistokrevné fantasy malou, leč velice přitažlivou sci-fi vskuvku. Při psaní recenze musím konstatovat, že jsem opět dostala obrovskou chuť se prohrabat v krabicích po stěhování, kde mám zabalené knížky svého dětství a vážně si tenhle dračí let zase zopakovat :) Tak snad zpětně neuberu z množství přidělených hvězd, neb nostalgie je občas trochu potvora a deformuje vzpomínky :D

3 18.02.2020

Rozbalila jsem pod stromečkem a musím uznat, že už hodinu pobaveně listuji a nemůžu se rozhodnout, kde začít :D Tolik nápadů, jak knihu zlikvidovat a nechat ventilovat své emoce! Za mě palec nahoru, tohle mě bude bavit. Jen si nejsem jistá, zda zvládnu ten pokyn, aby knížka byla nadělena opět pod stromeček. Bojím se, že už nebude ve stavu, kdy by se dala zabalit, leda ji obřadně zamést do krabice a její ostatky v krabici zabalit pod stromek. Tak uvidíme :D

1 02.01.2018

Krásně zpracovaná pohádková knížka i pro ty nejmenší. Pořídila jsem ji pro svého dvouletého syna, jelikož listování v knihách se díkybohu stává jeho velkou zálibou. I proto jsem ocenila, že kniha je tisknuta na tvrdých lepenkových stránkách a tak minimálně trpí v nešikovných prstech malého čtenáře. Pohádky jsou čtivé, hezky a pochopitelně napsané, mají milé a laskavé ilustrace. Sice jsou tam občas překlepy a nejsem si jistá, zda třeba želva je zvíře ze statku (my tedy želvy nechováme :D ), ale pro malé děti je to asi putna, hlavně že je hezky namalovaná a moudrá :) Za mě tedy rozhodně moc hezká kniha pro nejmenší. Pokud se knížka dožije školního věku, věřím, že díky přijatelně velkým písmenkům by se mohla stát i první knihou pro malého čtenáře. Za mě tedy obrovská spokojenost :)

3 02.01.2018

Ale jo :) Nakonec to puzzle dokázal sestavit a dokonce žádný z dílků ani neztratil. Největší problém, který s tímto dílem mám, je snad jen to, že se ve švédských jménech ztrácím a tolik -ö- jsem snad nečetla za celý svůj život :D V tom je samozřejmě autor nevinně :) Tato kniha je méně akční, více konverzační a zápletka, ač někdy zašmodrchaná, tak nakonec hlavu a patu má, pokud připustíme, že vládní úředníci jsou občas jelita napříč světem :) Takže děkuji autorovi, že mě na chvíli nechal ochutnat trochu toho Švédska. I s těmi zápory, které má každý stát...

5 18.12.2017

Já se z toho Larssona picnu. Pokud jsem v jedničce zmiňovala zdlouhavé pasáže věnované rodokmenům a rodinným vztahům, tak v druhém díle jsme dostali poměrně hezký nákupní seznam do obchodního domu Ikea. K celému tomu popisu chyběly snad už jen čárové kódy :D Každopádně až na tyhle drobné úlety mi tenhle díl rozhodně přišel lepší. Jak "Muži, kteří nenávidí ženy" byly uzavřeným příběhem, zde už se počítá s promyšlenější a záludnější zápletkou, která volně navazuje na první knihu a proplétají se tu osudy všech postav v hezky vystavěné detektivce na téma: "Sice je blázen, ale my jí věříme". Je zajímavé, jak Lisbeth i přes svou asociálnost, si získala tolik přiznivých duší. Můžeme jen závidět :) Každopádně tohle se četlo už přeci jen lépe a rozhodně jsem s dalším dílem neotálela. Člověk přeci jen chtěl vědět, jak to dopadne, ne? :)

6 18.12.2017

Na trilogii Milénium se chystám opravdu dlouho a konečně na to došlo. Takže první kniha zdolána a jak jsme na tom? V podstatě uspokojí, ale nenadchne. Některé části jsou naprosto parádní, jiné děsně nudí. Autor to občas vážně přehání s popisem a s podrobnostmi, takže se člověk ztrácí ve všech těch jménech lidí, kteří na příběh ani nemají vliv, rodokmeny několik mnoho pokolení zpět a přitom jsou to informace, které jen navyšují objem textu, aniž by měly pro čtenáře nějaký přínos. Trochu škoda, v těchto pasážích se čtenář prostě nechtěně ztrácí. Naopak k samotným postavám výhrady nemám. Aktuálně kariérně zkrachovalý novinář a mladičká, právně nezpůsobilá hackerka jsou rozhodně zvláštní kombinace, ale docela to funguje. Zápletka. jak to jen napsat? Pátrání po vrahovi z případu, který se stal už dávno, není zase až tak originální. Občas zafunguje deus ex machina v podobě dcery, která se náhle zjeví a jen tak, mimo řečí pošle svého otce na stopu, kterou nevyluštil někdo po několik desetiletí. To bylo pro mne přeci jen trochu za čárou. Ale tak chápu, že nějak autor překvapit musí. Samotný konec naopak chválím, je to opravdu vrchol mírně nevyrovnané knihy, ale člověk pocítí ten hezký pocit, že se dostal na konec příběhu a postavy teď mohou žít svůj život dál. Ani nevím, jak moc autor tohle psal od začátku jako trilogii, nebo další knihy připisoval dál až podle ohlasu? Každopádně tato kniha má poměrně hezky uzavřený příběh a určitě by obstála i jako samojediná :) Proto startuji na třech hvězdách s tím, že s dalšími díly můžeme rovnoměrně a spravedlivě klesat, či stoupat. To se ještě uvidí :D

