jitka_dankova
komentáře u knih
Šach a mat
Ali Hazelwood
Romantický příběh ze světa "nerdů" s přesahem a hlubšími myšlenkami. Ach, která autorka si přečte studii o genderových stereotypech a šachových výkonech a napíše o tom knihu, nad kterou pak člověk stále rád dumá a přemýšlí i pár dní po přečtení? Jsem fascinovaná. Ze čtení té studie bych neměla to, co po přečtení tohoto příběhu jedné šachistky. Tentokrát Ali Hazelwood píše o velmi mladé slečně, osmnáctileté, a navíc z pohledu první osoby. A stejně v tom vidím ten její krásný rukopis. Vtipné vsuvky, narážky, zapeklitý vztah k sestrám. Opět s radostí vítám vedlejší postavy hlavních hrdinů, které úžasně dotváří celý příběh, to je prostě Ali. Jen jsem tentokrát navíc obdivovala, jak dokázala zpracovat charakter mladičké nerozvážné puberťačky, která dělá chyby a hlouposti a teprve dospívá a učí se rozumně rozhodovat. Je to tolik rozdílné od těch dalších knih, co jsem zatím měla tu čest číst. Jo, bylo to často k vzteku a měla jsem chuť hlavní hrdinkou zatřást, ale bravurně to odpovídalo jejímu věku. Romantická linka nepatří k těm, které bych přímo milovala, to ne. Závěr plný nedorozumění a spíš frackovitosti hlavní hrdinky není úplně pro mne, ale ten začátek byl tak půvabně roztomilý, že jsem nakonec celkově z knihy nadšená. Oceňuji i nabourání stereotypu ohledně sexuálních zkušeností takových hrdinek a hrdinů a tleskám.
Zachraňme planetu
Jess French
Obrázková naučná knížka o ekologii, recyklaci a odpadu. Myslím, že jsme sáhli po fajn knize a v synových 10 letech to bylo tak akorát přiměřené (text, témata, složitost, kniha je pro čtenáře od 7 let). Hlavní jsou na knize obrázky a schémata se spoustou krátkých popisků. S každou stránkou, kterou přečetl, jsme si pak ještě minimálně 10 minut o tématech povídali a probírali jsme, co děláme pro ekologii doma a jak řešíme odpady my. Na to, že knihu napsala britská autorka, se dá napsat, že dobře pokrývala problematiku i pro Česko a nemuseli jsme až tak moc věcí poupravovat pro náš kontext. Doporučuji pro starší děti (tak těch 10 let) na seznámení s ekologií.
Zázračná imunita
Matt Richtel
Jsem z knihy zklamaná kvůli svým vlastním přílišným očekávání. Větičku "zlepšete své zdraví" by z obálky měli raději oddělat. Tato kniha je totiž podrobným přehledem objevů v oblasti imunologie a obsahuje hlavně příběhy lidí, kteří měli s imunitou nějaký problém či byli důležití pro rozvoj této vědecké oblasti. No a to je vše. Žádné praktické rady, žádné konkrétní důsledky pro můj život a hlavně žádné rady, jak si zlepšit vlastní zdraví. Jen jsem si přečtením dala lekci historie oboru imunologie a popravdě mi ani nesedl styl vyprávění od tohoto autora. Hodně přeskakuje od jedné postavy k druhé, bylo to zmatečné a náročné čtení.
Kam se ztrácí Alice Sun
Ann Liang
Velice čtivý dívčí romantický příběh z prostředí čínské střední školy s jedním malým prvkem nadpřirozena. Hlavní hrdinka se náhodně a bez ovládání stává na chvíli neviditelnou a to rozjede kolotoč zajímavých příležitostí na její střední škole a změní jí to život. Příběh napsala čínská autorka a zajímavě čtenáře seznamuje s mentalitou asijských dětí a ambicemi jejich rodičů, problémy s penězi, s jejich cestou za štěstím. Honba za lehčím životem a pozvolné nastínění etických otázek a rozhodování mladé dívky mi dalo hodně námětů k přemýšlení, myslím, že gradace problémů mladé hrdinky i závěrečné vyřešení je velmi citlivě a zároveň uvěřitelně pojaté. Žádný americký hrdinský přístup, spíš realistické nápady adekvátní věku a situaci, bylo to vlastně osvěžující.
