Kakho-Oto komentáře u knih

Kniha o historii, kterou napsali historici tak, aby ji se zájmem přečetli (zejména) běžní čtenáři, tj. laičtí zájemci o historii. Publikace je napsána velmi čtivě, místy a celkem často může působit bulvárně, nicméně o bulvární literaturu nejde, poněvadž text je podložen historickými dokumenty, včetně dobových kronik, které byly přirozeně značně subjektivní. Obával jsem se, že části od Hlavačky a Mikulce budou slabší ve srovnání s Čechurovými kapitolami, avšak jednalo se o zbytečné obavy. Výrazný prostor dostali Lucemburkové a celkem pět dcer Marie Terezie má v knize vlastní kapitolu. Řady potomků slavných mi bylo líto, např. Marie Alžběta doplatila na epidemii neštovic znetvořením obličeje, její sestry Marie Amálie a Marie Karolína byly provdány za primitivy z Parmy a Neapole, neblahý osud jejich sestry Marie Antonie je všeobecně známý. Snad jen jejich sestra Marie Kristýna měla jakžtakž slušný život, navíc okořeněný sexem s Izabelou Parmskou a v prvé řadě šťastným manželstvím s Albertem. Řada věcí pro mě byla novinkou, např. marný boj Maxmiliána II. o polský trůn na konci 16. století, smutný osud Leopoldiny, kterou v Brazílii umlátil její "manžel" (navíc Leopoldina, dcera Františka II./I., údajně navrhla brazilskou vlajku: zelená barva Portugalska, žlutá barva Habsbursko-lotrinské dynastie). Kniha obsahuje spoustu informací, což zákonitě znamená rychlé zapomenutí řady z přečteného ve velmi krátké době. Zbývající dva díly trilogie si rovněž velmi rád přečtu a je škoda, že mi jeden chybí v osobní knihovně (oba díly, které vlastním, jsem koupil jako vyřazené z MK Přerov za celkem 10 korun).

4 06.04.2020

Příspěvky sborníku jsou antagonismem mainstreamové žurnalistiky, jinými slovy se nejedná o propagandu proamerickou, probruselskou, prozápadní, nýbrž o propagandu proruskou. Průměrné tři hvězdičky dávám zejména zásluhou příspěvků Terezy Spencerové a zejména Mojmíra Grygara, které jsou poměrně zajímavé. Grygarův příspěvek je suveréně nejdelší a zároveň nejserióznější.

4 11.02.2020

Velmi neobjektivní publikace, plná spekulací, konspiračních teorií, subjektivních výkřiků... Směšné, že jí reklama chválila jako jedno z nejlepších děl na téma Atentát na Heydricha.

4 07.02.2020

Román se čte velmi dobře, avšak jeho děj je silně přitažen za vlasy. Trochu mi to připomnělo (dva) romány od Dominika Dána, které jsem zatím přečetl. Nicméně ve srovnání s nimi je román Rudá Sibiř kvalitnější. Celkem jsem inspektorovi přál, aby zmizel ze zvráceného Stalinova SSSR, ale dalo se čekat, že tak román neskončí. Román je značně okořeněn tím, že se v něm zmiňují čs. legie (našich legionářů ale nebylo v Rusku okolo 35 tisíc, ale značně přes 60 tisíc, čili dvakrát více, než napsal Eastland). Trochu mě udivuje nepřesnost autora (Američana) ohledně masakru Siouxů u Wounded Knee. K této události došlo na konci roku 1890 (nikoliv 1899) a americká armáda nestřílela do indiánů z kulometů Gatling, nýbrž z opakovacích pušek (tím je neomlouvám, avšak autor tuto událost líčí drastičtěji, než jakou ve skutečnosti byla).

4 11.01.2020

Prvních (téměř) sto stran mě zatím bavilo z celého cyklu nejméně, ale od výborné epizody v "žebrákově" chatrči mě příběh pohltil, což platilo až do konce této knihy. Dobrodružství v holubníku (v bulharském městě Melnik) mně utkvělo v hlavě ještě z předchozí četby (2002), dění v makedonské Strumici je rovněž perfektní - postava Mübarka je jednou z nejzajímavějších v celém Mayově díle, jedná se o velmi originální zápornou postavu. Epizoda s "upírem" odbočuje od hlavního děje, přesto ji hodnotím kladně. Vzhledem k velmi vlažnému úvodu knihy nemohu dát více než poctivé čtyři hvězdičky. Celkové hodnocení: 85 %

4 03.07.2019

Kniha je velmi čtivá, avšak její obsah nelze brát úplně vážně (nelze věřit všemu, co autor uvádí). Rozhodně není správné, když si někdo udělá úsudek o Češích (ve 20. století) jen na základě této knihy. Jako nejzajímavější hodnotím kapitoly o spisovateli Kirchbergovi alias Fabiánovi a sochaři Švecovi.

