Mnich, který prodal své ferrari
Robin S. Sharma
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23638/bmid_mnich-ktery-prodal-sve-ferrari-rvP-23638.jpg
4
1397
282
Kniha patřící mezi nejznámější klasická díla s duchovní a psychologickou tematikou. Tato „úchvatná knížka, která přináší potěšení i poznání“, jak se o ní vyjádřil Paulo Coelho, byla přeložena do třiačtyřiceti jazyků a inspiruje miliony čtenářů na celém světě. Vypráví příběh o slavném a bohatém právníkovi Julianu Mantlovi, jenž se ocitl na pokraji smrti, když jednoho dne v přeplněné soudní síni utrpěl infarkt. Jeho fyzický kolaps je provázen krizí duchovní, která jej donutí hluboce se zamyslet nad neutěšeným stavem svého života a vydat se hledat odpovědi na nejdůležitější otázky lidského bytí. V naději, že nalezne štěstí a splnění svých snů, vypravuje se Julián Mantle na putování do nedostupných indických končin obydlených prastarou východní kulturou. Zde se postupně seznamuje se starobylou moudrostí a filozofií, která jej naučí objevovat, kultivovat a ovládat skrytý potenciál vlastního vědomí, těla i ducha. Někdejší slavný advokát, který se postupně oprošťuje od svého dosavadního životního stylu, prochází hlubokou osobní proměnou. Příběh Juliána Mantla čtenáře krok za krokem provází na cestě k sebepoznání a ke smysluplnému a vyrovnanému životu.... celý text
Duchovní literatura , New Age
Vydáno: 2009 , Rybka Publishers
Originální název:
The Monk Who Sold His Ferrari , 1997
více info...
Přidat komentář
Nu co na to říci, nebýt to tak pěkně načteno tak to ani nedoposlouchám. Do knihy bych se asi stěží začetla..... Příběh jako takový moc nezaujme a člověka nutí si myslet, že se musí zbavit všech hmotných statků a stát se mnichem jen aby se mohl stát osvíceným. Ale tak to není, žádné náboženství z nikoho lepšího člověka neudělá....to může jen každý sám. I tak v příběhu lze najít podstatu, kterou můžeme vidět, slyšet či cítit téměř všude. Už je tolik podobných příběhů a lidé ve své nevědomosti stále nevidí, neslyší, necítí.....
Myšlenka krásná a hluboká, zpracování tragické - tak bych shrnula knížku do jedné věty.
Všechny zásady jsou pravdivé, přínosné, i když opravdu si myslím, že jejich 100% naplnění a tedy dosažení osvíceného života je v dnešní době utopie, spíš by mě to vyčerpávalo. Nicméně třeba technika srdce růže mě zaujala, líbí se mi zaměření na vděčnost za všednosti a občas jsem mohla metodu porovnat s reiki.
Nicméně forma dialogu nemá návaznost, je až americky kýčovitá a často mi přišlo, že mi ty moudra za to utrpení nestojí.
V minulosti jsem se knihu pokoušela přečíst už jednou. Tehdy jsem skončila s vypětím všech sil cca na 50. stránce. Nešlo to. Tentokrát jsem to s přemlouváním sama sebe dala až do konce. Chtěla jsem vědět, co na té knížce všichni mají. No, nevím to ani teď po přečtení. Některé pasáže byly fakt zdlouhavé a byly psaný "americky" - děsně dlouhé popisování, že se vlastně člověk něco dozví a to, co se dozví je fakt wooow, co mu změní svět....a až se to dozví....už za chvíli se to dozví....a teď už se pustíme do vyprávění, co všechno změní ve tvém dosavadním životě, donutí tě přehodnotit pohled na svět....blablabla....u toho jsem kvetla :))
Celkově tedy spíš nic než moc.
