JosefW komentáře u knih

Na tuhle knihu jsem narazil tak trochu náhodou při procházení titulů v nichž se nachází štítek, který je v tomhle případě i názvem. Celkové hodnocení je obtížné, neboť jsem jednak očekával asi něco trochu jiného a také byly některé příběhy lepší a některé horší. Na můj vkus mohlo být vše černější a odvážnější. Zklamaný však nejsem, a to kvůli Smolné, Zákeřné a předposlední Jedničkové, která výsledné hodnocení hodně zvyšuje.
Nuže, vezmu to popořadě:

Politická
Hned úvodní povídka mě příliš neoslovila a možná bych řekl, že ze všech sedmi se mi líbila nejméně. Nicméně, hlavně člověka nesmí odradit, další jsou už lepší.

Neuskutečněná
První povídka, u níž jsem se počínal bavit. Na můj vkusu by však mohla být napsána trochu jinak. Přistihl jsem se, že mi při čtení prolétávalo hlavou jak bych to napsal já (a smál se více).

Erotická
Ani tahle povídka mne příliš neoslovila, ale něčím mi přišla zajímavá. Rozhodně však nebude patřit k těm, které bych si přečetl znovu.

Smolná
První ze trojice nejlepších povídek knihy. Prvně jsem se dokázal skutečně začíst a čtení mě bavilo. Po třech předešlých první, která zvedá hodnocení.

Zákeřná
Velmi dobře se mi četla a pořád jsem čekal, co bude dále. Mé očekávání bylo nakonec splněno, ale úplně jinak, než bych býval očekával. Dobré, hodně dobré.

Jedničková
Jednoznačně nejlepší povídka z celé knížky. Výborné čtení. Bavil jsem se a vlastně nebavil. Po tomhle příběhu jsem měl celkem zvláštní náladu a jestli si budu z celé knihy nějakou povídku skutečně pamatovat, bude to tahle.

Poslední
Závěrečný příběh byl spíše takovým průměrem. Ani špatné, ani dobré. Problém bych viděl v tom, že námět mi přišel zajímavý, ale zpracování už tolik ne. Být vše ponuřejší a tíživější, jistě bych ne nezlobil.


"Přesně takhle mi to vyhovuje. Miluju život. A je mi jasný, že příští život příliš milovat nebudu, protože ze mě bude štětka na záchod. Velká štětka na velkej záchod."

1 15.03.2019

Zajímavá kniha, která však není určená každému. Čtení mi přineslo spoustu zajímavých mýšlenek a rozšířilo mi obzory, avšak nemohu říci, že by mne kniha jako celek dokázala zcela zaujmout v celém svém rozsahu. Jsem ale rád, že jsem knihu přečet.
Autorovi jsem připsal několik citátů, které mne zaujaly.

"Lidská duše, jakkoli je problematická, není problémem, ale tajemstvím."

13.03.2019

Po třech letech jsem se vrátil k této knížce a jsem za to rád. I přestože mi již byl znám závěr, člověk se vyvíjí a rád jsem se znovu začetl do stránek. Jen trochu váhám, zdali setrvat na čtyřech hvězdách, anebo zvýšit na plný počet, neb se mi čtení vážně líbilo.

2 28.02.2019

Tahle kniha mi ležela v knihovně poměrně dlouho a už ani nevím, kdy přesně a s jakými slovy se ke mne dostala. Musím říci, že ačkoli asi nejsem cílová skupina, čtení mne bavilo a nedělalo mi problém se začíst. Bavilo mne prožívat neuspokojivé dění ve světě dlouho po Návratu společně s Annou a klidně bych zvládl ještě o nějakou tu stránku více. A stejně tak bych zvládl i temnější a prázdnější atmosféru.
Až zpětně zjišťuji, že se jedná o třetí díl, kterému předchází dva další. Nuže, asi tedy budu muset odmazat právě vzniklé resty.
Líbilo se mi, byl jsem spokojen. A jen tak na okraj, jednou se mi má představa Anny objevila i ve snu.

2 24.02.2019

Asi jsem očekával příliš mnoho a a právě proto mne kniha nechytila. Někdy až příliš ulítlé a celkově jsem se nějak nedokázal začíst.