4 20.02.2019

Sci-fi nečtu vlastně vůbec, v tomto případě jsem udělal výjimku vzhledem k proslulosti titulu. Jedná se o výbornou knihu, avšak jen ten závěr byl příliš překotný a rychlý. Na druhé straně lepší závěr této knihy než rozuzlení knihy 1984 od G. Orwella.

4 04.01.2019

Pro milovníky Karla Maye a jeho díla velmi zajímavý a čtivý příspěvek. Navíc od pana Jaroslava Moravce, který vydával mayovky ve 30. letech 20. století spolu s Toužimským. Jejich vydání Karla Maye je považováno za vůbec nejkvalitnější mimo Německo. Mimo jiné zapojili do práce na mayovkách ilustrátora Zdeňka Buriana. Kniha je věnována zejména prvnímu významnému vydavateli mayovek v českých zemích: J. R. Vilímkovi a jeho vztahům s K. Mayem. Čtenáři se dozví spoustu informací o štvanicích proti Mayovi, které v Německu probíhaly celou první dekádu 20. století a vlastně až do Mayovy smrti v březnu 1912. Jedna kapitola je věnována významnému obhájci K. Maye - tehdy mladému E. E. Kischovi, jenž Maye hájil v českých i německých novinách. Kniha obsahuje i statistickou přílohu k českým vydáním mayovek - nejčastěji byly vydány romány Syn lovce medvědů a Duch Llana Estacada (12 či 13 vydání a přes čtvrt miliónu výtisků obou knih).

4 01.11.2016

Kniha se čte určitě dobře, nicméně se jedná o román se smyšleným dějem. Templářská dějová linka je pro příběh stěžejní, ale zároveň se jedná o těžko uvěřitelnou věc: jednotliví členové, kteří znají cestu ke zlatu, mlčí, i když je zrůdní protivníci mučí jakkoliv - a to již po několik staletí!! O StB si nedělám iluze, ale tak jak v knize se nechovali snad ani v padesátých letech (v osmdesátých letech určitě ne). Zvěrstva prováděná běžnými faráři není ani potřeba komentovat... Němci nezaznamenávali přesný popis mučení - proč by to dělali? Pobavil profesor historie Barták - Dán si představuje historika jako osobu, která zná z hlavy snad všechna známá fakta o historii, což je samozřejmě zhola nemožné a tudíž velký nesmysl. Navíc profesor tvrdí, že dopadení parašutisté byli na místě zastřeleni - tomu by tak bylo jenom v případě, kdyby se partyzáni bránili se zbraněmi v ruce. V opačném případě by je Němci zajali a poté by se je snažili získat pro sebe (konfidenti - viz Čurda, rádiové protihry). Historickým nesmyslem je též tvrzení, že Státní bezpečnost vznikla až po únoru 1948. Ve skutečnosti byl celý SNB založen již v roce 1945, brzy po válce.

4 03.10.2016

Vhodné minimálně pro dvě kategorie čtenářů:
1. Opravdoví zájemci o domácí protinacistický odboj v protektorátu
2. Osoby, které si myslí, že atentát na Heydricha byl jediný čin našeho odboje
K úspěšnému zapálení kartotéky (pro nacistický režim velmi důležité) došlo v našich podmínkách pouze v jednom případě a právě tomu se kniha věnuje. Obdobný čin vykonali (rovněž v roce 1943) odbojáři v Oslu, což je i zfilmováno ve snímku Max Manus (2008).
Karel Břenek zastřelil příslušníka gestapa, což se v našich podmínkách nestalo mockrát. Sám znám jenom sedm dalších případů.
Publikace se nevyhýbá ani problematice konfidentství. Obecně řečeno - Ostrava a okolí byly významné po odbojové i kolaborantské stránce. Platí to o celé Moravě - více se angažovala, ať již v pozitivním či negativním slova smyslu, než Čechy. Toto tvrzení berte s rezervou, jde o můj osobní názor. Dospěl jsem k němu po přečtení desítek prací na téma protektorát Čechy a Morava.