Naprosto unešená jsem hlavně z půvabné a roztomilé romantické linky. Jedná se o první vztah hrdinky a působivé dívčí čtení plné milých situací. Vážně jsem si to krásně užila a právě kvůli té hezké romantice se ke knize budu jistě několikrát vracet. Okouzlila mne i nově navázaná přátelství, měnící se vztah ke spolužákům i kratičká a hezká mentorská vsuvka jednoho učitele. Plně doporučuji mladým dívkám jako krásný tip na zajímavou knížku.
Tokijský sen
Emiko Jean
(SPOILER) Pokračování příběhu nalezené japonské princezny. Před rokem a půl jsem toužila přečíst si dál o vztahu bodyguarda Aika a mladé Izumi a teď tu mám tuhle knížku. Bezhlavě jsem si koupila a pak se musela srovnat s tím, co v ní je a co v ní hlavně není. Jestli vás taky nadchnul nepřístupný japonský kluk se svým tabu, džimu a nindžó... tak tady se ho nedočkáte. Žádná složitá témata s nemocnou maminkou, žádné laskavosti a milé situace (jako ta v bambusovém lese). To, čím mne nakonec okouzlil první díl, tu vlastně není. Namísto toho je kniha o usmíření se sestřenicemi a novém vztahu (jo, milostné trojúhelníky teda zrovna moc nemusím). To, co Izumi dělala a jak se rozhodovala o svých vztazích a studiu, mne nijak neoslovilo. Z knihy jsem lehce zklamaná, pokud se budu k prvnímu dílu vracet, asi vždy skončím jen u něj.
Vládce hvězdné oblohy
Laura Thalassa
Dívat se na přečtenou fantasy sérii pohledem mužské postavy může být osvěžující a milé. Tady jsem byla ráda za příběh o vzniku přátelství s Malachiášem a příběh pomsty za smrt Handlířovy matky. Příběh vztahu s Callypso pro mne ztratil něco ze svého kouzla, kterým mne dostal, když jsem jej četla poprvé. Ale i tak nelituji čtení této doplňkové knihy.
Soused na zabití
Lusy Adams (p)
Od této skvělé autorky mi asi budou sedět jen fantasy příběhy. Román o mladé americké spisovatelce a jejím sousedovi jsem četla jen s velkým úsilím. Je psaný z pohledu obou osob, což bývá obvykle prima, ale tady jsem si ani s jedním aktérem prostě nesedla. Do čtení jsem se musela nutit a v knize mi chyběla větší hloubka. Nedokázala jsem si užít žádné jiskření, o kterém psaly jiné čtenářky, ani ty konverzace mi nevyhovovaly. U Lusy Adams zůstanu asi jen u božské fantasy série Mackenzie Sinclair.
Já, chobotnice
Magdalena Rutová
Unikátní kniha pro děti, která se vám nejspíš nevejde do knihovničky, ale stejně pro ni budete zarytě hledat někde místo. Je fakt obrovská, tenká, ale výrazně vysoká (37 cm), za design získala Zlatou stuhu. Ač obrázky nejsou vlastně nijak malebné, oba synové (10 let i 5 let) je se zájmem procházeli a byli unešení z detailů. Kniha je od české autorky a vyšla i ve Francii, Anglii a Americe a ve velkém nákladu, až se divím, že jsem se o ní u nás dozvěděla tak nějak okrajově. Přitom jde o bombastickou knížku. Zvídavá chobotnice se prostě vydá z moře do lidského světa najít si přátele a napíše o tom knihu. Její dobrodružné navazování přátelství bylo neotřelé a čtivé. Kniha má půvabný ekologický podtext a i když je tam téma odpadků v moři zmíněno vlastně okrajově, syn se o tomto tématu začal na základě knížky hodně bavit. I já si chobotnici velmi oblíbila a zrovna u této knihy jsem byla opravdu ráda, že mi ji syn (10 let) předčítá nahlas (a dobře se mu četla). Myslím, že nám milé vyprávění od chobotnice o jejím poznávání světa lidí zůstane ještě dlouho v paměti.