Nezaujalo. Kniha mi byla před léty doporučena přítelkyní současně s filmem Pokojný bojovník. Knihy a filmy s duchovní a seberozvojovou tematikou mám rád, ale u obou doporučených děl jsem těžce narazil. Zpočátku jsem byl zvědavý, ale zhruba od 1/4 knihy jsem se musel přemáhat a nakonec jsem ji přesně v polovině odložil a dočítat nehodlám. Myšlenky v této knize jsou sice v pořádku, ale to podání formou přihlouplého dialogu Juliána a Johna mi moc nesedlo. A bohužel mi v hlavě zahnízdil více než její hlubokomyslné poselství. Doporučení, jak s knihou ideálně (a v podstatě jedině) pracovat v komentáři DennisMoore.
Dobré poselství zcela zabité formou podání. Měla jsem pocit, jako bych sledovala telemarketing se seladonem Horstem a přesně načasovanými výkřiky nevíry či naopak úžasu. "Ale, Hansi, opravdu mě tento přípravek učiní za 30 dnů o 20 let mladším?" "Samozřejmě, Horste, a jedno balení našeho zázračného přípravku s pečetí kvality himalájských mnichů navíc stojí jenom 39.95! 39.95! Ale to ještě není vše!" Rychlokurz osvícení po americku, aneb jak špičkový advokát našel tajnou společnost sivanských mnichů, které nikdo jiný nedokázal najít, a stal se jejich nejlepším žákem a osvícenou entitou během několika měsíců, ačkoli jiným to trvá celý život. Dovolte, abych si odfrkla.
To bylo tak strašně mystický, že mě mrzí, že jsem za ty prachy radši nešla na drink.
Poslouchala jsem audio knihu...Vše myšlenky tam řečené (kdo má rád toto téma zná)...Nebavil mě styl psaní, prostě tomu něco strašně moc chybělo.
Koukám, že je tu velká kritika, takže si to asi najde své příznivce, jako jsem já, ale taky i odpůrce, kterých tu není málo. Kniha tedy nesedne každému. Já jsem si v ní našla spoustu hezkých myšlenek, které si potřebuju omílat pořád dokola. Forma mi nijak nevadila, i když občas ty rozhovory byly takové "vytahané za uši". Rozhodně se k ní budu vracet, až si budu chtít zase trochu utřídit myšlenky.
"Když se narodíme, pláčeme a celý svět se raduje. Svůj život bychom měli žít tak, že když budeme odcházet, budou plakat ostatní, zatímco my se budeme radovat."
Většina mouder z Juliánova monologu pro mě nebyla žádnou velkou neznámou, nějaké si u mě nově získaly oblibu, ale u jiných jsem zase naopak zůstala lehce skeptická. Celkově si myslím, že kniha sama o sobě není špatná, ale mohla být pojata záživnější formou.
Moc hezká kniha, poslouchala jsem jako audio a líbila se mi moc. Všechny ty moudra znám, ale v kontextu knihy se mi to takto líbilo :)
Úplně nevím proč, ale i když mne na jedné straně kniha lákala svým obsahem, byla jsem také tak trochu skeptická. Nakonec to nebylo vůbec špatné, byť tedy určité výhrady ke knize mám.
Obsahem kniha nabízí řadu myšlenek, které znějí docela logicky a že by mohly fungovat a být smysluplné, pokud by se jimi člověk věnoval. Duševní klid, mentální klid i fyzické zdraví tu jsou nahlíženy jako něco, z čeho by si měl člověk udělat svoji prioritu - nabízí se tu i praktické rady, co by člověk mohl udělat. Snaha dát to do nějakých souvislostí a přiřadit k tomu nějaké argumenty, co a jak a proč je důležité, z této knihy dělá jakýs takýs manuál, kterým by se člověk mohl inspirovat. Je tu i řečena myšlenka, která mne zaujala - že člověk nemusí nutně dělat všechny změny, které se tu nabízejí, ale že by si měl vybrat to, co je mu nejbližší a s čím nejvíc souzní. Což se mi zdá fajn, že to nepůsobí jako forma příkazu a že to v člověku nevyvolává špatný pocit, když si do života nevnese úplně vše.
