Jana283
komentáře u knih
Třikrát se ohlédni
František Kožík
Tahle knížka nepatří k nejzdařilejším Kožíkovým dílům, přesto stojí za přečtení. Příběhy tří dívek, jejichž životy poznamenala válka a snaha společnosti o "nápravu."
Dora na cestách
Helena Šmahelová
Zavzpomínala jsem si na mládí. Měla jsem ráda hrdinky Heleny Šmahelové. Je zajímavé, že vše, co je v knize odsuzováno jako kapitalistické, dnes plní naše životy po okraj a nikdo se nad tím nepozastavuje.
Rozhovory pod věží
Max Kašparů (p)
Při četbě této knihy jsem dospěla k závěru, že člověk nemusí být věřící křesťan, aby vyznával křesťanské hodnoty. Většina názorů psychiatra a kněze Maxe Kašparů ( na rodinu, vztahy, životní hodnoty či současnou společnost) mi byla velmi blízká a vyjadřovala to, nad čím se člověk denně zamýšlí při četbě novin, sledování médií, setkávání se s lidmi… Takže je milé, že jeden „nepřizpůsobivý občan“ (jak sám sebe nazývá) umí tohle nejen jasně zformulovat, ale dokáže také stát pevně za svými názory a postoji. A i když se některé věci v knize opakují,není vůbec špatné si je připomenout.
Některé myšlenky:
„…všechno, co děláme poctivě přináší radost.“
„Společenské klima je ovšem uměle programované pro obdiv abnormalit.“
„Nezuří zde boj mezi Východem a Západem ani Severem a Jihem, ale mezi stále se zvětšujícím počtem deprivantů a zbytkem slušné společnosti.“
„Co dítě slyší od rodičů to ho informuje. Co dítě u rodičů vidí to ho formuje.“
„Pokora je výsadou moudrých.“
„Žijeme v diktatuře lidských práv bez odpovědnosti a povinnosti.“
„Hodnoty, pokud přežívají, jsou zesměšňovány spolu s těmi, kdo se k nim hlásí.“
A mnoho dalších…. A také pěkné fotografie Štěpána a Petra Václavka.
Matky po e-mailu
Jiřina Šiklová
Kniha vyšla před 12 lety a myslím, že za tento relativně krátký čas se změnilo zásadně mnoho v pohledu na genderové stereotypy. Ve své době byla tahle kniha určitě nesmírně přínosná a objevná. Otvírala témata, o kterých se běžně nemluvilo, neřešila se a člověk těžko hledal odpovědi a pomoc. Ten, koho role ženy – dcery a matky zajímá najde mnoho citátů a odkazů na různé studie. Smysl knihy chápu, ale to, že by si takto dopisovaly dvě kamarádky mi připadá naprosto nereálné (nicméně pro poslání knihy druhořadé). Těm, kteří se ocitli v roli "pečujícího dítěte" může i dnes pomoci zorientovat se v neradostné problematice, která mnohé z nás jednou čeká (ať už v roli dítěte či rodiče)....
Sestry
Kamila Hladká
Moc se mi líbily Hornické vdovy - kniha plná života (i když hodně o smrti), lásky, naděje i smíření. Sestry jsou evidentně napsány také s velkou láskou a péčí, ale kniha mi připadá ploší a nudnější. Měla jsem pocit, že jen tak klouže po porvchu, ale skutečně hlubokých témat se nedotýká. Daleko víc se mi líbila kniha s podobnou tématikou Angelika Pintířová (Padá mi to z nebe).
Takoví normální #přátelé
Sarah Alderson
Průměrný thriller. Začátek velmi slibný, ale pak to zapadlo do schématu všech podobných knih - situace nepravděpodobné, přehnané, psychopati ad absurdum. Dočteno, ale nebavilo mne to.
Bulbem záchranáře
Vít Samek
Vtipné a poučné. Dozvěděla jsem se nové důležité věci a mám staženou "apku" Záchranka.
