Utrpení knížete Sternenhocha

Hvezdy nedavam, protoze odkladam nedocteno. Za me blabol dusevne nemocneho cloveka a sexualniho devianta s jistym vzdelanim a vysokym IQ. Nevidim v tom prazadnou hodnotu.

3 21. srpna

Hodně bizarní záležitost, ale v každém případě velice zajímavá knížka.

3 02. července

Síla. Rozhodně to není čtení pro každého - vulgární až obscénní popisy, amoralita. Je to jiné, hodně jiné, mnohdy bylo těžké porozumět.

2 11. května

Pro silnější povahy, ale za mě super.

5 01. května

Na tuto knihu rozhodně nezapomenete a buď se stanete jejím fanouškem, nebo ji zatratíte jako něco bizarního až odporného. Já se přidávám k první skupině. :-)

41 10. dubna

Ukrutný je zpravidla osud,
neboť nízkost kreatur
nic jiného nezasluhuje.
Citát z knihy

Prý groteskní romanetto. Budu tomu věřit, ale dal bych před to ještě „absurdně“. Je pro mne dost těžké toto dílo rozebrat a trochu mu porozumnět. Řekl bych, že pro autora je daleko důležitější vůle než „tradiční“ rozum. Otázkou je, proč se hlavní hrdina jmenuje Sternenhoch (stoupající hvězda). Ty úlety bych připisoval jeho egosolismu. Pokud vím, tak Klíma rád používal slovo osvobození. Dle závěru knihy dovozuji, že osvobození dopřál i knížeti.
Rozhodně to není oddechová kniha, ale i takovéto je dobré si občas přečíst.

Je tu plno odporných a zvrácených postav, vlastně, jiné tu snad ani nejsou, a také se podle toho chovají. Až na ně budu mít náladu, vím, kde je najdu a pak to snad celé pochopím. Zatím po první čtvrtině odkládám na neurčito.
X % (684 hodnotících se dostalo na docela vysoký průměr 82 %).
…
„Nu, vždyť ti říkám vždycky, že jsi má malá pitomá sviňka!” zabručel a převaloval si ji sem tam, zkoumavě, jako když lev překlopuje svou tlapou uloveného člověka nevěda, je-li ještě živ či mrtev. A moje roztomilá panička nechala sebou válet jako váleček na nudle a pološeptala dál, ovazujíc si podle možnosti rány zbytkem svého šatu.
„To jsem! Sviňka, čubka, žížala — ženská! Hnojiště...“