Černá zem: Holokaust - historie a varování

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/266588/cerna-zem-holokaust-historie-a-varo-Eew-266588.jpg 4.881
Žánr
Literatura naučná, Historie
Vydáno · Paseka, Prostor
Orig. název

Black Earth: The Holocaust as History and Warning · 2015

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Černá zem: Holokaust - historie a varování

Přidat komentář
Vesmich
20. května

Tento pohled na "krásné dvacáté století" je sice tvrdý, ale na druhou stranu takový očistný. Východní Evropa chycená v pasti mezi Stalinem a Hitlerem, v pasti, ze které se nedalo nijak uniknout, přestože ten boj Poláků je působivý. Analýza věnovaná možnosti přežít holocaust je impozantní.

Hanka_Bohmova
07. ledna

Od dětství si nevzpomínám, že by se mi kvůli něčemu zdálo tolik příšerných snů jako kvůli této knize.

Při četbě jsem si mimo jiné vybavila dříve čtený rozhovor s odborníkem na genocidy, který upozorňoval na naše zkreslené vnímání holokaustu, vyvolané jinak chvályhodným šířením svědectví přeživších. Dnešní posluchači nabývají útěšného, ale nebezpečného dojmu, že pomoc byla běžná, že lidé v těchto situacích obstávali - a tedy že i my bychom obstáli. Každý z přeživších přece mluví o těch, kteří mu pomohli. Staví to nepravdivý obraz jakéhosi "zla zvenku", kterému normální slušní lidé každý podle svých možností vzdorují. Nepravdivý, protože v reakci na žádost o pomoc "většina Židů byla ve většině případů odmítnuta a zemřela".

V konfrontaci se současnou záplavou mainstreamových knih o osvětimských knihovnicích a spol. také vyvstanou jako tím důležitější argumenty, kterými autor podkládá svůj názor, že Osvětim je sice pohodlným, ale nikoli nejvhodnějším symbolem holokaustu.

Nejcennější je pro mě autorovo zdůraznění, že to, co skutečně mělo sílu k odporu, byla instituce-stát, fungující koncept občanství, dokonce i v případě států, které byly svým Židům nepřátelské:

"Celkově bylo zabito asi sedm set tisíc Židů s občanstvím států, jež byly spojenci Německa. Přeživších však bylo víc. To stojí v dramatickém kontrastu k územím, kde došlo k destrukci státu: zde byli zabiti skoro všichni Židé."

"Nizozemsko bylo unikátní tím, že se tu po začátku německé okupace konaly veřejné demonstrace proti zavedení protižidovských zákonů. Pronásledování Židů nemělo v Nizozemsku skoro žádnou podporu veřejnosti. A přesto hrozila nizozemskému Židovi smrt se skoro třikrát větší pravděpodobností než francouzskému."
Důvod?
"Nizozemsko bylo z několika důvodů v rámci západní Evropy nejbližší analogií zón bezstátí."

"Francouzi nahnali Židy bez francouzského občanství do táborů. Němci měli zájem tyto lidi převzít, ale jedině tehdy, pokud je monou brát jako jedince bez státní příslušnosti. Německá zlovůle - a to je podstatné zjištění - se zarazila před cizím pasem: nacisté sice mohli věřit, že státy jsou jen umělé výtvory, nicméně nikdy se nepustili do zabíjení Židů, dokud napřed neproběhla destrukce států anebo se státy svých Židů nezřekly. Například Francouzi tak sice byli ochotni pozatýkat i Židy z Maďarska a Turecka, ale Němci by si je nedovolili zabít bez souhlasu maďarské a turecké vlády. Židy s polským a sovětským občanstvím Němci vraždili bez zábran, protože jejch státy považovali za neexistující. Stejně tak bylo Německo ochotné převzít k povraždění francouzské Židy, ale výhradně za podmínky, že francouzské úřady nejprve tyto lidi zbaví státního občanství."

