Janek komentáře u knih

Populární a popularizační (nikoli odborná) knížka, která nepochybně přináší velké množství informací o spánku a snění. Nicméně mnohé z toho, co je v knize prezentováno jako úžasný objev, se mi zdá docela samozřejmé a logické. Jiné informace - které už mi tak samozřejmé nepřijdou - jsou jenom chabě podloženy. "Jedna paní povídala..." často nepůsobí moc důvěryhodně. Nezpochybňuji, že pokud chceme prospívat na těle i na duchu, spánek bezpodmínečně potřebujeme; ale zdá se mi, že (zejména v závěru) autor v tomto směru až příliš tlačí na pilu. I přes drobné výtky ale knížka určitě stojí za přečtení.

5 24.09.2020

Takhle vypadá úzkost. Klára Vlasáková velmi uvěřitelně zachycuje strasti a bolesti našeho světa, strachy a obavy, kterých se nedokážeme vlastními silami zbavit, a tak pro ně alespoň hledáme nějaké vysvětlení. Kulovitý útvar je ta příčina, kterou lze všechno odvysvětlit, nestojí ale v centru pozornosti po celou dobu. Námět je výborný, úzkost až zalézá za nehty, jednu hvězdičku ale ubírám za velké množství kostrbatých, mnohdy nepochopitelných spojení (která nefungují ani jako metafory).

5 03.09.2020

Kniha má beze sporu velmi zajímavý, originální námět. Stylisticky mě ale moc nenadchla, některé pasáže se mi zdály zbytečně zdlouhavé. Příběh měl mnohem větší potenciál, který autorka k velké škodě nevyužila.

10 02.09.2020

Tak dlouho Marek Orko Vácha citoval Jonathana Sackse, až jsem si přečetla jednu jeho knihu. A moc dobře jsem udělala. Sacks mě přiměl dívat se na starozákonní příběhy novýma očima a propojit je se současností. Doporučuji!

4 25.08.2020

Mám pocit, že autor ve své knize dělá přesně to, co kritizuje. Jestliže internetový vyhledávač nám lenochům zjednodušuje život, kniha "Kurvítka v hlavě" se pokouší o totéž. Jde o pouhé louhování, přežvýkání a zjednodušení toho, co napsali jiní. Hlavně aby byl text krátký, povzbudivý a úderný. Jenomže zjednodušení ne vždycky funguje, život nelze vměstnat do černo-bílých tezí. Nedozvěděla jsem se nic nového (mám už přečtený Signál a šum, Myšlení rychlé a pomalé, Bod zlomu aj.) a s mnoha zkratkovitými prohlášeními autora nesouhlasím. Za mě ztráta času, bohužel.

1 21.08.2020

Michal Ajvaz je doslova posedlý hledáním smyslu a významu znaků všeho druhu. Dlouhou dobu jsem žila v Praze, takže Druhé město pro mě má kouzlo. Ale trochu mi scházela zřetelnější dějová linie, až v závěru se všechno trochu začalo skládat dohromady. Druhé město stálo za přečtení, ale jednou mi to stačilo. Uklidňuje mě, že sám autor říká (ve Čtenářském deníku ČT), že prostě jen psal pro tu radost ze psaní, že tím nemyslel nic víc než to, co napsal. Ovšem prostor, který se otvírá pro interpretaci každého jednoho čtenáře, je téměř nekonečný.

3 18.08.2020

"Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože," píše svatý Augustin. Kde je Bůh? Andrej ho hledá na všech cestách a dostává se i na stezky, které jsou pro gadže nepřístupné. Navzdory všem hranicím mezi námi máme něco společného - zoufale se snažíme najít své kořeny. Martin Šmaus před námi citlivě a velmi poeticky otevírá silný příběh, který je plný svobody, radosti, touhy i smutku. Vydejte se taky na cestu, nebudete litovat.

3 13.08.2020

Výborně napsaná, ke čtenáři vstřícná kniha nabitá informacemi. Příběh o Mašínech "Zatím dobrý" od J. Nováka se mi zdál literárně lépe zpracovaný, za Šulcovy parašutisty jsem nedokázala úplně dýchat. Ale i tak to bylo výborné. Hodně mě zaujala zejména perspektiva gestapa - až jsem z toho měla husí kůži. A když jsem dočetla poslední stránky, usnula jsem a ve snu se propadla o desítky let zpět. I já jsem se schovávala v kryptě a už jsem věděla, že z tohohle živá nevyváznu...

