Potměchuť

Potměchuť https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510284/bmid_potmechut-E4T-510284.png 4 24 8

Zápisky ze světla i ze tmy. Můžete v absolutní tmě uvidět vlastní duši? Cestu ke světlu, humor, harmonii a sebepřijetí mnohdy objevíme na místech, kde bychom to čekali nejméně. Herečka Kristýna Frejová ji našla v absolutní temnotě. Pomocí terapie tmou se rozhodla zpracovat smrt své matky Věry Galatíkové, vztah k otci Ladislavu Frejovi i ke své dceři. Směs vzpomínek, úvah a autentických deníkových zápisků vám osvětlí proces sebepoznávání a přiblíží život ve slavné herecké rodině. Tuhle literární skládačku tvoří dílky sebe sama nahmatané ve tmě.... celý text

Přidat komentář

Papan
30.03.2024 5 z 5

Čtivá. Sice "tak trochu na hlavu", jak se říká, ale neodrhnete se od ní.

lidunka1
05.03.2024 4 z 5

Kniha mě velmi oslovila z několika důvodů: jsme s autorkou stejný ročník, starala se o nemocnou maminku, hledala sama sebe.
Terapií procházím několik let, na terapii tmou odvahu nemám.
Myslím, že mnohým, zvláště ženám ve středním věku, může kniha pomocí k odvaze vystoupit že zánětech kolejí, opustit nefunkční stav.
Velmi na mě zapůsobilo, že mělo Kristýna odvahu k hlubokém rozhovoru s otcem. No, přečtěte si to.


eva3992
11.02.2024 5 z 5

Autorka prošla terapii tmou, kdy se rozhodla zpracovat smrt matky, svůj vztah s otcem i s dcerou. Přináší nám směs vzpomínek, úvah, myšlenek a autentických zážitků ze tmy.

Tato kniha byla velice osobní, intimní a místy jsem měla pocit, že slídím v soukromí až tam, kde bych vůbec neměla být. Bylo to tak silné. Úplně mě to rozložilo, emoce pracovaly na plno, velmi se mě to dotklo. Ač jsem se místy musela smát, častěji jsem však potřebovala kapesníčky, neboť jsem brečela a prožívala společně s autorkou její život.

I přesto, jak je to hodně o emocích, je to zároveň i skvěle napsané, čtení jsem si tak moc užívala, některé myšlenky jsou dokonalé a je mi už teď jasné, že se ke knize někdy v budoucnu vrátím.

Kniha mě nejen dojala a „rozložila“, ale zároveň i namotivovala žít život takový, jaký chci.

Děkuji.

zuzina88
21.10.2023 3 z 5

Pro mne ze začátku bylo trochu problematické se zorientovat v různých časových rovinách. Občas velmi silné zážitky, ale zároveň nějak nedotáhnuté... Autorka někdy něco "nakousla", ale už to nebylo dořečeno... Knihu jsem si půjčila, protože mě zajímal pobyt ve tmě, ale kromě faktů ze samotného pobytu jsem se moc nedozvěděla, chybělo mi tam autorčino zhodnocení po letech, co s ní samotný pobyt po duchovní stránce udělal. Myslím, že knize ublížilo, že byla napsána s takovým časovým odstupem, že (pro mne) ztratila poněkud na autentičnosti.

jasmína
24.05.2023 3 z 5

Úplně souhlasím s komentářem Jany283.

Celkově

magnolia
05.05.2023 5 z 5

V tomto roce mám štěstí na zajímavé knihy žánru autobiografie, a tato je další z nich. Je zvláštní, že někomu pomáhá pobyt ve tmě, což já považuji za druh trestu (i když to samozřejmě není ona "díra" z vězeňských filmů) a nedala bych ani půl dne. Zápisky jsou napsané velmi hezky, zvláště ty části o mamince a mají takový sympaticky otevřený a přitom přiměřený styl vyprávění. Nenudila jsem se, trochu se zasmála i dojala, doporučuji.

Jana283
18.04.2023 4 z 5

Velká dávka emocí. Velmi otevřená a intimní zpověď. Až jsem si chvílemi říkala, zda mám právo a vlastně i chuť něco takového číst. Nedokážu si představit, že bych se dokázala tolik otevřít, že bych to dokázala napsat, že bych se tak dala všanc....

Arbenin
16.04.2023 5 z 5

Klobouk dolů před odzbrojující otevřeností se silnou sebekritikou. Dobře namíchaný koktejl smutku a veselosti. Kniha, od které se čtenář nechce odtrhnout. Při čtení mi naskakoval jemný ozvuk vzpomínek Vlasty Chramostové a říkala si, že jen takové knihy mají smysl psát i číst-upřímné a s nadhledem. Nikoli oslavné pomníky hagiografického typu