_Knihomolka_ komentáře u knih

Ráda si jednou za čas "prolistuji" nějakou knihu z maturitní četby, obzvlášť takovou, která se jeví stále aktuálně a je pro čtenáře nějakým způsobem přínosná. Těch, jež splňují nejméně tyto dva požadavky mi prošlo pod rukama už nesčetně a po dnešním dnu se k ním zajisté zařadí i Čapkovo R.U.R. V této knize mě zaujala především alarmující vize týkající se robotů a také neméně důležité filozofické úvahy.

3 26.12.2023

Další krásná a praktická kniha od paní Trhoňové. V úvodu pěkně vysvětleny základy práce s kynutým těstem a ve druhé polovině tolik lákavých receptů, že by jimi ani ten nejmlsnější jazýček nepohrdnul. A poněvadž já nikdy neodcházím s prázdnou a nepatřím ani mezi ty nejvybíravější, nevypůjčila jsem si jich zrovna pomálu :).

3 03.12.2023

Nebylo to lehké čtení - jednak kvůli samotnému tématu holokaustu a historicko-filozofickému podtextu, ale také i autorovým pojetím. Přestože publikace pečlivě rýsuje počátky a vývoj holokaustu napříč Evropou, nezískala si mou pozornost tak, jako některé tituly z její konkurence. Nicméně i zde jsem našla několik dalších nezbytných dílků do "skládačky" o druhé světové válce.

3 21.09.2023

Předchozí kniha od paní Trhoňové se mi zamlouvala malinko více, ale ani tahle nebyla špatná. Tentokrát jsem byla poučena o moukách typu T a pekařských procentech, což se vždycky hodí :).

3 10.09.2023

Po přečtení Hany a Černé a purpurové, jsem nevěřila, že narazím na román, který jim bude schopný konkurovat. Nyní ale otevřeně uznávám, že jsem se hluboce, ale hluboce mýlila. Kouzelník z Osvětimi je spolu se dvěma výše uvedenými knihami jeden z nejlepších příběhů pojednávající o druhé světové válce. Všechny tři totiž skýtají krásný jazyk, mají svou osobitost, potrpí si na kvalitu a zahrnují i faktické informace.

3 31.08.2023

"Když se narodíme, pláčeme a celý svět se raduje. Svůj život bychom měli žít tak, že když budeme odcházet, budou plakat ostatní, zatímco my se budeme radovat."
Většina mouder z Juliánova monologu pro mě nebyla žádnou velkou neznámou, nějaké si u mě nově získaly oblibu, ale u jiných jsem zase naopak zůstala lehce skeptická. Celkově si myslím, že kniha sama o sobě není špatná, ale mohla být pojata záživnější formou.

3 08.08.2023

Knihu nelze hodnotit jinak, než plným počtem. Paní Fourová mě toho opět hodně naučila, něco připomněla, přehledně mi také nastínila kulinářskou alchymii a na konec nezapomněla napsat ani pár řádek o tom, okolo čeho se tu vlastně stále točíme - o zdravém přístupu k jídlu. Přesto tím nejcennějším, co mi autorka dala, pro mě zůstávají tři věci - to, že si teď díky ní umím sama zčásti upravit poměry surovin u receptů, vyznat se v pestré paletě potravin a správně číst obaly.

3 12.07.2023

"Do očí se mi derou slzy. Jsem vděčná, že žiju, existuju, jsem. Že mám dvě zdravé nohy, svobodu a v duši neutuchající touhu život prožít. Protože život není samozřejmost, ale dar."
Obdobně jako u Rendla mě autorka lapila na nádherný jazyk a jedinečně zvěčněné okamžiky z cest. Přesto však cestopisu musím vytknout jednu maličkost. Tou je za mě nedostatek informací a zajímavých postřehů k jednotlivým zemím. Opravdu jich tu bylo žalostně málo, ale věřím, že tuto nedokonalost příště autorka vypiluje, jelikož kniha jako celek byla krásná, úctyhodná a inspirativní.

3 22.06.2023

"Místo abychom hledali krásu v dokonalosti, hledejme ji v nedokonalém. Základem je "přijmout", že existují jisté věci, nad kterými nemáme moc. To je například důvod, proč Japonec ocení šálek nepravidelného tvaru s vinoucí se prasklinou."
- wabi sabi
Nemůžu říct, že bych z knihy byla úplně paf, ale něco mi po sobě skutečně zanechala - jedno příjemně strávené odpoledne, hlavu plnou otázek souvisejících se smyslem života a sebepřijetím a také pár hezkých citátů...

3 10.05.2023

Rokem 1950 jsem vstoupila do série Můj rok a díky tomu, že jsem hned zprvu narazila na tak kvalitní kousek, určitě se s ní neloučím. Paní Breuerová totiž čtenáři nabízí unikátní a nestranný pohled do dob komunismu, přikládá zachovalé fotografie, vysvětlivky a ke konci knihy dokonce uvádí v jednotlivých dnech roku 1950 události z různých koutů světa.

3 04.04.2023

"Words can hurt, help or heal. There´s power
in everything you write and say. Your
message is significant: be wise with it."

Zde si každý přijde na své, protože kniha je velmi motivační, ale hlavně univerzální - obsahuje autorovy životní zkušenosti, příběhy těch, kterým pomáhal, povzbuzující citáty sladěné s ilustracemi a zajímavé výzkumy spojené s duševním zdravím člověka.
Doporučuji.

3 17.11.2022

Ani u mé druhé knížky od Darcy Coates se nemůžu ubránit pocitu zklamání. Už nějaký ten pátek mi stále vrtá hlavou, co je na jejích románech tak strašidelného, protože ani u tohoto jsem tomu na kloub bohužel nepřišla (což ale neznamená, že nebudu hledat dál :)). Mě spíše autorčiny knihy lákají svými originálnímu tématy a tím, jak dokáže čtenářům příběh nastínit občas až nebezpečně realisticky, i když tu jde obecně o duchařinu.