Únikovka: Únik ze strašidelného domu
Jens Schumacher
Tuto ilustrovanou únikovku jsme zvolili jako první setkání se strašidelnou atmosférou v knížkách pro děti. Kniha je určena dětem od 9 let, syn ji četl v 10 letech. Šlo o druhou zkušenost s gamebookem, takže už věděl, co a jak. V knize se řeší náročné úkoly, slovní úlohy a hlavolamy a skáče se podle výsledků na jiné stránky, aby člověk našel pokračování příběhu. Opět na nás byly úkoly těžké (i pro dospělého, nechápali jsme, co se po nás chce), ale je tam nápověda, takže se holt člověk kdyžtak musí podívat na radu nebo výsledek do ní. Je lepší, když knihu čtete s dítětem a pomáháte mu. Příběh je vcelku prostý, malý kluk se kvůli sázce dostane do strašidelného temného domu (kde ani není mobilní signál) a celou knihu se pak sérií úkolů snaží dostat ven a nezůstat tam uvězněný. Nejlépe co nejrychleji, než mu dojde baterka v mobilu na svícení ve tmě. Zapůsobilo na mne závěrečné vysvětlení celé situace, oceňuji logiku a realistické vysvětlení. Syn chtěl už chvílemi "z toho strašného domu co nejdřív vypadnout", celkově se mu ale nakonec kniha líbila.
Vábení draka
Anna Lowe
Uf, ehm, nezlobte se, ale toto ne. Nesdílím nadšení dalších čtenářek, pro mne je tato kniha jednou z nejhorších, jakou jsem kdy četla. Nejhorší z ženských románků, nejhorší z červené knihovny i erotiky a nejhorší fantasy. Příběh je psán v er-formě, postavy jsou hrozně ploché a bezduché, rozhovory příšerné. Při čtení jsem měla pocit, že sleduji nepovedený béčkový film s katastrofálními herci, kteří neumějí hrát. Zápletka je prvoplánová a postavená na motivu "osudové družky", ale tady je to uchopeno snad nejhůř ze všech možných knih, které jsem na toto téma četla. Postavám jsem nevěřila vůbec nic, byly tak umělé, až to bolí. Do knih na téma draků se obvykle vrhám po hlavě a hned je kupuji, tady jsem fakt zklamaná, že to byly naprosto vyhozené peníze.
Obr a jeho přátelé
Peter Holeinone
Druhá kniha z doprovodné sady k půvabné sérii Lesní lid. Plynule navazuje na knihu "Zoubek se vrací". Tentokrát si malé morče (nevypadá jako myšák) najde obřího kamaráda a několik prvních příběhů je o seznamování obyvatel vesničky s velkým zvířátkem Hrombácem. Pomůže jim po ničivém tornádu, pozve je na hostinu. Dál už navazují klasické pohodové příběhy, na které jsou děti zvyklé ze série Lesní lid. O tom, jak si žabák postavil plovoucí domek, o výrobě parního stroje i letadla. Na konci je navíc pohádka s kouzelným džinem, která tam moc neseděla, ale synovi (četl knihu v devíti letech) to nevadilo. I tuto doprovodnou sérii si velmi oblíbil.
Zoubek se vrací
Antonio Lupatelli
První kniha z doprovodné sady k půvabné sérii Lesní lid. Syn knihu četl v devíti letech a byl rád, že se ještě může vrátit do svého oblíbeného světa pohodových příběhů. Hlavním motivem je vyprávění malého morčete (asi je to morče) Zoubka o jeho cestě po světě. Pak už plynule navazují milá vyprávění obyvatel lesa a trpasličí vesničky. O pražení slunečnicových semínek, o stavbě mraveniště i koupaliště, o výrobě kolečkových bruslí... Všechny příběhy doprovázejí nádherné ilustrace Antonio Lupatelliho.