Odnesla jsem si z knihy závěr, že nebudeme-li si o sobě namlouvat kdovíco a uznáme, že o většině z nás platí "člověk je lidský pouze v lidských podmínkách", pak tedy musíme chránit, posilovat a tříbit společenské uspořádání, které nás nebude vystavovat pokušením, v nichž bychom nedokázali obstát.

Chajda69
20.11.2018

Moje první setkání se Snyderem byl jeho rozhovor s Tonym Judtem - Intelektuál ve 20. století. Nebylo to úplně jednoduché čtení, musel jsem k němu dospět a čtení bylo hojně doplňováno internetovým vyhledáváním, protože intelektuální rozhled těchto dvou osob je (resp. v případě Judta byl) neuvěřitelný.

Plynule jsem pak navázal Snyderovými Krvavými zeměmi, které mě naprosto zdevastovaly, při jejich čtení a po jejich dočtení jsem byl psychicky a vlastně i fyzicky úplně vyčerpaný. Následovala (geniální) jednohubka Tyranie. Černou zem jsem si koupil spolu s Krvavými zeměmi, ale dlouho, dlouho jsem se k ní odhodlával. Nabral jsem síly a pustil se do ní.

Černé zem je jiná. Oproti Krvavým zemím jsem jí vnímal jako spíše "teoretičtější". A vůbec to nebylo na škodu, ba naopak, byl jsem z toho nadšený.

Snyder velmi dopodrobna rozebírá myšlenkové pozadí Hitlerova antisemitismu, o kterém jsem neměl nejmenší ponětí a jeho dvojaký koncept Lebensraum. Vysvětluje jeho postoj k "nelidem" (Židům) a "podlidem" (Slovanům), rasovou politiku a její propojení s přírodními vědami. Bez téhle exkurze (zvráceným) Hitlerovým myšlením by zbytek knihy nedával smysl, s touto teoretickou výbavou do sebe ovšem jednotlivé události, masové vraždy, postupy armád, vojenská a politická rozhodnutí apod. postupně hladce zapadaly a utvářely děsivý obraz. Obraz bezprecedentního vyvraždění milionů lidí, které si Hitler racionalizoval a považoval za dobro pro planetu Zemi, a které dokázal demagogicky vnutit Němcům a politicky prodat obyčejným Rusům, Litevcům, Lotyšům, Ukrajincům...

Postupně dochází Snyder k precizně vyargumentovanému závěru, že by holokaust v takovém rozsahu, v jakém byl uskutečněn, nebyl realizovatelný, pokud by zůstaly zachovány alespoň základní struktury států. Koho (a kde) Hitler vraždil z rasového přesvědčení, toho Stalin vraždil z víry v budoucnost socialismu, proletářskou revoluci a beztřídní společnost. Židé se tak bez ochrany jakékoli instituce octli mezi dvěma mlýnskými kameny, které je drtily nebývalou silou.

Snyder svá zjištění v závěru sumarizuje a formuluje z nich varování do budoucna. Nutno podotknout, že se jedná o varování velmi, velmi aktuální. Závěr tak považuji za velice cenný. Stejně tak ale považuji za cennou předposlední kapitolu, v níž Snyder ukazuje konkrétní osoby, které za cenu ohromného rizika pro sebe i svou rodinu pomohli lidem v nouzi, lidem, kteří by bez jejich pomoci byli jistojistě zavražděni. Před těmito lidmi, jejich morálkou a hodnotami nezbývá než smeknout, a věřit, že i dnes by se tací našli, protože v době bezskrupulózního násilí byli a jsou tito lidé tím nejdůležitějším - nadějí.

petaSk
15.11.2018

[audiokniha]
Opět další fakty nabitá kniha o šílenství Druhé světové války. Tentokrát se autor obšírněji zabývá hospodářskými a osobními důvody, proč se Hitler rozhodl jít po židech a nabízí přesah do dnešních dní a varování pro budoucnost.