Co mi úplně nesedlo, byla ta forma, kterou to autor pojal. Je to vedené ve formě rozhovoru dvou mužů, kteří se seznámili v právnické kanceláři. Jeden z právníků svoji kariéru ukončí a vydá se do Indie hledat sám sebe. Po návratu pak osloví svého bývalého kolegu, s nímž pak hovoří o své nové životní cestě a předává mu naučení, která pochytil v Indii. Což samo o sobě není nutně špatný přístup, jak čtenářům předat moudra. Nicméně jsem občas měla pocit, že je to psané na sílu a ten druhý právník, který naslouchá moudrému učení svého přítele, to přijímá až moc snadno a až moc doslova. Dělalo to na mne dojem slepého následování.
Také úplně nesouzním s myšlenkou či formulací "otevři svou mysl a vesmír ti dá všechno, co chceš" - to je na mne příliš ezo prohlášení. Spíš věřím tomu, že člověk získává řadu věcí svojí pílí a svojí snahou - ne proto, že mu vesmír dá něco zadarmo. Aspoň tu zkušenost nemám a úplně se mi tomu nechce věřit naslepo...
Knihu jsem poslouchala jako audio v podání mého oblíbence Jiřího Dvořáka - zpracování se mi celkově líbilo.
Nakonec hodnotím slabšími 4 hvězdami. Audio forma byla skvělá, řada myšlenek zajímavá a určitě přínosná, ale ne všechno mi na knize sedělo.
Forma je opravdu nešťastná. Myslím, že Robin S. Sharma chtěl vlastně napsat moderní bajku, ale zůstal někde v půlce cesty. To, co chtěl předat, sice předává, ovšem obaluje to do nezáživného dialogu, který zkrátka není uvěřitelný. Nicméně... Kamarádka, která mi Mnicha půjčila, má ve zvyku si v knihách podtrhávat zajímavé myšlenky, které ji osloví a ke kterým se pak vrací. A to je podle mě ideální způsob, jak Mnicha, který prodal své ferrari používat. Přečíst, vybírat zrnka, plevy nechávat plevami, a o tom, o čem chceme, dál přemýšlet. A případně se poohlédnout po lepší knize, která nám řekne víc. Vlastně proč ne.
Nechápu, jak tahle kniha může být bestseller. Nic moc nového se v ní nedozvíme, dialog je jak výstřižek z teleshoppingu.. já vám nevím, ani dočíst to nemůžu, to se prostě nedá. Samotne myšlenky seberozvoje nejsou spatne, ale ta forma, jakou je to psané... Bla, bla, bla... Hrůza
Je to fajn knížka se spoustou myšlenek, ale bohužel mi nesedla její forma. Je to podávané jako příběh a nezlobte se na mě, ale dost pochybuju, že člověk, byť sebenamotivovanější, by si zapamatoval všechna moudra za jedinou noc, aniž by si napsal jedinou poznámku. Podobnou tématiku má i Muž, který chtěl být šťastný a ta mi teda sedla o mnoho lépe.
Jsem zvyklá si psát během čtení/poslechu rozvojových knih poznámky, a u této jsem si napsala "jen" 6 stran, i přes to, že běžně mívám dvojnásob nebo i trojnásob. Asi to není špatná knížka, když s tím člověk začíná, ale pokud už toho má přečteného více, zařadí se bohužel spíš k průměru.
Napíšu to znova: mohla to být dobrá knížka, ale Zabila ji její forma.
Myšlenky jsou snad nenapadnutelné, ale postavit celé dílo, na tom, že si dva filozoficky povídají? Ano, jak tady někdo psal o teleshoppingu, tak je to tak. Jeden tam je z pozice blbce, který se pořád dotazuje a "mnich" je tam z pozice toho moudrého, nyní vševědoucího, který dává prvnímu poučení. Na tomto principu vystavit 200 stránek, prostě nebyl dobrej nápad.
Sedí naproti sobě a hrají své role.
Sám jsem si uvědomil, jak nejzábavnější byl vlastně začátek, kde kniha "měla děj" :D a pak vprostřed mnich říká, PŮJDU UŽ DOMŮ, a já si říkám JO BEŽ, DEJTE SI PAUZU, načež ho první (John) stáhne, ať si sedne a dovypráví mu, že lační po dalších informacích. Tak si říkám ach jo.
