javirgo komentáře u knih
Po Janu Trachtovi a Tomášovi Šebkovi další z týmu Lékařů bez hranic, který se rozhodl své zážitky a zkušenosti z mise zpracovat do literární podoby. Poslouchala jsem to jako četbu na pokračování a je to stejně dobré , jako knihy předešlých dvou autorů a docela mě to i pobavilo.
Moje první kniha od T.Šebka z jeho dosavadní tvorby. Přečetla jsem se zájmem, ale když srovnám s knihou J.Trachty , která je také o práci Lékařů bez hranic, tak Tichý dech se mi líbil víc.
Stejně dobré jako předešlé dvě části. Opět překvapivý závěr a jako třešnička na dortu navíc ještě úplné dokončení části druhé. Fin dokázal svým přesvědčivým projevem u soudu natolik ovlivnit porotu, že byl Donald nakonec zproštěn viny. Osud mu ale bohužel nepřál.....
Petera Maye jsem si již zařadila mezi své oblíbené autory a zkusím ještě něco z čínské řady.
Druhá část ještě o něco lepší než první. Při čtení detektivky nebo thrilleru zmítají člověkem obvykle všelijaké emoce. Mě ale Muž z ostrova Lewis dokázal dokonce i dojmout. Skvělá kniha, jejíž obsah bude ve mě ještě dlouho doznívat.
Rozhodla jsem se zkusit opět něco z detektivního žánru, který jsem před časem téměř zavrhla a dala přednost více historii. Vysokým hodnocením, pochvalnými komentáři a hlavně místem děje mě zaujala Skála. Rozhodla jsem se pro audioknihu a myslím, že jsem se nemohla trefit lépe. I když kniha začíná vraždou a končí rozuzlením, nedá se zařadit mezi klasické detektivky. Já bych to označila spíše jako psychologické drama. Ještě lepší zážitek mě poskytl Jiří Dvořák s jeho velice příjemným, podmanivým hlasem a dokonalým přednesem. Již mám nachystaného „ Muže z ostrova Lewis“ a těším se na pokračování.
Při čtení této tolik vychvalované knihy začalo moje původní nadšení pomalu vyprchávat. Paní Marta uměla dobře psát, ale postupně mě začalo vadit, že se zaměřuje více na sebe a na své vlastní požitky všeho druhu, než na samotnou Bretaň. O té píše bohužel minimálně. Asi záleží na tom, co si kdo pod názvem Dům v Bretani představuje.
Zpočátku jsem měla chuť knihu odložit. Nic mě nedávalo smysl a styl psaní mě moc neseděl. Postupně i když dost pomalu se ale děj rozplétal a příběhy jednotlivých postav do sebe začaly zapadat a dostávat význam. Při těch hrůzách revoluce jsem nečekala dobrý konec, ale takový, jaký ve svém vyprávění vymyslel pan Dickens, byl pro mě hodně silným zážitkem.
Vůbec mi nevadilo, že to nemá děj. Toto vyprávění jsem si poslechla jako audioknihu a myslím, že v tomto případě jsem se pobavila možná více, než kdybych to četla. O lidech a životě v Provenci jsem se dozvěděla mnohem víc, než o Bretani z knihy Marty Davouze. Myslím, že si toto milé a úsměvné vyprávění brzo zopakuji.
Jsem ráda, že jsem tuto knihu zde na databázi objevila. O rusko-čečenské válce jsem dosud věděla jen to, o čem nás informovala media. Kniha je svědectvím těchto událostí z pohledu čečenského občana a ty jsou poněkud odlišné. Na to, co autor prožil a kolika lidem zachránil život vypráví autor svůj příběh s velkou skromností. Jen zázrakem obě války přežil. Kdyby se mu nepodařilo s pomocí přátel emigrovat, asi by tato kniha nemohla nikdy vyjít.
O organizaci Lékaři bez hranic jsem slyšela již před lety a její poslání mě zaujalo natolik, že jsem jim i jako důchodkyně poslala svůj skromný příspěvek. Po přečtení této knihy jsem zjistila, jak mise fungují a jak je vše dobře organizováno z ústředí v Evropě. Kromě autora obdivuji i všechny pracovníky, kteří se na fungování takovýchto misí podílejí. U pana doktora Trachty se mě také moc líbil jeho vztah, který si dokázal vytvořit ke svému místnímu zdravotnímu personálu a k domorodým obyvatelům všeobecně.
Od M. Kundery jsem četla pouze Žert a dost mě zaujal jak příběh, tak i autorův styl psaní. Na základě ČV jsem si proto vybrala Knihu smíchu a zapomnění , ale to už je nějaký jiný Kundera. Dost špatně se mi to četlo.
Tahle celá série má jen jednu vadu. Další části vycházejí s velkým časovým odstupem. Do začátku tohoto nového dílu jsem se proto nemohla hned začíst. Trvalo mě dost dlouho, než jsem se dokázala znovu orientovat v ději i v postavách. I děj této části končí za dramatických okolností a moc ráda bych sáhla po pokračování. Na to si ale bohužel musím zase nějaký čas počkat.
Klasická detektivka, které běžně nečtu a kterou jsem přečetla pouze díky ČV. Případ celkem zajímavý, ale styl psaní P.D. Jamesové mě bohužel moc nesedl. Vzhledem k tomu, že se jedná o známou autorku detektivek jsem čekala více.
Napínavé a jako vždy od pana Folletta dobře napsané. Nemohu dát ale plný počet hvězd, protože v tomto případě je to málo uvěřitelné .
Moc dobře, že autoři pro nás napsali tuto knihu. Dovídáme se tak o situaci v Řecku z objektivního pohledu občana, který tam žije.
Ani se mi nechce věřit, že takovéto fungování státu EU je v současné době možné. U nás existují také lidé, kteří vydatně zneužívají sociální systém, ale sociální dávky pro "nevidomého" řidiče kamionu, nebo 90ti letá stařenka, která pobírá důchod po svém otci jako neprovdaná dcera, to je tedy síla. Není to ale vina jen těch lidí, ale systému, který to umožní. Je moc smutné, že s tím nedokáže nikdo nic udělat.
Literární klenot, který by neměl chybět v žádné knihovně
Oldřich z Chlumu je sice zajímavá a sympatická osobnost, ale Husitská epopej se mi líbila víc.
Myslím, že by si tato kniha zasloužila větší propagaci. Já osobně jsem jí objevila jen díky Databázi. Je naprosto skvělá a mělo by si jí přečíst co nejvíce lidí. Tím, že jsou hrůzy stalinismu popisovány z pohledu dítěte, mohou knihu číst i starší děti.
Patřím k dříve narozeným a paní Světlana mě svým milým vyprávěním vrátila do dětství, do časů mládí a připoměla mi moje vlastní zážitky , na které bych si už ani nevzpoměla.
Oproti první části mě toto pokračování přišlo méně záživné a dějově trochu chudší. Nad druhou částí jsem také strávila mnohem více času. Možná jsem jen na čtení nebyla správně naladěná. Rozhodně knihu ale nezavrhuji a až někdy příští rok konečně vyjde třetí část Dynastie, určitě si jí přečtu.