Jana283 komentáře u knih

Opravdu si myslím, že ne každý koho potká něco smutného, by o tom měl napsat knihu...

4 23.05.2023

Někdy se rodiče obětují pro své děti. Obětují v uvozovkách. Dají jim maximum - lásku, péči, celý svůj život a naplňuje je to. A někdo se obětuje pro svou mámu, dá jí ze sebe tolik, že už mu nezbývá prostor pro nic jiného - pro přátele, studium, chlapce. A nedostane za to vůbec nic. Jen rány. Velmi smutná kniha. Nedokážu se vcítit do ženy - matky, která se takto dovede chovat ke svému dítěti, ale velmi obdivuji Símku pro její sílu se vším se poprat a nepřestat mít rád.

12 18.05.2023

Tak jsem zase skočila na pomyslný špek knižním recenzentům. Kniha byla totiž kritiky dosti chválena a označována za velmi zajímavou prvotinu. No, nevím. Není nic banálnějšího než trojúhelník on, manželka, milenka. Takže člověk čeká alespoň silný příběh a zajímavou zápletku. Místo toho si přečte o smutném dětství obou protagonistek, ve kterém se s chutí rýpou a litují po zbytek života. Krom toho mnou celé čtení zmítala otázka, zda to, co ženy k slabošskému a sobeckému Hynkovi přitahuje je skutečně láska. A nakonec - je to snad povinností dnešní literatury , že nesmí chybět homosexuál? Pardon lesbička. Dobrou psychologickou novelu si představuji jinak. A korektorka by se měla stydět. Tolik chyb

5 15.05.2023

Docela jsem se tím protrápila. Myslím, že dnes už nedokážeme číst tak květnaté romány. Hlavně dlouhé a podrobné popisy představení mne moc nebavily. Jean Gaspar Debureau popsán příliš jednostranně - absolutně kladný hrdina až ho to činí klišovitým. Chápu však, že ve své době musela být tato kniha přijímána s nadšením.

5 12.05.2023

(SPOILER) Zatím mne z knih SL bavila asi nejméně. Možná i proto, že jsem relativně brzy vytušila pachatele a možná i proto, že jedna z obětí mi přišla tak nějak zbytečně navíc.

3 11.05.2023

Čemu všemu jsme ochotni říkat literatura? Fráze, klišé, floskule, sbírka rádoby motivačních citátů...

Knihou rozhovorů se silnými ženami Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději, jsem byla fakt nadšená. Z této jsem trošku rozpačitá. Nějak mne ty osudy ten tenkrát neoslovily a nevzaly za srdce.. Snad jen umělkyně Dorota, to je velmi zajímavý člověk. Jinak nevím. A Janě jsem nějak nevěřila...

4 24.04.2023

Mám ráda knihy, které vyjadřují mé pocity a myšlenky mnohem jasněji a kultivovaněji než bych kdy dokázala sama.
Mám ráda knihy, ve kterých mohu polemizovat s autorem.
Mám ráda knihy, které hledají témata k zamyšlení a kladou otázky.
To všechno mi Nejvyšší karta Petry Hůlové dala.

6 20.04.2023

(SPOILER) Morštajnová chytne a nepustí. Kniha je plná zvráceného smutku a bezútěšnosti. Ale musím se přiznat, že jsem velmi brzy pochopila, kdo nese zlo tajemného LESA i velké finále. Námět a zpracování mi zase tolik objevné a originální nepřipadaly. Nebyla to moje první kniha o narušených vztazích v rodině a některé z nich mne zasáhly daleko víc.

9 19.04.2023

Velká dávka emocí. Velmi otevřená a intimní zpověď. Až jsem si chvílemi říkala, zda mám právo a vlastně i chuť něco takového číst. Nedokážu si představit, že bych se dokázala tolik otevřít, že bych to dokázala napsat, že bych se tak dala všanc....

8 18.04.2023

Zvláštní kniha. Vyprávění chladné a jako by bez emocí a přitom plné dramat a především hledání ....

