kejty91 komentáře u knih

Než se seznámíte s hrdiny, jste trochu rozpačití ale nakonci - alespoň já mám ten pocit - vždy mě napadne, jak to bez těch lidí já zvládnu. Tak mě nakonec bavilo si o nich číst, že mám pokaždé z knihy J. Probst knižní kocovinu.

Děj je ve většině případů ten samý - tudíž předvídatelný konec ale prostě i tak, knihy si vždy zhltnu. Příjemné odreagování. Nic přehnaného.

3 11.07.2016

Bylo to fascinující. V půlce knihy velmi strhující a já nemohla jít spát aniž bych nezjistila, co se stalo. Vyprávění Violy a do toho i Isolte mě bavilo. POhledy dvou různých stran ačkoli jsou dvojčaty. Super! Další knižní kocovina.

06.07.2016

Bude to znít blbě, ale to jsem nečekala. Takto jsem si to nepamatovala ze školy. Asi mi něco uniklo. Každopádně nenaposledy to bylo čtené. Doporučuji.

3 04.07.2016

Film je film v tomto případě ale obojí je vtipné a upřímné. Doporučuji.

1 01.07.2016

Je velmi dobromyslné, že se někdo zabýval tím, jací jsou psi, aniž by na nichž zkoušel nějaké experimenty apod. Autor vycházel z informací, které získal svým pozorováním své smečky a z jiných zdrojů - kamarádů, cizích lidí mající psy, apod.
Kniha je navíc doplněna kresbami psů - což přispívá na její atraktivitě.
Pes je zkrátka velmi kvalitní přítel člověk, který miluje bez podmínek a nezradí z vlastní vypočítavosti.
V knize najdete mnoho popisů příhod s pejsky ať už těch, kdy se k nim lidé nezachovali hezky ale i ty z druhé strany.
Najdete zde spoustu faktů o psech.
Najdete prostě odpovědi na své otázky - resp. najdete odpovědi na to, na co byste ani nepomysleli, že byste se měli zeptat.
Na psy se můžete spolehnout - cítí a slyší i to, co my ne.
Jsou prostě nepostradatelní.
Nejhorší, co pro ně můžete udělat je, že je opustíte. Dáte jim domov a pak je neopečováváte a když jsou staří dokonce se jich zbavujete. Největší psí strach je samota a opuštěnost a i o tom si můžete v knize přečíst.
A jak se uvádí v knize: "Náš vstup do nejvnitřnějšího světa psů je jednou z největších záhad přírody."

1 26.06.2016

Své poklady máme vždy u sebe, není třeba cestovat. Je třeba si to uvědomovat. Každý den lze zažít stejné dobrodružství jako během cestování...Pokladů a cílů je spousta.

5 19.06.2016

Ta autentická živost knihy mě fascinuje. Je to skutečně neskutečné a famózní. Nadhled autorky a její přístup mě fascinuje. Její knihy jsou mi inspirací.

1 15.06.2016

Od knihy jsem měla velká očekávání, která se nenaplnila.
AVŠAK těší mě, že se našla žena, která "mi brala slova z úst" a sepsala to všechno. S většinou věcí souhlasím. Její cit pro hledání souvislosti jsem obdivovala už od začátku. Byla vtipná, rozumná a sprostá. Nevím, proč by si ženy nemohly dovolit být občas sprosté, vyžaduje-li to situace.
Doby se mění. Věřím, že kniha mě bude provázet celým životem a stále v ní budu hledat útechu nebo moudra.
Lekla jsem se, když si začala s tím ignorantem a potěšilo mě, že nakonec si našla mnohonásobně lepšího manžela. Věřím tomu, co píše. Nemám důvod nevěřit. Chtěla bych mít taky manžela, který uzná, že na "bedrech" ženy leží všechny svinstva, na kterých se podílejí oba - muž i žena. Trpí žena. Fyzicky i psychicky.
Prostě jak být ženou doporučuji a nejen ženám i mužům, buď budou znechuceni nebo pobaveni, každopádně zase se o ženách něco doví, což jim bude přičítáno k dobru. Patriarchát odpouštím.

1 03.06.2016

Kniha nepopsatelná slovy. Je to dílo. Nedivím se, že byl za něj i mnoha další PC ohodnocen různými cenami, apod. Každý si z příběhu vezme opět, co potřebuje. Mě to vysvětlovalo dřinu, kterou jsem během současného studia zažívala. Mnohé dávalo smysl. Jedna cesta může mít tisíc příběhů.

29.05.2016

Kniha byla ze života. Holt, každý chvilku tahá pilku. Jen je třeba dát pozor ať se nepřeřeže to, co nemá. Kniha o mládí a jeho láskách a neláskách.

24.05.2016

Bylo to dobře napsané, zajímavé čtivo. Rozhodně se není čeho bát při pohledu na smrt. Vždycky po nás něco zůstane. Jednou se k ní určitě zase vrátím a najdu v tom zase jiné poučení.
Doporučuji.

