Jana283
komentáře u knih
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Každá kniha Kateřiny Tučkové je pro mne literární svátek. Skvěle vystavěný příběh, náhled do naší složité historie i doposud nepoznaných koutů naší země, bohatý jazyk, preciznost ….
A hrdinky, které člověk nedokáže opustit s poslední dočtenou stránkou. Ke Gertě a Doře se přidala Evarista. Obdivuhodná, hrdá a zároveň pokorná, silná, inspirující…
Touha po moci je tak zhoubná, že nakonec spojuje zdánlivě nespojitelné - komunisty a církev. A historie se opakuje, katarze po roce 1989 se nekoná ( spíše na opak).
Je to krásné a hluboké čtení – o historii, víře, naději, odpuštění – druhým i sobě.
Děkuji Kateřině Tučkové a budu čekat a těšit se na další její dílo.
„Strach je šmejd – táhne člověka nazpátek a činí z něho chodící pasivum.“
To jsem z toho jelen - Vyprávění o české přírodě a jejích lidech
Tereza Marianová
Krásná kniha o přírodě a české myslivosti. Objednáno několik kusů a rozdávám všem vnímavým dětičkám. Děkuji paní Lukešové za tento krásný počin.
Odložená spravedlnost
Petr Čepek
Kniha volně navazuje na Sametové iluze, ale kdo nečetl, neztratí se. Při četbě první části ze soudního přelíčení skutečně člověka mrazí, když si představí, jak málo stačí, aby se stal „sprostým podezřelým“ a skončil za katrem. Hlavou mně proběhly kauzy z nedávné doby, kdy se dva muži ocitli ve vězení možná jen proto, že jejich chování neodpovídalo standardní představě „slušňáka“. Opět skvěle vykreslená atmosféra doby.
Seržant a Puťák – hlavní postavy druhé části jsou sympaťáci a nejde jim nedržet palce. Věřím, že se s nimi ještě potkám…
Ty jsi kněz navěky
Zdeněk Jančařík
Ke knize mne přivedla jiná kniha - Bílá voda. Doufala jsem, že mi zodpoví mé otázky. Bohužel se tak nestalo. Co mne napadalo při čtení nejčastěji - intriky, ješitnost, nepochopení.... Čekala jsem více otevřenosti, upřímnosti, osobního pohledu…Škoda, že potenciál rozhovoru s tak výjimečnou ženou nebyl využit.
Byla jsem tu
Gayle Forman
Slušná YA kniha. Zajímavé téma i pro mne mimo tuto věkovou kategorii. Jak dalece známe své přátele a rozumíme jim?
Sametové iluze
Petr Čepek
Dobře napsané. Dobře se četlo. Zajímavá zápletka a osobní pohledy jednotlivých protagonistů Hlavně první polovina. Pak už trošku překombinované. Myslím, že asi hodně autobiografické. Člověku vytanula v mysli nejedna nahořklá vzpomínka na mnohé trapné a nedůstojné situace, které jsme v těch totalitních dobách ve věku Čepkových hrdinů zažívali - stejně jako oni. Škoda, že se knize nedostalo lepší propagace. Mnohonásobně větší kvalita než mnoho současných autorů chrlících „bestselery“ .
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Velké dějiny dělají i „malí“ lidé. Jak se pak drobné nenávisti dokáží přetavit do velkých ničivých bouří. A historie se stále opakuje… Až mne z toho při čtení mrazilo. Navzdory tomu (a nebo i proto) se velmi těším se na pokračování.
Zvuky probouzení
Petr Třešňák
Takou knihu těžko posuzovat. Její úvod cituje indiánské přísloví: „Nesuď nikoho, pokud jsi v jeho mokasínech nepřešel horu.“ Některé životní osudy a úděly jsou nepochopitelné a neuchopitelné. Tahle kniha je určitě moc užitečná pro ty, kteří se musí potýkat se záhadnou poruchou autismu u někoho ze svých blízkých. Ale myslím, že může pomoci i mnohým, kteří se musí utkat s nečekaným a bolestným vykolejením ze své životní dráhy… Nikdo nevíme, co nám osud připraví a jak se s tím dokážeme poprat.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Znala jsem pár lidí z brněnské řecké komunity. Ale nikdy mne nenapadlo se hlouběji zamyslet nad tím, kde se tito exotičtí (v dobách socialismu) lidé vzali v Československu. Přišli, protože tam byla válka….Tato kniha mi mnohé osvětlila a autorka navíc osudy řeckých uprchlíků vetkla do velmi čtivé románové podoby plné zajímavých postav a osudů. Myslím, že netušila, když na knize pracovala, jak naléhavé bude téma exulantů v této chvíli… Nechtěně tak člověk hledá paralely s osudy lidí, kteří k nám přichází dnes a donutí ho to, o to více přemýšlet, co znamená opustit domov, zažívat vykořenění, touhu po návratu, která naráží na hranici nechtění tady i tam…
Návrat do Valbone
Josef Habas Urban (p)
Příprava na dovolenou v Albánii…. Josef Urban si vybírá skvělá a silná témata (Habrmannův mlýn, Tenkrá v ráji…), ale řekla bych, že literární zpracování trochu pokulhává za nosností obsahu. Alespoň mně se jeho knihy nečtou úplně dobře a styl autora mi "nesedne".
