Kočičáci komentáře u knih

Z krabice vyndal skutečnou lidskou lebku... Prohlédl si ji a jednou rukou ji zdvihl. Zahleděl se jí do očí.
"Znáš starou shakespearovskou otázku?" zamachroval Krauz.
"Jak se jmenuješ?" vypálil pohotově Chosé, nespouštěje z lebky zrak.
Krauz musel uznat, že ta Chosého je pro ně mnohem důležitější než Williamova...

Tentokrát si mordýři z kanceláře sto čtyřicet jedna rozdělí práci pěkně fifty fifty. Krauz s Chosém pátrají po totožnosti uleželé mrtvoly ze břehu Moravy a Burger s Hanzelem zase zjišťují, jak moc se zapletla sousedčina dcera Anička, když začala dělat krupiérku v jednom nově vzniklém "privat clubu."
Jak překvapivé, když se všichni srazí v podsvětí "Nášho Mesta", které je ovládáno Ríšovými kámoši ze sídliště. Potkáte všechny - Bosse Mira, Viktora Prajse, Tibora Hakla - a nudit se teda rozhodně nebudete!
Skvělé, vtipné a čtivé - jako vždy! Ráda doporučuji.

49 22.02.2021

SKVĚLÉ a pro mě ještě o fous lepší než díl první!
Autorka opět naložila na bedra rodiny Pospíšilových všechnu tíhu světa, všechny krátké okamžiky štěstí byly vždy během chvíle rozprášeny. Jedině obdivuhodná rodinná soudržnost umožnila všem vydržet až do roku 1945.
Bylo to velmi smutné a těžké čtení, které jsem si ovšem užila od prvního do posledního písmenka! Už teď se nemůžu dočkat závěrečného dílu!

72 13.02.2021

Takovéto knihy chci číst pořád!
Vloni jsem z ní byla nadšená, letos jsem si dala repete, abych plynule navázala na druhý díl, kterého jsem se nemohla dočkat. Příběh sám o sobě je skvělý, ale není to jen o něm. Je naprosto obdivuhodné, co autorka vznikající trilogii obětovala - tolik vyslechnutých příběhů, načtené historie, zpracování nářečí - tzv. po našymu - má můj velký obdiv!

Vím, že to bude znít jako klišé, ale musím to napsat!
Nikdy si nebudeme dostatečně vážit toho, co máme a jak žijeme, dokud nezakusíme válku, bídu, hlad, nedostatek základních věcí nebo každodenní, nikdy nekončící dřinu, kterou zažívali chlopi v tomto příběhu.
Až si budu chtít příště na něco stěžovat, vzpomenu si na příběh Barbory a její rodiny a kousnu se do jazyka, abych si nestýskala, jak "těžké" je to, co zrovna prožívám...

❤️ Doporučuji ❤️

77 13.02.2021

NÁDHERNÉ
SNOVÉ
KOUZELNÉ

39 13.02.2021

To je prostě partička k pohledání, na druhou podobnou jen stěží narazíte! Z malé Noční hlídky se stává větší a pestřejší Městská hlídka, kam přibude opravdu trpaslík Potroublo, troll Navážka a krásná čubička Angua. Mým nejoblíbenějším stále zůstává skvělý zatím desátník Kartotka. Společně pátrají po vrahovi, který řádí v ankh-morporkhských ulicích i kanálech a snaží se urovnat odvěké trollo-trpasličí nepřátelství. Jednoduše úžasné, pratchettovsky humorné a kouzelné.

40 12.02.2021

Jak mám jednou pro něco slabost, tak ztrácím objektivitu. Přiznávám, u této série objektivní nejsem, protože Kim a celá její parta z okresu Black Country jsou prostě skvělí. Tento díl byl obzvlášť povedený a řadím ho mezi jeden z nejlepších. Nedokážu si vzpomenout, jestli jsem vůbec někdy brečela u detektivky... tohle byla nejspíš premiéra, celkem mě to vzalo :-(
Celý příběh, odehrávající se na území elitní soukromé školy, byl skvěle propracovaný, rezonovala v něm silná témata jako je šikana a elitářství (obojí z duše nesnáším) a bylo to zkrátka uvěřitelné. Zkrátka pecka, opět ráda doporučím!