17.03.2016

I když to psal obyčejný člověk, tak je kniha napsaná čtivě. Vtáhne do děje a vy potřebujete vědět, jak to dopadne.
Z počátku mě sice rozčilovalo, jak si autor knihy myslel, že jedině on může Janni vyléčit. Potom mě začala rozčilovat úzkostná potřeba matky starat o svou dceru.
Vůbec mě nepřekvapuje, o čem všem jsem se tady dozvěděla. Podobnou situaci jsem zažila s člověkem, který jednu dobu taky jedl jen určité jídlo a slyšel zvuky, které nikdo nevnímal. Neměl imaginární přátele ale neměl (ten člověk) ani normální přátelé. K rodině se jeho chování zdálo nepochopitelné.
Soužití s takovým člověkem je nad míru chápání normálního člověka. Nejenže ho musí chránit ale musí ho i podporovat a hlavně mu připomínat brát léky. To, že měli starost o Janni, až oni nebudou je pro mě samozřejmá.
Prostě reálná skutečnost. Ale hrůzná.

1 11.03.2016

Celkově jsem byla se čtením taky spokojená, ale našlo by se pár míst, které mi vadily. Přijde mi, že autorka mohla vycházet z jiné doby. To, že by nějaký australopithekus v té době zvládl tolik věcí, je nemyslitelné. Kdyby vycházela třeba z doby, kdy zde byly neandrtálci, přišlo by mi to více realističtější. To jen, co mě celou knihu vnitřně popuzovalo. Jinak spokojenost. Krásné obrázky a ten slovníček pojmů velmi pomohl.

29.02.2016

Moce se mi kniha líbila a věřím tomu, že to nebude poprvé ani naposled, co jsem ji četla. Z počátku nebyla pro mě moc přitažlivá ale postupem čtení si mě získala. Moc mě bavilo číst rozhovory tehdejší doby. Nejroztomilejší slovo "vyčinila jsem si". To mě fakt dostalo. Nevím, proč si dnes říkáme musím si vynadat. Vyčinit je lepší. Austenová nezklamala a dokonce mě nadchla pro čtení Záhad Udolfa, o kterých tam často píše. Nejsympatičtější postavou mi byl Henry. Až jsem si nakonci říkala, jestli ho není škoda, když se dal dohromady s Cathrine ale láska je láska. Stejně jsem v ní nedoufala.

4 23.02.2016

Bylo to docela fajn čtení ale takové nemastné neslané, jak se říká. Téma je v současnosti velmi zastaralé. Dnešní doba je již o hodně dál a dnešní vztahy, o kterých se zde pojednává taktéž.

2 14.02.2016

Bylo to docela fajn i hnus zároveň. První dvě kapitoly jsem měla chuť knihu někam zahodit (ale já se takhle ke knihám naštěstí nechovám). To bylo úplně mimo furt číst o té ubohé holce, co neví co chce...To mě dožíralo... a pak i ten její slavný přítel, který se jí neustále ptal, co chce a nehleděl na to, co chce on - já být jím, vrazím ji jednu vychovnou a odejdu od ní... Takové chování prostě mezi partnery nesnesu. Po přečtení mám stále o knize smíšené pocity. Jako Davida jsem si automaticky představila samotného autora. A na otázku, čím se dají vyléčit lidské smutky jsem jasnou odpověď nenašla...
Knihu bych nedoporučila. Spíše se řadí k těm horším, co jsem měla možnost přečíst.

1 08.02.2016

Člověk si díky knize osvěží některé věci. Je třeba pracovat na sobě a na to, co pociťujeme. Nenechat sebe sama vyhořet. Rozhodně to není naposledy, co jsem se do knihy podívala. Jednou za čas je vhodné se k ní zase vrátit. Člověk si totiž nemůže pamatovat vše.
Doporučuji.

2 06.02.2016

Nejprve mě kniha oslovila ale potom, co se stala ta událost mě to už nebavilo. Nebylo to ono. Dalo by se říci, že mě kniha zklamala. Neměla jsem velká očekávání. Neměla jsem žádná očekávání. Věci byly pleteny jako páte přes deváté. Někdy jsem nerozuměla, co se vlastně děje, o čem si to vlastně povídají. A ten nečekaný konec mě dostal úplně. Věřím, že vše může mít hezký konec a většinou s ním nepočítám, když není od začátku nějaká tragédie. No, asi tak.

03.02.2016

Osobně jsem měla jiné představy a očekávání. Z počátku mě to nebavilo vůbec. Pak jsem naštěstí pochopila jak to píše, když si to tam mezi sebou vysvětlily. Nakonec jsem knihu dočítala s pocitem, že nic už nebude jako dříve. Každá kniha u mě něco změní. Nakonec tedy mírné zalíbení. Nevím, jaký názor si na knihu udělat. Nejvíce se mi líbilo asi hlášení autorky nakonec, dost mrzuté.

24.01.2016

Určitě to nebylo jen takové to "lážo plážo" napsat takovou knihu. V českých dějinách je určitě mnoho okamžiků, o kterých je třeba se zmiňovat a vědět o nic - i více. Nicméně tedy obdivuji autorčin výběr a kniha mě osobně nezklamala.

14.01.2016