4 18.04.2023

Až na ten konec dobrý... Zpočátku to bylo skutečně jako stand up komedie, rychlé střídání situací, vtip stíhal vtip, smála jsem se nahlas... Ale pak toho bylo najednou nějak moc. Jako když si dáte moc velký kousek dortu, je výborný, ale nemůžete ho dojíst. Tak já jsem nakonec knihu zkonzumovala celou, ale nebylo to už zdaleka takové nadšení jako zpočátku. Všichni tři hrdinové mě ale bavili svým neotřelým pohledem na svět (nejvíc asi Luna). Prostě byl to takový dortík pro zpříjemnění odpolední kávy nic míň nic víc...

6 17.04.2023

Zpočátku mne kniha bavila. Bylo zajímavé studovat psychologii jednotlivých postav i jejich malá tajemství a jako vždy při čtení knih SH přemítat, zda hrdinovi věřit či nikoli. Ale ve druhé půlce se to nějak zvrhlo a těch psychopatů se na mne řítilo najednou nějak moc...
Průměrná oddechovka, která vám příliš nezatíží hlavu. I to je občas potřeba.

7 11.04.2023

(SPOILER) Velmi mne to nebavilo . Za mne nejhorší kniha JP.( I když už Záblesk života mne nenadchl.) Pokud si budu chtít přečíst něco o starověkém Egyptě či kvantové fyzice, půjčím si odbornou knihu, ale aby suchopárná encyklopedická hesla zabírala polovinu románu? Hlavní hrdinka mi nesedla. Velmi sobecké stvoření. Její chování k dceři i manželovi ? Na pár facek. A ta zápletka. Nedokázat v dnešní době najít 14 let někoho, koho bych tak strašně milovala a chtěla najít? Neumět si spočítat, že pokud spím v krátkém časovém rozpětí se dvěma muži může být otec dítěte fakt trochu nejistý? A ti chlapi na druhé koleji? Oba se pod tíhou své svatozáře museli hodně prohýbat. Různých krkolomných zvratů bylo na jeden román příliš. Tak snad příště...

13 11.04.2023

Nehodnotím, ale velmi mne to neoslovilo a nebavilo. Vzdala jsem po 100 stránkách.

Nádherné. Silné. Dojemné. Příběh tří statečných silných žen, jejichž osudy se na dálku protnou. Velmi mne zasáhlo.

15 18.03.2023

Je to psané horkou jehlou. Zřejmě splácané příběhy kamarádek, nějaká vzpomínka, týrání a drogy zaberou vždycky a přisolíme to rakovinou.... To by bylo, aby si čtenářky nepoplakaly... Myslím, že to paní Körnerová umí mnohem líp.

7 13.03.2023

Chápu, že být denně fyzicky přítomen cirkusu, který se odehrává v politických kruzích a který volba prezidenta dotáhla ad absurdum , vyvolá takovou míru frustrace, že je nějaká psychoterapie nezbytně nutná. Za tuto duševní očistu v podobě ne příliš zdařilého slohového cvičení uděluji autorovi pěkné 2 hvězdy. Cítím potřebu napsat, že byť mne pan JŽ jako spisovatel nenadchl, jeho práce v ČT si velmi vážím

2 05.03.2023

Druhá kniha paní Müllerové, kterou ve svém životopise zmínil p. Rejžek. Tentokrát nevykrádá život svůj a svých blízkých , ale příběh Reného z dokumentu p. Třeštíkové. Ne, že by bylo špatné napsat knihu na základě reálných osob a událostí. Ale asi to chce ještě trochu něco navíc...

2 02.03.2023

Pan Rejžek udělal ve svém životopise reklamu knihám své partnerky. Tak se mu to asi povedlo, když jsem po nich sáhla. Nicméně jsem to také tak četla - příběh pana Rejžka a jeho dvou žen. Nic víc nic míň a jeden večer života....

6 02.03.2023