katarina4591 komentáře u knih
Bylo příjemné se pomocí knihy vracet na některá místa mé milované domoviny, které jsem sama při svých, ne tak obdivuhodně dlouhých poutích navštívila. Autor knihy, místy budící dojem naivního mladíka, působil rovněž příjemně, stejně tak jeho vyprávění. Přesto však v knize nevidím větší přínos, než jaký mohou mít pro každého poutníka, vlastní deníkové záznamy z cest. Nejspíš to vidím zkresleně, neboť nejsem podobnými věcmi nepolíbená, ale něco mi tam chybělo. Možná kdyby autor knihu obohatil o informace z míst kterými putoval, ať už o historická fakta ( a pojmenoval třeba Údolie smrti vlastním jménem) nebo o problematiku ŽP, což je v současnosti téma které ve slovenské společnosti značně rezonuje a je možné jej pozorovat na mnohých místech SNP, našla bych v knize víc. I když rozumím heslu, že cesta samotná je cíl, nevím zda je vždy cesta rovněž důvodem proč vydat knihu. Tak uvidíme co přinese budoucnost.
Ziburovi jde psaní stejně dobře jako focení kafíček na instagram. Na sociálních sítích ho už raději nesleduji ale knihu od něj si vždy ráda přečtu. Mnohokrát jsem se zasmála, příležitostně zavzpomínala. Díky doporučení se vrhla na Brysona. A až bude další ziburovka, vrhnu se s díkem aj na ňu.
Velice krásný příběh plný lásky k životu. Ke zvířatům, rostlinám, krajině. K divočině. Takový trochu Muir a Leopold v ženských gumácích. Ostatně vedle těchto autorů jsem knížku po dočtení umístnila. Děkuji.
Super almanach bezodpadového bytí. Kromě známých tipů a triků tam naleznete i inspiraci kam dál se můžete posunout. Oceňuji že dívky se nezaměřují pouze na zero waste ale celkově na snižování své osobní uhlíkové stopy.
Zamjatinův dystopický svět si mne nezískal. Nejspíš za to mohou všechny ty přímky, rovnice a odmocniny. Kniha na mě působila hodně kafkovski, a já se jen stěží dostala až na poslední stránku.
Anna Aleksandrovna v knize líčí nejenom možné rozřešení Ďatlovové expedice, která po mnoho let zamotává hlavy různým milovníkům záhad, ale rovněž i svůj osobní příběh. Obě roviny knihy jsou však úzce propojené a v určitém pohledu dává toto spojení čtenářovy smysl. Pro mne ale zůstává největším přínosem knihy její rozkrývání faktů a možných scénářů této turistické výpravy s misteriózním koncem. Kéž bych ten příběh znala dřív, v době, kdy jsem se denně procházela po jakťerinburských ulicích.
Rozhovor T. Etzlera s J. Šídlem vás provede těžkými začátky v USA, střízlivou výpovědí válečného reportéra a životem západního novináře v polototalitní Číně. Velice zajímavá kniha o životě velice zajímavého člověka.
Myslím, že Obrázky z chatrče jsou jednou z nejkrásnějších knih jaké jsem četla. Kniha předkládá příběh plný lásky, radosti a starosti, který přesahuje klasickou etickou vazbu z člověka na člověka a zamýšlí se nad důležitostí této vazby směrem k přírodě a to ve všech jejich aspektech. Leopold umí příjemně a zajímavě převyprávět historická fakta (př. Pořádný dub) i své vlastní myšlenky (př. Pomník holubovi). Kniha je nadčasová, a bohužel, pořád aktuální.
Úpřímně obdivuji a vzdávám hold všem fotoobrázkovým příběhům Laca D., ať už byly publikovány v této knížce či nikoliv.
Čtivý deník o česko-japonském manželství, který čtenáři popíše některé detaily ze života na ostrově vycházejícího slunce z pohledu středoevropanky. Mám radost že proti slovenské alternativě, dopadlo toto manželství zdárně a ukázalo že i lidé tak rozdílných kultur spolu dokážou žít. I když věřím, že k tomu bylo potřeba mnoho trpělivosti, empatie a odvahy.