Padlý vládce nebes
Denisa Janštová
První díl zajímavé dívčí pohádkové fantasy od české autorky. Přiznám se, že jsem k prvotinám českých autorek celkem dost shovívavá a nad lecsčím přimhouřím oko, takže je jasné, že čtenářky, které mají načteno stovky fantasy příběhů pro mladé dívky jistě najdou mnohá místa ke kritice. Mně se ale tato fantasy opravdu líbila, četla jsem ji ráda. Je psána v ich-formě, což je velmi příjemné a autorce se podařilo nás dobře provázet myšlenkami hlavních osob. Stěžejní je to hlavně u Nathana, který je drak (ano, česká pohádková knížka s drakem! moje srdíčko se tetelí!). Myslím, že se v rámci mezí povedlo jej vykreslit více jako zvíře než empatického člověka, bylo to osvěžující. Hlavní hrdinka je taková puberťácká rozmazlená princeznička, které chybí trpělivost a moc ráda poroučí jiným, nicméně nakonec jsem se s ní nějak sžila. Krutější scény a smrt některých osob jsem trochu protrpěla. Ač byly některé zápletky až příliš prvoplánové a v proroctví se asi odhalilo víc, než by bylo nutné, jsem zvědavá na další díl (díly). Budu sledovat autorčin Instagram, abych nepropásla chvíli, kdy se v Pointě budou na další díl skládat její příznivci, tuhle mladou dámu totiž v dalším psaní mileráda podpořím.
Kostischrány
Emily Lloyd-Jones
Roztomilá zombie pohádka pro dospělé, ve které hrobnice a kartograf zachraňují malou vesnici. Příběh je vyprávěný v er-formě a spíš než fantasy připomíná novodobé drsnější folklorní pohádky nebo některé příběhy Naomi Novik. Možná se budete smát, ale já knihu koupila kvůli té kostikoze zmiňované ve zdejších komentářích. Ach, jak bych mohla odolat něčemu tak podivně morbidnímu... nutně jsem musela znát příběh, ve kterém se čtenářky rozplývají nad nemrtvou kozou. Peněz za knihu nelituji. Sice takové pohádkově hororové příběhy obvykle nevyhledávám a nečtu, ale tohle bylo nakonec milé, číst jsem to zvládla (film bych ale nedala). I krapet romantiky se do knihy vešlo. Nejvíce mne ale oslovilo to, jak oba dva hlavní hrdinové zbožňovali své povolání a dokázali o něm krásně hovořit a smýšlet optikou toho, co prostě rádi dělali.
Únikovka: Únik z dračího hradu
Jens Schumacher
Ilustrovaná únikovka z fantasy světa draků, hradů a skřetů. Je určena dětem od 9 let a tak jsme ji se synem v jeho 9 letech zkusili. Byla to jeho první zkušenost s gamebookem. V knize se řeší náročné úkoly, slovní úlohy a hlavolamy a skáče se podle výsledků na jiné stránky, aby člověk našel pokračování příběhu. Musím přiznat, že na nás byly úkoly těžké (i pro dospělého, nechápali jsme, co se po nás chce), ale je tam nápověda, takže se holt člověk kdyžtak musí podívat na radu nebo výsledek do ní. Všechny postavy a místa mají docela krkolomné názvy, špatně se synovi zapamatovávaly a špatně se mu texty četly, jsou navíc černé na šedém pozadí a překlad nám přišel takový kostrbatý. Jinak byl ale z knihy nadšený, líbila se mu ta interaktivita a příběh ho zajímal, i když není zrovna fanda takovýchto "ošklivých a starodávných" fantasy se skřety, trolly i podivnými nelogickými postavami (u mastodonta nepochopil, že má jen jednu nohu a myslel, že ta druhá je vzadu, takže kvůli tomu špatně počítal slovní úlohu). Pokud Vaše dítě není přeborník na logické úlohy a hlavolamy, tak je potřeba sedět u knihy s ním a pomáhat mu.
Sýkorčiny syrečky
kolektiv autorů
Tahle nenápadná knížka je tajnou zbraní pro rodiče malých třeťáků! Jsou v ní všechna vyjmenovaná slova, fakt úplně všechna i včetně těch, které se obvykle neučí, ale pak jsou v diktátech. Krásně jsou tam na obrázcích vysvětleny největší chytáky a rozdíly některých slov na typických větách. Měli jsme ve třetí třídě hroznou učitelku pro syna, která si nehlídala, odkud bere diktáty a tak byla tahle knížka pro nás záchrana. Učili jsme z ní syna vyjmenovaná slova, aby ty její diktáty měl šanci dát. Nechali jsme ho psát ty různé věty, aby si lépe zapamatoval netradiční slova, která už se v moderní češtině v podstatě nepoužívají. Doporučuji.
