Koza3 komentáře u knih

Divadelních her jsem v životě moc nepřečetl, moc mě nebaví, protože nemají popis krajiny, myšlenek a různých abstraktních okolností. Jedná se většinou jen o rozhovory, stejně tak je tomu v R.U.R. Dostal jsem se ke knize náhodou, kdy jsme v rámci jedné luštící hry měli zjistit jméno prvního robota nové porevoluční generace. Tak jsem toho využil a místo CTRL+F jsem to celé přelouskal. Líbilo se mi to. Mělo to nadčasovou myšlenku, zajímavé rozhovory, ale byl tam pouze jeden či dva zvraty, málo dějové pestrosti a charaktery byly tak vznešené a ctnostné až jsem jim to přestal žrát. Určitě se jedná o top dílo české literatury a i přes svou stoletou vrásčitost má pořád co nabídnout hlavně dnes kdy máme roboty téměř na vše a materiální hodnoty se pro nás stávají symbolem víry.

2 11.07.2017

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)

Krátká gamebooková přestávka mi prospěla. Návrat do světa Lone Wolfa byl svěží a rád jsem se probíjel k vytyčenému cíli. Tenhle gamebook je zase takovým prequelem. Je dosti krátký a nic moc se v něm nestane. Zavádějící je i název, kdy do kobky se podíváte jen na chvíli. No, možná se mi povedlo najít nějakou optimální cestu, zvládnul jsem ho za nějaké dvě hodinky. Uvidíme s čím se poprsí Zajatci času :-)

2 14.02.2017

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
Kaltské jeskyně Vás zavedou na daleký sever, kde se budete brodit hlubokým sněhem a vánicí až narazíte na....nechte se překvapit :-) Tenhle gamebook byl lekhý, pokud máte Sommerswerd, ale zároveň Vás pěkně vytočí. Já ho hrál asi čtyřikrát než jsem zjistil, že dvě cesty k cíli není možné za žádnou cenu projít, protože předmět, který potřebujete se nachází na cestě třetí...chybička nebo jsem něco přehlídnul? Každopádně zima mi je ještě teď :-)

2 30.11.2016

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
První kniha ze série Kai je taková prequel, začátek velkého příběhu. Nastíní co že se to bude dít a vyšle Vás na cestu za králem. Přišlo mi, že oproti dalším dílům je dosti krátká a neobsahuje větší nástrahy či zvraty.

2 30.11.2016

Po dočtení poslední povídky Figurky jsem zvažoval, zda dát alespoň průměrné hodnocení, ale když jsem si vzpoměl na útrapy při čtení povídky Týden v tichém domě nebo zbytečné, přiběh postrádající další povídky, musím dát pouze dvě hvězdy. Mrzí mě to, protože je to česká "klasika" a povinná četba, ale já bych spíše tyhle knížky pro mládež zakázal. Dehonestuje to jejich apetit ke čtení, já ji naštěstí ve škole nečetl :-) Nedávno jsem shlédnul film Díra u Hanušovic. Nutí mě přirovnání. Film se skvělými herci z Dejvického divalda...který stál za ho*no. Příběh o ničem, plný bizarních postav bez nějaké větší pointy. Povídky malostranské vidím podobně. Popis bizarních postav, kterých se Vám i zželí nebo se jim zasmějete, ale tím to končí...při porovnání s povídkami od Svěráka, které jsem nedávno četl musím říct, že to není starým jazykem, či dobou, ale je to autorovým vyjádřením jednoduchého života, které nemusí všechny naplnit čtecím potenciálem...
V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha od českého autora", protože když mě o půlnoci vzbudí a řeknou vyjmenuj deset českých autorů, tak Neruda bude určitě mezi nimi :-)

2 08.04.2016

Po shlédnutí filmu jsem si vzpomněl, že mám doma v knihovně tuto "pouť za odpověďmi". Pustil jsem se do čtení. Bylo to docela čtivé, autor se snaží dát dohromady fakta nebo alespoň porovnávat historické důkazy podle jejich váhy. To jsem od toho přesně očekával a to jsem taky dostal. Celou dobu jsem měl ale pocit, že se jedná o propagandu křesťanství a to se mi taky nakonec potvrdilo. Poslední kapitola neměla s porovnáním faktů co dočinění a snažila se verbovat a přesvědčovat o tom, jak je Bůh všemohoucí. Jsem lehce věřící, proto se s těmito názory v základu ztotožňuji, ale odmítám a pokládám za velice neslušné, aby po sta stranách rozboru historických událostí, na mě autor začal chrlit svoje žvásty. To mě znechutilo a proto snižuji do podprůměru.
V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha začínající stejným písmenem jako tvé křestní jméno", protože v originále se to jmenuje The Da Vinci Code - A quest for answers a moje křestní jméno není koza3 ale Daniel :-)