3 28.10.2022

Couchsurfing je určitě jeden z nejlepších způsobů, jak nahlédnout pod pokličku Ruského tajemna. Autor, jakožto zkušený novinář a cestovatel, dokázal z výletu vytěžit maximum, skvěle rozebíral ruskou propagandu a rozporuplné informace, kterým se úspěšně snažil přijít na kloub a co se týče samotného Putina, na něm nenechal nit suchou. Fotografie na tom byly kvalitou o něco hůře, ale s tím se už nedá nic dělat. Nicméně se těším, až se s Orthem vydám i do jiných lokalit :).

3 02.09.2022

"You must have a
honeycomb
for a heart
how else
could a man
be this sweet."
Sice mě sbírka Mléko a med oslovila malinko více, ale ani u této jsem se nenudila. Opět zde byly básně, které jsem si přečetla několikrát, ale také i ty, které mi přišly slabší. Rupi do nich vložila procítěnost, nadhled a jasné poslání. Stejně jako první, i tuto knihu jsem četla v angličtině, což mi vyhovovalo více, než kdybych ji četla přeloženou do češtiny. Když jsem si totiž na internetu přečetla pár veršů v našem jazyce, přišlo mi, že překlad dílo ochudil o ty správné prožitky a pocity, které do něho autorka původně zakomponovala.

3 24.06.2022

Jakmile se ke mně kniha dostala, hned jsem si na přebale všimla nejméně deseti ocenění, které získala. Podle toho jsem tedy naivně soudila, že musí být absolutně skvělá, a tak jsem se do ní s radostí a plna očekávání pustila. Nakonec jsem však skončila na 150 straně, protože jsem už dál nemohla. Začátek byl zmatečný, postupně jsem se do děje zamotávala, pomalu jsem nevěděla kdo je kdo a pak už jsem to nechápala vůbec. Moc mě to mrzí, protože už si popravdě ani nepamatuju, kdy jsem nějakou knížku nedočetla.

3 22.06.2022

Vzhledem k tolika pozitivním recenzím jsem si už myslela, že Rendl bude mít konkurenta. Ovšem Zibura ani Šíma na něho nemají. Ale tím Tádovi nijak nechci křivdit. Jenom ten jeho cestopis podle mého pořádně neobsahoval to, co by měl. Jednu věc bych však na jeho knize chtěla vyzdvihnout a to, že své putování nádherně převyprávěl. Podle toto, jak se autor během svého dobrodružství postupně vybarvoval, se ukázalo, že je to férový a cílevědomí muž s dobrým srdcem a pevnými nervy (které jsem mu občas záviděla). S kolem po Africe bych se tedy nevydala, ale do jiné země v budoucnu možná ano, takže by se dalo konstatovat, že mi tzv. nasadil brouka do hlavy.

3 17.06.2022

Rudolf II. byl jednou z nejzajímavějších osobností českých dějin, která by si určitě zasloužila více pozornosti. Byl to ten typ člověka, který, i když na něj ostatní hleděli skrz prsty, za zády ho pomlouvali a mysleli si, že je úplně zaslepený (což v některých případech opravdu byl), dokázal odpustit a i nadále se věnovat svým povinnostem a koníčkům. Kniha by v některých ohledech mohla nahradit učebnici, protože obsahuje dost informací i pro střední školy, ale stejně tak i pro ty základní, jelikož je tu vše hezky vysvětleno a doplněno obrázky.

3 22.05.2022

Ani toto "malé" pokračování s cílem dokončit již zmíněných 10 000 kilometrů pěšky napříč Jižní Amerikou nezklamalo. Opět oceňuji čtivost knížky, Rendlovu jazykovou úroveň, která byla krásně pestrá a fotky přírodních úkazů a památek v průběhu cestování. Jsem moc ráda za rozšíření obzorů a za možnost poznat, prostřednictvím Rendla, Jižní Ameriku takovou, jaká doopravdy je.

3 17.03.2022

"Na to, abys teď natáhl bačkory, jsi až moc sexy".

Tak tohle byla jízda. Romantika v tomto příběhu, jak bych ale podle autorek, které píšou romantické knížky, očekávala, výjimečně nehrála hlavní roli a mně to díky velkému přívalu akce vůbec nevadilo. Líbilo se mi, že byl příběh vykreslený z pohledu Roxy i Shawa, a tudíž i různé pohledy na věci obou hrdinů. Těším se na druhý díl, ale nevím, jestli se pak pustím i do dalších, protože to má být série o šesti dílech, což mě už dopředu trošku odrazuje.

3 03.03.2022

Můj první a určitě ne poslední cestopis. Myslím, že jsem si ani na začátek nemohla vybrat lépe. Jako první mě zaujal jazyk, jakým autor napsal svoje putování. Byl to jazyk, jaký bych očekávala u nějakého románu, ale už vůbec ne u cestopisu. Dále musím Rendla pochválit za to, jak vše tak krásně a detailně popsal - rozdíl mezi bohatými a chudinskými čtvrti, nádhernou, avšak občas dost nevyzpytatelnou přírodu, tamní tradice, zvyky a památky, klima a atmosféru jednotlivých zemí a dobrosrdečnost lidí, které po cestě potkal. Na druhou stranu docela podrobně popsal i své střevní problémy, které si za mě občas mohl ponechat pro sebe :). Každopádně klobouk dolů za to, že se sám vydal na napříč Jižní Amerikou a přesto, že mu příroda nachystala několik nepříjemných překvapení, to zvládl na jedničku.

3 19.02.2022