katarina4591
komentáře u knih
Zinkoví chlapci
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Knihy S. Alexijevič nejsou jednoduchým čtením, no přesto jsou nezapomenutelným čtenářským zážitkem. Alexijevič dává historickým údalostem konkrétní lidský rozměr, přiměje své čtenáře nemyslet na Černobyl či Afgánistán pouze faktograficky ale především z pohledu prožitku jednotlivce. Mohou existovat tisíce faktických knih o válce, no kniha jako tato se jim dokáže nejenom vyrovnat ale je i v mnohém předčit. Osobně mi také kniha pomohla spojit si tehdejší sovětskou agresi i se současným blízkovýchodním radikalismem.
Duna
Frank Herbert
Duna je skvělá! Rozhodla jsem se ji přečíst až po náhodném shlédnutí filmu. A přestože mě tento poněkud psychadelický Lynchův snímek trochu vyděsil, už po pár stránkách jsem věděla že to bude láska. Vyváženost mezi myšlenkovými pochody postav a přímou interakcí je vynikající. Herbertem vytvořený svět, jeho minulosti a budoucnosti, jeho intriky a náboženství, si mě získal jako si získala melánž gildovní navigátory!
Endurance
Alfred Lansing
Nemám slov. Je neuvěřitelé co všechno zvládne lidská psychika. Silný příběh jež vám připomene jak je vše s nohama v suchu banální.
Bohové starých Slovanů
Peter Weleslaw Kuzmišín
Velice oceňuji snahu vytvořit celistvý obraz o slovanských bozích, o kterých, jak sám autor píše, toho víme příliš málo. Nicméně mnohé překlepy, opakující se části a v některých chvílých ne nejlépe vybraný sloh mi prožitek ze čtení kazil. Tak či onak, úvod do mytologie starých Slovanů to byl pěkný.
" Ať žije Mokoš!"
Nemé ucho, hluché oko
Peter Jaroš
Oproti Tisícročnej včele se mi Nemé ucho, hluché oko četlo o něco hůře, dokonce jsem v jednu chvíly myslela že knihu nedočtu. Jaroš v této knize totiž krom pokračování příběhů jednotlivých postav, potažmo rodů, poměrně podrobně rozepisuje historii nově vzniklé Českosloveské republiky a nových poměrů s ní přicházejicími. To je samo o sobě zajímavé a díky knize jsem se dozvěděla mnoho historických faktů o kterých jsem neměla silné podvědomí. Problémem pro mne spíše byly časté výňatky původních textů a proslovů komunistického hnutí a celkové prokomunisticky orientované náladě v knize. Když jsem se ale snažila zaměřit se spíše na příběhovou část jednotlivých postav a popisu denního života v tehdejší době (nesledujíc jak může být osobní život pevně spjat s politickým přesvědčením) byla kniha příjemným završením historie rodu Pichandů.