2 30.03.2016

Tahle sbírka byla o třídu lepší než její předchůdce. Povídky byly zajímavější, zábavnější, pointa byla poučnější. Názvy povídek měly často dvojsmysl a když jsem nějakou dočetl, zamyslel jsem se znovu nad jejím názvem a usmíval se radostí. Nejoblíbenější povídky Nákup, kdy jsem si představoval sám sebe jako nasraného důchodce v supermarketu, O slušném taxikáři, která mě donutila zamyslet se nad pražským přízvukem, který se u mě rodí nebo Dvojí vidění, která mě vtáhla do děje ve švédsku tak, až se mi dělaly omrzliny na palcích.
Přemýšlel jsem, zda v rámci čtenářské výzvy zařadit knihu pod českého autora, ale rád bych se ještě na nějakou tu češtinu vrhnul, proto řadím jako kniha pod 200 stran.

2 09.03.2016

První světová válka je pro mě mnohem větší záhadou než ta druhá. Nezažil jsem to a ani kolem mě nebyli pamětníci, kteří by na krutosti této války vzpomínali. Na západní frontě klid mi tento nedostatek doplnila. Vyprávění obyčejného německého vojáka, který se zajímá o své kamarády a o to aby přežili, řeší jak se správně plazit, aby nedostal kulku do zadku, mi přiblížilo atmosféru tohoto konfliktu dokonale. Detailní popis vojáků, kteří umřeli na následky nádechu plynu, který byl stěžejní zbraní této války, byl brutální. Kniha se snaží předat poslání toho, že obyčejný voják moc nechápe důvody války. Taktéž se snaží přiblížit to, že jednou narukovaný voják už se nikdy nemůže stát civilem, protože obyčejný život mu byl odepřen a už není cesty zpátky jak se do něj dostat. Obzvláště to platí pro dospívající vojáky, kteří se nemají k čemu vracet. Zničení osobnosti bylo klíčovou charakteristikou tohoto díla. Celkově hodnotím jako opravdovou kvalitní klasiku, ale nezanechalo to ve mě větší šrám či potřebu zamyšlení. Nejsem necita, ale nějak jsem se do postoje hlavního hrdiny vžil a nepřišlo mi to všechno běsnění jako něco neobvyklého. Proto hodnotím lehkým nadprůměrem.

2 21.01.2016

Dle mého názoru zatím nejlepší díl celé série. Střídavé vyprávění bylo božsky zpracováno.

2 11.04.2013

Maraton Zeměplochy pro mě znamená, že každá druhá přečtená kniha bude právě pratchettovka. To mě může trošku unavit a ovlivnit tak můj úsudek, ale obecně bych mohl dát celé Zeměploše pět hvězd a byl bych s hodnocením spokojený. Když však hodnotím individuální díla, tak narazím na to, že některé se prostě nepovedlo dopéct jako správný trpasličí chleba. Příběh je dost podobný tomu, co jsme četli v předchozích knihách, ale dozvíme se nové pikošky o vztazích minulých a dojde i ke změně ve vztazích současných. Vždycky jsem měl zafixováno, že Zeměplocha je trošku jako Simpsonovi, kdy se čas prostě zastavil a všechno se odehrává v jeden okamžik. Nedochází k rozvoji, Maggie je pořád batole. Ale Dámy a pánové vám nastíní, že by to mohlo být trošku jinak a rád bych si dal i prequel o mladé Bábi (říkalo se jí i za mlada Bábi?), jak to roztáčela. Určitě by ji stařenka tumfla, ale ty její extempóre bych raději neviděl. No takže je to super, zasmějete se, ale příběh a zvraty jsou tak nějak navíc vedle zajímavějšího příběhu postav.

