kiki11
komentáře u knih
Vánoční koleda
Charles Dickens
Konečně jsem se dostala k tomuto nádhernému a nadčasovému vánočnímu příběhu. Jelikož mám moc ráda film, který je pro mě v době Vánoc samozřejmostí, už dlouho jsem si chtěla přečíst i předlohu. A líbila se mi úplně stejně. Příští Vánoce se k této knížce moc ráda vrátím.
Jáma
C. J. Tudor
Autorka se opět inspirovala Kingem, což mi trochu vadilo. Další věc, která mi vadila, je, že vše nebylo úplně vysvětleno. Jinak mě ale knížka bavila od začátku do konce, příběh je pořádně zamotaný a o nečekané zvraty zde není nouze. Oproti Kříďákovi trochu slabší, ale i tak dobré. Lepší 3,5 hvězdy. Třetí knížku od této autorky si přečtu ráda.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Prostředí Japonska mě zaujalo v románu "Gejša", takže když jsem objevila tuto knížku, neváhala jsem, a do země vycházejícího slunce se vydala znovu.
Příběh Veroniky byl velice poutavý, bylo opravdu zajímavé nahlédnout do jiné kultury a porovnat jejich zvyklosti s těmi českými. Autorka nejde s vyprávěním příliš do hloubky, ale vlastně mi to ani nevadilo, protože popisuje situace každodenního života, takže kdyby každou takovou věc omílala na dvaceti stránkách, asi by to byla nuda. Za mě tedy krásné 4 hvězdy.
PS: Ten přebal je nádherný, díky němu jsem se k této knížce dostala.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Tuto knížku jsem měla doma hodně dlouho a jsem ráda, že jsem si ji konečně přečetla. Karin Lednická nás provádí světem lidí, kteří měli život tak těžký, jak si málokdo z nás dnes umí představit. Vypráví nám příběh několika generací podobným způsobem jako třeba Alena Mornštajnová. Moc se mi líbí její styl psaní, to, jak dokáže čtenáře vtáhnout do děje a vyvolat v něm spoustu emocí. Už se nemůžu dočkat druhého dílu.
Zpěvy páteční
Jan Neruda
Čteno jen kvůli ČV. Poezii si jednou za čas přečtu ráda, ale tato sbírka mě moc nezaujala. Některé básně jsem si musela přečíst víckrát, abych věděla o čem autor píše.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Tohle je přesně ten druh knížek, který miluju a kterou budu mít ještě nějakou dobu v hlavě. Autorka nám postupně servíruje střípky vzpomínek, kdy nevíme, jak a proč se co stalo, ale v průběhu čtení nám vzniká obraz, který umožňuje čtenáři porozumět Sářině ztrápené duši poznamenané traumatem. Autorčin styl psaní je úžasně čtivý a rozmanitý a připoutal mě ke knížce na celé hodiny. Moc ráda si od této autorky přečtu něco dalšího.
Zajímavý byl také náhled do světa hub, dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Spolubydlící
Beth O’Leary
Začátek byl trochu pomalý a rozvleklý, ale pak mě to začalo bavit a nakonec jsem si tuto knížku docela oblíbila. Postava Tiffy je správně ztřeštěná a Leon zase takový lehce uzavřený, což mám také ráda. Nečekejte žádný hluboký příběh, ale příjemnou oddechovku, kde se řeší i jiné věci než vztah hlavních hrdinů. Jednou za čas si takovou knížku přečtu ráda.
Přízraky domu Carrowů
Darcy Coates
U knížek Darcy Coates mám pocit, jako bych sledovala strašidelný animák. Autorka píše takovým jednoduchým stylem a i když popisuje děsivé věci, nikdy se při čtení nebojím (a to jsem pěkná posera :D ). Je to takové až moc fantaskní a nereálné. To ale nemyslím jako kritiku. Od začátku až do konce jsem si čtení neskutečně užívala, prožívala jsem příběh spolu s postavami a doufala, že vše dobře dopadne. Už se těším na další dílo této autorky.