thorir
28.07.2018

Nesmírně působivá kniha, ostatně, stejně jako autorova předchozí – Krvavé země. Popisuje naprosto neuvěřitelnou epochu lidstva. K tématu snad ani nelze psát krátký, povrchní komentář.
Autor rozpracovává myšlenku, podle níž bylo hlavní příčinou smrti těch miliónů východoevropských židů (a dalších) primárně chybějící a dvakrát zničený stát. To umožnilo jednotlivcům a celým skupinám rozpoutat peklo na zemi. Myšlenka obsahuje varování s přesahem do dnešní doby. Knihu vyzdvihuji také proto, že obsahuje fakta o celkem málo známé historii holokaustu v pobaltských zemích, nenávisti k židům před začátkem druhé sv. války napříč celou střední a východní Evropou.
Masové vraždění na východě, Babi Yar, sardinková metoda. Fakta o tom, že mnoho vraždění vykonali neněmci mohou být pro mnohé dost nepříjemná. Jak snadné a pohodlné je najít si někoho na koho to půjde všechno svést. Tím nijak nezlehčuji a nesnižuji podíl viny německých vůdců a vojáků, nicméně máslo na hlavě má mnoho Poláků, Ukrajinců, Litevců, Lotyšů, Estonců, Rusů, … a dalších.
V knize se nachází nádherná, hluboká, třebaže hrůzostrašná citace, autor Gustaw Herling-Grudzinski, a třebaže byla vyslovena v souvislosti s Gulagem, Snyder ji, myslím, vhodně používá i zde. „Ukázalo se totiž, že dolní hranice instinktivní odolnosti lidského těla, vedle níž jsme až dosud počítali se silou charakteru nebo uvědomělým působením duševních hodnot, vůbec neexistuje. Jinými slovy, že prostě neexistuje nic, co by člověk neudělal z hladu nebo bolesti“. Aneb „člověk je lidský pouze v lidských podmínkách“. Přestože všechny ty činy nikdy nebude možné omluvit, ta věta nabízí jisté východisko, možnost pochopení, i když ne odpuštění.

KLADIK
29.05.2018

Opravdu jiný pohled na holokaust. Jen je škoda, že se k tomuto obsáhlému ,ale pochopitelnému dílu nedostanou masy lidí, aby pochopili závěrečné a skvělé podané varování autora před možným opakováním historie.

Silmarien
03.01.2018

Snyder sa do toho opäť raz oprel.
Máte načítané knihy o holokauste? Spovede, memoáry, romány, správy dojemné i faktické? Ovládate menoslov koncentračných táborov, viete ich nájsť na mape, poznáte známych preživších, viete odkiaľ šli transporty kam a kedy, ovládate počty obetí?
Zabudnite - alebo radšej nezabudnite, ale nečakajte, že vám v tejto historickej analýze Snyder urobí prehľadný sumár všetkého, čo už viete. Pretože autor kope hlbšie a vracia sa k počiatkom celej myšlienky. Rozoberá ju, ukazuje rôzne možnosti, ako sa vyvíjali a zanikali počas rokov pred vojnou i počas nej. Ako Nemci prišli k otázke konečného riešenia a čo vlastne v jednotlivých obdobiach znamenala. Aké postavenie mali rôzne krajiny počas tohto obdobia a čo to znamenalo pre ich obyvateľov. Ale hlavne poukazuje na priamu súvislosť vraždenia vzhľadom na rozklad štátnosti v jednotlivých krajinách - čo je niečo z čoho mrazí, lebo už na jednoduchších a priamočiarejších príkladoch ukazuje, že to nie je vec minulosti, ale prenáša sa to do dnešných dní viac ako si uvedomujeme.

Číta sa to pomaly, ťažko a dlho (aspoň mne), ale stojí to za to. Každá kapitola.

P. S. V živote som nečítala knihu s tak dlhým poznámkovým aparátom.

Terezka.a
24.05.2017

Knížka to bude určitě zajímavá, ale na mě moc ,,těžké" čtení.. Nedočetla jsem