1 27.03.2024

Super pozadí nejen pro hráče. Všichni gameři (včetně mě) by rádi pracovali v herním průmyslu. Tahle knížka je takový odstrašující příklad, proč mít hry pouze jako konzument a zábavu a nikoliv živobytí. Vzestupy a pády studií s sebou nesou hlavně pády normálních lidí, kteří často do poslední chvíle neví, že zítra si budou moct přispat. Trošku škoda, že jsme se nedozvěděli nějaké pikošky i o evropsých studiích, ale tenhle americký sen bude platný asi všude. Dneska už tyhle pády moc nevidíme, ale zrovna při čtení oznámili Mimimi (tvůrci Desperados 3, Shadow Tactics a nově Shadow Gambit), že to balí. Příliš noho energie zaplatíte za příliš silnou dávku stresu. Úplně rozumím, že tenhle business vás může pěkně sežvýkat a o to víc si vážím tvorby, kterou nám každoročně servírují.

1 06.10.2023

Hus. Komenský. Smetana. Cimrman. Tohle se objevilo na tabuli v legendárním filmu Jára Cimrman ležící, spící. Nějak podobně zní i kniha, kdy Kocher si připadá jako velikán českých dějin, ale jeho důležitost je pochybná. Můžeme asi říct, že je to velký oportunista, narcista a egoista, kterému peníze nesmrdí. Já vždycky hodnotím biografie dvěma atributy. První je samotný život a úspěchy protagonisty a druhý atribut je jak se to autorovi povedlo nacpat na papír. U krtka musím to první číslo přiblížit k nule, protože mě protagonista neskutečně iritoval. Jeho "zásluhy" jsou pochybné, jeho motivy ještě podivnější. Snaží se vysvětlit své důvody, ale za každým "správným" rozhodnutím cítím peníze a vlastní obohacení. Za mě je ten člověk amorální zm*d, který prodá i vaši matku. Druhý atribut, tedy zpracování autora hodnotím průměrně. Oceňuji až bakalářskou analýzu, kdy musel projít neskutečným množstvím materiálů, aby tomu dal nějakou hlavu a patu. Nehledě na to, že spousta dokumentů je stále tajných a není k nim přístup, takže jsme konfrontování často dvěmi, třemi tvrzeními a musíme si udělat vlastní názor, jak to vlastně ve skutečnosti mohlo být. Co však čtivost sráží je neustálé tvrzení, že Kocher je velice inteligentní a rafinovaný. Kdybych si dal v PDF verzi CTRL+F a vyhledal slovo "inteligentní" vyskočí mi tak tisíc výskytů. Já o tom nepochybuji, že to byla bedna, ale číst to pořád dokola a hnát jeho ego ještě takto knižně mi bylo proti srsti. Četl jsem to na dovolené a žena jen kroutila hlavou, protože jsem neustále tvrdil, že se to nedá číst, ale snažil jsem se to dokopat do konce. Povedlo se, knihu odkládám někam do archivu.

1 23.08.2023

Četl jsem to dlouho, jelikož se mi to tak nějak prolnulo se státnicemi, ale nevadilo to. Příběh celé knihy se táhne přes desetiletí a ač mě ta část pozpátku zase tak nebavila, tak závěrečná pistolnická apokalypsa stála za to. Pro všechny fanoušky trpaslíka nutnost, ač tedy je ta kvalita o fous nižší než předchozí dva díly.

1 10.07.2023

Miluju cross média. Průvodce k nejočekávanější hře dekády jsem si nemohl nechat ujít a na dovolené jsem ji slupl. Zítra si jdu pro svoji placku CP2077 a jsem připraven, nabit znalostmi bez spoilerů. Budu vědět která čtvrť je sídlem kterého klanu, jaké zbraně se dají koupit a co byla ta čtvrtá korporátní válka.

1 10.12.2020

Jako Lipeňák narozený v Přerově jsem dostal tuhle knihu od troubecké babičky s věnováním "Abys věděl, kde máš svoje kořeny." To mi kniha jasně řekla desítkami fotografií a pár popisky na závěr knihy. Je to emocionálně focené i psané a jsem rád, že na mě vykukuje z mojí knihovny. Přerovsko se možná nepyšní žádnými velehorami nebo historickými bitvami, ale ten malebný folklór a krásné vesničky jsou srdcovky.