Rádoby vtípky, který jsou totálně mimo. "Nedělej si starosti, nemám pocit, že mě do něčeho nutíš. Jedinou věc, kterou bych si nechal vnutit, by byla krabice koblížků, a to by ti moc práce nedalo," zavtipkoval jsem si FUCK! --- "Oba jsme se začali hihňat jako rozdovádění puberťáci." Co to je?!?
Když se nad tím zamyslíte, někde v Himalájích jsou ukrytí mniší, kteří ale dychtí, po tom předat svoje vědění a hlavní postavu, své učení naučí jen pod podmínkou, že jej bude šířit dál. No a proto jsou schovaní a ani ti co žijí nejblíže vlastně neví, kde by je hledali. Dává velkej smysl. Hlavní postava se s nimi však po setkání uměla dorozumět. No dobře.
A teď to nej.
Debatují o vegetariánské stravě. John (učedník, hraje chvilku blbce): "Ale je to vůbec zdravé? Řekl bych, že vegetariánská strava nemůže poskytnout dostatek energie a síly" ---- Julián (mnich): dlouhým odstavcem mu vysvětlí, výhody atd. --- Znova John (hned po Juliánově odstavci): "O prospěšnosti vegetariánské stravy slýchám hodně. Zrovna minulý týden mi Jenny vyprávěla o finské studii, kde se potvrdilo, že lidé jsou pak mnohem méně unavení a čilejší" WHAAAAAATTT???!?! Kurva Johne, dyť ses 12 řádků nad tím ptal, jestli je to vůbec vlastně zdravé, že člověk nemůže mít energii. Tos na to tak rychle zapomněl?
No tohle je prostě tak dementní koncept, že dávám, ještě o jednu * méně, protože nemám rád, když ze mě někdo dělá blbce. Tady ta kniha měla vyjít na 30 stránek, shrnout myšlenky. A ne z toho na sílu roubovat román. Věřím, že by hodnocení tady bylo větší. :)
Zatím to nejlepší co sem četla. Sice je to zbytečně dlouhé, chaotické nabídky samotechnik a styl právník versus jednoduchý posluchač, no a co. Každý z nás je jiný a každý potřebuje jinou dávku informací. Myslím, že mnoho z toho by se mělo vyučovat ve škole!
Když já nevím, co si o tom myslet.. Tady ty obecné myšlenky o tom, že můžeme ovlivňovat své vědomí, uznávám. Ale ta forma mi přišla tak příšerná... Že mi to úplně zkazilo celý dojem.
Štítky knihy
buddhismus hledání smyslu života sebepoznání, sebepoznávání rozvoj osobnosti, osobní rozvoj vnitřní harmonie
Autorovy další knížky
Kniha Mnich, který prodal své ferrari je v
| Právě čtených | 111x |
| Přečtených | 2 210x |
| Čtenářské výzvě | 131x |
| Doporučených | 122x |
| Knihotéce | 469x |
| Chystám se číst | 546x |
| Chci si koupit | 152x |
| dalších seznamech | 6x |
Ze začátku mě kniha bavila. To ještě měla děj a bylo zábavné ho sledovat. Jak ale ve čtení člověk postupuje, děj se stále více a více vytrácí a spíše čtete moudra, která se autor křečovitě snaží zabalit do něčeho, připomínajícího příběh, v čemž žalostně zklamal. Čtenář si pak připadá jako by se ho nějaký sektářský mnich snažil naverbovat do uzavřeného společenství, vlastnícího jedinou pravdu, ze kterého se po vstupu do něj už nikdy nedostane. Neodsuzuji myšlenky v knize, protože s většinou z nich souhlasím. Bohužel forma je opravdu úděsná. Shrnula bych to asi tak, že Mnich, který prodal své Ferrari je přeceňovaná kniha, kterou kdybych vlastnila v papírové podobě, ihned spálím.