51 12.02.2021

Colleen je pro mě vždycky sázka na jistotu. Tentokrát jsem si na začátku čtení říkala, bože bože, snad to celé nebude o středoškolských láskách... To by ovšem nebyla Colleen, aby příběh nevygradovala hned zpočátku a nepřehoupla ho do úplně jiné roviny. Úplně mi jich holek bylo líto, jak k sobě nemohly najít cestu a ani pár vět společné řeči... Ještě že osud umí zařídit, že když je jednu chvíli hůř, musí na oplátku přijít i ty lepší chvíle.
Složité to bylo, krásné to bylo, užila jsem si to maximálně! Opět ráda doporučuji.

43 12.02.2021

Skvělý a velmi napínavý thriller. Luxusní činžák Bartolomějská, který leží na Manhattanu je opředen záhadami a tajemstvími více než sto let starými. Mladá Jules, která je bez práce, bez peněz a bez rodiny se rozhodne přijmout "práci" hlídačky bytu. Za slíbené peníze se těší na restart svého života. Jenže většina plánu nikdy nevyjde tak, jak si představujeme...
Po záhadném zmizení dívky, která hlídá byt pod ní Jules rozjede pátrání na vlastní pěst a zdráhá se uvěřit tomu na co přichází...
Byla jsem našponovaná a dávala jsem Jules rady - BOŽE, UŽ SE TAM NEVRACEJ!!! - leč marně... užila jsem si čtení do posledního písmenka a smekám klobouček. Těším se na další knihu mistře Sagere!

PS: chtěla bych zažít ten výhled z horního patra Bartolomějské a pozdravit přitom George.

PPS: jsem jediná, komu zcela nesedí název knihy versus obsah? - jakože pidi detail :-D

47 23.01.2021

Opět velmi čtivý díl z amišské série v čele s náčelnicí Kate Burkholderovou. Tentokrát se prolínají dvě vyšetřovací linie a vše je pěkně zamotané. Vražd je sice hodně, ale naštěstí nejsou tak brutální, jako v minulých dílech. Mírně se posune i vztah Kate a Johna Tomasettiho. Že autorka píše podle jednoho mustru se dá překlenout delšími pauzami mezi jednotlivými díly - pak vám to nebude tolik vadit, stejně jako mně... takže čtvrté pokračování zase za půl roku :-D

Skořápky na vodě je první knihou od paní Pospíšilové, která mě nezaujala a moc mě nebavila. I když příběh je naladěn na dojemnou strunu, po mně sklouzl bez rozvíření jakýchkoli pocitů. Ani název a obálka knihy mi nekorespondovaly s obsahem. Bohužel tentokrát to nesedlo, ale autorčiným knihám zůstanu věrná.

26 23.01.2021

Pochopila jsem, čeho autorka chtěla dosáhnout, opravdu ano. Jak je obtížné popasovat se se samotou ve stáří, nemocí a umíráním, prázdností manželství...
Ale nějak to po mně sklouzlo, nezasáhlo mě to na těch správných místech a pocity prostě nevyburcovalo. Emoce jsou pro mě při čtení prostě důležité. Tady jsem se nepropojila s žádnou z postav, všichni mi byli tak nějak jedno. Snad Eva jediná mě dokázala naštvat tím, jak Květu neustále citově vydírala - tak ano, tu bych pleskla přes pusu. Jo a ještě jsem možná na chvíli záviděla Ptáčkovi, že má od všeho na světě klid a může jenom číst :-D ... ale opravdu jenom na chvíli, doupě zatím nebuduji...

46 10.01.2021

Opět skvělý příběh soukromého vyšetřovatele Sattlera, jenž nás zavede na prkna co znamenají svět - do Nového německého divadla roku 1911. Tentokrát není detektivní příběh nijak brilantní, ale o to víc je to čtenáři vynahrazeno ve vykreslení dobové atmosféry a fungování divadla a jeho zákulisí. Velmi oceňuji všechny detaily, které autor do příběhu zakomponoval a které mu dodávají tu správnou šťávu a autenticitu. Už mi jenom chybí, aby stránky byly napuštěné těmi správnými vůněmi, abych mohla jen zápěstím přetřít a dojem by byl dokonalý. Těším se na další díl!

42 10.01.2021

"...člověk nikdy nevidí všechny křižovatky, které ho čekají na cestě k cíli, vidí jen začátky cest, které tam vedou. Musíte si prostě vybrat jednu, vydat se po ní a doufat, že se k vám někdo přidá."