Agnes Greyová
Anne Brontë
Tvorbu starších sester Brönteových mám moc ráda, tak jsem byla zvědavá i na dílo Anne. Na to, že je tato autorka považována za nejslabší z jejich trojice, jsem byla velmi mile překvapená. Anne Brönte nepíše o nic hůř než její sestry, jediné, co mě trochu mrzelo, je to, že příběh Agnes nebyl tak hluboký jako třeba Jany Eyrové a milostná zápletka nedostala tolik prostoru. Jinak ale nemám co vytknout a čtení jsem si užila. Agnes mi byla velmi sympatická, její láska ke zvířatům byla úžasná. Od této autorky si ráda přečtu i její druhou knížku.
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Janu Eyrovou jsem četla naposledy k maturitě a teď mi to nedalo a musela jsem si ji přečíst znovu. Málokterý příběh mi tolik přirostl k srdci jako ten Jany a pana Rochestera. I přes to, že je to tak starý příběh, stále má čtenáři co nabídnout a čte se tak lehce, že jen co začnete, jste na konci. Srdcovka všech srdcovek. Vím s jistotou, že ji někdy budu číst znovu.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Nádherná a smutná knížka, na kterou jen tak nezapomenu. Začátek byl trochu pomalý, chvíli trvalo, než se příběh rozjel, ale někdy od druhé třetiny jsem se začetla a nemohla přestat až do konce. Je to příběh nešťastných lidí, kteří zažili spoustu hrozných věcí, ale přesto ukázali nezdolnou sílu a odvahu. I přesto, co se jim stalo, se dokázali zvednout a jít dál. Slzám se při čtení nedalo ubránit. Mohu tuto knížku jedině doporučit.
Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
Čteno v rámci ČV (kniha, která má v názvu slovo aneb), ale stejně jsem na ni měla zálusk už dávno. Příjemné, svižné čtení s pohádkovou atmosférou, nadčasové a i přesto, že bylo napsáno v roce 1890, stále má dnešním čtenářům co říct. Mně se to líbilo.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Já nevím, ale tyhle hlubokomyslné knížky asi nejsou pro mě, asi jim nerozumím. Připadala jsem si jako při čtení Malého prince, kdy jsem čekala nějakou pecku, protože mi každý říkal, jaká je to super knížka, ale u mě se žádné nadšení nedostavilo. Tady to mám stejně. Neříkám, autor píše hezky a s citem, knížka je plná metafor a moudrých myšlenek, vyjadřuje to, jak stařec zapomíná a chce si uchovat krásné vzpomínky, ale nemůžu říct, že bych byla nějak uchvácená. Možná je to i tou délkou, že jsem si za tu chvilku k postavám nestačila vytvořit pouto. Třeba jí někdy dám ještě jednu šanci.
Velká samota
Kristin Hannah
Tak tohle byla jednoznačně jedna z nejkrásnějších knížek, které jsem četla. Už dlouho se mi nestalo, že bych u nějaké knížky tak často brečela, že by mi postavy tolik přirostly k srdci, že bych jejich příběh prožívala tak silně. Autorka má nádherný sloh, začtete se a už vás to nepustí. I přes tu délku mě hrozně mrzelo, že už jsem na konci. Popisy Aljašky byly dechberoucí, hned bych se tam jela podívat. Doporučuji a ráda se k této knížce někdy vrátím.
Karanténa
Peter May
Když jste doma v karanténě s nákazou koronaviru jako já, není příhodnější čtení než tato knížka. Autor popisuje situaci ve městě velice autenticky na to, že před tím tu nic takového nebylo a nikdo si vlastně neuměl představit (a ani to nikoho nenapadlo), že by k tomu mohlo dojít. Některá opatření jsou opravdu stejná jako ve skutečnosti, takže knize nelze upřít značnou realističnost. Kriminální zápletka byla fajn, hezky to do sebe zapadlo, jen to s Pinkiem bylo přehnané a jak ze sci-fi filmu.