3 24.11.2017

Tak bohužel, vrchol série už byl. Na tuhle knihu jsem byla opravdu hodně natěšená. Její délka mi dala pořádně zabrat. Navíc občas chyběla motivace se vracet. Deus Ex machina fungoval spolehlivě, sice to bylo asi použito takhle schválně, ale pokud se to opakuje často, už to vlastně není ani vtipné. O tom, jak je naloženo se samotnými postavami, raději nemluvit. Ka-tet dostalo zabrat. Jejich odchody byly někdy hloupé, někdy zbytečné, někdy zbabělé a jindy statečné. Některé mi ublížily. Vím, že tenhle díl už nikdy číst nebudu. Nechci. K sérii se vrátím určitě, jen asi tenhle díl už vynechám s vědomím toho, že s osudy většiny hrdinů a vlastně i nepřátel tak nějak nesouhlasím. Když se nad tím zamýšlím, opravdu nevím, co k tomu napsat, abych neodradila od přečtení, což by byla velká škoda. Myslím, že každý, kdo něco začal, by to měl i dokončit a to se týká i samotného přečtení série. Přeci jen chceme vědět, jak to ten Roland s tou věží má, že? Za jedno přečtení to opravdu stojí, ale je nutné počítat, že u toho bude člověk skřípat vzteky zubami. A nadávat Kingovi. Tomu z toho jediného pravého světa.

2 10.11.2017

Hodnocením se vracím na startovací pozici. Pokud jsem Pistolníkovi dala tři hvězdy, protože jsem z té knihy byla víc zmatená, než uspokojená, tak tady jsem asi fakt zklamaná. Po dočtení se totiž nedostavil ten pocit hladu po pokračování, prostě kniha mě utlumila v hladu po Temné věži. Bude to asi tím, že Susannah byla pro mne z celé skupiny nejméně zajímavou osobou, takže to, že vlastně polovina knihy se zabývá právě jejím příběhem a příběhem další odštěpené osobnosti, mi zase až takovou radost neudělalo. Zbytek skupiny se rozprchl napříč světy a časy a jejich příběhy knihu díkybohu zachraňují- Obzvláště ty, které se dotýkají naší skutečnosti až nebezpečně blízko :) Ale cesta za narozením chlapíčka (bože, jsem na to označení fakt alergická), mě opravdu nudila. Škoda. Čeká mě kniha poslední, která by měla být vrcholem. Byla mi slíbena pořádná jízda, takže doufám, že po tomto zklamání tomu tak bude. Hodně nerada bych celou sérii končila s hvězdičkovým hodnocením jinak, než na šesti hvězdách z pěti :)

2 09.10.2017

Vyklusáváme :) Sedm statečných jsem měla ráda a v podání Rolanda a jeho party je to obzvláště zajímavé. Navíc se nám tu nahazuje zajímavá myšlenka propojení světů s naší realitou. Musím uznat, že to směřování napříč příběhy mě opravdu pobavilo a nadchlo. S ohledem na celek série je tato knížka pod pomyslným vrcholem, ale zhltla jsem ji skoro na posezení. Ihned po dočtení se vrhám na další díl :)

1 06.10.2017

Malé překvapení: samotný příběh pistolníka se neposunul o moc dál, naopak zacouval. A to ne zrovna málo. V čase, který si plyne jak chce, nás tentokrát přenesl do doby, kdy je Rolandovi sladkých 14 let. Odkrývá nám jeho podstatu, to, co z Rolanda udělalo Pistolníka, který skrz dveře napříč světy staví své ka-thet a nechává se unášet ka směrem k Temné věži. Příběh, kdy na oltář je položena první z mnoha obětí a já čtu, po nocích bdím a čtu a ženu ty řádky směrem ke konci, který je předem daný a jediné, co nevíme, jde kdy a jak nastane. Mám v srdci žal, ale vím, že tohle prostě muselo ven, abychom pochopili, kdo a proč je Roland tím, čím je. Dokonáno jest a teď vzhůru na další cestu!

3 26.08.2017