1 23.09.2019

Tak kolik Karle? Pět. A říkáš jim, aby četli ty knížky rychleji? Říkám Karle, pokaždé, ale prostě to čtou dlouho.
Pět měsíců jsem to četl. Ta knížka je plná mouder, nehraje si na vymýšlení kola, prostě udělal rešerši jiných studií, jiných kapacit, přidal svou trochou do mlýna a snaží se pomoci Vám vyloudit úsměv a najít štěstí v pracovním i osobním životě. Tak dlouho jsem to četl, protože je tam toho moc, co musíte nebo měli byste zpracovat, pokud se chcete ve směru pozitivního leaderovství posunout. "Problém" u těchto knih je ten, že často musíte hodně překopat své fungování a zamýšlet se nad tím, jak v práci postupujete. Vzal jsem si z toho nějaký ucelený závěr, nejsem leader, ale zajímá mě, jak své pracovní či osobní okolí motivovat a posouvat do toho pozitivního vnímání světa a přesně tahle kniha a její autor Vám k tomu pomůžou. Možná je nakonec dobře, že jsem to četl tak dlouho, protože se mi to v čase rozrostlo v mozku a samostatně to začalo fungovat. Je pravda, že teď vstávám trošku jinak, komunikuju trošku jinak a rozdávám úsměvy tam, kde můžu. Určitě si to přečtěte a neškatulkujte Muhlfeita jako machýrka, který se vytahuje, protože on mluví a píše upřímně o tom co zažil a zažil toho dost. Povzneste se nad to a odneste si z toho maximum.

1 12.07.2019

Jedna z výhod rodičovství je, že začnete objevovat zájmy, které vás dříve nechávaly chladnými. Zvony jsou momentální úchylkou mé 2,5 leté dcery. Sjíždíme na YT hromadu videí jak se rekonstruují zvony, povedlo se nám dostat na nedělní zvonění jednoho mega zvonu na Moravě. Vidět to dílo v akci z metrové vzdálenosti je nezapomenutelný zážitek. Když jsem seděl náhodou v jedné pražské kavárně a viděl tam na prodej tuhle knížku, dlouho jsem se nerozmýšlel a putovala se mnou domů. Nejvíce mě bavil začátek, tedy historie zvonařství, jak zkoušeli různé poměry mědi a cínu, aby dosáhli dobrých akustických vlastností. Moc zajímavá fakta. Méně mě pak bavila umělecká část o vyobrazení svatých na zvonech. Nejsem žádný znalec umění a tak mě to nechává chladným. Druhou část popisující konkrétní nápisy na zvonech jsem už nečetl. Vysoké hodnocení je z důvodu komplexnosti knihy, která se snaží pokrýt všechny aspekty. Z důvodu příběhu knihy, kdy první vydání autorka napsala zamlada a po padesáti letech se k němu vrátila a udělala reedici. A poslední a hlavní důvod je, že běžný smrtelník nemá jiné možnosti, jak se o zvonařství více dozvědět. Řemeslo bohužel umírá a spolu s ním i informace a dostupné vědomosti. Snad se to podobně jako u kovářů a řezbářů otočí a kampanologie zažije renesanci.

1 23.02.2019

Tak jsem se po mnoha letech opět pustil do Pratchetta a nejsem zklamán. Tenhle vstup do zeměplošského světa je pompézní. Zavede nás na mnohá zajímavá místa, Ankh-Morpork jen tak nakousne, ale dá najevo, že tohle město nabídne spoustu dobrodružství. Když jsem to před mnoha lety četl, můj pohled na všechny pratchettovky byl takový, že půlka knihy se nic moc neděje a pak nás děj totálně rozmrská a naservíruje pompézní příběh. Podobně je to u Barvy kouzel, která nám chvíli popisuje, kde to vlastně jsme, co že je zač ta Velká A'Tuin a pak Vás doslova hodí přes okraj :-) Moc pěkná knížka a už sahám po Lehkém fantastičnu, abych si dokreslil obrázek tohohle božího příběhu :-) btw ač jsem v angličtině takový mid-levelista, tak pratchetův barvitý jazyk je dost obtížný a jsem rád, že Kantůrek to tak báječně pojmul a přeložil pro naši kotlinu.

1 31.01.2019

Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Tenhle díl vybočuje, ale to snad všechny :-) Arthur se dostane zpět na planetu Zemi a najde si životní lásku, naučí se létat a spolu to snad dotáhnou vysoko :-)

1 29.10.2018

Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Pokračování jede v dobrém tempu, potkáme se se stvořitelem vesmíru (teda on si to nemyslí), dostaneme se do headquarters Průvodce a vrátíme se na planetu Zemi, ale trošku v jiném časovém období. Původní civilizace a jejich řešení inflace je k popukání :-)

1 29.10.2018