Velmi smutný a dojemný příběh, který vás chytí za srdce. Asi každý, kdo má zdravé děti, po přečtení poděkuje Bohu, že nic podobného nemusel prožít. Před těmi, kdo něco podobného prožili nebo prožívají, mám obrovský respekt, úctu a zároveň držím palce, aby vše zvládli co nejlépe.
Pip a Max chtěli pro svého malého Dylana jen to nejlepší, ale každý po svém. Nakonec jim Osud ukázal, že přát si můžou cokoli, ale kormidlo drží on...

Palec nahoru za zajímavou formu vyprávění druhé části.

38 10.01.2021

Jako skalní fanynka Bratrstva černé dýky jsem si nemohla nechat ujít autorčinu sérii Padlí andělé. Než se mi všechno poskládalo dohromady, tak jsem byla chvíli rozpačitá, ale jakmile mi děj zacvakl do sebe, tak už jsem si jen užívala nové hrdiny. Velmi také oceňuji provázanost příběhu s hrdiny BČD, jelikož děj se odehrává taktéž v Caldwellu. Těším se na další díl :-)

Autor tentokrát ve třetím příběhu Matěje Mlynáře mírně ubral bitek a přidal více lásky a cukrování mezi Matějem a Pavlou, z čehož jsem byla celkem nesvá - no nevím, třeba se to už příště povede vyvážit.
Jinak téma opravdu temné - drogy, sekta, rituální vraždy miminek a pohřešované dívky. Na maloměsto typu Jindřichova Hradce celkem slušná nálož. Ovšem velmi si cením každého českého autora, který jde s detektivkou na trh, takže ráda doporučím a hodnotím opět zaslouženými čtyřmi hvězdami.

34 03.01.2021

Díky tomu, že jsem omylem začala číst sérii od druhého dílu, tak jsem měla představu, co mě čeká. Naštěstí mi to nijak náhled neovlivnilo a čtení jsem si užila.
Jude si prošla peklem, ze kterého se jen zázrakem vyhrabala a snaží se pokračovat v běžném životě i v kariéře policejního detektiva. Prožité útrapy jí zdokonalily některé smysly a tak dokáže vnímat, co běžní lidé nedovedou a díky tomu se jí podaří významně pomoci při aktuálním vyšetřování.
Ráda doporučuji.

47 02.01.2021

Ze Sochaře smrti jsem tentokrát celkem rozpačitá. U Cartera jsem už si sice zvykla na brutalitu, ale ovšem také i na preciznost vyšetřování, což si jeho thrillery protkané sériovými vraždami stoprocentně zaslouží. Bohužel jsem ve vyšetřovacích procesech tentokrát našla několik pochybení a nedovysvětlení, které mi kazily celkový dojem jinak výborného čtení. Hunter s Garciou patří mezi moje oblíbence, protože mezi soudobými detektivy patří mezi ty normálnější a nezatížené tunou přídavných problémů v podobě alkoholu, léků, psychóz a podobných nešvarů...
Těším se na další díl :-)

41 01.01.2021

V Omylu se vracíme za mladými hokejisty do jejich vilky a na Briarovu univerzitu. Johnny Logan je stále po uši zamilovaný do dívky svého nejlepšího kamaráda. Ve skutečnosti netuší, že jen touží po po lásce a podobném vztahu, jaký mají oni. Oči mu otevře až náhodný střet s milou a skromnou Grace, která ovšem čeká na toho pravého. Jestli jím bude zrovna Johnny, tak to si budete muset přečíst :-)

33 01.01.2021

Skvělý, rafinovaný a napínavý psychologický thriller, který vám dovolí se nadechnout, až knihu zaklapnete. Autor vás povodí jako loutky na špagátcích až do samotného konce. Perfektní námět, dokonalé zpracování i s detaily, jako je dojemný šanson Parlez-moi d`Amour od Lucienne Boyer, který jsem si několikrát pustila, nebo třeba temná Goethova báseň Král duchů. Vřele doporučuji, klobouk dolů!

38 01.01.2021

Svítání nad savanou je mojí první knihou od Hany Hindrákové. Autorku jsem si v podvědomí zaškatulkovala do šuplíku "černá Afrika", proto jsem byla zaskočena (nečtu anotace), že se více než polovina knihy odehrává v Praze s ústředním tématem "zhrzená láska a tanec". Až na závěr v Poděkování, jsem odhalila důvod! Autorka chtěla napsat knihu o svém oblíbené tanečním světě, a zároveň nechtěla svoje čtenářky ochudit o téma afrického dobrodružství. Což se jí tedy povedlo, já ovšem upřednostňuji ucelenější formát.
Určitě si nenechám ujít další příběhy, které už budou z Afriky.

26 01.01.2021