Moje milá smrti
Veronika Hájek Hurdová
Někdy mi autorka se svými názory lezla na nervy, ale daleko častěji jsem s ní souzněla. Nicméně nemohu soudit, protože podobný prožitek mne (naštěstí) nepotkal. Ale ještě jsem asi nikdy nečetla tak hlubokou, upřímnou a otevřenou zpověď. Myslím, že může mnoha lidem pomoci. I člověk, se kterým nesouhlasíte, vás může obohatit…
Cejch
Zdeněk Šmíd
Autor dovedl v mistrovské zkratce zaznamenat dějiny jednoho kraje a jeho obyvatel. Chvilku jsem si musela zvykat na styl, jakým je kniha napsána, ale pak jsem si ho užívala a myslím, že i díky tomu nemusela být v knize o zhruba dvou set stranách ani řádka navíc, a přesto bylo skvěle zachyceno období od raného osidlování až do nedávné současnosti. A i díky této „zkratce“ si člověk uvědomil, že jsme skutečně jen malými figurkami, které se mohou snažit žít svůj vysněný život, ale nakonec jsme stejně semleti „velkými“ dějinami (a kdo říká že ne, tak ať se ohlédne za posledním rokem….). Až budu číst tuhle knihu znovu, tak si vezmu k ruce tužku a budu si kreslit propletence českoněmeckých ( a také benátských) rodokmenů. A budu na ní myslet vždy, když se budu toulat naším krajem, který má podobný osud a není v něm slyšet štěkot psů a kdákání slepic…
„Pravda je hezká věc, řekl Jan Koudela smutně, ale ten průser, co po pravdě následuje, za ni často nestojí, obávám se synu, že jsi blbec. To je teď svět, řekl dědeček, ono to dřív nebývalo lepší, ale lidi se aspoň víc styděli.“
Ticho mezi námi
Abbie Greaves
Už dlouho jsem u knížky tolik nebrečela. Žijeme v době, kdy jsme neustále přesvědčováni médii, že být singl, žít v „prošívané rodině“, zažívat různé sexuální úlety, jít si tvrdě za svými sny… je „in“ a normální, takže přečíst si současný příběh o všední a přesto velké lásce, je skoro zázrak . O to víc mne zraňovalo, že přes veškerou usilovnou snahu, vstřícnost, lásku – partnerskou i rodičovskou, děláme chyby, které jsou tak fatální….
"Byla jsem ochromená. Chtěla jsem to dělat správně, chtěla jsem být správnou matkou. Teď, když o tom přemýšlím, vím, že v tomhle jsem to pokazila- přemýšlela jsem moc, chtěla jsem moc-, a za to se nenávidím."
Třetí světlo
Claire Keegan
Poklidně plynoucí atmosféra letních prázdninových dnů, příběh prodchnutý láskou a pohodou, ale čtenář od začátku tuší trpkou příchuť blížícího se konce, protože takhle krásný život není...
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
K některým knihám se člověk nevrací kvůli příběhu, ale pro pomalu plynoucí děj, silné emoce, popisy přírody rezonující s náladou a schopnost oprostit se od ubíjející všednosti....
Bez ohlávky
Jiřina Šiklová
Skvělá vzdělaná dáma, která dokáže být sama sebou a nebojí se jít občas se svými názory proti proudu. Knížka je velmi inspirativní čtení.
Nalakuj to narůžovo
Martina Formanová
Číst tuhle knížku je jako sedět s dobrou kámoškou u sklenky vína a vzájemně se svěřovat svými radostmi a trápeními.
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Přečetla jsem pár stránek, knihu odložila a vytáhla z knihovny Ke dnu a znovu s chutí si jí přečetla. Oživila si příběh Hany a Jardy i dalších obyvatel Řečovic a vrátila se k „pokračování“. Jenže ono to moc pokračování není. Jsou to úplně jiní lidé a mám pocit, že všechny maloměstské figurky se proměnily psychicky nemocné pacienty (včetně doktorky psychiatrie). Kniha plná bláznů v podivně hororovém prostředí ,kde vládne zlo, zloba a další negativní lidské vlastnosti. Člověk marně hledá sebemenší náznak světla, radosti, katarze. Takže za mne – třetí kniha je už moc přitažená za vlasy – toho tajemna, podivna, temnoty a strachu z neznámého je tam moc. Jako v předchozích dílech mne ale okouzlovala krásná čeština autorky.
Být sama sebou
Veronika Vieweghová
Díky poslednímu autorskému počinu exmanžela - spisovatele MV, jsem konečně dočetla i tuto několik měsíců rozečtenou knihu. Byla to dřina. Nevím, kde paní Veronika bere chuť a čas rýpat se v sobě a své minulosti za pomoci plejády numeroložek, psychologů, kineziologů, kartářů a dalších ezo.... Takhle přece normální zdravá žena nemůže uvažovat a žít. A jestli z řad čtenářek získá nějaké napodobitelky, tak si nemyslím, že je to dobře.
Abych jen nehaněla - pár věcí určitě za zamyšlení stálo, ale nehodlám jim věnovat víc než čas potřebný k dočtení téhle podivnosti.
Zrušený rok – Deník 2020
Michal Viewegh
Kvalita Vieweghových knih je v posledních letech slabší. Člověk by mu to snad neměl ani za zlé, když zná jeho příběh. Ale protože jsem přečetla Báječný rok a Další báječný rok, chtěla jsem zjistit, zda se Michal jako člověk někam posunul. Mám pocit, že ne - stále je to sebestředný sobec, který se lituje a nedokáže odpouštět. Jestli má být "otevřenou zpovědí" informace jak často masturbuje, že mu nechodí noviny, chlastá a hulí marjánu, tak se musím přiznat, že jsem čekala něco trošku hlubšího.
Audience u královny
Peter Morgan
Skvělé čtení, skvělé představení, úžasná paní Janžurová i paní Medvecká. Čtu a vystupují mi znovu před očima...