10 10.08.2020

Výborná kniha skvěle nastavující zrcadlo naší společnosti. Důležitá připomínka opomíjeného koutu naší země; oslava lidí, kteří ví, co je opravdová dřina, a tak dovedou být vděční za chvíli odpočinku. Konečně se v české literatuře objevuje silný příběh, který překračuje několik generací a nečerpá pouze z pokřivených vztahů mezi členy úzké rodiny. Naše životy jsou utkány také z příběhů našich předků, nelze je vyjmout z krajiny domova. Výborné, doporučení hodné čtení.

17 03.08.2020

Jistěže mě Michal Ajvaz pořádně vytáčel! Ale zároveň si mě omotal kolem prstu. Hledat jehlu v kupce sena není pro každého, čtenář musí být trpělivý, pokud chce být svědkem toho, jak se z totálního nesmyslu a chaosu postupně vynořuje cosi smysluplného. Není to knížka pro každého, ale stojí za přečtení.

3 23.07.2020

Nočník neohrožené ženy je edičně výborně připravená kniha, na níž vůbec není znát, že jde "jen" o soubor facebookových příspěvků. Pisatelka sebejistě balancuje na hranici mezi vtipem, cynismem a depresí. Stylisticky vytříbené čtení k oddychu i zamyšlení nad všemi našimi složitými životy.

2 21.07.2020

Dech beroucí meditace nad krásou a hloubkou křesťanství v každodenních situacích.

1 08.07.2020

Je to takový hodně potřeštěný Stančík říznutý Cimrmanem. Některé pasáže mi připomněly také Časoskokana (S. Benni), senzační knížku, kterou vřele doporučuji. Andělí vejce je podivuhodná groteska, bláznivá výpověď o ještě bláznivějším světě v průběhu dvou světových válek. Stančíkův text je čtivý a nápaditý.

5 29.06.2020

"Mezera, kterou v našem životě zanechal blízký člověk, má jeho jedinečný a neopakovatelný obrys. Můžeme na ni nemyslet, nemůžeme ji však už nikdy odstranit nebo zaplnit. Je dobře, že tomu tak je: vždyť právě díky své nezaplnitelnosti je tato mezera v posledku vlastně jen jinou formou přítomnosti toho, jehož odchodech vznikla," napsal Václav Havel. Jeho slova se sice nestala, ale mohla by se stát mottem knihy, v níž se toho za celý jeden den stalo vlastně docela dost. Mezera po člověku, který byl, ale už není, však způsobí, že vše ostatní pozbývá své důležitosti. Text je velmi dynamický, protože do životní situaci matky a dcery vidíme z dvou různých, zcela odlišných perspektiv. Ve srovnání s Jezerem je text mnohem srozumitelnější, jakkoli i v tomto případě je velmi těžké najít nějaké nadějné východisko z nesnází. Za mě 80 %.

2 25.06.2020

Vesmírná odysea je klasika svého žánru, ale ten žánr zkrátka není pro mě. Některé filozofické pasáže se mi zdály - alespoň na svou dobu - skvělé, ale technicky jsem si nedokázala nic moc představit. Pointa vyšuměla tak nějak do ztracena. Za mě velké zklamání.

1 24.06.2020

Neurazí, nenadchne. Asi jsem měla příliš vysoká očekávání.

18.06.2020

Tísnivá kniha o bezútěšné situaci v rodině. Kniha o tajemstvích, která nejsou prozrazena ani na posledních stránkách (proto ubírám jednu hvězdičku).

8 10.06.2020

Tísnivá kniha pro trpělivého čtenáře. Na hranici geniality a šílenství.

1 09.06.2020

Takový český, docela agresivní Nietzsche. Zdaleka se vším jsem nesouhlasila a text se nečetl úplně snadno, ale stálo to za to.

3 05.06.2020

Ostny a oprátky jsem nečetla, ze Snů a sekyr jsem trochu rozpačitá. Jde o dobrý nápad zachytit střípky z českých dějin prostřednictvím mikro příběhů. Jenže stále opakující se motiv a opakující se stylistické ztvárnění po chvíli ztrácí své kouzlo. Dozvěděla jsem se, co všechno nevím o českých dějinách a hrdinech, což je samozřejmě ostuda. S Jiřím Padevětem jsem se ale trochu minula – neumožnil mi nahlédnout trochu víc pod skořápku těch příběhů.

4 28.05.2020