Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

od:


KoupitKoupit eknihu

Záhadná smrt devíti mladých studentů ze Sverdlovsku lidem už přes padesát let nedává spát. A když mladá jekatěrinburská spisovatelka jednoho dne skrze kukátko na chodbě uvidí skupinku lyžařů, ještě neví, že ďatlovovskou badatelskou horečkou brzy onemocní i ona. Když zemře její soused, do rukou se jí dostane fascikl dokumentů o pátrání po výpravě Igora Ďatlova, která se v zimě roku 1959 vydala na túru po Severním Uralu – a nikdy se odtud nevrátila. Anna se do dokumentů se zápalem noří a spatřuje v nich šanci na novou knihu, která by konečně prolomila ledy její tvůrčí krize. A tak se minulost setkává se současností, suchá fakta s obyčejným, civilním příběhem osamělé, rozvedené spisovatelky. Protokoly, pitevní zprávy, přepisy výslechů a další archiválie na stránkách knihy jsou však zcela reálnými dokumenty z jekatěrinburských archivů i pozůstalosti obětí a předkládají tak čtenáři jedinečný soubor původních informací o tragédii, která v padesátých letech zasáhla celý Sverdlovsk (nynější Jekatěrinburg) a svými nevyjasněnými okolnostmi zasela zrnko nespočtu konspiračních teorií. – Kniha vychází za podpory moskevského Institutu překladu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/378370/datlovuv-prusmyk-aneb-zahada-deviti-ui4-378370.jpg 2.913
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Akropolis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
invocation11
03. listopadu

Přijde mi, že záhada Djatlovovy (mám ráda originál) nešťastné výpravy je v poslední době oblíbeným tématem (Lavay, tak trochu D'Andrea se možná inspiroval, dokonce i Karika ho v několika svých románech zmínil). Chápu, že tato kniha ve své době vzbudila poprask, ale popravdě myslím, že to bylo právě a JEN díky zveřejnění příběhu a původních spisů. Protože oprostíme-li se od HLAVNÍHO tématu, tak story o spisovatelce s tvůrčí krizí sám o sobě dost pokulhává a za normálních okolností by ho nikdo nečetl, prostě a jednoduše NUDA. I všechny ty děsně mysteriózní sny o skupině lyžařů za dveřmi a rádoby osudová setkání s kámoškou Světou... Ouvaja, jak naivní! Buď to měla být literatura faktu nebo beletrie, co má alespoň nějaký smysl. Takto je to jen melodramatický příběh o tom, jak se manželé dávají zase dokopy a ona už zase může psát a jó, aby to nebylo tak klišoidní, tak se opřem třeba o tu ruskou záhadu ze 60. let, to přece lidi zaujme!

Pro mě tedy zbytečná ztráta času, ač záhadu Djatlovova průsmyku naprosto žeru, ale stokrát raději doporučuji Lavaye a jeho Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Za mě tohle prostě ne a nebýt těch (snad) originálních dokumentů, dávám odpad.

ivana02
24. října

Autorka zasadila literaturu faktu do beletrie. Což mi vůbec nevadilo, naopak tam přibyla vtipná místa. Hlavní část knihy je ale opravdu věnována Ďatlovově výpravě a našla jsem tam pro mne nové skutečnosti.
Kniha neobsahuje fotografie, ale ty jsou stejně již obsažené v knize Kdo zavraždil účastníky Ďatlovovy expedice, která vyšla vloni.

moničina
11. října

Kniha by bola fajn a dostala by viac bodov ale nepáči sa mi, že nám subjektívne podsúva svoju teóriu (ktorá má veľa dier). A chýba aj viac objektívnejších informácii a teórií. Ináč, štýl písania ma bavil a dozvedela som sa aj niekoľko vecí, o ktorých som predtým nevedela, hlavne o tom, ako potrestali funkcionárov športovej organizácie a výpovede niektorých rodičov obetí.

Izu
31. srpna

Nelíbilo se mi pojetí knihy.Daleko více informací si stačí vyhledat na internetu.Proč psala v knize o sobě ? Nuda..Pokud by spojila děj například z pohledu člena výpravy, bylo by to napínavější.Za mě zklamání.

Lilithes
30. května

Hm... ne, takhle ne.
Pokud je to literatura faktů, chybí skutečná analýza faktů, protokoly měly být jako příloha, v samotném textu jen pro zajímavost ty nejdůležitější - a především představující nové informace, ne donekonečna opakovat stejné informace bez přidané hodnoty. Nejsem génius, ale pokud něco čtu podruhé, obvykle si to zapamatuju, nepotřebuju to číst desetkrát pořád dokola.
Pokud to měla být fikce o případu výpravy Ďatlova, proč to nemá příběh? Fikce nevyžaduje dokonalé sledování reality, autorka si měla vybrat jednu teorii a alespoň nějak ji rozvinout (a to nejsem fanoušek uzavřených konců, jen fanoušek alespoň náznaku děje). Fikce nepotřebuje detaily o centimetrových rozdílech v místech nálezu věcí - a pokud je tam chtěla mít, měly být v příloze.
Pokud to měla být sonda do života spisovatelky, pak mohla vytvořit a najít paralely s těmi dokumenty, a na tom vystavět alespoň nějaký příběh. Nebo se tam mohlo alespoň něco stát. A pak naprosto nechápu ty opravdu náhodné mystické motivy... s nulovým významem, mystika pro mystiku.

Přijde mi, že se autorka nedokázala rozhodnout, co píše, a tak z toho udělala pěkně nudný osobní deníček. Je to takový Eintopf, z kterého mi od půlky nebylo nijak valně.

Hvězda za to, že zveřejňuje (nejspíš) skutečné dokumenty k případu a že se to alespoň rychle čte, a tak se to dočíst dá. Složitější jazyk nebo více opakujících se protokolů, slovníčků, zbytečných dokumentů, tak to do konce nedám.

Autor a jeho další knihy

Anna Aleksandrovna Matvějevová

Anna Aleksandrovna Matvějevová
ruská, 1972

Uživatelé mají knihu

v Přečtených18x
v Knihotéce5x
v Chystám se číst4x
v Chci si koupit2x