Krycí jméno Studentka
Milena Štráfeldová
Čtenář díky anotaci ví, jak kniha dopadne, a přesto ji čte jako napínavou detektivku. Temné období normalizace je popsáno velmi dobře. Nebyla to hezká doba a nemělo by se na ni zapomínat. I když by to mnohým přišlo vhod…
Staneš se mou další ženou
Hera Lind
Myslím, že nejsem jediný z čtenářů, kteří se poprvé seznámili s tématikou lásky mezi muslimem a Evropankou prostřednictvím knihy Bez dcerky neodejdu. A pak následovalo mnoho dalších více či méně povedených, ale všechny byly o tom, že rozdílnost kultur a náboženství nefunguje a žena je zajatkyní a osobou druhé kategorie. Takže tuto knihu jsem si vzala jako letní „oddechovku“, s tím, že mne asi nepřekvapí. A divila jsem se. Dojal mne příběh neskutečně obětavé a velké lásky Nadii k jejímu muslimskému muži. Pochopila, proč ti „muslimští podivíni“ dokáží evropské ženy tak okouzlit. Nadiina láska ke Karimovi byla nepoučitelná, bláznivá, až nemocně sebeobětavá…. Ale i taková velká láska je. Kdo by ji nechtěl prožít? Nemusíme s hlavním hrdinou ve všem souhlasit, ale můžeme se s ním sžít. Zajímavý dobře napsaný příběh.
Americký klub českých dam
Hana Parkánová-Whitton
Mám ráda tohle období dějin. Přivedly mne k němu Kožíkovy knihy o malířce Zdence Braunerové. A to je velmi vysoko nasazená laťka. Osudy Vojty Náprstka a „jeho“ žen mne zaujaly. Četly se lehce, ale myslím, že toto téma by sneslo daleko pečlivější i obsáhlejší zpracování. Připadalo mi to takové „ušité horkou jehlou.“
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Výborná kniha, včetně překladu. Náhled do duše člověka s AS. To je něco, co jsem si doposud nedokázala představit. Stejně jako životy jeho blízkých. Napsáno bez sentimentu, mile, něžně a přitom vtipně. Četlo se to moc hezky, úsměv střídalo dojetí. Je kniha, která zůstane zapsaná v mém čtenářském srdci.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Jazykově chudičké. Stejně jako postavy. Takové příběhy si vypráví děti u táboráku a pak se bojí jít spát do stanu. Ale kniha? Žasnu, co dokáže dobrý marketing. I od tzv. oddechové literatury čekám víc…
Noc v Lisabonu
Erich Maria Remarque (p)
Milovanou knížku z mládí jsem si poslechla jako audioknihu v podání výborného Václava Neužila. Neztratila nic ze svých bolestně romantických půvabů.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Nesmírně nudné a jazykově chudé slohové cvičení. Žádné city, žádné emoce, strašně ploché. Už jen anotace: "Když se Veronika poprvé seznámila se spolužákem z Japonska, neměla ani tušení, že se do něj zamiluje..." Já jsem žádnou lásku nenašla. Prostě jí sdělil, že si jí vezme, ona řekla jo, sbalila kufry a odstěhovala se do Tokia.... A v tomto duchu se tak nějak - pro mne příliš chladně - odvíjí celá kniha.
S orlem na zádech
Iva Pekárková
Mám ráda romány Ivy Pekárkové a mám pocit, že každý nový je zase lepší. Při čtení této knihy se mi svíralo hrdlo a musela jsem občas přestat číst, protože písmenka se rozmazávala… Mám ráda vyprávění IP pro její nadhled, životní moudrost, empatii, schopnost vcítit se do lidských osudů, dokázat porozumět těm, pro které by mnozí měli jen odsudek (asi i já, mnohdy). Děkuji paní spisovatelce, že mi dala poznat nový zcela neznámý svět, pochopit mnohé dosud nepochopené a posunout se ve svém smýšlení o našem světě trochu dál. To je k výbornému čtení velký bonus!
Šťastná za všech okolností
Ivanka Devátá
Nejvíc se mi na celé knize líbilo moto: Život je dar, štěstí je volba... Vyprávění o dětství bylo milé, ale milostné peripetie s pikantnostmi o zemřelých milencích a manželích nebyl můj šálek kávy. Některé věci by měly zůstat jen mezi těmi dvěma...