6 04.11.2018

„Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad, mlátit plukovníka KGB do ksichtu.“
„Jenomže mně to v tu chvíli jako dobrý nápad přišlo.“

Škola dobrých mravů se mi dostala do rukou tak trochu náhodou. Ze začátku jsem měl trochu obavy, ale stačilo pár stránek a autor si mě získal. Některé vtipné momenty byly vzápětí vystřídány naprosto opačnou situací, takže se mi párkrát stalo, že jsem se u jedné stránky jak zasmál, tak i nechápal. Ústřední dvojici (trojici) si nelze neoblíbit a kromě praktik sovětských agentů, jsou zde vylíčeny i praktiky těch amerických. Výborná kniha, kterou mohu všem jedině doporučit.

„No, já jsem do lesa vyhodil čtyři plechovky něčeho, čemu se říká THX, nějaký nový uspávací plyn...“
„Hajaja.“
„Ano, roztomilý krycí název.“

26.09.2018

Tahle knížka se mi prvně dostala do rukou zřejmě někdy krátce po jejím prvním vydání. Tehdy mi ji, myslím, doporučila knihovnice a dodnes se pamatuji, že jsem nelitoval (a to jsem tehdy rozhodně žádný velký čtenář nebyl).
Dneska už se na onu dvacítku příběhů sice koukám trochu jinýma očima, ale s přihlédnutím k tomu, že kniha není už určena mým očím ji hodnotím kladně. Některé povídky jsou výborné, jiné průměrné. Některé nápady mne skutečně bavily i dnes.

2 03.09.2018

Carl, Asad a Rose, tuhle trojici z Oddělení Q si člověk celkem snadno oblíbí. A samozřejmě velbloudi, protože bez nich by to nebylo to pravé ořechové.
Během první poloviny knihy jsem si dal trochu delší pauzu ve čtení, ale ve výsledku jsem se opět s chutí začetl a kniha mne bavila. Vyšetřování starých zločinů Carlovu oddělení jde a přiznám se, zakončení příběhu bylo mimo má očekávání.
A abych nezapomněl, kromě ústřední trojice jsem se opět měl možnost shledat s mým ne tolik oblíbeným čtvrtým členem, Gordonem. Avšak, toho tu zase tolik nebylo a některé části s ním mě i bavily: „No tak jsem mu prostě dal do držky, co jsem měl dělat? Vždyť se, goddamnscheisse, navážel do mýho oddělení a mýho šéfa.“

4 29.08.2018

Velmi silně se rozmýšlím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Říkám si, z jakého důvodu jedno z nejvíce vyzdvihovaných sci-fi pro mne nebylo od začátku za pět hvězd? Těžko říci, sám nevím... Ač kniha obsahuje asi všechno, co bych jen mohl chtít (tajemný artefakt, průzkumná loď, vraždící počítač - asi nejlepší část! -, tajemství, objevování vesmíru,...) přesto mne nedokázala stoprocentně zaujmout. Možná jsem knihu příliš dlouho odkládal a pak nezačal číst ve správnou chvíli. Určitě přečtu i všechna pokračování, neb mne zajímá, kam se bude děj vyvíjet, ale rozhodně se někdy vrátím i k 2001 a zkusím si ji přečíst znovu. Třeba to už bude lepší. Prozatím čtyři hvězdy, ale s odřenýma ušima.

10.08.2018

Andělé luštící Šifru Ztraceného Inferna se dostali k Počátku. (jen takový pokus o vtip, ještě mi z toho vedra nehráblo, i když to tak může vypadat)

Po dlouhém očekávání jsem se konečně dostal k novému počinu od Dana Browna. Musím říci, že příběhy profesora Langdona se mi vážně dobře čtou a Počátek to jen potvrzuje. Brown umí psát poutavě a podnítit ve čtenáři zájem. Že tentokrát nebyl věnován prostor luštění kódů a šifer? Změna je život a pro jednou mi to rozhodně nevadilo. Že se opět opakuje základní schéma z předešlých knih? Mně to tedy nijak zvlášť nevadilo.
Nicméně, zhruba těch sto stránek před koncem čistě pozitivní hodnocení končí. Přiznám se, že do té doby mne kniha velmi bavila a ač pro mne nebyla natolik zajímavá jako Šifra nebo Inferno, putování po Španělsku mne zaujalo. Bohužel, finále pro mne bylo tak trochu zklamáním. Prakticky celou knihu se na něj člověk těší více a více a dostane...tohle? Je mi jasné, že vymyslet odpovědi na ty dvě otázky muselo dát dost práce, ale i tak. Prostě jsem očekával něco více.
Ačkoli je tedy Počátek lepší než Ztracený symbol, na Šifru nebo Inferno nemá. Chtě nechtě tedy musím ustoupit ke třem hvězdám (3,5*).