Vlk samotář
Jodi Picoult
Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdy, ale tahle knížka si zaslouží dostat plný počet. Bylo pár scén, hlavně těch spojených se soudem, kdy mi přišlo čtení trochu zdlouhavé, ale pak mi to dokonale vynahradily části, kdy jsem se nemohla odtrhnout. Mám Jodi Picoult hrozně ráda, její kontroverzní témata, která není vůbec lehké rozlousknout, její styl psaní. Vždycky si u jejích knih říkám, že je určitě právnička, protože toho tolik ví o průběhu soudu atd., ale podle doslovu vím, že není, a o to víc oceňuji, kolik jí muselo dát práce všechno si zjistit a poradit se s mnoha lidmi, aby takovouto knihu vůbec mohla napsat. Navíc zde zabředává do pro mě úplně neznámých vod co se týče života vlků. Bylo nesmírně zajímavé dozvědět se tolik nových informací. Už se těším na další dílo této skvělé autorky.
Bezpečný přístav
Nicholas Sparks
Nejkrásnější knížka od Sparkse, jakou jsem četla. Jako první jsem sice viděla film (který se mi mimochodem líbil úplně stejně), ale vůbec mi to nevadilo. Krásné prostředí, velmi sympatické postavy a moc příjemná atmosféra se nese celou knížkou. Nechybí ani napětí a náhled do hlavy psychopata. Na Sparksových knížkách mám ráda to, že to není jen bezbřehá romantika a spousta milostných scén, ale především příběh, který autor umí velice poutavě vyprávět. Přečteno skoro celé během jednoho dne, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Tato kniha mi bude ještě nějakou dobu ležet v hlavě.
To nejlepší z nás
Nicholas Sparks
Měla jsem chuť na romantiku, ale zároveň hluboký a procítěný příběh, takže jsem sáhla po další Sparksově knížce. Bylo to zatím moje druhé setkání s tímto autorem. Sparks je výborný vypravěč, dokáže čtenáře zaujmout hned od první stránky a nepustit až do samého závěru. Jako první jsem viděla film "Co s láskou", který mám moc ráda, tak jsem byla zvědavá na předlohu. Ta rozhodně nezklamala. Jediné, co bych vytkla, byly trochu zdlouhavější některé pasáže psané z pohledu bratrů Coleových. Jinak se mi ale knížka moc líbila a už se chystám na další příběh.
Madona z hor
Elise Valmorbida
Čekala jsem víc. Mám ráda historické romány, kde hlavní hrdina prochází mnoha životními útrapami. Tady jsem si ale k Marii nějak nedokázala vytvořit vztah, v mnoha věcech jsem se s ní neztotožňovala (např. její jednání vůči Amélii). Na druhou stranu je zajímavé nahlédnout do života lidí, kteří byli natolik ovlivňováni vírou a kteří měli úplně jiné starosti než my. Nějak mi ale nesedl styl psaní autorky, měla jsem tuto knihu rozečtenou hodně dlouho a občas jsem uvažovala nad tím, že si od ní dám chvíli pauzu a rozečtu něco jiného. Lámala jsem si hlavu nad hodnocením, je to něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nakonec dávám 3 a vím s jistotou, že se k Madoně z hor vracet nebudu.
Duch Korban Manoru
Scott Nicholson
Nedočteno. Do této knihy jsem se pustila kvůli čtenářské výzvě (kniha, která je méně než 20x v přečtených), ale prostě to nešlo. Několik týdnů jsem se nad ní trápila, když jsem zjistila, že se zřejmě bude jednat o fantasy, které nevyhledávám, tak se moje nechuť ke čtení ještě prohloubila. Nedá se říct, že by autor neuměl psát, ale možná by stačilo méně popisů, méně postav a trochu víc napětí a akce. Dostala jsem se ke druhé třetině, ale stále se tam nic nedělo, takže jsem to vzdala. Nevím, jestli se ke knize někdy vrátím.