4 27.12.2014

(SPOILER) Jedna z nejlepších knih Karla Maye. Dobrodružství střídá jiné dobrodružství, řada napínavých momentů, zajímavé postavy, prostředí a především se rozvíjí zápletka, v prvním díle jen naznačená. Mnohem lepší než první díl.
Dodatek z prosince 2022: Navzdory napínavosti a poutavosti považuji první díl „Surehanda“ za méně povedený než jeho pokračování. Všiml jsem si však, že někteří komentující hodnotí kvality obou dílů opačně. Proč mám osobně mnohem raději druhý díl? Pro ty, jež by to zajímalo: Druhý díl rozvíjí na Maye značně složitou zápletku, která je v prvním díle jen naznačena. Spolu s „hyper“ dobrodružným dějem, řadou zajímavých postav, atraktivním prostředím Skalistých hor je na Maye hodně složitá zápletka něco, co z tohoto díla činí jednu z nejlepších literárních mayovek. Z jednotlivostí zaujme např. způsob Old Wabblovy smrti, souboje hrdinů se čtyřmi medvědy, duel mezi kovářem a darebákem vedený kovářskými kladivy. Kuriozitou je setkání se dvěma bratranci Pitta Holberse, kteří však patří na stranu záporných hrdinů. Poslední kapitola, kdy se čtenář dozví, jak přesně to bylo s Old Surehandem, Apanačkou, Kolma-Puši, falešným generálem, Thibautem atd., je naprosto strhující.

4 10.02.2013

(SPOILER) Po devatenácti letech jsem si tuto slavnou a kdysi velmi třaskavou knihu přečetl celou. Z jedenácti reportáží se mi nejvíce líbí poslední a nejrozsáhlejší, tj. Svědek (5 hvězdiček). Bývalý slovenský fašistický voják a následně sovětský partyzán, respektive čs. voják, se dávno po válce zmínil o zastřelení dvou civilních osob na okupované Ukrajině. Učinil to jenom proto, aby těmto smrtelně postřeleným osobám zkrátil trápení. Na konci padesátých let byl kvůli tomu označen za vraha, přičemž se zapomnělo na jeho zásluhy v odboji (na druhou stranu navíc přešel pod otřesným dojmem zmíněné popravy) i v následném civilním životě. Čtyřmi hvězdičkami oceňuji reportáže/povídky Zahrada muk, Kádrová legenda, Kolejnice, Úsměv, zatímco zbývajícím šesti uděluji lepší tři hvězdičky. Zahrada muk je snad nejotřesnější, poněvadž v podstatě zcela nevinnému řediteli mlýnů hrozil i trest smrti (sic!). Kádrová legenda je svým obsahem asi nejexotičtější, protože hlavním hrdinou je syn rumunského kapitalisty, jenž se dal do věrných služeb komunistickým režimům (nicméně jeho původ mu občas velmi překážel). Hrdinové řady povídek dělali dobře svoji práci, avšak měli smůlu v kapitalistickém původu, v bezohledném politickém funkcionáři, případně jejich jméno připomínalo nějakého zločince, někdy tohle všechno dohromady. Řada reportáží se točí okolo různých staveb socialismu, tj. přehrad, železnic, továren. Bohužel, některé z líčených nešvarů se dějí i v dnešní době. Zejména se to týká byrokratických nesmyslů v různých oblastech hospodářství. Dokonce i dnes může být kvalitní člověk šikanován nebo zničen z toho důvodu, že se někomu znelíbil, někomu překáží apod. V určitém smyslu tedy Mňačkovy opožděné reportáže považuji za nadčasové.

3 04.03.2024

(SPOILER) Vůbec první detektivní či kriminální příběh z pera slavného Dicka Francise. Velmi dobrý a napínavý román, avšak z devíti mnou dosud čtených patří na čtvrté, či páté místo. Neztotožňuji se tedy s názory, jež tento román považují za nejlepší od Francise vůbec. Druhá polovina románu mně přišla napínavější a více strhující než první polovina. Části, kdy darebáci z Marconi-taxi nahání hlavního hrdinu, který ujíždí na koni přes pole a lesíky, je vrcholem románu. Bylo však celkem jasné, který z žokejů pomáhá ničemům. Na druhé straně hlavního padoucha jsem neodhalil. Románu „Smrt favorita“ uděluji silné čtyři hvězdičky (cca 85 %).