3 02.08.2018

„A pokud by se nám povedlo rozesrat Íráncům ten jejich jadernej program, bude v sázce ještě víc.“

Rudá volavka byla dobrá. Na Palác zrady však nemá. Touhle knihou si mne autor skutečně získal. Ačkoli by se pár nepatrných zaškobrtnutí jistě dalo nalézt (návaznost), nebyl vůbec čas a ani důvod je řešit. Děj má spád, každou chvíli se něco děje a celkově mi kniha nějak více sedla.
Jediné, co mne při čtení trochu zamrzelo byla skutečnost, že o Váňovi padla zmínka jen v jediném odstavci a to ještě jen tak okrajově (v tomhle měla filmová verze - v jiných ohledech horší - trochu navrch). Nicméně, tohle všechno mi vynahradilo zakončení, kde jsem se konečně dočkal vyřizování účtů. Dominika válí. Tady si těch pět hvězd zaslouží.
Už teď se těším na zakončení celé trilogie v podobě The Kremlin's Candidate. Vydržím čekat na český překlad? Těžko říci...

P.S. „CIA řídí v Rusku hotový pornohvězdy.“

4 26.07.2018

„Chcete nějakou past, soudruzi? Tak tady ji máte.“

Uplynula už relativně dlouhá doba od zhlédnutí filmu a já se tedy mohl pustit do čtení knižní předlohy. Nedoporučuji vidět film krátce po přečtení knihy, respektive naopak (ale to je snad už každému jasné). Knižní Dominika mi v určitých ohledech přišla uvěřitelnější a celkově bylo dějové prostředí, ve kterém se pohybovala, na lepší úrovni, než tomu bylo ve filmu. Na druhou stranu se mi trochu více líbilo filmové zakončení, které mi prostě více sedlo do noty.
Jak už tu bylo zmíněno, mohl se autor, jakožto veterán CIA, trochu více rozepsat tímto směrem (na můj vkus toho mohlo být více). Rozhodně mi nevadilo popisování toho, co je v Rusku špatně, ale nějaký ten větší kritický pohled by si zasloužilo i USA (knihu by to udělalo ještě lepší).
Celkově se mi kniha líbila a četla se mi dobře.

3 19.07.2018

Když jsem před dlooohou dobou objevil na Facebooku skupinu Odposlechnuto v Praze, nevěřil jsem, že něco takového skutečně funguje. Delší příběhy i kratičké odposlechy z obchodů, tramvají, autobusů, metra, parků, náměstí či ulic se od té doby staly něčím, co mi vždy zvedlo náladu. Někdy svým humorným obsahem, jindy tím, že poukázaly na to, že se mezi námi vyskytují stále lidé s dobrým srdcem.
Když se před pár měsíci objevila výzva v podobě crowdfundingové sbírky na vydání knihy s těmi nejlepšími odposlechy, neváhal jsem a také přispěl. V tomto týdnu ke mne konečně doputoval očekávaný výtisk a musím říci, že obsahem skutečně nezklamal. Několikrát mi až vytryskly slzy smíchy. Ano, některá "odposlechuta" jsou lepší, jiná zase méně, ale ve výsledku si tenhle výběr mých pět hvězd skutečně zaslouží. :-)

6 26.06.2018

Nemůžu říci, že by se mi Artemis nelíbila, ale ačkoli jsem nechtěl, pořád jsem knihu musel srovnávat s Marťanem. A v tomhle srovnání prostě neobstojí. Vůbec.
Příběh Jasmine mne prostě nezaujal tolik, jako příběh Marka a myslím, že nejsem sám. Prostředí prvního města na Měsíci je sice zajímavé, nicméně mne nebavilo ani zdaleka tolik, jako trosečník na Marsu.
Původně jsem tomu nevěřil a šel do čtené s tím, že z toho přeci musí být jasných pět hvězd, ale nakonec dávám tři a hned se naplánuji repete Marťana. Nic to však nemění na tom, že si rád přečtu cokoli, co Weir v budoucnu napíše.

04.06.2018

„Jen klid, Carle. Ráno jsem si pěkně promluvil s Alláhem a dneska to bude v pohodě,“ utěšoval ho Asad.
Neuvěřitelné, jaké má ten chlap styky.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Případy oddělení Q mne baví, takže po předchozí Složce 64 jsem pokračoval na další ze zajímavých případů z pera Adler-Olsena.
Oproti předchozí knize mi Marco přišel v několika místech krapet horší, ale mám-li hodnotit celkově, tak odpuštěno. Carl je pořád tím policajtem, kterého jsem si oblíbil už v první díle a Asad perlí snad jako ještě nikdy. Celkově je trojice Carl, Asad a Rose čím dál lépe sehraná.