Přestože jsem fanoušek dobrých a relativně štastných konců (což je samozřejmě individuální pro každého čtenáře a ne každý jej tak musí v tomto případě vnímat), nemohu říct že mě poslední díl série zvlášť uspokojil. Celá tragédie neudržitelnosti života pláství končící sebevražedným zánikem pro mne byla upozaděná díky až pohádkovému návratu Mona Lestera či znovuobjevení originálu Kastora. Do zwady - ještě že Pecinovský nechal Dianě její specifickou hormonální mutaci, jinak by to byl happyend jak vystřižený z amerického filmu. Teda aspoň pro mne.
Plástev jedu mě příjemně překvapila. Proti jiným současným románům tohoto typu oceňuji nejenom Pecinovským vytvořený postapokalyptický svět posetý plástvemi a přeplněný geneticky vytvořenou levnou pracovní silou ale i zápletku která dala za vznik celé sérii. Pro mě byla kniha prvním seznámením s českou sci-fi a přiměla mě se o české vody zajímat víc.
Rozkošný a něžný příběh o mladém preceptorovi který najde své štěstí a lásku mezi horským úbočím Krkonoš. Příběh o lásce ke krajině a budícím se venskovském vlastenectví. Příběh který dokazuje že konec může být i dobrý.
Autobiografický román který vás provede romantickým vzplanutím švýcarské dívky k masajskému bojovníkovy. Autorka ve své knize popisuje své slasti ale zejména pak strasti které jí toto zamilované pohnutí způsobí. Kromě toho však kniha také rozkrývá kulturní tradice, zvyky a rozdíly mezi dvěma zcela odlišnými světy. Osobně také oceňuji zcela odkrytý popis každodenního života. Určitým způsobem kniha potvrzuje známé řčení že láska i hory přenáší, avšak doplňuje jej faktem že ne vždy to musí automaticky znamenat štěstí.
Sovětská okupace v Afgánistánu je téma které mě zajímá. Když jsem tedy narazila na tuto údajnou výpověď českého vojáka, nemohla jsem odolat. Kniha je vynikající, je psaná vhodným jazykem a čte se velice dobře.
Dodnes vlastně nevím co si o knize myslet. Bylo to vlastně docela dobré, ale přitom tak divně znepokojující....
Dlouho jsem si nebyla jista co o druhé knize Herbertovi série napsat. Svět který z Duny vzešel mě pořád baví, fascinuje a chtěla bych se o něm dozvědět víc. Avšak nemyslím že by mi Spasitel Duny přinesl v tomto ohledu zadostiučinění. Dějová linka, sic mně v mnohém nepřekvapila, byla příjemná, konec možná trochu patetický (ale to nemusí být nutně zlé). Avšak počet a kvalita filozofických zamyšlení mi v tomto díle moc nesedl.
V této Gluchovského knize se před vámi otevře postapokalyptický svět moskevského metra a jeho přeživších obyvatel. Kromě toho, že zde hrozí neustálé nebezpečí zvenčí v podobě různých zmutovaných kreatúr, ani život na stanicích není jednoduchý. Potkáváte se s metrem kapitalistickým, revolučním, fašistickým či rudým. Gluchovský snažící se zahrnout i společenské problémy postapokalyptické společnosti, rozvíjí některé z myšlenek jednotlivých ideologií a také filozofické otázky ohledně života a smrti. To může být pro mnohé čtenáře příjemným zpestřením avšak na mě samotnou to působilo poněkud plytce a raději bych dala přednost častějším střetům s novým světěm a jeho obyvately. Bylo však velice příjemné se díky knize znovu procházet moskevským metrem a okolím VDNCH jež je mým nejoblíbenějším místem v tomto obrovském městě. Kniha byla psaná poměrně čtivě a další díl si nenechám ujít.
Velice čtivá kniha ve které vám bude představeno několik základních příběhů severské mytologie. Dozvíte se jak Thór ke kladivu přišel, jak si Loki zašpásoval s koňem anebo jaká je tajná přísada básnické medoviny. Gaiman tyto příběhy vyprávý jazykem který mi k severskému božstvu pasuje a dotváří tak úsměvnou atmosféru knihy plné mrtvých obrů, zázračných pokladů a proradného Lokiho.
PS: Nikdy nevěř bohům, ať slibují co slibují!
Velice zajímavý námět dystopické společnosti. Popravdě jsem ale očekávala, že knížka bude více obsáhlejší. Popíše trochu víc zvyky a motivy Gileádu, velitelů, manželek, služebnic. K rozkrytí příběhu se však budu muset spokojit se seriálem, což ale v tomto případě není nepříjemné, ba naopak.