3 18.12.2023

(SPOILER) Velmi čtivý román se zajímavým dějem. Karel Huss je líčen velmi sympaticky. Navzdory nepřízni osudu (příslušnost ke katovské rodině) a vztahům s blízkými, které často nedopadly vůbec dobře, se věnoval celý život sebevzdělávání a sběratelství různých předmětů. Kromě toho byl také kvalitním léčitelem, znalcem bylin. Hodně líto mně bylo chlapce, pomocníka Karla Hussa, jenž se stal obětí surových "léčitelů", kteří nenáviděli skutečného léčitele Hussa. Nakonec se Huss dočkal zasloužené úcty a uznání - povýšení do měšťanského stavu, ukončení profese kata a získání místa kustoda sbírek Metternicha na zámku v Kynžvartě, kam byly převezeny i Hussovy sbírky.

3 23.08.2023

(SPOILER) Dost drsný a také napínavý detektivně-kriminální příběh. Popisy mučení koní ohněm i hnusné zacházení se stájníky jsou hodně silné. Vysokofrekvenční píšťalka, jež se objevuje v románu, údajně ve skutečnosti vydává pískot, který je slyšet i lidským sluchem. Hlavnímu hrdinovi Danielu Rokeovi jsem držel palce, aby parchanty zlikvidoval, což se podle očekávání také podařilo. Druhá nejlepší kniha od Dicka Francise, kterou jsem zatím přečetl, přece jen román Nervy "odolal" a zůstává (alespoň zatím) na prvním místě.

3 15.07.2023

Druhá kniha od Agathy Christie, kterou jsem přečetl. Detektivka ze starého Egypta (Nakonec přijde smrt) se mně líbila podstatně více. U románu Dům u kanálu jsem byl natěšen tím, jak skončí, vypadalo to na velkou a zajímavou zápletku, ale nakonec jsem byl překvapivě rychlým vysvětlením zklamán. Vzhledem k tomu, jak byl příběh stavěn, mě rozuzlení připadne laciné a ne příliš uspokojivé. Vraha a hlavního pachatele jsem vůbec neodhadl, avšak to mně nevadí. Originální název románu (By the Pricking of my Thumbs) vychází ze Shakespearova díla Macbeth. Celkové hodnocení knihy: 7/10, tj. tři a půl hvězdičky.

3 29.06.2023

Román se mi dobře četl a nenudil mě, avšak román Apatykář od stejné spisovatelky se mně líbil o trochu více. Román Kdo šije u Podolské? se totiž odehrává v mnohem známějším historickém prostředí než Apatykář. Dějové zvraty v "Podolské" mě příliš nepřekvapily, protože o období přelomu čtyřicátých a padesátých let v Československu se celkem zajímám. Sám jsem o něm publikoval několik populárně-naučných článků i odbornějších pojednání.

3 26.02.2023

(SPOILER) Historická detektivka, která se vyjma prologu a poslední kapitoly odehrává v prostorách Pražského hradu na počátku 17. století. Vraha astrologa Braha, jeho sestry i trpaslíka Jeppa jsem si tipl správně. Ocenil jsem, že cynický vrah dojde v závěru spravedlivého trestu. Jedná se o čtivý román, který je asi tak na úrovni těch lepších výtvorů Vlastimila Vondrušky. A stejně jako v případě Vondrušky i Astronomův sen obsahuje explicitní sexuální scény.

3 09.02.2023

(SPOILER) Ze začátku se mi kniha trochu hůře četla, ale po 50 stránkách se to dost zlepšilo a knihu jsem rychle přečetl. To podstatné obsahují dřívější komentáře: kvůli jakési tradici, pro nás zcela zvrácené, dochází v Jordánsku k tzv. vraždám ze cti, které jsou trestány velmi směšně. Woldová románovou formou popisuje případ, kde mj. jeden starší Jordánec vypravuje, jak v dětství zavraždil svou matku, protože opustila jejich rodinu, a o desítky let později zastřelil svou dceru, poněvadž se dozvěděl o její homosexualitě. Stejný muž ještě v dětství sledoval, jak byla ukamenována jeho malá sestřenice. Stalo se tak proto, že byla znásilněna...Naprosto šílený obsah, bohužel popisující realitu jednoho koutu světa.

3 10.01.2023

Román M + B + M se mi líbil o trochu více, ale i román Smrt na kůru je povedeným beletristickým dílem o velmi významných událostech našeho protinacistického odboje. První polovina byla o poznání lepší, od provedení atentátu se děj podle mě moc vlekl. Autor podle mě dobře zpracoval vnitřní myšlenkové pochody Opálky a Čurdy, které postavil do logického protikladu.

3 20.11.2022