P.S. Mimochodem, zjistil jsem, že první tři knihy už byly zfilmovány a letos přijde na řadu další. A dle hodnocení to vůbec nevypadá špatně.

6 23.05.2018

Jako základní přehled problematiky veřejné dopravy v ČR je publikace dobrá. Nezabrušuje však příliš do hloubky, což je trochu škoda.

16.04.2018

Tahle knížka mi ležela na stole už hodně dlouho, ale očekával jsem asi něco trochu jiného. Přemýšlím tedy, jak bych ji měl hodnotit či jaké hodnocení by si zasloužila. Některá přirovnání, příběhy a poznámky jsou skutečně brilantní a nejednou mě rozesmály. Na druhou stranu, většina povídek mě jako celek moc neoslovila. Například povídka Smrtonosná matrace: poznámka „Půda je zde orná a nachází se především na zemi.“ mě velmi pobavila, ale povídka jako taková mě zase tolik nechytla. Z osmnácti povídek se mi líbily tyto: Výkupné po indicku, Trénink na Oscara, Chůva na zlato, Álelujá, prodáno!, Odmítnutí, Krásná vyhlídka i za špatného počasí asi ještě Poprask při přelíčení s Disneyho studiem. Ve výsledku mne tedy oslovila ani ne polovina, takže nakonec zůstanu u dvou hvězd... Bohužel, nějak mi to prostě nesedlo.

1 01.04.2018

K této knize mne přivedl jeden z mých profesorů a rozhodně nelituji. Jak už zde bylo napsáno přede mnou, kdykoli šlápla technika do neznáma, musel někdo zahynout. Toto tvrzení bych však ještě rozšířil tím, že nejen technika sama je příčinou svých nehod. Velkou měrou se na nich podílí lidský faktor, jelikož nad některými příběhy nezodpovědnosti a pochybení zůstává rozum stát.
Knihu jako celek mohu jedině doporučit. Je napsána čtivě a obsahuje velmi mnoho zajímavých informací a to i přes skutečnost, že se většinou jedná jen o "průlet" tím nejdůležitějším. Člověk ani netuší, kolik požárů, srážek, pádů, zřízení,...se muselo udát, aby byla technika dnes tam, kde je...
Z celé knihy jsem nakonec vybral i jeden citát, který jsem zvěčnil na autorově profilu: „Díky předimenzování konstrukcí z doby, kdy se nepoužívalo počítačů se vysoké koeficienty bezpečnosti mohly směle nazývat koeficienty neznalosti.“

26.03.2018

Další případ pro oddělení Q, který se opět vyrovnává předchozím knihám. Příběh Nete byl zajímavý, ale trochu mne mrzelo, že nebylo věnováno více řádků vyšetřování Carla, ačkoli i na něj bylo v průběhu několikrát vzpomenuto. Ve výsledku však hodnotím velmi pozitivně a těším se na další případ, kterého se oddělení Q ujme.

23.03.2018

V návaznosti na události nedávno uplynulé jsem se doslech o této publikaci a něco mi říkalo, že bych si ji mohl přečíst. Potěšilo mne, že má místní knihovna disponuje jedním výtiskem a během posledního týdne mého právě končícího zkouškového období si jej přečetl.
Ale teď už k samotnému obsahu knihy, respektive k rozhovoru. Jak už bylo napsáno v předchozích dvou komentářích, v určitých tématech je pan Drahoš více než doma. Na druhou stranu, nepatřím k lidem, kterým by to nijak výrazně vadilo.
Úvodní část o rodném Jablunkově mne celkem bavila a následně i vzpomínky na studijní léta s počátky v oboru. Též mne oslovilo povídání o AV ČR, jejím fungování před rokem devětaosmdesát či celkově o vědeckém životě pana profesora a přiblížení jeho oboru srozumitelnou mluvou. O něco méně mne zaujalo povídání o hudbě, ale každý má jiné zájmy a záliby.
Své hodnocení tedy beru tak, že kniha je aktuální k počátku loňského roku a událostí následující po jejím vydání ve výsledném hodnocení nebudu reflektovat. Tedy, špatné čtení to nebylo. Některé myšlenky, ač třeba nevyhraněné, mi byli blízké. Na čtyři hvězdy to sice úplně není, ale tři a půl bych neměl problém klidně udělit.

1 11.02.2018