Dinosauřík
Antonio Lupatelli
Milá knížka pro děti, která doplňuje sérii Lesní lid. Bez znalosti prvních dvou knih té série ji nemá smysl číst, navazuje se tam na některé příběhy. Stejně tak nejspíš navazuje na knihu "Obr a jeho přátelé", kterou jsme ještě nečetli, ale toto vlastně nevadilo.
Syn (9 let) sérii příběhů o zvířátkách a trpaslících zbožňuje, především pro nádherné podrobně prokreslené obrázky Antonia Lupatelliho a taky pro hravé a pohodové příběhy. Byla jsem ráda, že jsme se opět do tohoto kouzelného světa mohli vrátit. I když se díl jmenuje "Dinosauřík", tak se tam zvířátko mihne jen v pár příbězích a prakticky tam jde spíš o boj se zlým žabákem a jeho intriky a kouzly. Tuhle nit prolínají poklidné příběhy o tom, jak zvířátka dostala kokosovou palmu od ondatry a nebo jak stavěli most přes řeku. Synka čtení rozhodně bavilo.
Posledná ilúzia
Tom Fletcher
Druhý díl originálně pojaté depresivní dysoptické trilogie. Nebylo to lehké čtení, jen samá smrt, hrozivé mučení, zabíjení, prostě zbytečné ztráty na životech, kam se člověk podívá. A do toho beznaděj, ztráta iluzí, celkem pěkně člověk vnímá, že to jde se světem opravdu markantně z kopce. Fakt se to nečetlo lehce, já vím, je to prostě dysoptie, ale stejně. Jdu si užít nějakou jinou pohodovou literaturu. Finální díl trilogie ještě ani v angličtině nevyšel, no jsem na něj nakonec zvědavá, docela mne zajímá, jak ten problém se záchranou lidstva vyřeší.
Opět jsem hodně vnímala nedořešené detaily. Například vysoká fyzická zdatnost sedmdesátnic, které vyžívají jen z jídla z řas. No nevím...
Dcera života
Tom Fletcher
První díl originálně pojaté depresivní dysoptické trilogie, který ale selhává v detailech. Autorská dvojice celkem pěkně připravila originální postavu jediné mladé ženy na světě a toho, co by mohla prožívat a jak by se mohla seznámit s kluky. Bylo to neotřelé téma. Bohužel ale všechno ostatní v této dysoptii pokulhávalo. Pořád jsem si musela říkat, jak je možné, že při všech těch neuvěřitelných holografických technologiích a zmrazování těl a práci s lidským mozkem apod. nebyli vědci za těch padesát let ani schopni přijít s vysvětlením toho, proč se najednou rodí všude jen chlapci. Aspoň to vysvětlení... Také centralizované pojetí, že tenhle dysoptický Londýn je tak nějak středem světa, mi nesedělo, chyběla mi tam hloubka toho, co a jak by mohly řešit další státy. No a vůbec jsem nechápala, jak si mohou všichni ti muži a staré ženy myslet, že by jedna žena mohla v té situaci "zachránit lidstvo" a jak za tím mohli slepě jít. Z romantické linky jsem vlastně nijak moc nadšená nebyla.
Příroda v noci
Petra Bartíková
Kniha, která ve velmi krátkých textech dětem přibližuje, kde všude svítí světla v přírodě. Texty jsou krátké, kniha je naučná, obsahuje pěkné informace o fosforeskujících živočišných druzích i houbách a přizpůsobení živočichů pro vidění ve tmě. Ani slovo o negativech světla v noci (tj. neřeší aktuální témata a problémy planety a přírody). Informace o UFO mi přišla v téhle knize krapet mimo. Mapa osvětlení Země je hezká, ale opět ani slovo o negativech (zvlášť třeba pro ty živočichy).
Hlavní veliké negativum knihy ale je, že nesvítí, jak bylo slibováno. UV baterky, o kterých se píše v diskuzi, bohužel nemáme, takže knihu dáváme dál, syny vůbec, ale vůbec nezaujala.